HOSTÉ*KY
David Abram (USA)
Kulturní ekolog a filozof, zakladatel a kreativní ředitel Aliance pro etiku divočiny. Je známý především díky své práci propojující filozofickou tradici fenomenologie s environmentálními a ekologickými tématy. Je autorem knih Becoming Animal: An Earthly Cosmology a The Spell of the Sensuous: Perception and Language in a More-than-human World. Jeho eseje o kulturních příčinách a důsledcích ekologického chaosu vyšly v řadě publikací a antologií. Je autorem slovního spojení „více než lidský svět“, kterým označuje pozemskou přírodu a který se stal klíčovým výrazem jazyka environmentalistů*ek po celém světě.
Nikola Benčová (Česká republika)
Vystudovala performativní umění, mezinárodní vztahy a je doktorandkou na katedře Environmentálních studií Masarykovy univerzity. Působí jako externí redaktorka Radia Wave a je členkou kolektivu za klimatickou spravedlnost Limity jsme my, kde koprodukuje podcast Trhlina. Věnuje se vnášení témat tělesnosti a setkávání se s více než lidským světem do akademického světa. Zajímá ji propojení konkrétní duchovnosti s tělesností a to, jak se výzkum tělem a tělesná představivost dají brát jako rovnoprávný zdroj poznání pro vznikající svět, ve kterém se učíme jemně soužívat s krajinou, která nás vyživuje.
Barbara Benish (USA)
Barbara Benish je kalifornská umělkyně, která se v roce 1992 přestěhovala v rámci stipendia Fulbrightovy nadace do Prahy. Na českém venkově založila mezinárodní centrum ekoumění s názvem ArtMill, jehož cílem je vyjádřit palčivé ekologické problémy naší doby prostřednictvím hmatatelných uměleckých forem, které jsou inspirací pro širokou veřejnost, kterou zapojují i do své tvorby. V letech 2010-2015 působila jako poradkyně U.N.E.P. v oblasti umění a práce s veřejností a od roku 2015 je členkou výzkumného centra Social Practice Arts Research Center (Kalifornská univerzita). Je spoluautorkou knihy Form, Art, & the Environment (2017, Routledge). Její díla kombinující různá média jsou kritikou ohraných konceptů, které udržují neudržitelné systémy v chodu, a často oslavují ne-lidské živé systémy. Umění Benishové bylo vystaveno na stovkách mezinárodních výstav, včetně významných muzeí v New Yorku, Německu a Praze.
Tomáš Daněk (Česká republika)
Vysokoškolský pedagog a interdisciplinární výzkumník působící na Katedře rozvojových a environmentálních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Věnuje se environmentální filosofii a etice, proměnám západního myšlení o přírodě a antropologii a sociologii ve vztahu k rozvojovým tématům.
Monica Gagliano (Austrálie)
Monica Gagliano je docentka v oboru evoluční ekologie na Southern Cross University, kde vede laboratoř biologické inteligence (BI) v rámci iniciativy Diverse Intelligences nadace Templeton World Charity Foundation. Je průkopnicí zcela nové oblasti výzkumu bioakustiky rostlin a poprvé experimentálně prokázala, že rostliny vydávají vlastní „hlas“ a detekují zvuky svého prostředí a reagují na ně. Ve své práci rozšířila koncept poznávání (včetně vnímání, procesů učení a paměti) u rostlin. Svými experimenty prokazujícími, že učení není výhradní doménou živočichů, znovu rozvířila diskuzi o subjektivitě rostlin a jejich etickém a právním postavení. Její poslední knihou je titul Thus Spoke the Plant: A Remarkable Journey of Groundbreaking Scientific Discoveries and Personal Encounters with Plants.
Lukáš Likavčan (Slovensko)
Odborně se zabývá filosofií technologií, politickou ekologií a teorií vizuálních kultur. Jako výzkumník působil na Wirtschaftsuniversität Wien (Vídeň), The Hong Kong Polytechnic University (Hong Kong) a BAK, basis voor actuele kunst (Utrecht). Vyučuje na Centru audiovizuálních studií FAMU v Praze, na Strelka Institute for Media, Architecture and Design v Moskvě a jako výzkumník působí v Display – Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi. Je jedním z editorů antologie Mysl v terénu: Filozofický realismus ve 21. století (Display / VVP AVU, 2018) a autorem knihy Introduction to Comparative Planetology (Strelka Press, 2019).
Ian Mikyska (Česká Republika)
Skladatel, který se převážně pohybuje na okrajích zvuku – tvoří instalace, performance, knihy i videa. Studoval skladbu na Guildhall School of Music & Drama v Londýně a nyní dokončuje magisterské studium režie alternativního a loutkového divadla na DAMU. Vede ansámbly Prague Quiet Music Collective a Stratocluster. Vydal knihu Partitury pro čtenáře. Je autorem znělky obecního rozhlasu obce Sedlice na Pelhřimovsku. Působí jako zástupce šéfredaktora časopisu Czech Music Quarterly a věnuje se také překladu z češtiny do angličtiny.
Hana Nováková (Česká republika)
Režisérka, indoložka a etnozooložka. V doktorském výzkumu se zabývala střetem západního zoologického paradigmatu s animistickým vnímáním světa u kmenového obyvatelstva v Bengálsku. Vztahu člověka a ostatních zvířat a lidskému odcizení od zbytku přírody se věnuje i ve filmové, esejistické a kurátorské tvorbě. Pět let působila ve stálé redakci publicistického environmentálního pořadu České televize Občanské noviny. Spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd, časopisem A2 a etnobiologickým sborníkem Pandanus. Tlumočí z bengálštiny uprchlíkům z potápějícího se Bangladéše.
Jan Roleček (Česká republika)
Ekolog, pedagog a vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR. Působí jako odborný asistent na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Věnuje se studiu ekologie a historie vegetace, mezi jeho výzkumné zájmy patří také fytocenologie, fytogeografie a paleoekologie. Mezi lety 2012 a 2018 vedl dva výzkumné projekty Grantové agentury ČR zaměřené na rozvoj metod kvantitativní rekonstrukce vegetace během holocénu s využitím pylových dat, v současné době vede projekt GA ČR zaměřený na výzkum půdní paměti druhově mimořádně bohatých stepních luk.
Ľuboš Slovák (Slovensko)
Vysokoškolský pedagog a ekolog. Vystudoval informatiku a sociální a kulturní ekologii. V současnosti vyučuje na Katedře environmentálních studií Masarykovy Univerzity, kde také vede mezinárodní projekt DeepEn zaměřený na rozvíjení prožitkových vzdělávacích metod, které vychází ze široké tradice hlubinné ekologie. V rámci svého působení na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá nemateriální hodnoty přírody a krajiny. Zabývá se vztahy člověka a mimolidské přírody a proměnami konceptů přírody. Jeho odbornými zájmy jsou také ekofenomenologie, ekopsychologie a filosofie vědy.
Vendula Tomšů (Česká republika)
Výtvarnice a divadelní scénografka. Studovala na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. V rámci své tvorby se věnuje především autorským projektům pro menší publikum, ve kterých zkoumá bližší vztah performera a diváků*aček. Tak je tomu u performance Veduty (2017) i Pět knih (2020). Je jednou ze zakládajících členů*ek divadelní skupiny 8 lidí a spolku Zvěřinec, který se zabývá rozvojem kulturně komunitního života ve Zlínském kraji.
Andreas Weber (Německo)
Biolog, filozof a spisovatel. Vyučuje na Univerzitě Leuphana a na Vysoké škole výtvarných umění v Berlíně. Ve své práci se zaměřuje na přehodnocení našeho chápání živého světa. Ve svých teoriích navrhuje brát jednotlivé organismy jako subjekty, a tedy i biosféru jako významotvornou a poetickou skutečnost. Ve své knize Enlivenment. Toward a Poetics for the Anthropocene z roku 2019 předkládá alternativní chápání našeho vztahu k přírodě a tvrdí, že nikoliv lidé ovládají přírodu, ale že lidé a příroda existují ve vztahu vzájemné transformace.
|
