26. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

K přírodě můžeme přistupovat jako k užitečnému zdroji prakticky všeho, co potřebujeme. Po desítky let už ale vnímáme, a jsme schopni to i čím dál citlivěji měřit, že tento přístup má pro obě strany nejrůznější negativní důsledky. Neměli bychom přehodnotit to, jak se vztahujeme ke světu, jak ho vnímáme a zkoumáme? Pokud mimolidským tvorům přiznáme zvláštní formy komunikativnosti a propojenosti, a procitneme do živého, více než lidského světa, může to být klíčovým krokem k navázání nového vztahu a přehodnocení způsobu koexistence. Člověk je na přírodě přes všechny vymoženosti technosféry nezvratně závislý, naopak to ale neplatí. Poznávání jemné spleti vztahů přírody a našeho tělesného zapuštění v ní může být nejen inspirativní pro rozumový a emoční vztah lidí, ale také pro jejich udržitelný a nekořistnický způsob soužití s přírodou – který je podmínkou našeho přežití na planetě.

zpět na hlavní stránku IF

 

SOBOTA 30. 10.

9:30–⁠10:00
Pět knih
Divadelní představení pro 12 diváků*aček
česká jazyková verze

Performance Venduly Tomšů a Iana Mikysky provede diváky*ačky časy vesmíru, planety i přítomnosti, a to za pomoci knih, zvuků, poezie i vlastního dechu. V intimním prostoru si společně kladou otázku, jaká je naše pozice vůči planetě, slunci, nebo vlastnímu dechu. Představení vzniklo za podpory KALD DAMU. V roce 2021 je představení součástí programu Nová krev na scéně organizace Nová síť.

Tvůrčí týmVendula Tomšů, Ian Mikyska

nahoru △
     

10:30–⁠11:30
Společenství zahrada
Vnitřní svět Barbary Benish

V zahradě pěstujeme rostliny i vztahy. Jde o společné dílo člověka a přírody. Lidem přináší užitek, potěšení a inspiraci. Čím naopak může být zahrada pro ne-lidské živé systémy? Vyprávění o deseti inspiracích Barbary Benish v zahradním společenství s červy, listy, vodou, houbami, kopřivami, ostružinami, brambory, semeny sluneční energie, žaludy a mechem.

Hostka: Barbara Benish

nahoru △
       

12:00–⁠12:30
Pět knih
Divadelní představení pro 12 diváků*aček
anglická jazyková verze

Performance Venduly Tomšů a Iana Mikysky provede diváky*ačky časy vesmíru, planety i přítomnosti, a to za pomoci knih, zvuků, poezie i vlastního dechu. V intimním prostoru si společně kladou otázku, jaká je naše pozice vůči planetě, slunci, nebo vlastnímu dechu. Představení vzniklo za podpory KALD DAMU. V roce 2021 je představení součástí programu Nová krev na scéně organizace Nová síť.

Tvůrčí týmVendula Tomšů, Ian Mikyska

nahoru △
     

13:00–⁠14:30
Neslýchané vztahy
Rozhovor o aktualitách z říše rostlin

Když se díváme na rostlinu, obvykle vidíme jen to, co je nad povrchem – stonky, kmeny, listy květiny. Ale pod zemí je toho mnohem víc – složité sítě kořenů, kterými protéká voda a živiny. Ale ani to není všechno. Podobně jako živých tvorů se i rostlin týkají pojmy jako znalosti a komunita. Rostliny jsou vždy propojené, tvoří společenství a existují mezi nimi spletité sítě komunikace. Jsou schopny reagovat na pro nás nečekané podněty, mají paměť a dokonce jsou schopny učení. Můžeme mluvit o určité subjektivitě rostlin. Porozumění rostlinnému světu díky průkopnickým objevům nezvyklými metodami pro nás může být novým impulsem, jakým způsobem vnímat přírodu a přistupovat k ní.

HostkaMonica Gagliano*
ModerujeLukáš Likavčan

*Monica Gagliano se k nám připojí živě ze Austrálie.

nahoru △
     

nahoru △
   

15:00–⁠16:30
Ovládat, spravovat, milovat?
Panelová debata o tom, jak může věda pomoci proměnit náš vztah k přírodě

Ani čím dál přesnější a fundovanější vědecké poznatky a jejich vzrůstající dostupnost či aplikace zatím nepřinesly naší společnosti zásadnímu řešení environmentálních hrozeb. Naopak – rychle se blížíme k takzvaným bodům zlomu. Celá desetiletí jsme byli zvyklí spoléhat na vědu, avšak právě ona může zahrnovat problematické předpoklady a přístupy, které řadu problémů také nezáměrně způsobují. I my sami jsme od první třídy školy produkty vědy. Jaké další možnosti máme, abychom dokázali zlepšit vlastní vnímavost vůči přírodě a dokázali se i jinými než vědeckými metodami zasazovat o potřebné změny? Mohou tyto poznatky ovlivnit i vědu samotnou?

Hosté*kyAndreas Weber, Hana Nováková, Tomáš Daněk, Jan Roleček
ModerujeĽuboš Slovák

nahoru △
 
       

nahoru △
   

17:00–⁠18:30
Meze lidské živočišnosti a živočišné říše
Úvodní řeč Davida Abrama a rozhovor o vztahu člověka ke všemu, co ho obklopuje

Naše klima spěje ke katastrofě, biosféra se dostala do spirály vyčíslitelných ztrát, což jasně ukazuje, že je nutné změnit náš vztah k živoucí krajině. Příliš dlouho jsme ignorovali divokou inteligenci našich těl a za primární zdroje pravdy považovali technologie, které udržují od živočišné přírody distanc. Prozkoumáme způsoby myšlení, které tento odstup narušují a možnosti komunikace, jež by lidstvu pomohly vstoupit do mnohem důvěrnějšího vztahu s „více než lidským“ světem. Vydáme se na průzkum pozemských hlubin smyslové zkušenosti a ekologických rozměrů komunikace a jazyka.

HostDavid Abram
ModerujeNikola Benčová

nahoru △
     

nahoru △
   

19:00–⁠19:30
Pět knih
Divadelní představení pro 12 diváků*aček
česká jazyková verze

Performance Venduly Tomšů a Iana Mikysky provede diváky*ačky časy vesmíru, planety i přítomnosti, a to za pomoci knih, zvuků, poezie i vlastního dechu. V intimním prostoru si společně kladou otázku, jaká je naše pozice vůči planetě, slunci, nebo vlastnímu dechu. Představení vzniklo za podpory KALD DAMU. V roce 2021 je představení součástí programu Nová krev na scéně organizace Nová síť.

ÚčinkujíVendula Tomšů, Ian Mikyska

nahoru △
     

19:30–⁠20:30
Pět knih
Společná reflexe

Performance Venduly Tomšů a Iana Mikysky provede diváky*ačky časy vesmíru, planety i přítomnosti, a to za pomoci knih, zvuků, poezie i vlastního dechu. V intimním prostoru si společně kladou otázku, jaká je naše pozice vůči planetě, slunci, nebo vlastnímu dechu. Představení vzniklo za podpory KALD DAMU. V roce 2021 je představení součástí programu Nová krev na scéně organizace Nová síť.

ÚčinkujíVendula Tomšů, Ian Mikyska

nahoru △
     

NEDĚLE 31. 10.

10:00–⁠12:00
Více než lidský svět
Workshop s procházkou po Jihlavě

Naše živočišná povaha nám skýtá řadu zvířecích dovedností – způsobů, jak zjitřit své smysly, naladit se a sladit s ostatními živočichy, rostlinami a živly, které nás obklopují a pomáhají nám přežít. Naše civilizace však na tyto dovednosti do značné míry zapomněla, odmítá naši sounáležitost se světem, který je víc než lidský, a trvá na tom, že lidí se přírodní procesy většinou netýkají. V průběhu workshopu představí dva renomovaní autoři – biolog Andreas Weber a smyslový ekolog David Abram – ve vzájemném rozhovoru i v konverzaci s městskou krajinou Ji.hlavy několik způsobů, jak přenastavit naši mysl a náš nervový systém ve vztahu k naší živoucí planetě.

HostéDavid Abram, Andreas Weber

Na workshop je nutná rezervace. Místo si můžete rezervovat zasláním emailu na if.guests@ji-hlava.cz.

nahoru △
     
Programový blok „Nová příroda / O vztahu člověka ke všemu, co ho obklopuje“ je realizován ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung Praha.  
   

HOSTÉ*KY

David Abram (USA)

Kulturní ekolog a filozof, zakladatel a kreativní ředitel Aliance pro etiku divočiny. Je známý především díky své práci propojující filozofickou tradici fenomenologie s environmentálními a ekologickými tématy. Je autorem knih Becoming Animal: An Earthly CosmologyThe Spell of the Sensuous: Perception and Language in a More-than-human World. Jeho eseje o kulturních příčinách a důsledcích ekologického chaosu vyšly v řadě publikací a antologií. Je autorem slovního spojení „více než lidský svět“, kterým označuje pozemskou přírodu a který se stal klíčovým výrazem jazyka environmentalistů*ek po celém světě.

Nikola Benčová (Česká republika)

Vystudovala performativní umění, mezinárodní vztahy a je doktorandkou na katedře Environmentálních studií Masarykovy univerzity. Působí jako externí redaktorka Radia Wave a je členkou kolektivu za klimatickou spravedlnost Limity jsme my, kde koprodukuje podcast Trhlina. Věnuje se vnášení témat tělesnosti a setkávání se s více než lidským světem do akademického světa. Zajímá ji propojení konkrétní duchovnosti s tělesností a to, jak se výzkum tělem a tělesná představivost dají brát jako rovnoprávný zdroj poznání pro vznikající svět, ve kterém se učíme jemně soužívat s krajinou, která nás vyživuje.

Barbara Benish (USA)

Barbara Benish je kalifornská umělkyně, která se v roce 1992 přestěhovala v rámci stipendia Fulbrightovy nadace do Prahy. Na českém venkově založila mezinárodní centrum ekoumění s názvem ArtMill, jehož cílem je vyjádřit palčivé ekologické problémy naší doby prostřednictvím hmatatelných uměleckých forem, které jsou inspirací pro širokou veřejnost, kterou zapojují i do své tvorby. V letech 2010-2015 působila jako poradkyně U.N.E.P. v oblasti umění a práce s veřejností a od roku 2015 je členkou výzkumného centra Social Practice Arts Research Center (Kalifornská univerzita). Je spoluautorkou knihy Form, Art, & the Environment (2017, Routledge). Její díla kombinující různá média jsou kritikou ohraných konceptů, které udržují neudržitelné systémy v chodu, a často oslavují ne-lidské živé systémy. Umění Benishové bylo vystaveno na stovkách mezinárodních výstav, včetně významných muzeí v New Yorku, Německu a Praze.

Tomáš Daněk (Česká republika)

Vysokoškolský pedagog a interdisciplinární výzkumník působící na Katedře rozvojových a environmentálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Věnuje se environmentální filosofii a etice, proměnám západního myšlení o přírodě a antropologii a sociologii ve vztahu k rozvojovým tématům.

Monica Gagliano (Austrálie)

Monica Gagliano je docentka v oboru evoluční ekologie na Southern Cross University, kde vede laboratoř biologické inteligence (BI) v rámci iniciativy Diverse Intelligences nadace Templeton World Charity Foundation. Je průkopnicí zcela nové oblasti výzkumu bioakustiky rostlin a poprvé experimentálně prokázala, že rostliny vydávají vlastní „hlas“ a detekují zvuky svého prostředí a reagují na ně. Ve své práci rozšířila koncept poznávání (včetně vnímání, procesů učení a paměti) u rostlin. Svými experimenty prokazujícími, že učení není výhradní doménou živočichů, znovu rozvířila diskuzi o subjektivitě rostlin a jejich etickém a právním postavení. Její poslední knihou je titul Thus Spoke the Plant: A Remarkable Journey of Groundbreaking Scientific Discoveries and Personal Encounters with Plants.

Lukáš Likavčan (Slovensko)

Odborně se zabývá filosofií technologií, politickou ekologií a teorií vizuálních kultur. Jako výzkumník působil na Wirtschaftsuniversität Wien (Vídeň), The Hong Kong Polytechnic University (Hong Kong) a BAK, basis voor actuele kunst (Utrecht). Vyučuje na Centru audiovizuálních studií FAMU v Praze, na Strelka Institute for Media, Architecture and Design v Moskvě a jako výzkumník působí v Display – Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi. Je jedním z editorů antologie Mysl v terénu: Filozofický realismus ve 21. století (Display / VVP AVU, 2018) a autorem knihy Introduction to Comparative Planetology (Strelka Press, 2019).

Ian Mikyska (Česká Republika)

Skladatel, který se převážně pohybuje na okrajích zvuku – tvoří instalace, performance, knihy i videa. Studoval skladbu na Guildhall School of Music & Drama v Londýně a nyní dokončuje magisterské studium režie alternativního a loutkového divadla na DAMU. Vede ansámbly Prague Quiet Music Collective a Stratocluster. Vydal knihu Partitury pro čtenáře. Je autorem znělky obecního rozhlasu obce Sedlice na Pelhřimovsku. Působí jako zástupce šéfredaktora časopisu Czech Music Quarterly a věnuje se také překladu z češtiny do angličtiny.

Hana Nováková (Česká republika)

Režisérka, indoložka a etnozooložka. V doktorském výzkumu se zabývala střetem západního zoologického paradigmatu s animistickým vnímáním světa u kmenového obyvatelstva v Bengálsku. Vztahu člověka a ostatních zvířat a lidskému odcizení od zbytku přírody se věnuje i ve filmové, esejistické a kurátorské tvorbě. Pět let působila ve stálé redakci publicistického environmentálního pořadu České televize Občanské noviny. Spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd, časopisem A2 a etnobiologickým sborníkem Pandanus. Tlumočí z bengálštiny uprchlíkům z potápějícího se Bangladéše.

Jan Roleček (Česká republika)

Ekolog, pedagog a vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR. Působí jako odborný asistent na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Věnuje se studiu ekologie a historie vegetace, mezi jeho výzkumné zájmy patří také fytocenologie, fytogeografie a paleoekologie. Mezi lety 2012 a 2018 vedl dva výzkumné projekty Grantové agentury ČR zaměřené na rozvoj metod kvantitativní rekonstrukce vegetace během holocénu s využitím pylových dat, v současné době vede projekt GA ČR zaměřený na výzkum půdní paměti druhově mimořádně bohatých stepních luk.

Ľuboš Slovák (Slovensko)

Vysokoškolský pedagog a ekolog. Vystudoval informatiku a sociální a kulturní ekologii. V současnosti vyučuje na Katedře environmentálních studií Masarykovy Univerzity, kde také vede mezinárodní projekt DeepEn zaměřený na rozvíjení prožitkových vzdělávacích metod, které vychází ze široké tradice hlubinné ekologie. V rámci svého působení na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá nemateriální hodnoty přírody a krajiny. Zabývá se vztahy člověka a mimolidské přírody a proměnami konceptů přírody. Jeho odbornými zájmy jsou také ekofenomenologie, ekopsychologie a filosofie vědy.

Vendula Tomšů (Česká republika)

Výtvarnice a divadelní scénografka. Studovala na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. V rámci své tvorby se věnuje především autorským projektům pro menší publikum, ve kterých zkoumá bližší vztah performera a diváků*aček. Tak je tomu u performance Veduty (2017) i Pět knih (2020). Je jednou ze zakládajících členů*ek divadelní skupiny 8 lidí a spolku Zvěřinec, který se zabývá rozvojem kulturně komunitního života ve Zlínském kraji.

Andreas Weber (Německo)

Biolog, filozof a spisovatel. Vyučuje na Univerzitě Leuphana a na Vysoké škole výtvarných umění v Berlíně. Ve své práci se zaměřuje na přehodnocení našeho chápání živého světa. Ve svých teoriích navrhuje brát jednotlivé organismy jako subjekty, a tedy i biosféru jako významotvornou a poetickou skutečnost. Ve své knize Enlivenment. Toward a Poetics for the Anthropocene z roku 2019 předkládá alternativní chápání našeho vztahu k přírodě a tvrdí, že nikoliv lidé ovládají přírodu, ale že lidé a příroda existují ve vztahu vzájemné transformace.

nahoru △
   

FILMY V PROGRAMU

Obrazy někdy mohou vyjádřit více než slova. Vybíráme z letošního filmového programu Ji.hlavy.

ANIMOT (Česká republika, 2021, Juliana Moska)
HOUBA MLUVÍ (Švýcarsko, 2021, Marion Neumann)
JAK ZNIČIT MRAK (Finsko, Dánsko, 2021, Tuija Halttunen)
KINLOSS (Velká Británie, 2021, Alice Dousova)
KRÁVA (Velká Británie, 2019, Andrea Arnold/)
OBSERVATORY.01 (Česká republika, 2021, 11 min., Pavel Mrkus)
PŘÍPRAVY K FILMU T (Česká republika, 2021, Milan Klepikov)
SPOJENÍ (Itálie, 2021, Andrea Dalpian)
SVĚTY (Belgie, 2021, Nina de Vroome)
TED K (Spojené státy, 2021, Tony Stone)
ULTRAMARINE (Česká republika, 2021, 6 min., Marina Hendrychová)
ZEMĚTVOŘENÍ (Portugalsko, 2020, Ricardo Moreira)
Z DIVOKÉHO MOŘE (Dánsko, 2021, Robin Petré)

nahoru △
   

ČÍTÁRNA

Pokud se chcete do tématu ponořit hlouběji, nabízíme vám výběr těch nejzajímavějších textů a dalších zdrojů doporučených hosty*kami programu, které by vám rozhodně neměly ujít.

CRITICAL ZONES (ZKM)
Termín „kritická zóna“ pochází z geovědy a označuje biochemicky křehkou vrstvu Země, tedy její povrch, na kterém se vytváří život. Bruno Latour tento termín rozšířil na kritický, participativní vztah k našemu živému světu, jehož stav ohrožení dosáhl v lidmi tvořené historii Země nebývalých rozměrů. Latour označuje tuto globální situaci, která se týká všech živých bytostí na planetě, jako „nový klimatický režim“. Neomezuje se pouze na ekologickou krizi, ale dotýká se i otázek politiky a kulturních dějin a stejně tak i etických a epistemologických změn perspektivy. Digitální výstavní projekt doprovázejí výstavu Critical Zones: Observations for Earthly Politics, kterou v loňském roce uspořádalo německé Centrum pro umění a média (ZKM) Karlsruhe.

ROBERT MACFARLANE AND JACKIE MORRIS: ZTRACENÁ SLOVA (HAMISH HAMILTON)
David Abram: „Znovuzrození ústního vyprávění – renesance plnohodnotné praxe osobního vyprávění – se zdá jako obzvláště úžasný a plodný krok, který přináší bohatý zdroj pro obnovu lokálního komunitního života. Renesance vyprávění živí poetické bohatství mluveného jazyka, který se sám o sobě vytrácí v důsledku přílišné závislosti na digitální a obrazovkou zprostředkované formy komunikace. Ústní vyprávění anglického vypravěče Martina Shawa jsou v tomto ohledu příkladná: pokud mluvíte anglicky, poslechněte si jeho audioknihu s názvem Courting the Wild Twin. Ponořte se také do oslnivých textů britského spisovatele Roberta Macfarlanea: prohlédněte si knihu obrázků a poezie, kterou vytvořil s Jackie Morrisovou pod názvem The Lost Words, a přečtěte si – v překladu – jeho úžasnou knihu Underland. Nenechte si ujít ani nespoutaný a oceňovaný román The Overstory od Američana Richarda Powerse, v němž jsou hlavními aktéry stromy. Zároveň můžete sledovat úžasné objevy ze světa hub a podhoubí v knize Merlina Sheldrakea Entangled Life nebo ve filmu Fantastic Fungi."

EMERGENCE MAGAZINE
David Abram: „Bezplatná multimediální online publikace Emergence Magazine nabízí řadu esejů a rozhovorů těch nejzanícenějších a nejvíce tvůrčích umělců*kyň a spisovatelů*ek (včetně mě), kteří se snaží zkoumat a řešit rostoucí ekologický problém a zdůrazňovat zásadní přínos domorodých národů a jejich způsobu života při hledání jeho skutečného řešení. Jako speciální lahůdku si poslechněte v tomto časopise nedávno publikovaný rozhovor The Nightingale's Song se Samem Leem, pozoruhodným zpěvákem z Anglie, který se spolu s dalšími hudebníky oddává dlouhým nočním vigíliím se slavíky v lese.“

HOLLY JEAN BUCK: GEOENGINEERING: CLIMATE TRAGEDY, REPAIR, AND RESTORATION (VERSO)
Lukáš Likavčan: „V poslední době mně velmi oslovila kniha environmentální výzkumnice Holly Jean Buck 'After Geoengineering: Climate Tragedy, Repair, and Restoration’. Zde se pouští do kontroverzního ale ve výsledku velmi osvěžujícího argumentu, jež se snaží skloubit technologické zásahy do planetárního prostředí s problémy environmentální spravedlnosti a nerůstu. Pro zájemce je zde také její přednáška.“

METHODS TO THE MADNESS (PODCAST)
Barbara Benish: „V loňském roce jsem objevila podcasty a přednášky tvůrců „Cafe Ohlone/mak-‘am ham“, Vincenta Mediny (Chochenyo Ohlone) a Louise Trevina (Rumsen Ohlone) z Kalifornie. Vytváří jídelníčky z nativních rostlin, sbírají a připravují je tradičními způsoby a celou kulturu představují veřejnosti ve velmi estetizovaném a provokativním kontextu. Nabízejí vzdělávací fórum a zároveň pokrm a možnost seznámení nedomorodných účastníků s novými možnostmi zakoušení výroby, konzumace a distribuce potravin prostřednictvím modliteb, hudby a tance.“

nahoru △


Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt
Kudy z nudy