Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

Rovnost se nám často jeví jako zideologizovaný ideál, jehož naplňování “příkazy shora” může ohrozit naši svobodu. Myšlenka rovnosti se přitom objevuje už přibližně 1700 let před naším letopočtem v Chamurapiho zákoníku a postupně se v myšlení lidstva stává rovnost podmínkou svobody. Ani dnes si však o rovnosti si nemůžeme dovolit mluvit, pokud se zaměříme na vzájemnou pozici mužů a žen, na situaci mnohých etnických skupin, sociálních tříd nebo generací. S třeskutým technologickým rozvojem, společenskými proměnami a klimatickou krizí navíc vznikají nové a donedávna nepoznané formy diskriminace. Můžeme se s nimi smířit jako s přirozeností. Pokud nám ale záleží na sociálním smíru, patří rovnost stále mezi největší výzvy naší budoucnosti.

zpět na hlavní stránku IF

 

ČTVRTEK 28. 10.

10:00–⁠11:30
Radikální objektiv
Vnitřní svět Libuše Jarcovjákové

Navenek hladce a jako stroj fungující společnost ukrývá řadu nezapadajících, vzdorujících, nekonformních a vypjatých oblastí, osob, typů, jevů, pocitů i momentů. Snad právě ony jsou rámcem, který vypovídá o tom, jaká je ve skutečnosti naše společnost a jací jsme my sami. Napříč dekádami se rýsují zcela jiné dějiny, než na které jsme zvyklí. Desetkrát o takových místech, lidech a událostech před i za objektivem s Libuší Jarcovjákovou.

HostkaLibuše Jarcovjáková

nahoru △
       

12:00–⁠13:30
Rovnost v umění
Panelová debata o postavení Romů*ek v kultuře

Na pracovním trhu patří Romové*ky mezi skupiny, které nemají ani zdaleka rovné šance. Nejinak je tomu v oblasti umění a kultury. Modelovým příkladem je dramatická tvorba, ve které Romové*ky ztvárňují zpravidla romské postavy vykreslené v tradičně zažitých stereotypech. Jaké existují cesty ke zlepšení situace romských umělců*kyň?

Hosté*ky: Alžběta Ferencová, Vera Lacková, Vojta Lavička, Kamila Zlatušková
Moderuje: Alica Heráková

nahoru △
 
       

14:30–⁠16:00
Chudé Česko
Panelová debata o tom co pálí většinu z nás

Kampaně politických stran překvapivě malou měrou akcentovaly problémy chudoby včetně té skryté, a stejně tak opomíjely i sociální nerovnosti. Zdálo by se, že tyto negativní jevy Česko už překonalo. Co nám ale o skutečné situaci říkají výzkumy a skutečné příběhy a jak se situace za poslední roky vyvinula? V debatě prozkoumáme, jak se žije samoživitelkám, lidem zatíženým dluhy a exekucemi, co a jak lze řešit prostřednictvím daní a jak naložit s krizí bydlení.

Hostky: Lucie Trlifajová, Saša Uhlová
Moderuje: Helena Truchlá

nahoru △
   

17:00–⁠18:15
Trable s genderem, péčí a násilím
Úvodní řeč Judith Butler a rozhovor o ožehavých tématech posledních let

Tba

HostkaJudith Butler
ModerujeTereza Matějčková

nahoru △
     

19:00–⁠20:30
Řešení v koblize
Úvodní řeč Carloty Sanz Ruiz a debata o nadějném ekonomickém modelu

V Česku je kobliha symbolem nakupování voličů*ek. V ekonomické teorii ale představuje model, jak se vyrovnat s tradiční představou nekonečného hospodářského růstu. Oblíbené pečivo propojuje do jednoho systému požadavek na sociální spravedlnost i naplnění základních potřeb všech, ovšem za předpokladu nepřekročení planetárních limitů naší planety. Koncept si získal světový věhlas, do praxe ho uvádějí největší evropská města jako Amsterdam nebo Barcelona, diskutovalo se o něm na půdě OSN a nyní bude i v Jihlavě.

Úvodní řeč: Carlota Sanz Ruiz
Hosté*kyKarolína Koubová, Tadeáš Žďárský
Moderuje: Jan Bittner

nahoru △
 

21:00–⁠22:30
Občan*ka, nepřítel*kyně státu
Rozhovor o situaci v Polsku

Polsko je příkladem, jak rychle a účinně může demokratickou cestou dojít k omezení chodu demokratických institucí a omezení svobod. Téma zákazu potratů a státního zásahu do soukromí žen vzbudilo intenzivní občanské nepokoje po celé zemi. Utvořilo se mohutné občanské hnutí, které vyvolává otázku – zda a se kterými nástroji lze ve státě znovuobnovit liberální řád, který podporuje práva a svobody nejširších skupin občanů*nek?

HostkaMarta Lempart
Moderuje: Katarzyna Byrtek

nahoru △
       
Programový blok „Rovnice zítřka / O rovnosti a nerovnostech“ je realizován ve spolupráci s EUNIC Cluster Prague v rámci diskuzní série projektu Idea’s Yard, který byl podpořen z EUNIC Global.  
   

HOSTÉ*KY

Jan Bittner (Česká republika)

Ekonom působící na Podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze. Studoval hospodářskou politiku na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy Univerzity. Pracoval jako ekonomický analytik a později poradce premiéra Bohuslava Sobotky. V současnosti slaďuje práci ekonomického analytika na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR s rolí pečujícího otce. Jako člen družstevního nakladatelství IDEA se podílel na vydání českého překladu Ekonomie koblihy autorky Kate Raworth. Je členem Platformy pro minimální důstojnou mzdu.

Judith Butler (USA)

Judith Butler se věnuje filozofii a genderové teorii a působí jako emeritní profesor*ka Maxine Elliot na Katedře srovnávací literatury a v Programu kritické teorie na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Nejznámější knihou Judith Butler je publikace s názvem Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity z roku 1990. Teze, které zastává a které vycházejí z performativní povahy genderu a sexu, ovlivnily do velké míry formování feministické a queer teorie. Je aktivní v organizacích zabývajících se lidskými právy a v současné době působí v poradním sboru organizace Jewish Voice for Peace. Za svou práci získal*a Cenu Andrewa Mellona za vynikající akademické výsledky v humanitních vědách (2009–2013), v roce 2018 získal*a korespondenční členství v Britské akademii a v roce 2019 členství v Americké akademii umění a věd. V roce 2020 předsedal*a Asociaci moderního jazyka. Poslední kniha Judith Butler s názvem The Force of Nonviolence zdůrazňuje propojení etiky nenásilí s širším politickým bojem za sociální rovnost.

Katarzyna Byrtek (Polsko)

Čerstvá šéfredaktorka Heroine.pl, dříve působila jako překladatelka a autorka turistických průvodců. Je jednou z zakladatelek aktivistického kolektivu Ciocia Czesia.

Libuše Jarcovjáková (Česká republika)

Fotografka a pedagožka. Vystudovala FAMU. Dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou komunitu v Československu a od roku 1983 také návštěvníky pražského T-Klubu, jednoho ze dvou barů pro gaye a lesby v tehdejší Praze. Významnou část jejího díla tvoří autoportréty. V roce 1985 se díky fingované svatbě stěhuje do Západního Berlína, po návratu v roce 1992 začala učit fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze, kde působila až donedávna. V roce 2017 jí vyšla oceňovaná monografie Černé roky a v roce 2019 vydala výběr fotografií z let 1970 – 1989 v knize Evokativ. Stejnojmennou průvodní výstavu na festivalu Les Rencontres d’Arles 2019 označil deník The Guardian ve svém každoročním shrnutí za nejlepší výstavu roku. Evokativ byl Asociací českých fotografů jmenován Fotografickou publikací roku 2019 a Jarcovjáková Osobností české fotografie za rok 2019. V současnosti plánuje vydat knihu fotografií z T-Klubu a publikaci o Berlíně.

Sahraa Karimi (Afghánistán)

Filmová režisérka. Studovala na Filmové a televizní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, kde získala titul PhD a stala se tak první ženou v Afghánistánu s tímto titulem z filmové tvorby. Její celovečerní debut Afghánské ženy za volantem získal ocenění na řadě mezinárodních filmových festivalů. Od roku 2012 žila a pracovala v Afghánistánu, kde pracovala ve filmovém prostředí a od roku 2019 vedla státní filmovou organizaci Afghan Films. Po obsazení Kábulu Tálibánem letos v srpnu musela z Afghánistánu uprchnout.

Karolína Koubová (Česká republika)

Primátorka města Jihlavy. Vystudovala obor Divadelní manažerství na JAMU. Své manažerské dovednosti systematicky rozvíjela v následném doplňujícím vzdělávání v oblasti řízení. Zahraniční zkušenosti získala mimo jiné také studiem ve Finsku na Mikkeli Univerzity of Applied Sciences, obor Business Management. Od roku 2009 se věnovala prostoru divadla DIOD, pro které připravila producentský záměr a které od jeho otevření v roce 2011 vedla a úspěšně rozvíjela. Od roku 2014 získává politické zkušenosti, uskupení Forum Jihlava dovedla k úspěchu v komunálních volbách. Od roku 2018 je primátorkou Jihlavy.

Marta Lempart (Polsko)

Polská ženskoprávní aktivistka. V roce 2016 se podílela na vzniku hnutí Celostátní stávky žen (Ogólnopolski Strajk Kobiet), jenž se stal jedním z hlavních aktérů polských protivládních protestů, které se rozhořely v říjnu roku 2020 po rozhodnutí ústavního soudu o zákonu o potratech. Hnutí mimo jiné usiluje také o větší práva pro ženy a LGBT+, nezávislost soudů, svobodu projevu a shromažďování a dostupnost lepší zdravotní péče.

Tereza Matějčková (Česká republika)

Filozofka a vysokoškolská pedagožka. Vyučuje na Ústavu filosofie a religionistiky Univerzity Karlovy, kde je odbornou asistentkou. Zaměřuje se především na německou klasickou filosofii a filosofii náboženství. Od roku 2016 je členkou redakční rady Filosofického časopisu, působila také v nakladatelství OIKOYMENH. V roce 2018 vydala revidovanou verzi svojí disertační práce o vůdčí osobnosti německé idealistické filozofie pod názvem Hegelova fenomenologie světa. Příležitostně překládá, naposledy například komiksový životopis Tři útěky Hanny Arendtové Kena Krimsteina.

Carlota Sanz Ruiz (Španělsko)

Ekonomka a zastánkyně tzv. regenerativní ekonomie, spoluzakladatelka projektu Doughnut Economics Action Lab (DEAL), strategická vedoucí projektu DEAL a aktivistka. Soustředí se na to, jak proměnit koncept „koblihové ekonomiky“ v transformační praxi a zajistit jeho šíření a dodržování. Carlota studovala obchodní vztahy a ekonomii na Univerzitě Carlose III. v Madridu a možnosti transformace obchodu zdola a narativy nových ekonomik na Schumacher College. Před založením projektu DEAL s Kate Raworthovou pracovala deset let ve finančním sektoru ve Španělsku a Velké Británii a byla jednou z vedoucích mezinárodního sociálního hnutí Economy for the Common Good pro Velkou Británii prosazujícího novou ekonomii.

Saša Uhlová (Česká republika)

Česká novinářka. Vystudovala romistiku na FF UK v Praze. Je redaktorkou internetového deníku Alarm, dříve působila jako redaktorka Deníku Referendum a živila se také terénním výzkumem a jako učitelka. Ve svých textech se věnuje se sociálním tématům a problematice pracovních podmínek.

nahoru △
   

FILMY V PROGRAMU

Obrazy někdy mohou vyjádřit více než slova. Vybíráme z letošního filmového programu Ji.hlavy.

AL AMARI, DOČASNÝ POBYT (Česká republika, Rumunsko, Palestine, 2021, Kristýna Kopřivová)
BUĎ ZDRÁV! (Polsko, Rusko, 2020, Maciek Hamela)
DOPIS NIKOLOVI (Belgie, 2021, Hara Kaminara)
JEDNOTŘÍDKA (Česká republika, 2021, Petr Hátle)
KDYŽ JSI TADY SE MNOU (Itálie, 2021, Laura Viezzoli)
LET VINY (Česká republika, 2021, Tereza Tara)
NÁVRAT DO REMEŠE (Francie, 2021, Jean-Gabriel Périot)
NEBE (Česká republika, 2021, Tomáš Etzler)
OPOUŠTĚT POČÁTKY (Česká republika, 2021, Linda Kallistová Jablonská)
YOON (Portugalsko, 2021, Pedro Figueiredo Neto, Ricardo Falcão)

nahoru △
   

ČÍTÁRNA

TBA

nahoru △


Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt