Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

Robot patří k představám o budoucnosti, kterou měli lidé v éře Čapka. Inteligentní technologie ale zasahují mnohem širší oblasti společnosti, než je továrna. Mnohdy je nevidíme a jejich dosah a vliv bývá větší, než mají korporace, vlády či tradiční média. Jejich fungování řídí abstraktní algoritmy, které tak mají čím dál větší podíl na rozhodování o tom, co vidíme, a co si ve výsledku i myslíme. Čí zájmy za vývojem algoritmů stojí a jaký druh chování a potřeb algoritmy v lidech stimulují? Jak jimi budou dnešní společnosti ovlivňovány a jak k tomuto fenoménu přistupovat?

◃ zpět na hlavní stránku IF

HOSTÉ

   

Jakub Kalenský (CZ)

Pracuje jako senior fellow v Digital Forensic Research Lab (DFRLab) think tanku Atlantic Council v České republice. Svou činností, která sestává z publikování článků a studií, poskytování rozhovorů, veřejného vystupování a informativních schůzek s evropskými vládními úředníky a novináři, se pokouší zvýšit povědomí o prokremelských dezinformačních kampaních. V letech 2015 až 2018 působil v expertní skupině Evropské unie East StratCom Task Force, kde měl v kompetenci potírání dezinformací. Vystudoval filozofii a ruský jazyk a literaturu.

Jak byste popsal svou práci a své cíle v kontextu problematiky šíření dezinformací?
Mým strategickým cílem je navyšování povědomí o této hrozbě - protože věřím, že bude-li mít dostatečné množství lidí dostatečné penzum informací o této hrozbě, bude vyšší šance jí úspěšně čelit. Tento strategický cíl se snažím naplňovat mnoha dílčími, taktickými kroky, ale ve stručnosti jde o publikační činnost, účast na konferencích a debatách, konzultace s vládními úředníky a politiky, kteří mají toto téma na starost, nebo práce s médii.

Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat?
Mohu mluvit jen o své doméně, na otázku například globálního oteplování jsou jistě povolanější experti. V "mé" otázce dezinformací je třeba víc energie věnovat jednotlivým aktérům, kteří dezinformace šíří. Příliš často, a zejména na Západě, se tento problém vnímá jako technologický - "ať Facebook a Google změní algoritmy, a máme po problému." To je bohužel nesmysl, jednotlivé kanály jsou pro informační agresory pouhým nástrojem, a sebereme-li jim jeden nástroj, budou pro svou agresi používat jiný. Metaforicky řečeno, je třeba nejen postihovat výrobce pušek, ale taky se zabývat tím, že by možná nebylo od věci chytit toho masového vraha, který se onu zbraň rozhodl používat na střílení do lidí, a pokud nebude mít jednu konkrétní zbraň, bude se jen ohlížet po jiné.

Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo?
Z letošních knih stále ještě čtu knížku někdejší korespondentky Financial Times v Moskvě, Catherine Belton Putin's People, o tom, jak si KGB díky Putinovi vzala zpět Rusko, které téměř ztratila při krátké periodě nedokonalé demokracie za Jelcina. Tam se mnou rezonuje každých pár stránek nějaký moment. Je poměrně depresivní, že i přes takový souhrn značně děsivých faktů o putinské diktatuře se stále najde dost světových leadrů, kteří Putina považují za legitimního vůdce.

nahoru △

Harald Katzmair (AU)

Zakladatel a ředitel FASresearch a přední odborník v oblasti aplikované analýzy sociálních síti se zaměřením na analýzu mocenských vztahů, inovací a strategických situací. Jako sociolog, filozof managementu a podnikatel využívá svých znalostí sociálních sítí a teorie resilience k vytváření nových strategií a rozhodovacích procesů.

Jak byste popsal svou práci a cíle s ohledem na vývoj sociálních věd?
V době současné krize, kdy jsme svědky chaosu na mnoha různých frontách (v ekonomice, společnosti, ekologii a geopolitice), je zcela zásadní přesné mapování. Ti, kteří znají terén, na němž se pohybují, včetně překážek, pastí a zejména utajených cest, mají taktickou výhodu, obzvlášť v prostředí, v němž nové příležitosti a hrozby mizí stejně rychle, jako se objevují. Pokud vyrazíte na cestu se špatnou mapou, brzy se vyčerpáte. Jestliže budeme nuceni putovat po pěšinách posetých skleněnými střepy, pomohou nám jenom boty s odolnou podrážkou. FASresearch se proto za všech okolností snaží objevovat různé cesty a nekonvenční spolupráce s cílem vybudovat odolnější společnost.

Jaké společenské otázky považujete ve světle současné situace za nejdůležitější?
Současná krize vystupňovala napětí mezi technologiemi a společností. Bohaté a mnohovrstevnaté lidské vztahy z našeho „normálního“ každodenního života jsou omezovány na dyadické interakce ve virtuálním světě. Při video hovorech se soustředíme spíše na sebe a svůj vlastní odraz než na už tak zredukovanou mimiku a signály druhé strany. Nejvíce mě znepokojuje narušování demokracie a vzestup autoritářských režimů po celém světě, k nimž do jisté míry přispívá logika a ekonomie moderních technologií. Sociální sítě ovlivňují a aktivují náš limbický systém a my se necháme unášet hněvem a strachem a zmítáme se mezi tím, co máme a nemáme rádi. Smyčka zpětné vazby ve formě sociální validace podkopává zásadní předpoklad zdravé a rozvíjející se demokracie: deliberaci a názorovou výměnu – a místo nich nabízí pouze vydráždění našich emocí. Demokracie je přitom v podstatě politický rámec, který nám umožňuje vycházet i s lidmi, s nimiž nesouhlasíme.

Můžete doporučit nějaké dílo (článek, knihu, film) z nedávné doby, které by nemělo uniknout naší pozornosti?
Natasha Dow Schüll: Addiction by Design
David Brooks: The Second Mountain
Hanzi Freinacht: Nordic Ideology: A Metamodern Guide to Politics

nahoru △

Dita Malečková (CZ)

Vystudovala filosofii a informační vědu na Univerzitě Karlově. V letech 2009-2019 působila na Studiích nových médií FF UK, kde přednášela o současné filosofii, vizuální kultuře, umění a nových médiích. Od roku 2019 pracuje s neuronovými sítěmi (projekty Digitální filosof, Digitální spisovatel).

Jak byste popsala svou práci a své cíle v kontextu vývoje v oboru nových médií?
Nová média pro mě začala být zajímavá poměrně pozdě, někdy kolem roku 2008, do té doby jsem za dostatečné nástroje provozování filosofie považovala stránky knih, papír a pero. Postupně jsem však pochopila, že právě tato oblast je – samozřejmě nejen pro filosoficky uvažujícího člověka, ale především pro něj či pro ni – v současnosti zcela zásadní. Zajímaly a zajímají mě svobodné experimenty, ať na poli myšlení, či umělecké tvorby – všechna ta hybridní díla, vrcholy současné imaginace kombinující uměleckou tvořivost a technologickou důmyslnost.

Co ve světle nynější situace považujete za důležité, jakým otázkám bychom se jako společnost měli s vážností věnovat?
Zároveň je tato velmi široká oblast nových médií rozhodně polem, které bychom měli sledovat s ohledem na celospolečenské, dokonce planetární dění. Osobně se soustředím na oblast umělé inteligence, její současný vývoj včetně sociálních a politických podmínek, ale i její vztah k dějinám racionality.

Co z letošní knižní či umělecké tvorby s Vámi nejvíce rezonovalo?
Z knižní tvorby jsem se začetla do Hegelovy fenomenologie světa Terezy Matějčkové a do knihy Unthought N. Katherine Hayles zabývající se fenoménem nevědomých kognitivních procesů.
Obecně ale můžu říct, že zřejmě i působením pandemie a celkového přeskupení zájmů a možností jsem si letos užila hlavně malé DIY festivaly, které kombinují hudbu, performanci, výtvarné instalace, videoprojekce, přírodní prostředí a magické praktiky v nový typ “asambláže”, tedy dynamické sítě, v níž jsou aktéři účastníky i tvůrci ve zvláštním, nebála bych se říct novém typu souznění.

 

nahoru △



Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt