Ovládat, spravovat, milovat?

Panelová debata o tom, jak může věda pomoci proměnit náš vztah k přírodě

Ani čím dál přesnější a fundovanější vědecké poznatky a jejich vzrůstající dostupnost či aplikace zatím nepřinesly naší společnosti zásadnímu řešení environmentálních hrozeb. Naopak – rychle se blížíme k takzvaným bodům zlomu. Celá desetiletí jsme byli zvyklí spoléhat na vědu, avšak právě ona může zahrnovat problematické předpoklady a přístupy, které řadu problémů také nezáměrně způsobují. I my sami jsme od první třídy školy produkty vědy. Jaké další možnosti máme, abychom dokázali zlepšit vlastní vnímavost vůči přírodě a dokázali se i jinými než vědeckými metodami zasazovat o potřebné změny? Mohou tyto poznatky ovlivnit i vědu samotnou?

Hosté*ky

Andreas Weber

Biolog, filozof a spisovatel. Vyučuje na Univerzitě Leuphana a na Vysoké škole výtvarných umění v Berlíně. Ve své práci se zaměřuje na přehodnocení našeho chápání živého světa. Ve svých teoriích navrhuje brát jednotlivé organismy jako subjekty, a tedy i biosféru jako významotvornou a poetickou skutečnost. Ve své knize Enlivenment. Toward a Poetics for the Anthropocene z roku 2019 předkládá alternativní chápání našeho vztahu k přírodě a tvrdí, že nikoliv lidé ovládají přírodu, ale že lidé a příroda existují ve vztahu vzájemné transformace.

Jan Roleček

Ekolog, pedagog a vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR. Působí jako odborný asistent na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Věnuje se studiu ekologie a historie vegetace, mezi jeho výzkumné zájmy patří také fytocenologie, fytogeografie a paleoekologie. Mezi lety 2012 a 2018 vedl dva výzkumné projekty Grantové agentury ČR zaměřené na rozvoj metod kvantitativní rekonstrukce vegetace během holocénu s využitím pylových dat, v současné době vede projekt GA ČR zaměřený na výzkum půdní paměti druhově mimořádně bohatých stepních luk.

Hana Nováková

Režisérka, indoložka a etnozooložka. V doktorském výzkumu se zabývala střetem západního zoologického paradigmatu s animistickým vnímáním světa u kmenového obyvatelstva v Bengálsku. Vztahu člověka a ostatních zvířat a lidskému odcizení od zbytku přírody se věnuje i ve filmové, esejistické a kurátorské tvorbě. Pět let působila ve stálé redakci publicistického environmentálního pořadu České televize Občanské noviny. Spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd, časopisem A2 a etnobiologickým sborníkem Pandanus. Tlumočí z bengálštiny uprchlíkům z potápějícího se Bangladéše.

Tomáš Daněk

Vysokoškolský pedagog a interdisciplinární výzkumník působící na Katedře rozvojových a environmentálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Věnuje se environmentální filosofii a etice, proměnám západního myšlení o přírodě a antropologii a sociologii ve vztahu k rozvojovým tématům.

Moderuje

Ľuboš Slovák

Vysokoškolský pedagog a ekolog. Vystudoval informatiku a sociální a kulturní ekologii. V současnosti vyučuje na Katedře environmentálních studií Masarykovy Univerzity, kde také vede mezinárodní projekt DeepEn zaměřený na rozvíjení prožitkových vzdělávacích metod, které vychází ze široké tradice hlubinné ekologie. V rámci svého působení na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá nemateriální hodnoty přírody a krajiny. Zabývá se vztahy člověka a mimolidské přírody a proměnami konceptů přírody. Jeho odbornými zájmy jsou také ekofenomenologie, ekopsychologie a filosofie vědy.

Ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung Praha