27. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Na pozadí hrůzyplných událostí a temných politologických analýz války v Ukrajině můžeme spatřovat i naději. Stalo se totiž něco nečekaného a nevídaného v podobě houževnaté obrany, solidarity a schopnosti spolupráce. Svět po válce může mít mnoho podob. My budeme hledat ty, v nichž může být Ukrajina inspirací k přehodnocení toho, co znamená lidskost a jak ji lze prakticky naplňovat. Je totiž zřejmé, že její dosavadní pojetí není dostačující.
![]() |
![]() |
STŘEDA 26. 10.10:00–11:00
|
nahoru △ |
![]() |
12:00–13:30
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
14:30–16:00
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
17:00–18:30
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
19:30–21:00
|
nahoru △ |
![]() |
Programový blok „ЛЮДИНА_ČLOVĚK / Ukrajinské výzvy humanitě“ je realizován za podpory Current Time TV a Goethe-Institut Česká republika v rámci finančních opatření Spolkového ministerstva zahraničí z dodatkového rozpočtu pro rok 2022 určeného ke zmírnění dopadů Ruské invaze na Ukrajinu. |
HOSTÉ*KYAnna AckermannPolitická analytička Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj a zakládající členka ukrajinské nevládní organizace Centrum ekologických iniciativ „Ecoaction“. Od začátku ruské invaze pracuje na zelené obnově poválečné Ukrajiny a koordinuje spolupráci ukrajinských a unijních organizací v této otázce. Vojtěch BoháčVálečný reportér, politolog, novinář a zakladatel a šéfredaktor online reportážního serveru Voxpot. Jako nezávislý novinář psal pro deník Právo, časopis Reportér, Deník Referendum nebo A2larm. Vystudoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, studoval také na několika univerzitách v Rusku a na Ukrajině. Novinářské zkušenosti čerpal rovněž při práci v deníku The Moscow Times a ukrajinském Segodnya. Dlouhodobě sleduje rusko-ukrajinský konflikt, letos reportážně pokrýval začátek ruské invaze na Ukrajinu. Je držitelem ceny Novinářská křepelka za rok 2021. V současnosti připravuje k vydání reportážní knihu zachycující desetiletou cestu Ruska a Ukrajiny k současné válce. Marie IljašenkoBásnířka, spisovatelka, knižní redaktorka a překladatelka. Narodila se v Kyjevě, vyrůstala v Polici nad Metují. Na Karlově univerzitě vystudovala komparatistiku a východoevropská studia. Její básnická sbírka Osip míří na jih byla nominována na cenu Magnesia Litera 2016 v kategorii Objev roku. Iljašenko byla rovněž nominována na Drážďanskou cenu lyriky (2014) a Cenu Václava Buriana (2016). V roce 2018 vydala svou druhou sbírku Sv. Outdoor, jejímž tématem jsou kontrastní motivy domova a jeho opouštění. Martin JirušekOdborný asistent na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě. Specializuje se na geopolitiku a energetickou bezpečnost se zaměřením na střední a východní Evropu, Rusko a Spojené státy. Zároveň působí jako editor odborného časopisu Czech Journal of Political Science. Alisa KovalenkoUkrajinská režisérka, která v loňském roce odložila kameru a přihlásila se do boje za Ukrajinu, k čemuž jí vedlo rozhořčení nad ruskou invazí do jejího domova a vzpomínky na sexuální napadení, které přežila během bojů s Moskvou podporovanými separatisty před osmi lety. Po prvním celovečerním dokumentu Sestra Zo, který natočila v posledním ročníku univerzity, natočila Alisa svůj skutečný celovečerní debut Alisa in Warland o válce na východní Ukrajině, který měl premiéru na IDFA v Amsterdamu v roce 2015 v rámci soutěže First appearance. Alisin druhý dokument Domácí hry měl světovou premiéru na Sheffield Doc/Festu a byl nominován na pětašedesáti festivalech (8 ocenění). Domácí hry byly rovněž nominovány na nejlepší ukrajinský dokumentární film roku 2019 Ukrajinskou filmovou akademií. V roce 2019 se Alisa Kovalenko stala členkou Evropské filmové akademie (EFA). Miriam MacurováKlimatická kampaňérka v Greenpeace, kde se na expertní úrovni věnuje především tématu evropské klimatické politiky. Zabývá se zejména Zelenou dohodou pro Evropu, legislativním balíčkem Fit for 55 a také českým předsednictvím v Radě Evropské Unie a jeho dopadům na klimatickou politiku EU. Minulý rok dokončila magisterské studium Sociální a kulturní ekologie na Karlově Univerzitě v Praze. Illia PonomarenkoReportér Kyiv Independent. O válce na východě Ukrajiny informuje od prvních dnů konfliktu. Zabývá se otázkami národní bezpečnosti, vojenskými technologiemi a ukrajinskými reformami obrany. Zároveň byl s ukrajinskými bojovými jednotkami nasazován v donbaské válečné zóně. Jako reportér mírových sil OSN byl v minulosti nasazen také v Palestině a v Konžské demokratické republice. V roce 2020 získal stipendium organizace Alfred Friendly Press Partners a byl vybrán, aby pracoval jako hostující reportér USA Today na americkém ministerstvu obrany. Petra ProcházkováČeská novinářka a humanitární pracovnice. Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách, v roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001. Byla zpravodajkou z řady válečných konfliktů v Asii i Africe, věnovala se krizovému zpravodajství. V roce 2001 byla z Ruska vypovězena. Do roku 2006 pracovala v Afghánistánu. Po návratu do ČR se věnovala bývalému SSSR, Střední Asii, Afghánistánu. Aktuálně působí v redakci Deníku N. Filip RemundaČeský režisér, kameraman a producent. Vystudoval katedru dokumentární tvorby na FAMU. Je spoluzakladatelem Institutu dokumentárního filmu, který pomáhá prosazení českého filmu v zahraničí. Do širšího povědomí veřejnosti se dostal spolu s Vítem Klusákem kontroverzní filmovou reality show o fiktivním hypermarketu Český sen. Je držitelem Ceny Pavla Kouteckého za film Pulec, králík a Duch svatý. Je jedním z hlavních autorů televizního cyklu Český žurnál. Oksana StominaSpisovatelka, básnířka, občanská aktivistka a dobrovolnice. Pochází z Mariupolu, kde přežila několik týdnů intenzivního ruského ostřelování, bombardování a nastavší všeobecné humanitární krize. Je autorkou sbírky básní Mariupol v předních liniích, ve které reflektuje začátek ruské invaze a mariupolské události roku 2014. V současnosti pracuje na knize o probíhající válce, o, jejími slovy, „středověké krutosti umocněné moderními technologiemi,“ a o jejích dopadech na životy jednotlivých obyvatel a obyvatelek města. Helena TruchláČeská novinářka, autorka podcastu Středoevropanka a analytička výzkumného ústavu STEM, věnuje se projektu České zájmy v EU. V letech 2018 až 2022 působila jako redaktorka zahraniční rubriky Aktuálně.cz. Věnuje se evropským záležitostem a dění v Německu. Píše o budoucnosti české a evropské energetiky a životního prostředí. Dříve psala pro Hospodářské noviny a vybraná německá média. Studovala ekonomii a politologii v Brně, Berlíně, Bordeaux a Edinburghu. Podílela se na projektu serveru Aktuálně.cz Chudé Česko 2021, seriálu reportáží, rozhovorů a analýz zaměřených na sociální nerovnost a skrytou chudobu. |
nahoru △ |
FILMY V PROGRAMUObrazy někdy mohou vyjádřit více než slova. Vybíráme z letošního filmového programu Ji.hlavy. 8. DEN VÁLKY (Česká republika, 2022, Oksana Moiseniuk) |
nahoru △ |