27. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Ideál svobody je něčím, co nás všechny spojuje. Většina politických stran slibuje, že bude svobodu bránit nebo rozšiřovat. Často však tento ústřední pojem nemá žádný obsah nebo jej vnímáme jen zcela minimalisticky – jako svobodu něco si myslet, cokoli říkat nebo psát a případně cestovat do zahraničí. Co to ale znamená ve smyslu možnosti seberealizace v současném světě, rovnosti příležitostí, důstojného života a smysluplného zapojení do společnosti? Většinou nic. Svobodu si také spojujeme s absencí totalitního režimu, jakkoli mohou jednotlivci i nadále podléhat nesvobodě dané ekonomickým tlakem, zbídačeným životním prostředím, neuspokojivým postavením na trhu práce nebo nedostupností bydlení. Tři dekády po revoluci je načase si svobodu znovu definovat.
![]() |
![]() |
SOBOTA 29. 10.10:00–11:00
|
nahoru △ |
![]() |
12:00–13:30
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
14:30–16:00
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
17:00–18:30
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
19:30–21:00
|
nahoru △ |
![]() |
![]() |
Programový blok „NOVÉ DEFINICE / Svoboda je krásná, přepychová věc“ je realizován za podpory Pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung. |
HOSTÉ*KYLinda BartošováČeská novinářka a moderátorka. V letech 2013 až 2022 pracovala v České televizi, kde byla reportérkou zahraniční redakce a moderátorkou kontinuálního vysílání ČT24. Moderovala pořady Interview ČT24, Horizont ČT24 a v letech 2020 a 2021 uváděla hlavní zpravodajskou relaci Události a Události, komentáře. Věnuje se feministickým tématům, letos v březnu jí vyšla kniha rozhovorů Novinářky s ženami, které pracují v žurnalistickém prostředí. Daniel BundaPoradce pro adoptované romské děti vyrůstající v neromském prostředí a moderátor inspirativních rozhovorů s mladými Romy*kami AKANA/Teraz. Studoval na mezinárodní střední škole LEAF Academy v Bratislavě a působil v neziskové organizaci DigiQ, která se věnuje výchově k digitálnímu občanství, kde se zaměřoval na dezinformace, kyberšikanu a projevy nenávisti v online prostředí. Jako dobrovolník se věnoval zážitkovému vzdělávání v neziskové organizaci Eduma, jejímž cílem je vytvářet příležitosti pro rozvoj znevýhodněných skupin ve společnosti. V roce 2018 přednášel na půdě OSN jako ambasador pro národní priority o vzdělání a sociální inkluzi. Od dětství se zabývá programováním. Patricia ChurchlandKanadská filozofka, průkopnice na poli neurofilozofie – oboru, který filozofické problémy promýšlí ve světle vědeckých poznatků o fungování lidského mozku. Churchland tedy vychází z předpokladu, že naše mentální procesy mají základ v neurobiologických mechanismech. Ve své nejnovější knize Svědomí: původ morální intuice dochází k závěru, že i svědomí je produktem evolučního vývoje mozku a určitou morální intuicí tak nedisponují pouze lidé, ale i ostatní savci. V kontextu úvah o svobodě je její přístup inspirativní nejen v tom, že připouští určitou míru neurobiologické (a tím genetické) podmíněnosti našich hodnot (a tedy politického přesvědčení), ale také v tom, že nabízí nový pohled na otázku svobodné vůle. Podle Churchland nelze její existenci odmítnout jen proto, že jsou naše rozhodnutí podmíněna řetězcem předcházejících jevů, je podle ní nicméně užitečnější bavit se o sebekontrole. Kiri DalenaFilipínská umělkyně, dokumentaristka a lidskoprávní aktivistka. Její tvorba je hluboce poznamenána zkušeností s bezprávím, politickou a vojenskou zvůlí a násilím. Nejen jako umělkyně se Dalena primárně zabývá tématy nesvobody a sociální nespravedlnosti na Filipínách. Mezi její nejznámější práce patří Erased Slogans, série fotografií z manilských protestů proti Marcosově režimu v 70. letech, ze kterých Dalena odstranila nápisy na transparentech protestujících. Prázdné transparenty symbolizují nejen umlčování disentu, ale také omniprezenci bezpráví a protestu v čase i prostoru. Podle Daleny zároveň „prázdné plakáty nabízejí ticho, které je nezbytné k zamyšlení“. Na letošní Documentě v německém Kasselu vystavovala díla reflektující Duterteho válku proti drogám a každodenní realitu související s nedostatkem potravin v průběhu lockdownu, který na Filipínách trval 18 měsíců. Jan DrtinaOdborný poradce v neziskové organizaci RUBIKON Centrum, která se věnuje mj. práci s lidmi v konfliktu se zákonem. Před dvaceti lety propadl závislosti na tvrdých drogách, které užíval přes 10 let. Drogová závislost jej nakonec připravila o svobodu, tři roky strávil za mřížemi. Po propuštění z vězení začal žít nový život, stále se ale potýkal se stigmatem bývalého vězně a drogově závislého. V roce 2021 se jako řečník zúčastnil konference TEDx, což mu změnilo život. Získal dostatek sebedůvěry na to, jít si za tím, co chce, a svou zkušenost z vězení a z návratu do „normálního života“ se nyní snaží předávat v rámci své práce a pomáhat tak těm, kteří to potřebují. Eliška KoldováStudentka práv, feministka a aktivistka. Je redaktorkou web magazínu Druhá směna, jehož cílem je prezentovat feministické pohledy na společnost, které kladou důraz na sociální spravedlnost, postkolonialismus a queer zkušenost. Spolupořádala český Reclaim Pride - Pochod za rovnost, který usiloval o inkluzivní a intersekcionální protestní prostředí. Je členkou brněnského feministického kolektivu Sdruženy a příležitostně přispívá do Alarmu. Dominika LasotaPolská klimatická a protiválečná aktivistka, členka hnutí Fridays for Future. Je zakládající členkou polské Poradní rady, která byla vytvořena Všepolskou ženskou stávkou po říjnových protestech roku 2020. Od začátku války na Ukrajině zdůrazňuje její spojitost se závislostí na fosilních palivech a stala se propagátorkou úplného evropského embarga na ruská fosilní paliva. Kampaň Lives Over Fossils, kterou koordinuje s aktivisty*kami z celé východní Evropy, se objevila v mezinárodních médiích, mj. New York Times, CNN, The Guardian a dalších. Silvie LauderNovinářka, vedoucí redaktorka rubriky Fokus týdeníku Respekt. Věnuje se širokému spektru společenských a politických témat z domova i zahraničí, mimo jiné tématům spojeným s genderem – psala o krizi moderního muže, postavení žen v politice i o tom, proč je v česku feminismus nepopulární. Je držitelkou Novinářské ceny Nadace OSF, kterou získala za svůj text o neznámé historii romského holocaustu Čeští Romové pod hákový křížem. Působí rovněž jako moderátorka, příležitostně přednáší a účastní se debat s veřejností. Matthias OaksJednadvacetiletý nebinární student léčiv na Vysoké škole chemicko-technologické. Zakladatel školního spolku, který se zabývá wellbeingem LGBTQI+ studentstva. Člen výboru organizace Trans*parent, ve kterém se věnuje hlavně vzdělávání. Sara PolakAntropoložka, archeoložka umělé inteligence a organizátorka hackathonů. Vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na univerzitě v Oxfordu, sedm let pracovala v anglických i amerických startupových tech-projektech. V rámci Paralelní Polis založila a vede projekt pAIoneers lab, multioborovou hernu pro lidi, kteří chtějí technologie s reálným pozitivním dopadem na lidské životy. Je držitelkou Business Revolution Award, kterou uděluje britské ministerstvo zahraničního obchodu v rámci European Tech Women Awards. Vedle pAIoneers v současnosti vede několik dalších projektů, spolupracuje s ČVUT a věnuje se popularizaci umělé inteligence. Dorottya RédaiMaďarská teoretička genderových studií a aktivistka. Jako členka sdružení Labrisz Lesbian Association se podílí na edukativních programech pro mládež, jejichž cílem je seznamovat žáky s LGBTQ+ tématy. V roce 2021 koordinovala vydání sbírky pohádek Wonderland Is for Everyone. Tato dětská knížka obsahuje upravené verze klasických pohádek i originální příběhy, ve kterých vystupují postavy příslušící nejen k sexuálním, etnickým nebo náboženským menšinám, ale i k dalším diskriminovaným či vyloučeným skupinám. Kniha vyvolala vlnu odporu u maďarské konzervativní pravice, Viktor Orbán ji označil za „homosexuální propagandu“ a spolek Labrisz byl z nařízení vlády nucen opatřit ji upozorněním, že je její obsah „v rozporu s tradičními genderovými rolemi“. Anna RemešováRedaktorka časopisu o výtvarném umění Artalk. Píše o umění a kulturní politice v souvislosti s krizí klimatu a společnosti. Vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na UMPRUM, v minulosti koordinovala projekt UMA Audioguide a společně s Alžbětou Bačíkovou vedla etc. galerii, kde se zabývala výzkumem dokumentárních strategií v současném uměleckém videu. Aktuálně se věnuje v rámci svého doktorského výzkumu na Akademii výtvarných umění v Praze počátkům české moderny a vztahu průmyslového pokroku a evropského kolonialismu. Filip ZajíčekNovinář, redaktor Deniku N, kde má na starosti víkendovou přílohu Kontext N. Předtím působil jako člen editorského týmu v internetové televizi DVTV, šéfredaktor The Student Times a analytik projektu Demagog.cz. V roce 2019 vydal společně s Kirillem Ščeblykinem knihu rozhovorů se slovenským novinářem Martinem M. Šimečkou Jsme jako oni. |
nahoru △ |
FILMY V PROGRAMUObrazy někdy mohou vyjádřit více než slova. Vybíráme z letošního filmového programu Ji.hlavy. BUM BUM (Francie, 2022, Laurie Lassalle) |
nahoru △ |