27. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
,
Fascinace digitálními technologiemi vedou k postupnému zavádění dalekosáhlých změn, které v průkopnických počátcích nejsou patrné. Nejtřeskutější vývoj ale zpravidla pohánějí mocné globální korporace, které si tak vysoké náklady mohou dovolit. Vícerozměrný internet 3.0 a příbuzné virtuální technologie představují příslib nových forem komunikace, ale zároveň i riziko vtažení lidské populace do online rozhraní, ze kterého už nemusí být cesta zpět. Jaká nebezpečí s sebou nesou nejnovější technologické záměry a jak se k nim stavět z hlediska komunity, státu a nadnárodních politických těles?
![]() |
![]() |
ČTVRTEK 27. 10.10:00–11:00
|
nahoru △ |
12:00–13:30
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
14:30–16:00
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
17:30–19:00
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
19:30 – 21:00
|
nahoru △ |
![]() |
Programový blok „E-PANOPTIKON / Společnost odsouzená k onlinu“ je realizován za podpory Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice a Masarykovy demokratické akademie. |
HOSTÉ*KYAaron BenanavHistorik ekonomie a sociální teoretik. Jeho první kniha Automation and the Future of Work vyšla v nakladatelství Verso v roce 2020. Jeho texty se objevily v časopisech New Statesman, Nation, Dissent nebo Guardian a mnoha dalších. Benanav se zabývá globálními hospodářskými dějinami devatenáctého a dvacátého století, nezaměstnaností a podzaměstnaností, hospodářským růstem a rozvojem, demografickými změnami a alternativními ekonomickými systémy. Pracuje na dalších dvou knižních projektech. Jeden z nich se týká myšlenky ekonomie “po nedostatku”, druhý zkoumá globální historii nezaměstnanosti od roku 1940. Tereza BartoníčkováZakladatelka a prezidentka Internetového institutu, který si klade za cíl prohlubovat vědění o fungování a mechanismech současného internetu a rozvíjet digitální dovednosti a gramotnost. Studovala marketing a PR na FSV UK, poté na Oxford Internet Institute, kde získala MSc. v oboru Social Science of the Internet. Její expertiza leží v eticko-právních dopadech AI a regulacích technologií. V této oblasti momentálně pracuje i na svém Ph.D. na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Pracovní zkušenosti sbírala skrze menší společnosti či freelancing, ale i u gigantů jako Google. András CséfalvaySlovenský vizuální umělec a hudebník. Studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde v roce 2019 obdržel titul docent výtvarných umění. V roce 2009 se stal vítězem ceny Oskára Čepana pro slovenské výtvarné umělce do 35 let. Pracuje především s audiovizí, typická jsou pro něj krátká narativní videa odehrávající se v digitální realitě. Výrazným tématem jeho práce je reprezentace skupin, kterým v současné společnosti není nasloucháno; což je, jak věří, úkolem umění. Ve svých dílech tak propůjčuje hlas lidským i mimolidským subjektům. Cséfalvayova tvorba rovněž zrcadlí jeho zájem o historii vědy a úvahy o povaze vědění či funkci jazyka. Marie HeřmanováAntropoložka, socioložka a publicistika. V současné době působí na Sociologickém ústavu Akademie věd a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se věnuje sociálním sítím, online identitám a komunitám, internetové kultuře, influencerům i tomu, jak se v online prostředí vytváří a reprodukují společenské a genderové stereotypy. Zaměřuje se také na šíření hate speech a konspiračních teorií v online prostoru a na fenomén politické radikalizace skrze sociální sítě. Matouš HrdinaNovinář, zaměřuje se především na témata digitální komunikace a proměn životního stylu. Pracuje jako editor Seznam Zpráv, kde mimo jiné píše newsletter Pod čarou a podílí se také na přípravě podcastu Výdech. Přispívá i do jiných českých médií, dříve působil například v Radiu Wave či časopisu Heroine. Václav JanoščíkTeoretik, kurátor, filosof a pedagog. Působí na Katedře teorie a dějin umění Akademie výtvarných umění v Praze. Usiluje o demokratizaci současného umění i myšlení. Zabývá se emocionální ekologií, politikou reality nebo filosofií technologií. V roce 2018 vydal knihu Nepsavost, která otevírá v osobní perspektivě řadu problémů dneška – od psychologicko-ekonomického tlaku na tempo našich životů až po vliv sociálních médií na náš jazyk a pozornost. Daniel LeisegangNěmecký politolog a spolušéfredaktor netzpolitik.org, web magazínu, který se zabývá digitálními právy a svobodami. Předtím působil jako redaktor v časopise Blätter für deutsche und internationale Politik (Listy pro německou a mezinárodní politiku). V roce 2014 vydal knihu Amazon: Das Buch als Beute (Amazon: kniha jako kořist), v níž se věnuje pracovním podmínkám těch, o které se byznysový model tohoto internetového obchodu opírá, i tomu, jak růstová politika amazonu dopadá na knihkupce a nakladatele. Leonhard MüllnerRakouský vizuální umělec, režisér a herní teoretik. Momentálně působí v pseudo-marxistické mediální guerille Total Refusal – kolektivu umělců, kteří pracují s mainstreamovými videohrami, intervenují do nich a apropriují je. Müllner se ve své práci zabývá mantinely, které gameplay v digitálním prostoru ustavuje a jejich ideologickým pozadím. Zajímají ho možnosti překročení těchto omezení, vzepření se pravidlům i cílům hry a tvorby nové herní reality. Neposlušnost vnímá jako jeden z nejdůležitějších nástrojů demokracie a její emancipační potenciál testuje v rámci svého díla. Total RefusalPseudo-marxistická mediální guerilla, jejíž členka a členové subverzivním způsobem pracují s mainstreamovými videohrami. Vstupují do nich a apropriují je tím, že odmítají jejich pravidla – nerespektují cíle ani cesty, které jim jsou předkládány jako nutné a samozřejmé. Digitální prostor, do kterého intervenují, tak nově objevují a zkoumají, jak jej lze využít jinak, než k boji. Svou prací tak Total Refusal ukazuje na politický rozměr těchto her, ideologii vepsanou v jejich struktuře. Ve svém prvním filmu, který byl oceněn několika cenami, Operation Jane Walk, například berou diváka do dystopického světa multiplayerové střílečky Tom Clancy’s: The Division. Roli agentů Divize však odmítají a namísto střílení se vydávají na prohlídku postapokalyptického Manhattanu povídat si o architektuře a urbanismu. Kateřina SmejkalováVědecká pracovnice u německého veřejného think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung a publicistka. Zabývá se zejména společenskými dopady technologií, prací a její budoucností, komentuje aktuální dění v Německu. Vystudovala germanistiku a politologii na Ruhr-Universität v západoněmecké Bochumi. Ben TarnoffSpisovatel a novinář píšící o technologiích a politice, přispívá do Guardianu a tech-magazínu Logic, který spoluzakládal. Letos vydal knihu Internet pro lidi: Boj za naši digitální budoucnost, ve které analyzuje současnou krizi internetu a napovídá, jak z ní ven. Ať už se jedná o ztrátu soukromí nebo šíření dezinformací, podle Tarnoffa nese vinu za nebezpečné nešvary soudobého internetu jeho zesoukromění. Jako řešení tak navrhuje deprivatizaci, která, jak věří, by mohla internet změnit v místo, kde vládnou lidé, nikoli zisk. Ondřej TrhoňKulturní kritik a redaktor Revue Prostor, pravidelně píše pro Artzónu ČT a Cinepur, jeho texty se objevily v A2, Deníku N a dalších médiích. Překládá, přednáší na FF UK. V současnosti studuje doktorát na Akademii výtvarných umění, kde se věnuje umělým tělům a videohrám. Je autorem pořadu Otevřené hlavy na stanici Radio Wave ČRo a vydává nezávislý interdisciplinární časopis Dýpt. Klára VotavováReportérka a komentátorka, spolupracuje s redakcemi Voxpotu, Alarmu a Aktuálně. Zajímají ji společenské dopady digitálních technologií a společenská odpovědnost velkých digitálních platforem, proměny na trhu práce a ekonomické nerovnosti v rámci Evropy. Podrobně se zaměřovala na fungování Amazonu v České republice. Studuje sociální geografii a regionální rozvoj na Karlově univerzitě. |
nahoru △ |
FILMY V PROGRAMUObrazy někdy mohou vyjádřit více než slova. Vybíráme z letošního filmového programu Ji.hlavy. ALGORITMUS KRÁSY (Belgie, 2022, Miléna Trivier) |
nahoru △ |