Inspirační fórum

SOBOTA 29. 10.

10:00–11:00
Mříže svobody
Vnitřní svět Jana Drtiny

V naší společnosti je pobyt za mřížemi chápán jako nejdoslovnější zkušenost nesvobody. Často se do této situace ale dostávají ti, jejichž svoboda je v určitém smyslu omezena i mimo prostory věznice, třeba drogovou závislostí, chudobou, traumaty nebo nízkými šancemi ve společnosti. O životě zbaveném osobní svobody i o tom, jaké to je vrátit se zpátky na svobodu s bývalým vězněm Janem Drtinou.

Host: Jan Drtina

12:00–13:30
Skutečné svobody zatím nebylo dosaženo
Panelová debata o nedostačujících formách svobody

I když je náš svět v mnohém svobodnější než ten, ve kterém žily minulé generace, stále je pro mnohé zkušeností nesvobody. Četné skupiny obyvatel čelí diskriminaci, ekonomické nesvobodě. Navíc před námi leží zásadní výzvy, jejichž řešení bude mít nevyhnutelně dopad i na naše svobody – globální nerovnosti, války, klimatická krize, nepředpověditelný rozvoj technologií. Jak lze svobodu nově promýšlet tak, abychom byli schopni jim efektivně čelit a zároveň budovali svobodnější budoucnost pro všechny? Jak tyto výzvy pojmout v evropském kontextu? A jak se daná témata aktuálně odráží v agendě unijních institucí?

Hosté*ky: Daniel Bunda, Eliška Koldová, Dominika Lasota, Matthias Oaks, Sara Polak
Moderuje: Filip Zajíček

Za podpory Zastoupení Evropské komise v České republice a Evropského parlamentu..

14:30–16:00
Pozor, křehké!
Rozhovor o nesvobodě v Maďarsku

Již počtvrté v řadě se po letošních parlamentních volbách v Maďarsku dostal do premiérského křesla Viktor Orbán. Dubnové volby tak stvrdily směr, kterým se ke znepokojení liberální části nejen maďarské společnosti země ubírá posledních několik let. Orbánova konzervativní vláda soustavně omezuje práva LGBT+ lidí a žen, ohýbá demokratické principy a podrývá svobodu mediálního prostoru. S akademičkou Dorottyou Rédai, jejíž obor – genderová studia – se na maďarských vysokých školách nesmí od roku 2018 vyučovat, o tom, jak (ne)svobodné je současné Maďarsko

Hostka: Dorottya Rédai
Moderuje: Linda Bartošová

17:00–18:30
Až k nervům
Úvodní řeč a rozhovor o tom, jak náš mozek ví, co je správné

Všechny naše představy o svobodě mají stejný zdroj – lidský mozek. Kanadská neurofilozofka Patricia Churchland se ve své práci věnuje tomu, jak náš mozek dává vzniknout fenoménům, které pojímáme spíše jako problémy filozofické – morálce, svědomí a obecně našim představám o tom, co je správné. Co znamená být svobodný*á ve světle toho, že jsou naše ideje tímto způsobem do určité míry determinovány?

Hostka: Patricia Churchland*
Moderuje: Silvie Lauder

*Patricia Churchland se k nám připojí živě z Kanady.

Ve spolupráci s časopisem Respekt.

19:30–21:00
Reakce na zvůli
Artist talk o umění a protestu

V roce 2016 zahájil filipínský prezident Rodrigo Duterte „válku proti drogám“, která spustila vlnu masivního teroru obyvatelstva. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva docházelo k rozsáhlým a systematickým mimosoudním popravám, zabito bylo podle odhadů až 27 000 lidí. Letos v létě Duterteho vystřídal v prezidentském křesle Bongbong Marcos, jehož otec zavedl na začátku 70. let v zemi tvrdou diktaturu. O své aktivistické tvorbě, která se vypořádává se současnou i minulou politickou zvůlí a násilím na Filipínách promluví umělkyně a aktivistka Kiri Dalena.

Hostka: Kiri Dalena
Moderuje: Anna Remešová

HOSTÉ*KY

Linda Bartošová

Česká novinářka a moderátorka. V letech 2013 až 2022 pracovala v České televizi, kde byla reportérkou zahraniční redakce a moderátorkou kontinuálního vysílání ČT24. Moderovala pořady Interview ČT24, Horizont ČT24 a v letech 2020 a 2021 uváděla hlavní zpravodajskou relaci Události a Události, komentáře. Věnuje se feministickým tématům, letos v březnu jí vyšla kniha rozhovorů Novinářky s ženami, které pracují v žurnalistickém prostředí.

Daniel Bunda

Poradce pro adoptované romské děti vyrůstající v neromském prostředí a moderátor inspirativních rozhovorů s mladými Romy*kami AKANA/Teraz. Studoval na mezinárodní střední škole LEAF Academy v Bratislavě a působil v neziskové organizaci DigiQ, která se věnuje výchově k digitálnímu občanství, kde se zaměřoval na dezinformace, kyberšikanu a projevy nenávisti v online prostředí. Jako dobrovolník se věnoval zážitkovému vzdělávání v neziskové organizaci Eduma, jejímž cílem je vytvářet příležitosti pro rozvoj znevýhodněných skupin ve společnosti. V roce 2018 přednášel na půdě OSN jako ambasador pro národní priority o vzdělání a sociální inkluzi. Od dětství se zabývá programováním.

Patricia Churchland

Kanadská filozofka, průkopnice na poli neurofilozofie – oboru, který filozofické problémy promýšlí ve světle vědeckých poznatků o fungování lidského mozku. Churchland tedy vychází z předpokladu, že naše mentální procesy mají základ v neurobiologických mechanismech. Ve své nejnovější knize Svědomí: původ morální intuice dochází k závěru, že i svědomí je produktem evolučního vývoje mozku a určitou morální intuicí tak nedisponují pouze lidé, ale i ostatní savci. V kontextu úvah o svobodě je její přístup inspirativní nejen v tom, že připouští určitou míru neurobiologické (a tím genetické) podmíněnosti našich hodnot (a tedy politického přesvědčení), ale také v tom, že nabízí nový pohled na otázku svobodné vůle. Podle Churchland nelze její existenci odmítnout jen proto, že jsou naše rozhodnutí podmíněna řetězcem předcházejících jevů, je podle ní nicméně užitečnější bavit se o sebekontrole.

Kiri Dalena

Filipínská umělkyně, dokumentaristka a lidskoprávní aktivistka. Její tvorba je hluboce poznamenána zkušeností s bezprávím, politickou a vojenskou zvůlí a násilím. Nejen jako umělkyně se Dalena primárně zabývá tématy nesvobody a sociální nespravedlnosti na Filipínách. Mezi její nejznámější práce patří Erased Slogans, série fotografií z manilských protestů proti Marcosově režimu v 70. letech, ze kterých Dalena odstranila nápisy na transparentech protestujících. Prázdné transparenty symbolizují nejen umlčování disentu, ale také omniprezenci bezpráví a protestu v čase i prostoru. Podle Daleny zároveň „prázdné plakáty nabízejí ticho, které je nezbytné k zamyšlení“. Na letošní Documentě v německém Kasselu vystavovala díla reflektující Duterteho válku proti drogám a každodenní realitu související s nedostatkem potravin v průběhu lockdownu, který na Filipínách trval 18 měsíců.

Jan Drtina

Odborný poradce v neziskové organizaci RUBIKON Centrum, která se věnuje mj. práci s lidmi v konfliktu se zákonem. Před dvaceti lety propadl závislosti na tvrdých drogách, které užíval přes 10 let. Drogová závislost jej nakonec připravila o svobodu, tři roky strávil za mřížemi. Po propuštění z vězení začal žít nový život, stále se ale potýkal se stigmatem bývalého vězně a drogově závislého. V roce 2021 se jako řečník zúčastnil konference TEDx, což mu změnilo život. Získal dostatek sebedůvěry na to, jít si za tím, co chce, a svou zkušenost z vězení a z návratu do „normálního života“ se nyní snaží předávat v rámci své práce a pomáhat tak těm, kteří to potřebují.

Eliška Koldová

Studentka práv, feministka a aktivistka. Je redaktorkou web magazínu Druhá směna, jehož cílem je prezentovat feministické pohledy na společnost, které kladou důraz na sociální spravedlnost, postkolonialismus a queer zkušenost. Spolupořádala český Reclaim Pride - Pochod za rovnost, který usiloval o inkluzivní a intersekcionální protestní prostředí. Je členkou brněnského feministického kolektivu Sdruženy a příležitostně přispívá do Alarmu.

Dominika Lasota

Polská klimatická a protiválečná aktivistka, členka hnutí Fridays for Future. Je zakládající členkou polské Poradní rady, která byla vytvořena Všepolskou ženskou stávkou po říjnových protestech roku 2020. Od začátku války na Ukrajině zdůrazňuje její spojitost se závislostí na fosilních palivech a stala se propagátorkou úplného evropského embarga na ruská fosilní paliva. Kampaň Lives Over Fossils, kterou koordinuje s aktivisty*kami z celé východní Evropy, se objevila v mezinárodních médiích, mj. New York Times, CNN, The Guardian a dalších.

Silvie Lauder

Novinářka, vedoucí redaktorka rubriky Fokus týdeníku Respekt. Věnuje se širokému spektru společenských a politických témat z domova i zahraničí, mimo jiné tématům spojeným s genderem – psala o krizi moderního muže, postavení žen v politice i o tom, proč je v česku feminismus nepopulární. Je držitelkou Novinářské ceny Nadace OSF, kterou získala za svůj text o neznámé historii romského holocaustu Čeští Romové pod hákový křížem. Působí rovněž jako moderátorka, příležitostně přednáší a účastní se debat s veřejností.

Matthias Oaks

Jednadvacetiletý nebinární student léčiv na Vysoké škole chemicko-technologické. Zakladatel školního spolku, který se zabývá wellbeingem LGBTQI+ studentstva. Člen výboru organizace Trans*parent, ve kterém se věnuje hlavně vzdělávání.

Sara Polak

Antropoložka, archeoložka umělé inteligence a organizátorka hackathonů. Vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na univerzitě v Oxfordu, sedm let pracovala v anglických i amerických startupových tech-projektech. V rámci Paralelní Polis založila a vede projekt pAIoneers lab, multioborovou hernu pro lidi, kteří chtějí technologie s reálným pozitivním dopadem na lidské životy. Je držitelkou Business Revolution Award, kterou uděluje britské ministerstvo zahraničního obchodu v rámci European Tech Women Awards. Vedle pAIoneers v současnosti vede několik dalších projektů, spolupracuje s ČVUT a věnuje se popularizaci umělé inteligence.

Dorottya Rédai

Maďarská teoretička genderových studií a aktivistka. Jako členka sdružení Labrisz Lesbian Association se podílí na edukativních programech pro mládež, jejichž cílem je seznamovat žáky s LGBTQ+ tématy. V roce 2021 koordinovala vydání sbírky pohádek Wonderland Is for Everyone. Tato dětská knížka obsahuje upravené verze klasických pohádek i originální příběhy, ve kterých vystupují postavy příslušící nejen k sexuálním, etnickým nebo náboženským menšinám, ale i k dalším diskriminovaným či vyloučeným skupinám. Kniha vyvolala vlnu odporu u maďarské konzervativní pravice, Viktor Orbán ji označil za „homosexuální propagandu“ a spolek Labrisz byl z nařízení vlády nucen opatřit ji upozorněním, že je její obsah „v rozporu s tradičními genderovými rolemi“.

Anna Remešová

Redaktorka časopisu o výtvarném umění Artalk. Píše o umění a kulturní politice v souvislosti s krizí klimatu a společnosti. Vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na UMPRUM, v minulosti koordinovala projekt UMA Audioguide a společně s Alžbětou Bačíkovou vedla etc. galerii, kde se zabývala výzkumem dokumentárních strategií v současném uměleckém videu. Aktuálně se věnuje v rámci svého doktorského výzkumu na Akademii výtvarných umění v Praze počátkům české moderny a vztahu průmyslového pokroku a evropského kolonialismu.

Filip Zajíček

Novinář, redaktor Deniku N, kde má na starosti víkendovou přílohu Kontext N. Předtím působil jako člen editorského týmu v internetové televizi DVTV, šéfredaktor The Student Times a analytik projektu Demagog.cz. V roce 2019 vydal společně s Kirillem Ščeblykinem knihu rozhovorů se slovenským novinářem Martinem M. Šimečkou Jsme jako oni.

FILMY V PROGRAMU

Obrazy někdy mohou vyjádřit více než slova. Vybíráme z letošního filmového programu Ji.hlavy.

BUM BUM (Francie, 2022, Laurie Lassalle)
EVA - VIZUÁLNÍ ESEJ O ŽENSKÉM TĚLE (Dánsko, 2021, Emma Ishøy)
KAMUFLÁŽ (Argentina, 2022, Jonathan Perel)
MARA (Francie, 2022, Sasha Kulak)
MUZEUM REVOLUCE (Srbsko, Chorvatsko, Česká republika, 2022, Srđan Keča)
REVOLUCE JSOU JAKO REFRÉNY V PÍSNÍCH (Filipíny, 1987, Nick Deocampo)
RUDÁ SÁGA (Filipíny, 2004, Kiri Dalena)
TURNUS (Slovensko, 2022, Jaro Vojtek