27. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Přestože Afrika stále čelí výzvám postkoloniálního vývoje, jde o progresivní a v mnohém bohatý kontinent s velkým potenciálem k proměně. V Africe se rozvíjí mnoho nových trendů na poli technologických inovací, v zemědělství, v mezinárodních vztazích i ve školních lavicích. Rostou nová hnutí, proměňují se formy pracovní mobility i migrace, zvětšuje se střední třída a důležitý stimul přináší klimatická změna. Jaké výzvy před Afrikou stojí a jak s nimi může naložit?
PROGRAM |
nahoru △ |
Afrika, náš sousedPopulačně nejrychleji rostoucí kontinent světa, který čelí klimatickým změnám, bezpečnostním konfliktům, nezaměstnanosti, masové vnitřní migraci a rostoucí nespokojenosti maldých lidí, kteří volají po lepších a spravedlivějších vládách a společenské emancipaci, se dostává mezi priority naší i evropské zahraniční politiky. Čím silnější bude Afrika, tím silnější budeme i my. Proč nám musí záležet na rovnocenném partnerství s africkým sousedem a jaké jsou naše společné perspektivy a společné příležitosti, které chceme uchopit? Hosté: Tomáš Petříček, Kalifa Samaké, Ifesinachi Comedy Nwanyanwu, Arkia Touré |
|
Co hýbe AfrikouAfriku máme spojenou s vysokou mírou migrace. Často známe ale jen její malou část z výjevů u našich evropských břehů. Devět desetin se jí však odehrává uvnitř kontinentu samotného. Se znalostí ekonomických a geopolitických trendů, můžeme lépe porozumět důvodům, které Afričany vedou k tomu odejít do jiných států či regionů nebo dokonce na jiný kontinent. Jak (vnitřní) migraci ovlivňuje bezpečnostní situace nebo klimatická změna? Jak velkými fenomény jsou urbanizace a stěhování za prací? A jak nastavit funkční migrační politiku, aby reflektovala složitou realitu zatíženou dopady kolonialismu? Hosté: Peter Tinti, Tereza Němečková |
|
Za Afriku chladnějšíZemědělství je kritickým tématem, které nás spojuje napříč kontinenty. Ani ten africký nám není vzdálený snahami hledat způsoby, jak hospodaření s půdou adaptovat na měnící se podmínky v kontextu klimatické změny. Nejde jen o samotné agrární postupy, ale také o politické a ekonomické nástroje, které mohou pomoci přetvořit zemědělství směrem k odolnější krajině, udržitelnější prosperitě a dobrému zacházení s lidskou prací i věděním. Co se od sebe na tomto poli můžeme naučit? Úvodní řeč: Ndoni Mcunu |
|
Imaginace ve velkémModerní technologie otevírají možnosti, o nichž se kdysi lidem ani nesnilo. Spoustu dříve neřešitelných problémů lze najednou překonat celkem snadno. Technologie nemění naše životy pouze v Evropě, ale přináší změny i do nejzazších koutů Afriky. Inovace na míru pro Afriku často evokují ty nejsmělejší představy a připomínají science fiction. O jaké přesně jde? Pomáhají řešit problémy tamních obyvatel nebo naopak spíše nové problémy vytváří? A vznikají v Africe jedinečné inovace, které vychází z tamní životní zkušenosti? Host: Jonathan Ledgard |
HOSTÉ
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Alexander Ač (SK)Vědec na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v Brně. Specializuje se na téma izotopové analýzy letokruhů stromů a inventarizace emisí skleníkových plynů ze zemědělských půd. Studoval obor environmentální ekologie na univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích na Slovensku. Doktorát získal v oboru aplikované ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Je spolu-editorem knihy Věk nerovnováhy pojednávající o globálních a lokálních důsledcích změny klimatu. Přeložil knihu Obnovitelné zdroje energie – s chladnou hlavou. Jak byste popsal svou práci a své cíle v kontextu ekologie rostlin a globální změny klimatu? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
Andrea Filipi (CZ)Doktorandka politologie na Univerzitě v Cambridgi, specializuje se na politiku protestů a na oblast Velkých jezer v Africe. Deset let pracovala v mírových silách OSN. Žila a pracovala v Burundi, Jižním Súdánu, Súdánu (Dárfúru) a ve Východním Timoru. V současné době vyučuje kurz „OSN a politika míru“ na letní škole Pembroke-King v Cambridge a spolu-vede úvodní kurz afrických studií na think-tanku Masarykova demokratická akademie v Praze v České republice. |
nahoru △ |
Tereza Hronová (CZ)Pracuje jako mediální koordinátorka ve společnosti Člověk v tísni. Natáčí také audiodokumenty pro Český rozhlas a reportáže pro pořad Objektiv. Navštívila Afriku více než patnáctkrát – Zambii, Rwandu, Tanzanii, Jižní Súdán, Angolu, DR Kongo atd. Cestuje nejraději s kamerou, tráví čas s místními lidmi a jejich příběhy pak vypráví v Česku. Jak byste popsala svou práci a své cíle v kontextu Afriky v průsečíku migrace a klimatické změny? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
Tomáš Lindner (CZ)Od roku 2008 pracuje v týdeníku Respekt, kde vede zahraniční rubriku. Věnuje se hlavně Německu, geopolitice, soudobé Africe, migraci a integraci. Je autorem knihy reportáží z jihu Afriky Čekání na období dešťů (2008) a společně s Ondřejem Kundrou napsal knihu o příčinách radikalizace mladých evropských muslimů nazvanou Můj syn terorista (2017). Jak byste popsal svou práci a své cíle v kontextu psaní o Africe? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
Jonathan Ledgard (UK)Myslitel v oblastech technologií, přírody a rozvojových ekonomik. Dvacet let pracoval jako zahraniční zpravodaj v časopise The Economist. Coby ředitel pracoviště na švýcarské polytechnice vytvořil koncept nákladních dronů a dronových letišť pro Afriku. Jeho poslední román Submergence byl oceněn jako kniha roku deníkem New York Times. V minulosti také působil jako hostující profesor na ČVUT. Jak byste popsal svou práci a cíle s ohledem na vývoj v oblasti umělé inteligence? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
Ndoni Mcunu (JAR)Výzkumnice, která se ve své práci dlouhodobě věnuje tématům: klimatická změna, zemědělství, biodiverzita. Mimoto je zakladatelkou a výkonnou ředitelkou neziskové organizace Black Women in Science (Černé ženy ve vědě, BWIS), jež si klade za cíl podporovat opatření, která povedou ke zvýšení počtu mladých afrických vědkyň a výzkumnic. Jak byste popsala svou práci a cíle s ohledem na vývoj v kontextu environmentální udržitelnosti? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
Tereza Němečková (CZ)Působí jako pedagožka a výzkumnice na katedře mezinárodního obchodu Metropolitní univerzity Praha. Dlouhodobě se věnuje ekonomickému rozvoji Afriky. V posledních letech se díky četným cestám do Maroka detailněji zajímá o vývoj v této zemi, a to v kontextu celkového ekonomického rozvoje regionu severní Afriky. Jak byste popsala svou práci a své cíle v kontextu vývoje v oboru afrických studií? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? |
|
Tomáš Petříček (CZ)Ministr zahraničních věcí České republiky za Českou stranu sociálně demokratickou. Dříve působil na tomtéž ministerstvu ve funkci náměstka, stejně jako na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Kromě toho byl poradcem poslanců v Evropském parlamentu. Má doktorát z mezinárodních vztahů na Karlově univerzitě. Ve vědecké oblasti se zabývá tématy energetické politiky, udržitelného rozvoje a politické ekonomie. |
|
Ifesinachi Comedy Nwanyanwu (NG)Oceněňovaný vizuální umělec, básník, filozof, ekologický aktivista a kulturní ambasador v Nigérie. V jeho dílech, která většinou využívají odpad a nalezené předměty, se prolíná duchovno se sociopolitickou perspektivou. Pracuje a žije mezi Abuji a Prahou. Jak byste popsal svou práci a cíle s ohledem na vývoj v oblasti umělé inteligence? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
nahoru △ |
Michael Rozsypal (CZ)Novinář a moderátor. Osm let pracoval v Českém rozhlase, kde na stanici analytické publicistiky ČRo Plus vedl politické rozhovory, moderoval debaty a také ranní vysílání. Vystudoval politologii na FSV UK. Má rád divadlo a Jamese Bonda. Jak byste popsal svou práci a cíle v kontextu médií? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? |
|
Kalifa Samaké (Mali)Doktorand molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie na Karlově univerzitě. Zabývá se výzkumem imunogenetiky živočichů. Jeho dlouhodobým cílem je zlepšit dostupnost jidla v tropické oblasti. Je zakladatelem asociace Initiative pour l’environnement et le developpement (IAD – Iniciativa pro životní prostředí a rozvoj). Ta se zaměřuje na mládež, které vysvětluje důležitost ochrany životního prostředí a rozvoje. Jak byste popsal své působení a cíle v kontextu reflexe vztahů ČR s africkými zeměmi? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? |
|
Barbora Sedová (SK)Výzkumnice, která se zaměřuje na mechanismy klimatických dopadů na lidskou migraci, nerovnosti a riziko konfliktů v rozvojových zemích. Je spolu-vedoucí skupiny FutureLab – Security, Ethnic Conflicts and Migration v Institutu pro výzkum dopadů změn klimatu v německé Postupimi. Působí také na místní univerzitě jako doktorandka v oboru ekonomie a v Mercator Research Institute on Global Commons and Climate Change (MCC) v Berlíně. V minulosti pracovala pro poradenskou firmu PwC v Holandsku, na Ministerstvu životního prostředí Slovenské republiky nebo v německém Bundestagu a Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ). Jak byste popsala svou práci a své cíle v průsečíku migrace a klimatické změny? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? |
|
Peter Tinti (USA)Novinář, který se zaměřuje na konflikty, bezpečnost, lidská práva a organizovaný zločin. Za svou práci obdržel řadu cen. Jeho texty a fotografie se objevují v takových periodicích, jako jsou The New York Times, The Wall Street Journal, Foreign Policy, World Politics Review nebo Vice. Společně s Tuesday Reitano napsal knihu Migrant, Refugee, Smuggler, Savior. Jak byste popsal svou práci a své cíle v kontextu migrace a organizovaného zločinu? Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat? Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo? |
|
Arkia Touré (ML)Pochází z Mali, kde již více než 15 let pracuje jako novinářka. Jako reportérka národní rozhlasové a televizní stanici Mali (ORTM) pokrývala aktuality v oblasti rozvoje, zdravotnictví, ekonomie a vzdělávání. Nyní působí ve Studiu Tamani, rádiu sídlícím v Bamaku, které vysílá skrze 70 partnerských stanic napříč celým Mali pořady nabízející analýzu socio-politické a bezpečnostní situace. Ve své práci se také věnuje ženským právům. 1/ Jak byste popsal svou práci a své cíle v kontextu reflexe vztahů mezi Afrikou a Evropou? 2/ Jaké společenské otázky považujete ve světle současné situace za nejdůležitější? |
FILMY K TÉMATUZAHO ZAY (Maéva Ranaivojaona, Georg Tiller, Rakousko, Francie, Madagaskar, 2020) |
nahoru △ |
ČÍTÁRNAPokud se chcete do tématu ponořit hlouběji, nabízíme vám výběr těch nejzajímavějších zdrojů, na které jsme narazili během přemýšlení o programu letošního Inspiračního fóra. YOMI KAZEEM: THE BIGGEST TRENDS IN AFRICAN TECH AND STARTUPS IN 2019 (QUARTZ AFRICA)
S rozvojem inovační kultury na africkém kontinentu v posledních letech prudce narůstá počet startupů a technologických hubů, které hrají klíčovou úlohu nejen v dalším rozvoji firem, ale skrze ně také v rozvoji místních komunit. Technologický rozvoj však v některých regionech nadále ovlivňuje například cena mobilních dat, dostupnost rychlého internetového připojení nebo vypínání internetu diktátory. Jakou roli hraje v afrických finančních technologiích Čína a kdo je největší tech firmou kontinentu se dozvíte v článku, který je součástí většího cyklu Africa Innovators. Ten se věnuje osobnostem, firmám a strategiím, které hledají, využívají a aplikují africká řešení na globální problémy. „S tím, jak se budou napříč kontinentem nadále rozvíjet ekosystémy startupů a technologických firem, budou vznikat nové pracovní příležitosti pro místní nadané lidi. Údaje však ukazují, že nejlepší zemí pro ředitele startupů a developery je Jihoafrická Republika.“CHESNEY MCOMBER: WOMEN AND CLIMATE CHANGE IN THE SAHEL (WEST AFRICAN PAPERS)
Ve své studii pro OECD se Chesney McOmber z Floridské univerzity věnuje dopadu klimatické změny na ženy v oblasti Sahelu. Ženy totiž společně s mladými lidmi, seniory a invalidy v tomto kontextu identifikuje jako nejvíce zranitelnou skupinu obyvatel. A to především proto, že ženy jsou v zemích jako Burkina Faso, Čad, Mali nebo Niger v drtivé většině ekonomicky závislé na odvětvích, které souvisí se zemědělstvím a dalším zpracováním potravin a jejich distribucí. A nedostatečný přístup k přírodním zdrojům, tedy například vodě, omezenými dopady klimatické krize, výrazně ovlivní jejich schopnost vykonávat aktivity, které jim zajišťují obživu, ale zároveň je například vystavuje většímu nebezpečí při delších cestách k vodnímu zdroji. „V případě nutnosti mohou ti, kteří mají prostředky, přizpůsobit své způsoby obživy socioekonomickým změnám. Ti, kteří tyto prostředky nemají, jsou však díky těmto změnám více zranitelní, protože se jim hůře reaguje na aktuální a budoucí klimatické krize. Ženy patří ke skupině, kterou mohou dopady klimatických změn ohrozit nejvíce.“AHMADOU ALY MBAYE: AFRICA'S CLIMATE CRISIS, CONFLICT, AND MIGRATION CHALLENGES (THE BROOKINGS INSTITUTION)
Řada studií z posledních let (např. tato) ukazuje, že převážná část africké migrace se odehrává mezi jednotlivými africkými státy. Lidé se nejčastěji stěhují do okolních zemí v rámci regionu a mimo kontinent jich odchází jen zlomek. Ahmadou Aly Mbaye ve svém článku věnovaném migraci v západní Africe zmiňuje faktory, které motivují lidí k pohybu - od demografické změny, přes zhoršující se bezpečnostní situaci v některých zemích, po poměrně dramatické dopady klimatické změny na možnosti obživy obyvatel - a zároveň naznačuje alternativní strategie, které by mohly přispět k řešení jednotlivých problémů. „Ačkoliv to není snadné, je zcela nezbytné najít jiné strategie pro přežití než migraci a boj o omezené zdroje. K tomu je potřeba více soustředit rozvojovou politiku (a finanční příspěvky) na udržitelné adaptační strategie. To si zase vyžaduje diverzifikaci hospodářských aktivit směrem od aktivit závislých na počasí, jakými jsou drobný rybolov a tradiční zemědělství. Této diverzifikace lze docílit moderními zemědělskými, pěstitelskými a chovatelskými postupy a zvyšováním hodnoty tradičních plodin a primárních produktů skrze jejich začlenění do globálních výrobních řetězců.“
WILL 2020 BE A PIVOTAL YEAR FOR AFRICA-EU RELATIONS? NOT WITHOUT DIALOGUE AND MUTUAL RESPECT (EURONEWS)
Nová Evropská komise se rozhodla diametrálně změnit vztahy s Afrikou. EU chce podle slov šéfky Komise Leyenové, nově svého souseda, druhý nejlidnatější kontinent světa, vnímat jakožto rovnocenného partnera s velkou budoucností, a přehodnotit celý dosavadní narativ, kterému dominovaly pojmy jako rozvojová pomoc. Někteří pozorovatelé však vidí navrhované kroky za nedostatečné a mají obavy z toho, že opět nepovedou k nápravě historicky asymetrického vztahu. „Tato nová strategie sice mluví o boji s nelegálními finančními toky, ale nenavrhuje férový daňový systém, který by donutil evropské firmy platit daně africkým zemím, ve kterých vydělávají, což by mohlo dodat jejich ekonomikám důležitý stimul. Mluví sice o vytváření míru, ale nenastavuje sankce proti členským zemím EU porušujícím pravidla o prodeji zbraní, které by podpořily kampaň Africké unie Silence the Guns 2020 (Utište zbraně 2020). Mluví sice o ochraně násilně vysídlených osob, ale již nenabízí možné kroky pro zajištění bezpečné a legální migrace do Evropy.“ |
nahoru △ |