26. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

Od digitálních technologií jsme čekali, že přinesou pohodlí, snadnou komunikaci, hladké transakce a přispějí k všeobecnému blahobytu. Rozdíl mezi taxikářem zaměstnávaným mobilní aplikací a globálním burzovním makléřem obchodujícím z mobilu ale napovídá, že se to nestalo. Rozmach technologií, který se odehrává všemi směry, se řídí nevyzpytatelnými technickými možnostmi a zájmy soukromých aktérů. Širší společenský prospěch zůstává na pozadí a chybí rámec, který by zájem celku dokázal prosazovat. Máme na vybranou – nechat digitální technologie vyrůstat divoce jako prales a dovolit jim určovat šance na přežití, anebo přicházet na způsoby, jak technologie usměrnit k utváření participativnějšího, inkluzivnějšího a spravedlivějšího světa.

zpět na hlavní stránku IF

 

PÁTEK 29. 10.

10:00–⁠11:00
Technologie nadějí a obav
Marek Tuszynski o digitálních technologiích v době pandemie

Pandemie všechno změnila. Uvrhla nás do nezvyklé doby a v neobvyklých časech se zpravidla dějí neobvyklé věci. Technologická řešení stojí vždy jak na kompromisu, tak na toužebném přání. Technologie nadějí a obav je projekt dokumentující výběr ze stovek návrhů technologických řešení současné pandemie a jejích důsledků. Marek Tuszynski odhalí 10 inspirativních způsobů, jak o možných technologických řešeních přemýšlet – vynalézavost a kreativita totiž mohou sloužit jako klíč k porozumění něčeho, co se často prezentuje jako řešení ještě jiného problému. Mají pandemické technologie za úkol ovládnout virus, nebo jeho hostitele?

HostMarek Tuszynski

nahoru △
       

12:00–⁠13:30
Boj o digitální prostor
Panelová debata o digitálním prostoru mezi demokratizací a komunitou, a konzumem a ziskem

Do nedávna jsme si internet a digitální technologie spojovali s rovným přístupem a šancemi, demokratizací nebo transparentností. S narůstajícím vlivem globálních korporací v něm zesílily principy kapitalismu, a to s mnohem vyšší intenzitou, než bylo zvykem ve fyzickém prostoru. Existují nástroje, kterými lze digitální prostor posunout směrem k realizaci občanství, komunitního života a demokratických principů? Jak společně těžit a nenechat se vytěžit?

Hosté*kyTimo Daum, Marie Heřmanová, Martin Tremčinský
ModerujePatrik Eichler

nahoru △
 

nahoru △
   

14:30–⁠16:00
Koláče bez práce
Rozhovor o čtvrté průmyslové revoluci a jak v ní naložit s prací

Program budeme ze sálu Inspiračního fóra také živě přenášet.

V oblasti práce jsme si ještě nedávno mysleli, že jsme se ve většině zemí Evropy ocitli na „konci dějin“ a že už máme vybojovány důstojné podmínky, stabilní úvazky, únosnou pracovní dobu, kariérní postup nebo slušné mzdy. Čtvrtá průmyslová revoluce dějiny opět uvádí do pohybu. Digitalizace, robotizace a automatizace zdaleka nejen manuálních činností všechny tyto jistoty pro masy lidí ruší. Každá revoluce nakonec promění systém. Nyní je na stole otázka, jak tuto proměnu nenechat průmyslovému samospádu, ale přetvořit systém tak, aby byl lidský život i nadále důstojný – ať už s prací nebo bez ní.

HostNick Srnicek*
ModerujePetr Bittner

*Nick Srnicek se k nám připojí živě z Londýna.

nahoru △
     

17:00–⁠18:30
Krocení divých dat
Úvodní řeč Jeanette Hofmann a debata o možnostech, jak donutit digitální platformy ke společenskému přínosu

Ve svých počátcích se digitální platformy jevily díky okamžitému online propojení poptávky a nabídky bez prostředníků jako spása obchodu, podnikání a pracovního trhu. Příklady aplikací jako je Uber a Airbnb však ukázaly, že sociální rizika jsou mnohem méně abstraktní, než by se nad pestrobarevnými rozhraními zdálo. Podobně jako si kapři nevypustí rybník, ani platformy se nebudou regulovat samy. Co může dělat EU, jednotlivé státy a my, uživatelé*ky?

Úvodní řečJeanette Hofmann*
Hosté*kyAlžběta KrausováVladimír Špidla
ModerujeKateřina Smejkalová

*Jeanette Hofmann se k nám připojí živě ze Berlína.

nahoru △
 

nahoru △
   

19:30–⁠21:00
Scrollování ke dnu
Panelová debata o dopadech digitálních technologií na duševní zdraví

Už víme, že digitální technologie se samy nepostarají o demokratizaci nebo zrovnoprávnění veřejného prostoru. Mají ale i velmi individuální dopady. Značná část uživatelů v důsledku jejich užívání trpí čím dál častěji pocity deprese, odcizení či osamocení. Jak si udržet psychické zdraví, pokud si je nemůžeme dovolit nepoužívat? A jak můžeme přistupovat k prevenci digitálních závislostí a učinit z těchto nástrojů dobré sluhy?

Hosté*kyKateřina Lukavská, Karolína Presová, Michaela Slussareff
ModerujeHana Řičicová

nahoru △
 
Programový blok „Fair Play / O digitální budoucnosti“ je realizován ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice a Masarykovou demokratickou akademií.  
   

HOSTÉ*KY

Petr Bittner (Česká republika)

Publicista a komentátor Deníku Referendum. Vystudoval filozofii, mediální studia a žurnalistiku. Ve sněmovních volbách 2017 působil jako vedoucí komunikace Zelených. Po zdrcující porážce odešel rozjímat do Brna, kde se stal mediálním poradcem brněnských sociálních projektů a otcem. Patří mezi dvě procenta lidí, kteří současně pobírají rodičovský příspěvek a současně jsou muži. V roce 2019 získal ocenění Genderman za prosazování rovných podmínek pro ženy a muže. V současnosti působí jako politický poradce a také v projektu Když práce nešlechtí organizace NaZemi, který zkoumá současný vývoj fenoménu práce. V roce 2020 přeložil knihu Vynalézání budoucnosti od autorů Nicka Srniceka a Alexe Williamse.

Timo Daum (Německo)

Odborník na digitální ekonomiku a lektor v oblasti podnikové informatiky a digitální transformace. Zaměřuje se především na analýzu a kritiku digitálního kapitalismu. Zabývá se zejména tématem platformového kapitalismu v dopravě a metodami agilního řízení. Od roku 2004 působí jako lektor v oblasti online, počítačové a digitální ekonomiky na vysokých školách aplikovaných věd v Německu i jinde v zahraničí. V současné době vyučuje na univerzitě v Hildesheimu a na Univerzitě aplikovaných věd RheinMain ve Wiesbadenu. V roce 2018 získala jeho kniha We're Capital: On the Critique of the Digital Economy (Jsme kapitál: Kritika digitální ekonomiky) ocenění Politická kniha roku od Nadace Friedricha Eberta.

Patrik Eichler (Česká republika)

Novinář a moderátor. Je zástupce ředitele Masarykovy demokratické akademie (MDA) a redaktorem dvouměsíčníku Listy. Působil také v Literárních novinách (2007–2009) a jako mluvčí ministra pro lidská práva (2016–2017). Věnuje se politické programatice, české a středoevropské politice.

Marie Heřmanová (Česká republika)

Sociální antropoložka a publicistka. V současné době působí na Sociologickém ústavu Akademie věd a na Fakultě humanitních studií UK. Ve výzkumu se věnuje digitální antropologii, online identitám a komunitám, kultuře influencerů a genderovým nerovnostem v online prostředí, zaměřuje se také na šíření hate speech a konspiračních teorií v online prostoru a politické radikalizaci skrze sociální sítě. Je členkou studia aplikovaného antropologického výzkumu Anthropictures a pravidelně píše pro různá česká média.

Jeanette Hofmann (Německo)

Politoložka, profesorka internetové politiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Založila a v současnosti vede Institut Alexandra von Humboldta pro internet a společnost. V Berlínském centru sociálních věd (WZB) se zabývá výzkumem témat, jako je řízení a politika internetu, nadnárodní regulace, vznik nových oblastí tvorby politik nebo digitální společnost. Je vedoucí výzkumné skupiny s názvem Politika digitalizace, která zkoumá, jak dnešní společnosti chápou digitální transformaci a jak k ní přispívají. V letech 2007–2010 působila jako výzkumná pracovnice v Centru pro analýzu rizik a regulaci na Londýnské škole ekonomie a politických věd a v letech 2010–2013 byla odbornou členkou parlamentní vyšetřovací komise pro internet a digitální společnost v německém Bundestagu.

Alžběta Krausová (Česká republika)

Vědecká pracovnice Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, vedoucí projektu Centrum pro výzkum inovací a kyberpráva (CICeRo). Je členkou expertní skupiny pro odpovědnost a nové technologie při Evropské komisi, sítě odborníků OECD ONE AI a Pracovní skupiny pro lidská práva a moderní technologie Rady vlády pro lidská práva. Spoluzaložila iniciativu České ženy v AI. V roce 2021 působila také jako mezivládní expertka UNESCO při vyjednávání doporučení o etice umělé inteligence. Její výzkum se specializuje na právní aspekty umělé inteligence a souvisejících oborů, robotiky, brain-computer interfaces a propojování technologií s organickým životem.

Kateřina Lukavská (Česká republika)

Vystudovala psychologii a speciální pedagogiku na PedF UK. Působí na Katedře psychologie PedF UK a na Klinice adiktologie 1. LF UK. Zabývá se obecně kvantitativními výzkumnými designy a statistickými metodami zpracování dat v psychologii. Ve vlastním výzkumu se orientuje zejména na moderní technologie, jejich bezpečné a taky rizikové užívání (digitální závislosti, FOMO apod.).

Karolína Presová (Česká republika)

Lektorka digitální hygieny a digitálního well-beingu a autorka projektu Replug me, který tvoří workshopy a programy, které vrací lidem kontrolu nad online světem a pomáhají jim lépe zvládat jeho návykovost. Školí děti na školách, rodiče, ale i firmy a jednotlivce v tom, jak používat digitální technologie zdravě a smysluplně. Za inovativní řešení a výsledky byli zařazeni mezi společensky nejprospěšnější projekty v Česku. O jejích workshopech jste si mohli přečíst v Respektu, Hospodářských novinách nebo slyšet v reportážích či rozhovorech v České televizi či Českém rozhlase, se kterým spolupracovala na jejich programu digitálního detoxu.

Hana Řičicová (Česká republika)

Připravuje podcast týdeníku Respekt, pro jehož web také sleduje české umělce, umělkyně a zajímavé lidi v seriálu Jak se máte?, a působí jako moderátorka Českého rozhlasu Radia Wave. Vystudovala publicistiku na vyšší a mediální studia na vysoké škole. Je součástí dramaturgického týmu multižánrového festivalu Luhovaný Vincent.

Michaela Slussareff (Česká republika)

Vystudovala sociologii a andragogiku, působí jako odborná asistentka na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Věnuje se výzkumu negativních, ale i pozitivních dopadů technologií na vývoj dětí a zdravé fungování rodiny. Vede několik národních a mezinárodních výzkumů o dopadech používání digitálních médií na školní a předškolní děti. Kromě toho také vede Slow Tech Institute sdružující odborníky, kteří se zabývají novými technologiemi, sociologickými, psychologickými nebo fyziologickými jevy, které se s nimi pojí. Vedle akademických a pedagogických zkušeností spoluzaložila i neziskovou organizaci M77 věnovanou projektům využívajícím nové technologie ve vzdělávání a umělecké tvorbě.

Kateřina Smejkalová (Česko)

Vědecká pracovnice u německého veřejného think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung a publicistka. Zabývá se zejména společenskými dopady technologií, prací a její budoucností, komentuje aktuální dění v Německu. Vystudovala germanistiku a politologii na Ruhr-Universität v západoněmecké Bochumi.

Nick Srnicek (Kanada)

Přednáší digitální ekonomiku na King’s College v Londýně. Jeho nejnovější kniha Platform Capitalism nabízí klíč k pochopení inovací v oblasti velkých digitálních společností, jako jsou Google, Amazon a Alibaba. Popisuje rovněž nové trendy v současné ekonomice v důsledku rozvoje digitálních platforem. Ve svém díle se významně zabývá i dlouhou tradicí protipracovní politiky. Jeho první kniha Inventing the Future, kterou napsal společně s Alexem Williamsem, představuje pokus o zpracování protipracovní politiky v kontextu moderních technologických změn. Ve své připravované knize After Work, jejíž spoluautorkou je Helen Hester, se snaží rozšířit protipracovní politiku i do oblasti sociální reprodukce, jelikož zkoumá možnosti uznání, přerozdělení a omezení často neplacené práce jako je úklid, vaření a péče o rodinu.

Vladimír Špidla (Česká republika)

Sociálně demokratický politik, je ředitelem vzdělávací Masarykovy demokratické akademie, byl evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti (2004–2010), předsedou vlády ČR (2002–2004) a ministrem práce a sociálních věcí (1998–2002), vystudoval historii na pražské Filozofické fakultě. Věnuje se tématům budoucnosti práce, klimatické a energetické transformace a potřebným reakcím sociální a veřejné politiky. Jeho tématem je také otázka vlivu umělé inteligence na chod politických stran a společnosti.

Martin Tremčinský (Česká republika)

Od roku 2017 doktorandem na Fakultě sociálních věd UK. Ve své disertační práci se věnuje kryptoměnám z pohledu ekonomické antropologie s důrazem na sociální struktury, které tyto technologie umožňují vytvářet. Mimo kryptoměny se věnuje také problematice exekucí a předlužení. Přispívá do internetového deníku A2larm.

Marek Tuszynski (Německo)

Kreativní ředitel a spoluzakladatel Tactical Tech, mezinárodní nevládní organizace, která spolupracuje s lidmi a organizacemi občanské společnosti na zkoumání a zmírňování dopadů technologií na společnost. Vytváří kreativní a sociální intervence prostřednictvím různých médií, od filmu a rozhlasu po televizi, knihy, výstavní projekty a webové prezentace. Posledních 30 let se zabývá propojením technologií a politiky, informací a aktivismu a důsledky života v kvantifikované společnosti. Jeho nejnovější dokumentární série Exposing the Invisible pro organizaci Tactical Tech zkoumá digitální nástroje a taktiky, které v nebývalém měřítku umožňují rozvoj důkazy podloženého aktivismu. Je také spoluzakladatelem kreativní agentury Tactical Studios, spolukurátorem výstavy Nervous Systems: Quantified Life and the Social QuestionThe Glass Room, spoluautorem knih Visualising Information for Advocacy o tom, jak se v aktivistických kampaních využívají vizuální prvky, a Efficiency And Madness: Using Data and Technology to Solve Social, Environmental and Political Problems.

nahoru △
   

FILMY V PROGRAMU

Obrazy někdy mohou vyjádřit více než slova. Vybíráme z letošního filmového programu Ji.hlavy.

GLOBAL ILLUMINATION (Česká republika, 2020, Artur Magrot)
MODERN TIMES (Česká republika, Francie, 2020, Vladimír Turner)
PŮVOD DRUHŮ (Japonsko, Spojené státy, 2021, Abigail Child)
UŽIVATELÉ (Spojené státy, Mexiko, 2021, Natalia Almada)
VŠECHNO VIDĚT, VŠUDE (Spojené státy, 2021, Theo Anthony)

nahoru △
   

ČÍTÁRNA

Pokud se chcete do tématu ponořit hlouběji, nabízíme vám výběr těch nejzajímavějších textů a dalších zdrojů doporučených hosty*kami programu, které by vám rozhodně neměly ujít.

TECHNOLOGIES OF HOPE: 100 RESPONSES TO THE PANDEMIC
Interaktivní výzkumný projekt z dílny domovské organizace hosta programu IF Marka Tuszinského Tactical Tech, který zkoumá dopad technologií na společnost, představuje stovku datově řízených technologických projektů, které vznikly nebo byly přizpůsobeny v reakci na pandemii covid-19 tak, aby pozorovaly, snímaly, zmírnily nebo pozměňily chování koronaviru a jeho (potenciálních) nosičů. Autoři projektu si kladou otázku: daří se těmto technologickým řešením kontrolovat virus-nebo pouze ovládat hostitele?

LUCAS CHANCEL: UNSUSTAINABLE INEQUALITIES (BELKNAP PRESS)
Jan Bittner: „Kniha Unsustainable Inequalities od Lucase Chancela nepředstavuje toliko nové poznatky, ale strukturovaně připomíná rizika spojená s řešením klimatické krize, totiž že nejen dopady změn klimatu, ale i většinu nákladů na jejich předcházení ponesou chudší lidé. Pokud tak má mít záchrana klimatu demokratickou podporu, nutně se na ni musí podílet ti, kteří více znečišťují a současně na preventivní opatření mají prostředky. The David McWilliams Podcast je pravidelný pořad irského ekonoma, který se spolu s významnými hosty ze světa ekonomie zamýšlí nad současnými problémy. Mezi jeho oblíbená témata patří krize bydlení. David McWilliams ukazuje, že selský rozum nemusí být jen rétorická figura.“

VÁCLAV JANOŠČÍK: SVĚT BEZ PRÁCE A KONCEPCE NERŮSTU NEJSOU V ROZPORU (KOLAPS)
V knize Vynalézání budoucnosti, jejíž český překlad vyšel v letošním roce, se autoři Nick Srnicek a Alex Williams pokoušejí nabídnout novou vizi levicové politiky, která by překračovala logiku klasických protestních hnutí a zapojila do svého myšlení i rozvoj nových technologií. O knize i politickém myšlení Srnicka s Williamsem si autoři podcastu Kolaps povídali s filozofem Václavem Janoščíkem.

ANTHROPOLOGY NOW
Marie Heřmanová: Anthropology Now je magazín zaměřený na zprostředkování antropologického výzkumu veřejnosti mimo akademickou sféru, American Anthropology Association má celou knihovnu podcastů, skvělou komunikaci má celé oddělení antropologie na University College London – poslední projekt je o chytrých telefonech a stárnutí. A The Guardian nedávno doporučoval deset knih o „každodenní antropologii“, které si může klidně přečíst kdokoliv bez antropologického vzdělání.“

BLOCKCHAIN SOCIALIST (PODCAST)
Martin Tremčinský: „Čtenářům, zajímajícím se o digitalizaci peněz, bych určitě doporučil novou knihu americké antropoložky Lany Swartz „New Money: How Payment Became Social Media“. Kniha nepřináší příliš nových teoretických vhledů do dané problematiky, nicméně velmi přehledně a čtivě shrnuje současný vývoj na poli digitalizace peněz a plateb. Druhou knihou, která zajímavě nahlíží přímo kryptoměny, je esej „Cryptocommunism“ francouzského filozofa Marka Alizarta. Byť je na mnoha místech možné (a důležité) s knihou polemizovat, či přímo nesouhlasit, představuje tento počin osvěžující čtení, které vybočuje z monotónního zástupu libertariánských publikací, dokola omílajících dogma volného trhu jako „nástroje sekulární spásy“. Ze stejného soudku je pak i podcast the Blockchain Socialist, který přináší zajímavé rozhovory s levicovými osobnostmi mezinárodní krypto scény.“

nahoru △


Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt
Kudy z nudy