27. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Katolická církev ústy svých funkcionářů vytyčuje rozličné představy o tom, jakou roli by ve společnosti měly hrát ženy. Často jsou v souladu s konzervativní tradicí a v nesouladu s míněním společnosti. Sílí ale volání po změně přímo uvnitř církve coby prostředí nápadné a propastné nerovnosti mezi muži a ženami. Jak má v církvi figurovat žena a jak přehodnotit tradiční mocenskou strukturu, která zde panuje? Jak tuto situaci vidí aktivní ženy uvnitř církve? Jak reflektují zkušenosti ostatních křesťanských církví, které už ženy nominují do rolí farářek a dalších pozic v církevní hierarchii?
PROGRAM |
nahoru △ |
Místo v laviciKatolická církev je institucí, která otázce rovnosti mužů a žen trvale uniká a toto téma je pro ni de facto tabu. V rámci tradic se nerovné postavení žen v církvi zdá být neprolomitelným pravidlem, jemuž se i veřejná debata věnuje zcela minimálně. Nakolik může být i pro samotnou církev žádoucí, aby v pozicích dodnes vyhrazených mužům hrály ženy větší roli? Jaké limity vývoje církve a její společenské role plynou z toho, že se tak dosud neděje? Co dělat, když nestačí se za ženy pouze modlit? Hosté: Veronika Sedláčková, Hana Blažková, Veronika Matějková |
HOSTÉ
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Hana Blažková (CZ)Členka křesťansko-feministického kolektivu RFK. Kolektivu, jenž vnímá církve nejen jako společenství věřících, ale také jako instituce držící politickou moc. Vymezují se vůči církevní hierarchii, patriarchátu, nacionalismu a asociálnímu jednání v prostředí českých církevních institucí. RFK je společenství, jež je založeno na vzájemném respektu a péči, působí zhruba poslední čtyři roky v Praze. Jak byste popsala svou práci a své cíle v kontextu činnosti RFK? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
Veronika Matějková (CZ)Aktuálně studuje doktorát na HTF UK se zaměřením na praktickou teologii, konkrétně se zabývá katechezí (náboženským vzdělávám) dospělých. Zájem o vzdělávání se odrazil i v jejích již dokončených studiích v oboru sociální a speciální pedagogiky (FF a PEDF UK). Její domovskou církví je Církev československá husitská (CČSH), kde působí mimo jiné jako referentka na odboru ekumeny a vnějších vztahů. Jak byste popsala svou práci a své cíle v kontextu vzdělávání ve víře? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
Veronika Sedláčková (CZ)Novinářka. Pracovala jedenáct let v České televizi jako redaktorka a moderátorka. Po krátké přestávce v komerčních médiích zamířila do veřejnoprávního rozhlasu, kde působí 13 let. Moderuje různé debatní pořady, aktuálně Interview Plus a Vertikálu. Pravidelně natáčí delší publicistické rozhovory na aktuální témata pro TV NOE a spolupracuje i s neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími, především na tématech vzdělávání a v sociální oblasti. Jak byste popsala svou práci a své cíle v kontextu proměny církve v Česku? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? |
nahoru △ |
Petr Vizina (CZ)Na KTF UK vystudoval teologii a aplikovanou etiku. V současnosti se zabývá etikou médií. Píše a natáčí rozhovory pro Aktuálně.cz a Český rozhlas. Byl členem redakcí Lidových a Hospodářských novin, sedm let vedl redakci kultury zpravodajství ČT. Jak byste popsal svou práci a své cíle v kontextu proměny církve v Česku? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
FILMY K TÉMATUJak Bůh hledal Karla (Vít Klusák, Filip Remunda, Česká republika, Polsko, Slovensko, 2020) |
nahoru △ |
ČÍTÁRNAPokud se chcete do tématu ponořit hlouběji, nabízíme vám výběr těch nejzajímavějších zdrojů, na které jsme narazili během přemýšlení o programu letošního Inspiračního fóra. GERMANY'S CATHOLIC CHURCH: WOMEN ARE PUSHING FOR EQUALITY (DEUTSCHE WELLE)
Německému římskokatolickému ženskému hnutí Maria 2.0 se začalo dostávat pozornosti na jaře loňského roku, když vyhlásilo bojkot spojený s pozastavením dobrovolné práce, kterou ženy v církvi vykonávají. Hnutí následně získalo pozornost církve v celém Německu a evropských katolických médiích. Jeho cílem je reforma římskokatolické církve, která má spočívat mimo jiné ve zpřístupnění všech funkcí ženám nebo razantnějším přístupu k funkcionářům spojeným se skandály sexuálního zneužívání. „Začalo to v lednu 2019, v malé farnosti v severozápadním městě Münsteru, kde ženy, které cítily, že už mají dost marginalizace v rámci církve, zahájily něco, co označily za církevní ‚stávku.' V praxi to znamenalo, že odmítaly vstupovat do budovy kostela, přestaly pomáhat v sakristii, a nakonec se dokonce začaly společně modlit před kostelem samotným. Netrvalo dlouho a Lise Kötter, jedné ze zakladatelek hnutí, začali psát lidé z celého Německa, a dokonce i z Rakouska a Švýcarska.“
HARRIET SHERWOOD: ‘WOMEN ARE FUTURE OF THE CATHOLIC CHURCH’: ANNE SOUPA LEADS RENEWED FIGHT FOR EQUALITY (THE GUARDIAN)
Veřejná diskuse o postavení žen v katolické církvi probíhá také ve Francii. Sedm významných francouzských katoliček se rozhodlo předložit Apoštolské nunciatuře v Paříži své kandidatury na místa, která jsou v současnosti v katolické církvi vyhrazená pouze mužům. Jedná se o pozice jáhnů, laického kazatele, kněze, biskupa a nuncia. Stále častěji musí církev čelit otázkám neúnavné a často neuznávané práci žen, která udržuje církev v chodu nebo o celosvětově klesajícím počtu jeptišek jako reakci na případy domácího a sexuálního násilí. Francouzská akademička Anne Soupa kandidující na post biskupky, která dlouhodobě kritizuje postavení žen v církvi, nás staví před otázku: „Existuje jen jedna možnost, jak si můžeme představit biskupa. Skutečně to může být pouze svobodný, starší muž oblečený v černém?“ „Někteří však tvrdí, že [papežovy] kroky genderovou diskriminaci v církvi téměř neřeší. Během zahájení své kampaně uvedla Soupa na Twitteru: ,Vyloučení poloviny lidstva je nejen v rozporu s poselstvím Ježíše Krista, ale je také škodlivé pro církev, která tímto krokem vytváří prostředí, které vede ke zneužívání.““
MATĚJ SENFT: CÍRKVI SCHÁZEJÍ ŽENY (DENÍK REFERENDUM)
Vedle pozice žen v církvi se také často debatuje vysvěcení ženatých mužů na nejnižší duchovní pozice, což by znamenalo přelomovou změnu ohledně celibátu. Obě otázky nedávno znovu otevřel návrh dvou stovek biskupů z amazonského regionu Jižní Ameriky, který se potýká s nedostatkem kněží a místní věřící tak někdy čekají na zpověď měsíce. Papež však na začátku tohoto roku v dokumentu Querida Amazonia (Drahá Amazonie) přímou odpověď nenabídl a vyhnul se také otázce svěcení žen na jáhny. Matěj Senft ve svém starším sloupku komentuje postoj papeže Františka i Jana Pavla II. k roli žen v církvi. “Na vesnicích a v menších městech je běžnou praxí, že ženy svou činnost vykonávají zadarmo nebo za peníze, z nichž by se neuživil ani poustevník. Česká církev přitom minulý rok vydělala na burze dvanáct milionů korun. Na platy nepostradatelných žen udržujících chod kostelů přitom stále není dostatek prostředků. Peníze se přitom využívají například na nákup a řádné posvěcení honosných automobilů pro kardinála Dominika Duku.” |
nahoru △ |