Inspirační fórum

ČTVRTEK 28. 10.

10:00–⁠11:30
Radikální objektiv
Vnitřní svět Libuše Jarcovjákové

Navenek hladce a jako stroj fungující společnost ukrývá řadu nezapadajících, vzdorujících, nekonformních a vypjatých oblastí, osob, typů, jevů, pocitů i momentů. Snad právě ony jsou rámcem, který vypovídá o tom, jaká je ve skutečnosti naše společnost a jací jsme my sami. Napříč dekádami se rýsují zcela jiné dějiny, než na které jsme zvyklí. Desetkrát o takových místech, lidech a událostech před i za objektivem s Libuší Jarcovjákovou.

Hostka: Libuše Jarcovjáková

12:00–⁠13:30
Rovnost v umění
Panelová debata o postavení Romů*ek v kultuře

Na pracovním trhu patří Romové*ky mezi skupiny, které nemají ani zdaleka rovné šance. Nejinak je tomu v oblasti umění a kultury. Modelovým příkladem je dramatická tvorba, ve které Romové*ky ztvárňují zpravidla romské postavy vykreslené v tradičně zažitých stereotypech. Jaké existují cesty ke zlepšení situace romských umělců*kyň?

Hosté*ky: Alžběta Ferencová, Vera Lacková, Vojta Lavička, Kamila Zlatušková
Moderuje: Alica Heráková

14:30–⁠16:00
Chudé Česko
Panelová debata o tom co pálí většinu z nás

Kampaně politických stran překvapivě malou měrou akcentovaly problémy chudoby včetně té skryté, a stejně tak opomíjely i sociální nerovnosti. Zdálo by se, že tyto negativní jevy Česko už překonalo. Co nám ale o skutečné situaci říkají výzkumy a skutečné příběhy a jak se situace za poslední roky vyvinula? V debatě prozkoumáme, jak se žije samoživitelkám, lidem zatíženým dluhy a exekucemi, co a jak lze řešit prostřednictvím daní a jak naložit s krizí bydlení.

Hostky: Lucie Trlifajová, Saša Uhlová
Moderuje: Helena Truchlá

17:00–⁠18:15
Trable s genderem, péčí a násilím
Úvodní řeč Judith Butler a rozhovor o ožehavých tématech posledních let

Program budeme ze sálu Inspiračního fóra také živě přenášet.

Přemýšlení o budoucím světě bude už asi navždy zahrnovat klimatickou krizi, diskriminaci nebo ekonomické nerovnosti. Jedním z důležitých pojítek mezi nimi může být péče, kterou si běžně spojujeme s domácím prostředím, rodinou nebo službami pro seniory či lidi s handicapem. Péče nevyřeší klimatickou krizi, ani ekonomické nerovnosti. Ve světě čím dál patrnější individualizace společenských rizik a problémů může však ve vzájemné širší péči spočívat proměna paradigmatu, které umožní snesitelnější život. Znamená to vzít vážně nepřehlédnutelnou propojenost lidí a navázat na ni infrastrukturami péče, která bude představovat podstatnou globální hodnotu.

Hostka: Judith Butler*
Moderuje: Tereza Matějčková

*Judith Butler se k nám připojí živě ze Spojených států.

19:00–⁠20:30
Řešení v koblize
Úvodní řeč Carloty Sanz Ruiz a debata o nadějném ekonomickém modelu

V Česku je kobliha symbolem nakupování voličů*ek. V ekonomické teorii ale představuje model, jak se vyrovnat s tradiční představou nekonečného hospodářského růstu. Oblíbené pečivo propojuje do jednoho systému požadavek na sociální spravedlnost i naplnění základních potřeb všech, ovšem za předpokladu nepřekročení planetárních limitů naší planety. Koncept si získal světový věhlas, do praxe ho uvádějí největší evropská města jako Amsterdam nebo Barcelona, diskutovalo se o něm na půdě OSN a nyní bude i v Jihlavě.

Úvodní řeč: Carlota Sanz Ruiz*
Hosté*ky: Karolína Koubová, Tadeáš Žďárský
Moderuje: Jan Bittner

*Carlota Sanz Ruiz se k nám připojí živě z Londýna.

21:00–⁠22:30
Občan*ka, nepřítel*kyně státu
Rozhovor o situaci v Polsku

Polsko je příkladem, jak rychle a účinně může demokratickou cestou dojít k omezení chodu demokratických institucí a omezení svobod. Téma zákazu potratů a státního zásahu do soukromí žen vzbudilo intenzivní občanské nepokoje po celé zemi. Utvořilo se mohutné občanské hnutí, které vyvolává otázku – zda a se kterými nástroji lze ve státě znovuobnovit liberální řád, který podporuje práva a svobody nejširších skupin občanů*nek?

Hostka: Marta Lempart
Moderuje: Katarzyna Byrtek

HOSTÉ*KY

Jan Bittner (Česká republika)

Ekonom působící na Podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze. Studoval hospodářskou politiku na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy Univerzity. Pracoval jako ekonomický analytik a později poradce premiéra Bohuslava Sobotky. V současnosti slaďuje práci ekonomického analytika na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR s rolí pečujícího otce. Jako člen družstevního nakladatelství IDEA se podílel na vydání českého překladu Ekonomie koblihy autorky Kate Raworth. Je členem Platformy pro minimální důstojnou mzdu.

Judith Butler (USA)

Judith Butler se věnuje filozofii a genderové teorii a působí jako emeritní profesor*ka Maxine Elliot na Katedře srovnávací literatury a v Programu kritické teorie na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Nejznámější knihou Judith Butler je publikace s názvem Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity z roku 1990. Teze, které zastává a které vycházejí z performativní povahy genderu a sexu, ovlivnily do velké míry formování feministické a queer teorie. Je aktivní v organizacích zabývajících se lidskými právy a v současné době působí v poradním sboru organizace Jewish Voice for Peace. Za svou práci získal*a Cenu Andrewa Mellona za vynikající akademické výsledky v humanitních vědách (2009–2013), v roce 2018 získal*a korespondenční členství v Britské akademii a v roce 2019 členství v Americké akademii umění a věd. V roce 2020 předsedal*a Asociaci moderního jazyka. Poslední kniha Judith Butler s názvem The Force of Nonviolence zdůrazňuje propojení etiky nenásilí s širším politickým bojem za sociální rovnost.

Katarzyna Byrtek (Polsko)

Čerstvá šéfredaktorka Heroine.pl, dříve působila jako překladatelka a autorka turistických průvodců. Je jednou z zakladatelek aktivistického kolektivu Ciocia Czesia.

Alžběta Ferencová (Česká republika)

Zpěvačka, tanečnice, herečka, moderátorka a finalistka slovenské Miss Universe známá také jako Zea. Pochází z Prešova. V roce 2019 se s kapelou For Someone účastnila soutěže Česko-Slovensko má talent. Zásadní posun pro její život a kariéru přišel, když ji na ulici oslovil agent soutěže krásy. Účast v Miss Universe jí otevřela dveře k herectví. Účinkovala ve slovenských seriálech a reklamách. Přes seriálovou roli se dostala ke zpěvu. Aktuálně vydává svou první dlouhohrající desku s názvem Burning Light, kterou s ní spoluprodukoval Milan André. Pohybuje se v žánru alternativní pop, k jejím vzorům patří FKA Twigs nebo Jessie Ware.

Alica Heráková (Česká republika)

Novinářka, aktivistka, moderátorka a od roku 2018 členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. V roce 2018 začala tvořit projekt Tuke.TV, nekomerční a nezávislou videoprodukci stojící na platformě romských, českých a slovenských profesionálů z audiovize a médií. Je spoluautorkou publikace Muzea romské kultury Amendar, která nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi.

Libuše Jarcovjáková (Česká republika)

Fotografka a pedagožka. Vystudovala FAMU. Dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou komunitu v Československu a od roku 1983 také návštěvníky pražského T-Klubu, jednoho ze dvou barů pro gaye a lesby v tehdejší Praze. Významnou část jejího díla tvoří autoportréty. V roce 1985 se díky fingované svatbě stěhuje do Západního Berlína, po návratu v roce 1992 začala učit fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze, kde působila až donedávna. V roce 2017 jí vyšla oceňovaná monografie Černé roky a v roce 2019 vydala výběr fotografií z let 1970 – 1989 v knize Evokativ. Stejnojmennou průvodní výstavu na festivalu Les Rencontres d’Arles 2019 označil deník The Guardian ve svém každoročním shrnutí za nejlepší výstavu roku. Evokativ byl Asociací českých fotografů jmenován Fotografickou publikací roku 2019 a Jarcovjáková Osobností české fotografie za rok 2019. V současnosti plánuje vydat knihu fotografií z T-Klubu a publikaci o Berlíně.

Sahraa Karimi (Afghánistán)

Filmová režisérka. Studovala na Filmové a televizní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, kde získala titul PhD a stala se tak první ženou v Afghánistánu s tímto titulem z filmové tvorby. Její celovečerní debut Afghánské ženy za volantem získal ocenění na řadě mezinárodních filmových festivalů. Od roku 2012 žila a pracovala v Afghánistánu, kde pracovala ve filmovém prostředí a od roku 2019 vedla státní filmovou organizaci Afghan Films. Po obsazení Kábulu Tálibánem letos v srpnu musela z Afghánistánu uprchnout.

Karolína Koubová (Česká republika)

Primátorka města Jihlavy. Vystudovala obor Divadelní manažerství na JAMU. Své manažerské dovednosti systematicky rozvíjela v následném doplňujícím vzdělávání v oblasti řízení. Zahraniční zkušenosti získala mimo jiné také studiem ve Finsku na Mikkeli Univerzity of Applied Sciences, obor Business Management. Od roku 2009 se věnovala prostoru divadla DIOD, pro které připravila producentský záměr a které od jeho otevření v roce 2011 vedla a úspěšně rozvíjela. Od roku 2014 získává politické zkušenosti, uskupení Forum Jihlava dovedla k úspěchu v komunálních volbách. Od roku 2018 je primátorkou Jihlavy.

Vera Lacková (Slovensko)

Filmařka a majitelka produkční společnosti Media Voice. Svou autorskou tvorbou bojuje především proti stereotypnímu vnímání a diskriminaci menšin. Kromě komerční tvorby se podílela i na mezinárodním dokumentárním projektu Protože, je naděje a natočila krátkometrážní dokumentární film Alica. Je jednou z mála etablovaných romských filmařek v tuzemském mediálním prostředí. Dokumentární film Ako som sa stala partizánkou je jejím celovečerním debutem. V roce 2019 se zúčastnila IDFA Academy v Amsterdamu.

Vojta Lavička (Česká republika)

Hudebník, aktivista a novinář. Je průkopníkem romského vysílání v televizi a rozhlase, zasazuje se o práva Romů a jako skvělý houslista se proslavil především díky účinkování v kapele Gipsy.cz. Helena Třeštíková o něm v roce 2013 natočila dokumentární film Nahoru a dolů.

Marta Lempart (Polsko)

Polská ženskoprávní aktivistka. V roce 2016 se podílela na vzniku hnutí Celostátní stávky žen (Ogólnopolski Strajk Kobiet), jenž se stal jedním z hlavních aktérů polských protivládních protestů, které se rozhořely v říjnu roku 2020 po rozhodnutí ústavního soudu o zákonu o potratech. Hnutí mimo jiné usiluje také o větší práva pro ženy a LGBT+, nezávislost soudů, svobodu projevu a shromažďování a dostupnost lepší zdravotní péče.

Tereza Matějčková (Česká republika)

Filozofka a vysokoškolská pedagožka. Vyučuje na Ústavu filosofie a religionistiky Univerzity Karlovy, kde je odbornou asistentkou. Zaměřuje se především na německou klasickou filosofii a filosofii náboženství. Od roku 2016 je členkou redakční rady Filosofického časopisu, působila také v nakladatelství OIKOYMENH. V roce 2018 vydala revidovanou verzi svojí disertační práce o vůdčí osobnosti německé idealistické filozofie pod názvem Hegelova fenomenologie světa. Příležitostně překládá, naposledy například komiksový životopis Tři útěky Hanny Arendtové Kena Krimsteina.

Carlota Sanz Ruiz (Španělsko)

Ekonomka a zastánkyně tzv. regenerativní ekonomie, spoluzakladatelka projektu Doughnut Economics Action Lab (DEAL), strategická vedoucí projektu DEAL a aktivistka. Soustředí se na to, jak proměnit koncept „koblihové ekonomiky“ v transformační praxi a zajistit jeho šíření a dodržování. Carlota studovala obchodní vztahy a ekonomii na Univerzitě Carlose III. v Madridu a možnosti transformace obchodu zdola a narativy nových ekonomik na Schumacher College. Před založením projektu DEAL s Kate Raworthovou pracovala deset let ve finančním sektoru ve Španělsku a Velké Británii a byla jednou z vedoucích mezinárodního sociálního hnutí Economy for the Common Good pro Velkou Británii prosazujícího novou ekonomii.

Lucie Trlifajová (Česká republika)

Sociální antropoložka. Působí v Centru pro společenské otázky a v Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky v oddělení Socioekonomie bydlení. Dlouhodobě se zabývá různými formami chudoby, migrací, ekonomickými nejistotami a jejich dopadem na českou společnost.

Helena Truchlá (Česká republika)

Česká novinářka. Od roku 2018 pracuje jako redaktorka zahraniční rubriky Aktuálně.cz. Věnuje se evropským záležitostem a dění v Německu. Píše o budoucnosti české a evropské energetiky a životního prostředí, ve svých textech ráda navštěvuje země západního Balkánu. Dříve psala pro Hospodářské noviny a vybraná německá média. Studovala ekonomii a politologii v Brně, Berlíně, Bordeaux a Edinburghu. Podílí se na projektu serveru Aktuálně.cz Chudé Česko 2021, seriálu reportáží, rozhovorů a analýz zaměřených na sociální nerovnost a skrytou chudobu.

Saša Uhlová (Česká republika)

Česká novinářka. Vystudovala romistiku na FF UK v Praze. Je redaktorkou internetového deníku Alarm, dříve působila jako redaktorka Deníku Referendum a živila se také terénním výzkumem a jako učitelka. Ve svých textech se věnuje se sociálním tématům a problematice pracovních podmínek.

Kamila Zlatušková (Česká republika)

Česká producentka, scenáristka, dramaturgyně, režisérka a ředitelka festivalu Serial Killer. Magazín Forbes ji zařadil mezi 150 nejvlivnějších žen Česka. Založila a vede mezinárodní festival seriálové tvorby Serial Killer. Vystudovala obor dramaturgie a scenáristika na JAMU a obor žurnalistika na Masarykově univerzitě. Kromě toho absolvovala roční stáž v oboru TV Broadcasting a Film Studies na univerzitě v USA. Působí také jako pedagožka na FAMU, kde v minulosti zastávala funkci proděkanky. Působila jako dramaturgyně a později jako kreativní producentka v České televizi, kde se podílela například na třech sériích TV dokumentárního cyklu Ptáčata (2010, 2014, 2020) i na dalších mezinárodně oceňovaných pořadech.

Tadeáš Žďárský (Česká republika)

Studuje Environmentální studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Pracuje v neziskové organizaci NaZemi, kde se věnuje propagaci konceptu tzv. nerůstu - přednáší, vede workshopy, píše články a také inicioval vznik české nerůstové pracovní skupiny. Kromě toho je také vzdělavatel, lektor a metodik. Věnuje se hlavně klimatickému vzdělávání, či projektu Futuropolis: Škola emancipace, kterého cílem je přinést kritickou pedagogiku do českého prostředí.

FILMY V PROGRAMU

Obrazy někdy mohou vyjádřit více než slova. Vybíráme z letošního filmového programu Ji.hlavy.

AL AMARI, DOČASNÝ POBYT (Česká republika, Rumunsko, Palestine, 2021, Kristýna Kopřivová)
BUĎ ZDRÁV! (Polsko, Rusko, 2020, Maciek Hamela)
DOPIS NIKOLOVI (Belgie, 2021, Hara Kaminara)
JEDNOTŘÍDKA (Česká republika, 2021, Petr Hátle)
KDYŽ JSI TADY SE MNOU (Itálie, 2021, Laura Viezzoli)
LET VINY (Česká republika, 2021, Tereza Tara)
NÁVRAT DO REMEŠE (Francie, 2021, Jean-Gabriel Périot)
NEBE (Česká republika, 2021, Tomáš Etzler)
OPOUŠTĚT POČÁTKY (Česká republika, 2021, Linda Kallistová Jablonská)
YOON (Portugalsko, 2021, Pedro Figueiredo Neto, Ricardo Falcão)

ČÍTÁRNA

Pokud se chcete do tématu ponořit hlouběji, nabízíme vám výběr těch nejzajímavějších textů a dalších zdrojů doporučených hosty*kami programu, které by vám rozhodně neměly ujít.

POLSKO ZACHVÁTILY PROTESTY, KTERÉ VYDĚSILY VLÁDU. "VÁŠ ČAS SE NAPLNIL," KŘIČÍ POLKY (VOXPOT)
Na podzim roku 2020, v reakci na rozhodnutí polského Ústavního soudu, který obsazený soudci loajálními vládní straně rozhodl, že téměř všechny potraty – včetně těch, kdy je plod vážně poškozený – jsou protiústavní na podzim loňského roku zachvátily celé Polsko největší demonstrace za poslední dekády. Reportáž z dílny Voxpotu přibližuje dění během protistátních protestů přímo v ulicích Varšavy.

CHUDÉ ČESKO (AKTUÁLNĚ.CZ)
On-line deník Aktuálně.cz se ve svých speciálech dlouhodobě věnuje skryté chudobě a neřešeným systémových problémům, které přispívají k sociálním nerovnostem ve společnosti. Letošní seriál reportáží, rozhovorů a analýz sleduje, zda se v Česku daří přijímat kroky, které chudobu snižují a ukazuje, jak na různé profese dolehla pandemie koronaviru.

IN OUR TIME (BBC 4)
Tereza Matějčková: „Krom toho, že čtu odborné texty z nejrůznějších zdrojů, snažím se sledovat lidi, kteří jsou schopni vyvádět humanitní vědy z akademického světa. Nejlepším příkladem jsou pořady In Our Time nebo Sternstunden der Philosophie.“