Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Návod k použití Jiřího Koláře
play
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře
Návod k použití Jiřího Koláře

Návod k použití Jiřího Koláře

režie: Roman Štětina, Miroslav Buriánek
originální název: Návod k použití Jiřího Koláře
země: Česká republika
rok: 2016
délka filmu: 130 min.

synopse

Dokumentární projekt, v němž se Roman Štětina vrací k tématu rozhlasu, vznikl ve spolupráci s rozhlasovým režisérem Miroslavem Buriánkem. Štětina se zde pokouší uchopit rozhlasovou režii jako svébytný, ale skrytý umělecký výkon. Dokumentuje průběh zpracování Kolářovy básnické sbírky Návod k upotřebení z konce 60. let, které Buriánek studuje se členy divadelní společnosti KLAS. Aniž by Štětina divákovi zpřístupnil finální nahrávku, nabízí mu jedinečnou příležitost sledovat tvůrčí proces, jímž vzniká rozhlasová adaptace. Do voice-overu navíc vstupují interpretační komentáře, které reagují na situaci ve studiu.

„Mluvte, tvořte, sdělujte geometricky. Žádné patlavé příbrusy lyrična. Jen smutek a touha. A respektujte pravidlo pravého úhlu.“ (Miroslav Buriánek)

biografie

Roman Štětina (1986) patří mezi nejvýznamnější představitele současného videoartu. Tento laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého vystudoval pražskou AVU. Jako jeden z mála českých umělců se věnuje práci se zvukem, jeho profilovým tématem je rozhlasové studio. Ve svých instalacích pomocí videa, objektů a zvuku ukazuje, jak smyslová zkušenost může zmást dojem z toho, co člověk skutečně vidí.

více o filmu

režie: Roman Štětina, Miroslav Buriánek
hrají: Miroslav Nyklíček, Zuzana Ježková, Jan Milota, Zdena Nyklíčková, Jan Valta
producent: Karina Kottová, Marek Pokorný, Tereza Porybná
scénář: Miroslav Buriánek, Jiří Kolář
kamera: Jiří Vágner, Marek Dvořák
střih: Zuzana Walter
zvuk: Ladislav Železný, Tomáš Oramus

další filmy v sekci

Velká noc
V soumraku spotřebitelské demokracie kněžky lásky ožívají a vyčkávají zákazníky. Prostitutky, prodavačky, pokladní, skladníci, non stop bary, diskotéky, zatuchlé byty v dokumentární fikci. Subkultury nespavosti žijící věčnou nocí, neutuchající nespokojeností s vlastním životem a nenaplněnými touhami. Rytmus nočního života spotřeby a rychlého užitku mořeného pervitinem a levným alkoholem.Symbolická pásová výroba výherních automatů, strojů na spotřebu lidské nezkrotnosti a neštěstí. Loterie života prostitutek a nočních bloudů, kterou vzpírají cherubínské chóry čistoty a pokory. Sonáty vedle levných párků, šampónů a sídlištní beznaděje.

Velká noc

Petr Hátle
Česká republika / 2013 / 72 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Batalives
Tomáš Baťa vytvořil jedinečnou tovární výrobu, kolem které soustředil město s občanským zázemím pro své zaměstnance. V duchu takové filozofie založili bratři Baťové ve světě desítky satelitních měst podobných Zlínu. Některá si zachovala svou funkci dodnes, jiná jsou pouhým pomníkem slavných závodů. Poetické epizody se odehrávají v prostředí typických řadových domků, které slouží jako kulisa pro videoklip mladým Chorvatům nebo jsou upomínkou celého Baťova života v nizozemském Batadorpu. Pětice protagonistů z různých kontinentů vypráví jeden přes druhého svůj příběh ovlivněný baťovským systémem. „Baťovské motivační heslo, které stálo obrovskými písmeny na zdi oddělující továrnu od města, Dnes fantazie, zítra skutečnost mi vždycky přišlo strašně smutné. Mnohem lepší by bylo žít podle hesla Dnes skutečnost, ale zítra fantazie.“ K. Zalabáková

Batalives

Petr Babinec, Karolina Zalabáková
Česká republika / 2017 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tam, kde země končí
Quebec je největší kanadskou provincií a jedinou, jejímž úředním jazykem je pouze francouzština. Novodobý zápas za nezávislý Quebec vyvrcholil dvěma referendy o odtržení provincie, která ale potvrdila jeho příslušnost ke Kanadě. Snímek zkoumá quebeckou identitu skrze to, jak ji nahlížejí mladí lidé, kteří se referend ještě nemohli zúčastnit. Ptá se, jaký mají vztah k předkům, jejichž tradice se snažil zachytit dokumentarista Pierre Perrault, a zda dříve jasné vymezování se ztrácí na síle. Během kontemplativního putování městy i přírodou uslyšíme odpovědi a myšlenky sedmnácti z nich. „Tam, kde země končí je hlas a prostor. Hlas, který jsem si uvědomil, že už jsem neslyšel, a přece jsem ho slyšet potřeboval. Prostor, který prostřednictvím některých stále žil, který jsme však my sami už nemohli obývat.“ L. Darses       
osobní program

Tam, kde země končí

Loïc Darses
Kanada / 2019 / 90 min.
sekce: První světla
Mezinárodní premiéra
Portrét domácích
Fabulující dokument seskládaný ze záběrů z různých koutů planety staví vedle sebe zvířata a lidi jako dvě odlišná, ale propojená univerza. Takřka beze slov, s výrazným důrazem na zvukovou složku vypráví příběh ostrova nezkrocených koček a mysteriózních antén, které vysílají na dlouhých vlnách do světa výzvu k vysvobození se z ekonomických a společenských pout, která nás omezují. Všude, kam se rádiové vysílání donese, pozorujeme ve statických záběrech lidské pinožení i zvířecí volnost a ze spojování těchto kontrastních záběrů vzniká pak v ejzenštejnovské montáži nový kinematografický význam.„Všechno začalo obrazem v mé hlavě: svět bez domácích mazlíčků. Ten obraz se stal dokumentární esejí se sci-fi atmosférou o svobodě, práci, domácích zvířatech a společnostech v kapitalismu.“ J. Maito

Portrét domácích

Joaquín Maito
Argentina / 2018 / 80 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Do zbraně
Střelné zbraně jsou v současné společnosti mnohoznačným fenoménem. Pro někoho jsou symbolem moci, pro jiného jistoty, pro dalšího nebezpečí. Barbora Chalupová ve svém dokumentu zpovídá držitele zbrojního průkazu i zájemce o něj a zajímá se také o dostupnost střelných zbraní v našem prostředí, ať už legální, nebo nelegální cestou. Film částečně využívá prostředí internetu jako netradičního prostředku vyprávění, částečně jde o klasický autorský dokument založený na konfrontačních rozhovorech. Autorka se pouští i do experimentů na hraně zákona s podomácku vyrobenými zbraněmi.„Víš, já se spíš snažím zjistit, proč jí mít a proč nemít? Jako tu bouchačku... Legální, nelegální... Ale možná se prostě tímhle vykradeným politickým manifestem jenom nějak kryju, nebo si dělám alibi.“

Do zbraně

Barbora Chalupová
Česká republika / 2016 / 39 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Kiruna – překrásný nový svět
Bezmála apokalyptický obraz oblasti doslova pohlcované těžebním průmyslem ukazuje dokument pozorující titulní severošvédské město, jehož část se propadá kvůli těžbě v nedalekém dole na železnou rudu. Vedení důlní společnosti se rozhodlo nezastavit výnosnou těžbu a obyvatele ohrožených čtvrtí přestěhovat. Režisérka z natáčení ve městě za polárním kruhem i přímo v důlním prostředí vytěžila uhrančivé filmové obrazy a na příkladu tří protagonistů, nyní žijících ve zvláštním mezičase, nápaditě otevírá témata přesidlování, tradice a vztahu k určitému místu. „Dystopický příběh Kiruny je o vykořeněných lidech hledajících domov ve vykořeněném městě. Vypovídá přitom o odvrácené stránce celé vyspělé společnosti, ať už ve Švédsku, nebo v Čechách." G. Stocklassa
osobní program

Kiruna – překrásný nový svět

Greta Stocklassa
Česká republika / 2019 / 87 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Nekyia: Vnitřní portrét básníka Hradeckého
Básník Daniel Hradecký je hlavním hybatelem nadžánrového filmu o cestě do hlubin vlastního vědomí. Černobílé dokumentární podobenství nahlíží do duše člověka souhrou zvuků a syrových obrazů. Za doprovodu dramatické hudby se v hrubé severočeské krajině odvíjí několik epizod, jejichž narativ je spředen z útržků básníkových textů a jeho vzpomínek, filmem rekonstruovaných: Daniel nastupuje na směnu v továrně nebo se v krytu setkává s ďáblem. Film mapuje básníkův vnitřní svět a spolu s ním se propadá hlouběji a hlouběji ke dnu surové imaginace. „Je muž, který rád sní, šťastný?" A. Hospodářský   V pátek 25.10. v 18:00 se v návaznosti na projekci snímku uskuteční v kavárně Etage čtení básníka Daniela Hradeckého, který je hlavním protagonistou dokumentárního snímku Alberta Hospodářského s názvem Nekyia, soutežícího v sekci Česká radost. Hradecký přečte jak své texty, tak texty jiných autorů, například Winstona Churchilla a Tomáše G. Masaryka.   
osobní program

Nekyia: Vnitřní portrét básníka Hradeckého

Albert Hospodářský
Česká republika / 2019 / 25 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Věci
Takřka deset let od konfliktu v Gruzii se gruzínští obyvatelé území zabraných Ruskem stále nacházejí v dočasně zřízeném táboře, kde vyčkávají na návrat domů. Obydlím jim jsou unifikované domky. Z původních domovů si sem přinesli jen pár předmětů, které stačili popadnout při útěku před dobyvatelskou armádou. Stejně strohé, až prázdné jako provizorní obydlí jsou i jejich životy vydané všanc čekání věcí příštích. Právě archiválie předchozího života, všední věci přinesené z původních domovů, jsou v tomto meditativním dokumentu nejhmatatelnějším projevem nezvratnosti plynutí času měřeného ztrátami. „Pokusili jsme se vyobrazit válečnou zkušenost nahlíženou ze zvláštního úhlu, naslouchat lidem, ne statistikám, spíše pozorovat, než se vyptávat, hloubat o něčem, co je nám společné – o vztazích.“ Nino Gogua

Věci

Nino Gogua
Gruzie / 2016 / 62 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Všechno bude fajn
Původním plánem producenta Čestmíra Kopeckého bylo natočit film o proměnách Brna. Režisér Robin Kvapil se spoluscenáristou Pavlem Šplíchalem ale toto zadání posunuli do podoby připomínající Šplíchalův ironický blog Prigl. V „laskavě-anarchistickém“ pásmu se Brno stává epicentrem sarkastického pohledu na českou společnost. Naivně blábolivý normalizační dokument o Brnu, kterým Kvapilův film začíná, se transformuje do zahořklých monologů, které televizní komentátor pronáší přímo na kameru. Ty se střídají s hranými scénami, v nichž se potkávají brněnské politické elity, umělci i ztroskotanci. „Říká se, že Brno je jediný vtip, ve kterém se dá bydlet. Podle této logiky se odvíjí celý film.“ R. Kvapil

Všechno bude fajn

Robin Kvapil
Česká republika / 2017 / 71 min.
sekce: Česká radost, První světla
Světová premiéra
Prolegomena to Virtual Framing of a Revolution
Prolegomena to Virtual Framing of a Revolution Esejistické konceptuální pojednání o původu, symptomech a principech stojících na počátku revolucí v Egyptě a Libyi. Autoritativní režimy dožívají v záznamech tisíců mobilních telefonů. Ejzenštejnova matka s prostřeleným okem, Tom, Jerry, Barack Obama a Slavoj Žižek defilují jako interpreti krvavých videí, zachycujících chaos, vzněty a boje za svobodu a důstojnost. Pozvání do pouště reálného nabylo v Libyi zlověstných rozměrů. Muammar Kaddáfí pronáší svou konečnou kletbu.  

Prolegomena to Virtual Framing of a Revolution

Petr Hátle
Česká republika / 2011 / 50 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ráj
Snímek sestává z videonahrávek autorčina otce dokumentujících každodenní scény rodinného života, oslav a svátků po dobu patnácti let. Mísí se v nich osobní s politickým – autorčin otec se politicky angažoval v zakládání revolučního hnutí, jež napomohlo k moci bývalému venezuelskému prezidentu Hugu Chávezovi. Na pozadí rodinného života sledujeme politický i ekonomický vývoj Venezuely a jeho dopad na životy běžných občanů. Autorka, která celým filmem provází pomocí komentáře plného osobních vzpomínek i historických faktů, se na konci filmu navrací do rodného domu, jenž se mezitím změnil k nepoznání. „Když jsem našla snímky rodiny svého otce, bylo to skoro zjevení, cítila jsem silnou potřebu vyprávět historii své země jejím pohledem. Jde o metaforu toho, čím jsme byli a čím jsme, o rekonstrukci a znovuzrození.“ D. Ferreira

Ráj

Dulce Ferreira Sanchez
Venezuela / 2018 / 93 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
#3511
Hlavními tématy filmu jsou migrace a integrace přistěhovalců do nové společnosti. Snímek #3511 je ukazuje prostřednictvím příběhu australského vojáka, jehož korespondence a deník z dob, kdy cestoval ve službě v rámci první světové války, jsou kombinovány s povídkou spisovatele J. L. Borgese. Tento konkrétní osud představuje metaforu k dnešním otázkám ohledně exilu, paměti a integrace. Z formálního hlediska převažují zejména záběry na pustou krajinu a domy, které jsou doprovázeny komentářem. Výjimečně jsou vidět i tváře vyprávějících.„Film začal šťastnou náhodou: je to fikce i skutečnost. O 100 let později tento materiál posunuje hranice toho, co lze poznat a rekonstruovat. Jenže co když měla fikce ukázat skutečnost jako tajemství?“ I. Stillwell

#3511

Isaac Stillwell
Austrálie, Francie, Belgie, Německo, Polsko / 2018 / 68 min.
sekce: První světla
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt