Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

Inspirační fórum 2019

24.–29. 10. 2019

6 dní / 6 témat / přes 30 debat / více než 100 hostů / přes 6000 diváků

Devátý ročník Inspiračního fóra již potřetí nabídl rozšířený mezinárodní formát a v rámci jeho programu vystoupilo 102 hostů, kteří přijeli z 19 různých zemí. V 6 dnech jsme představili 6 témat ve 33 blocích, které v součtu navštívilo 6062 diváků, z toho 468 diváků nad rámec návštěvníků akreditovaných na MFDF Ji.hlava.

● Témata Inspiračního fóra 2019
● Inspirační fórum 2019 v číslech
● Program Inspiračního fóra 2019
● Hosté Inspiračního fóra 2019
● Klíčové charakteristiky Inspiračního fóra 2019
● Partneři Inspiračního fóra 2019

◃ zpět na hlavní stránku IF

Témata 2019

„Všichni již jsme a nadále zůstaneme na jedné lodi.“   – Zygmunt Bauman –

● Bůh & Co. | Církev ve zrychleném světě
● Proměny ženy | Inspirace pro třetí tisíciletí
● Re:demokracie | Nové modely pro budoucnost
● Klimageddon | Jak donutit politiky jednat
● Jak se nebát? | Stav světa a účinná role jednotlivce
● Made in China | Od Konfucia k Si Ťin-pchingovi

Inspirační fórum 2019 v číslech

Devátý ročník Inspiračního fóra navštívilo 6062 diváků, z toho 468 diváků nad rámec návštěvníků akreditovaných na MFDF Ji.hlava. V 6 dnech jsme představili 6 témat ve 33 blocích. 7 debat bylo připravených ve spolupráci s programovými partnery.

Promluvilo 102 hostů, kteří přijeli z 19 různých zemí. Kromě evropských zemí, jako je Polsko, Maďarsko, Chorvatsko a Velká Británie, šlo o řečníky z Afgánistánu, Brazílie či USA.

Program Inspiračního fóra 2019

Bůh & Co. | Církev ve zrychleném světě zpět nahoru

Katolická církev, instituce, která byla po staletí hlavním hybatelem společnosti, zažívá turbulentní časy. Radikálně se liší postoje liberálních a konzervativních proudů, potýká se s odlivem věřících i s vnitřními spory. Kam bude rozdělená instituce směřovat a jaká bude církev a víra ve třetím tisíciletí? Jaké jsou největší výzvy, před kterými stojí? Jak bude reflektovat proměny ve společenské struktuře, nové vzorce soužití a prolínání kultur?

Církev pro třetí milénium (rozhovor)

Papež František se konzervativním katolíkům jeví jako příliš radikální, těm liberálním a lidem mimo církev jeho kroky často nestačí. Dokáže být současná katolická církev inspirací pro své okolí a nabízet lék proti strachu, nedůvěře, společenskému odcizení nebo environmentální krizi? Jak se katolíci staví k choulostivým otázkám, jako jsou reprodukční práva žen a LGBT komunity? Ve spolupráci s Českou křesťanskou akademií, Jihlava.

Hosté: Tomáš Holub, Martin Veselovský
Moderuje: Josef Pazderka

Ztracená generace Z (panelová diskuze)

Narodili se po roce 1995 a patří do generace Z. Údajně neodtrhnou oči od mobilu, sociální sítě jsou pro ně drogou, nezajímá je politika, chtějí, aby je práce hlavně bavila, a založení rodiny odkládají na později. Mohlo by se zdát, že jejich životy jsou jednoduché, plné možností a příležitostí. Ve skutečnosti je trápí deprese, anorexie, sebepoškozování i obavy, že nezvládnou nároky, které na ně klade rodina a okolí. Bojí se, že nikam nezapadají, a dennodenně bojují, aby se vymanili z často bezvýchodných situací, do kterých je život dostal. Jaké hodnoty vyznávají dnešní mladí lidé a jsou stereotypy o generaci Z pravdivé? Zajímají se o duchovno, o Boha? Jak se staví ke světu a jak vnímají budoucnost? Diskuze je součástí unikátního projektu Zatracená generace Z, ve kterém redaktoři Aktuálně.cz nahlédli do světa dospívajících a ptali se mladých Čechů i odborníků. Ve spolupráci s Aktuálně.cz.

Hosté: Magdaléna Daňková, Mia Nguyen, Vojtěch Prokeš, Tomáš Vocelka
Moderuje: Marek Pros

Proměny ženy | Inspirace pro třetí tisíciletí zpět nahoru

Postavení ženy se v západní civilizaci během 20. století výrazně změnilo. Ve většině světa však ani dnes nelze hovořit o rovnosti, rovných šancích a rovných podmínkách. Znaky změn lze ale vidět všude. Jak náš svět promění přibližování k ideálu rovnosti pohlaví? Jak to ovlivní podnikání, průmysl, politiku, vzdělávání či zdravotnictví? V jakém světě budoucnosti budou muži a ženy žít a jak v něm fungovat?

Kokoti bez obalu (vnitřní svět herečky Terezy Dočkalové)

Představuje razantní ženský hlas, s nadsázkou bourá stereotypy o ženských a mužských rolích. V pořadu Branky, body, kokoti kritizuje patriarchální přežitky české společnosti a ukazuje ženám i mužům, že je stále za co bojovat. O ženách, které jsou jí inspirací.

Emancipace pokaždé jinak (úvodní řeč a rozhovor mezi hosty)

Boj za ženská práva má v různých koutech světa různé podoby. Neexistuje jeden feminismus. Není to homogenní směr, naopak má mnoho poloh a cílů. Různorodost nebrání vytváření aliancí, vzájemné komunikaci a výměně návodů na úspěšné akce. Proč je třeba zohledňovat různé kontexty a poskytovat prostor různým chápáním ženské emancipace? Jak se od sebe vzájemně učit? S jakými problémy se potýkají feministky a feministé v zemích s demokratickým deficitem? A co mají společného snahy za demokratizaci politického života s bojem za práva žen a LGBT komunity?

Úvodní řeč: Fawzia Koofi
Hosté: Jana Smiggels Kavková, Fatima Rahimi
Moderuje: Saša Uhlová

Střední Evropa a sprosté slovo feminismus (panelová diskuze)

Feminismus je v české společnosti stále kontroverzním tématem. Navzdory bohaté historii ženského hnutí v českých zemích a Československu je diskuze o postavení žen často některými politickými představiteli i v médiích považována za importovaný „genderismus“, který nekoresponduje se zdejší situací. Jak se k tomu staví ženy v profesích, v nichž stále přetrvává silná převaha mužů? A jak ženy, které čelí složitým sociálním podmínkám? Jakými cestami emancipace se dnes ženy ve střední Evropě mohou vydat? Ve spolupráci s Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády.

Hosté: Karolína Koubová, Zuzana Kříčková, Kateřina Šimáčková, Magda Vášáryová
Moderuje: Kateřina Smejkalová

Identita v pohybu (dokumentární dialog s Alisou Ganievou)

Kromě tradičních předsudků a omezené sociální mobility žen je v současné době na ruském Kavkaze patrný posun ke konzervatismu, který se šíří pomocí nejmodernějších technologií. Kombinace ruské státní propagandy a vlivů islámského fundamentalismu tak přispěly k situaci, kdy mladí lidé mají konzervativnější přesvědčení než jejich rodiče a prarodiče. Alisa Ganieva je spisovatelkou z Dagestánu, nejjižnější republiky Ruské federace. Svou první knihu napsala pod mužským pseudonymem, aby unikla škatulce „ženské literatury“. Ve svých dílech se věnuje problémům společností ruského Kavkazu a spekuluje o možných dystopických scénářích.

Host: Alisa Ganieva
Moderují: Marek Hovorka, Filip Remunda

Ženské hlasy (panelová diskuze)

Dnešní technologický vývoj, ekonomické turbulence a environmentální krize mění společenské vztahy a zažehávají nejistotu. Jak se k probíhajícím společenským změnám staví aktivistky ze střední a jihovýchodní Evropy? Jak tomu uzpůsobují své jednání a co nového proniká do jejich praxe? Jakými způsoby komunikují, vytyčují své priority a prosazují cíle v období nárůstu populismu a drhnutí demokratických mechanismů? Ve spolupráci se Slovensko-českým ženským fondem.

Hosté: Zoe Gudović, Marta Jalowska, Petra Jelínková
Moderuje: Miroslava Bobáková

Novinářky (panelová diskuze)

Jak podle předních českých novinářek veřejnost přemýšlí o ženách? Je možné proměňovat situaci žen mediální prací zohledňující ženy a pěstující citlivost vůči jejich pozici? Dokážou současné redakce zohlednit složitější situaci žen a vyjít jim v práci vstříc? A dokáže česká veřejnost o této problematice bez emocí mluvit, nebo ji raději zametá pod koberec? Jak je to v českých médiích s rovností příležitostí, platů a dalších podmínek? Ve spolupráci s Aktuálně.cz.

Hosté: Zuzana Kleknerová, Šárka Pálková, Petra Procházková, Kateřina Šafaříková
Moderuje: Josef Pazderka

Dokud budou prasáci: Branky, body, kokoti (projekce videa a diskuze s tvůrci)

Branky, body, kokoti jsou svérázným videoprojektem webu Blesk pro ženy, který vnáší feministické pohledy do zpravodajského žánru. Tvůrci v pořadu účtují s přetrvávajícím sexismem a na dehonestující výroky o ženách a LGBT komunitě reagují s kritikou plnou drzého rozčarování.

Hosté: Petr Cífka, Tereza Dočkalová
Moderuje: Bohdan Bláhovec

Re: demokracie | Nové modely pro budoucnost zpět nahoru

Jak se proměňují demokracie? Co pro demokratické systémy představuje ohrožení, jaké před ně klade nové výzvy a na co se máme připravit v budoucnosti? Jaké technologické, ekonomické a společenské vlivy můžeme očekávat a jak se projeví v podílu občanů na vládnutí? Zaslouží si i demokracie reformy vyplývající z proměn světa? Jak by měly vypadat?

Spojovat rozdělené (vnitřní svět básnířky Kapky Kassabové)

„Je důležité být otevřený a naslouchat, snažit se porozumět jeden druhému napříč tím, co nás rozděluje. Je to důležité víc než kdy předtím.“ Spisovatelka Kapka Kassabová zkoumá hranice, jejich topografi i to, jak ovlivňují naši mentalitu. Ukazuje, jak hranice prostor a společnosti rozdělují, ale i jak je tato jejich funkce neustále relativizována a překračována mnohovrstevnatostí identit lidí, kteří hraniční prostory obývají. O literatuře a textech, které ji inspirují.

Host: Kapka Kassabová
Moderují: Marek Hovorka, Filip Remunda

Budoucnost má právo veta (úvodní řeč a rozhovor mezi hosty)

Západní životní styl se jeví jako neudržitelný. Nejde jen o spotřebu, ale celkové fungování ekonomického systému. Ten nedokáže zohledňovat omezenost zdrojů naší planety ani zhoubné dopady nadměrné těžby a znečišťování. Společenský pokrok ztotožňuje s nekonečnou trajektorií růstu. Jak nově politicky a ekonomicky formovat přítomnost, abychom zajistili našim potomkům podmínky důstojného života?

Úvodní řeč: Sophie Howe
Hosté: Kateřina Smejkalová, Jan Sokol,
Moderuje: Jonathan Terra

Nový jazyk post-liberální politiky (panelová diskuze)

Po pádu komunistických režimů byla politická atmosféra ve střední Evropě plná entuziasmu. Otevřely se hranice a transformující se země se jednoznačně rozhodly pro politickou a ekonomickou integraci se Západem, vstoupily do NATO a staly se novými členy Evropské unie. Dnes, po 30 letech část společnosti zažívá rozčarování a hledá nové vize. Vysněný model liberálního vývoje, ve který doufali středoevropští intelektuálové a politické špičky v 90. letech, byl postupně širokými skupinami obyvatel odmítnut. Jeho legitimita je podkopávána i v samotné západní Evropě. V zemích Visegrádu se mezitím normalizuje autoritářství a politika strachu. Jak rozumět tomuto obratu? A jaký politický étos potřebujeme, pokud nám jde o spravedlivější vládnutí v post-liberálním světě?

Hosté: Matej Cíbik, Alexandra Daam, Dominik Hána, Dariusz Karlowicz
Moderuje: Petr Fischer

Nové lepší světy (dokumentární dialog se Srećkem Horvatem)

Jaká je cesta od kritického myšlení a subverzivních strategií k nalézání konstruktivních alternativ? Existuje něco jako angažovaná filozofie? A mohou nám otázky, jež si současní filozofové kladou, pomoci při vymýšlení modelů budoucího politického uspořádání Prostřednictvím jakých médií, aktivit a praktik lze o nových formách demokracie komunikovat a realizovat je ve veřejném prostoru? Filozof Srećko Horvat oživuje agoru svými projekty, v nichž navrací filozofii její funkci představovat si lepší možné světy.

Host: Srećko Horvat
Moderují: Marek Hovorka, Filip Remunda

Osvobodit se od roku 1989 (panelová diskuze)

Proč se současná protestní hnutí stále uchylují k symbolickému odkazu listopadu 1989 a jaké výklady demokracie v Česku a na Slovensku v současnosti rezonují? Nebylo by místo návratu k ideálům listopadu účinnější promýšlet podoby demokracie, které by měly víc co do činění s našimi dnešními podmínkami? Jaká témata a jaké hodnoty by měla veřejná diskuze obsáhnout, abychom dále neprohlubovali společenské přehrady a posilovali vzájemné porozumění? I těchto témat se dotýkají Filip Zajíček a Kirill Ščeblykin ve své knize Jsme jako oni, která má formu rozhovoru s novinářem Martinem M. Šimečkou o nedávných dějinách střední Evropy. O těchto a souvisejících otázkách budou diskutovat společně se socioložkou Miriam Kaniokovou.

Hosté: Miriam Kanioková, Kirill Ščeblykin, Martin M. Šimečka, Filip Zajíček
Moderuje: Bára Šichanová

Po sametu: Jak vykládat českou polistopadovou historii? (panelová diskuze)

Dokáže se česká společnost v základu shodnout na interpretaci událostí, které se u nás v posledních 30 letech odehrávaly? Liší se zásadně pohled na vývoj posledních desetiletí mezi generacemi a sociálními skupinami? Jak lze vyprávět a interpretovat dějiny devadesátých a nultých let? Řeč bude o zásadních momentech, neprávem opomíjených kontextech i o takřka zapomenutých ideových proudech polistopadové politiky. Diskuze je součástí vzdělávací série reportáží a rozhovorů Po sametu, ve které Radio Wave v průběhu podzimu 2019 mapuje českou polistopadovou historii očima nejmladších generací. Ve spolupráci s Radiem Wave.

Hosté: Ondřej Císař, Adéla Gjuričová, Jiří Pehe
Moderují: Hana Řičicová, Vítek Svoboda

Bizarní politické menu: Šťastné pondělí Jindřicha Šídla (projekce videa a diskuze s tvůrci)

Interpretace satirického pořadu, který se ohlíží za událostmi minulého týdne a glosuje českou politiku i další společenská témata. Jde o pokračování Šídlovy předchozí mediální praxe politického komentátora převedené do video formátu. Pořad vzniká ve spolupráci s Tomášem Dusilem a je součástí pondělního vydání Seznam zpráv. Jakými postupy lze satiricky reflektovat českou politiku a k čemu je to dobré?

Host: Jindřich Šídlo
Moderuje: Ivana Průchová

Klimageddon | Jak donutit politiky jednat zpět nahoru

Podle mnoha odborníků je tempo snižování emisí pomalé a na odvrácení nových klimatických krizí ve skutečnosti nestačí. Má smysl, aby se jednotlivec zabýval svou spotřebou a snižoval svou ekologickou stopu? Anebo to bez komplexních globálních kroků největších hráčů smysl nemá? Jaké změny jsou potřeba v politice, průmyslu, zemědělství či samotném životním stylu každého z nás? Jakou roli v globální hře o nakládání se zdroji můžeme sehrávat my?

Divočina samoty (vnitřní svět spisovatele Aleše Palána)

Dva roky strávil se samotáři šumavské divočiny. Jaké zrcadlo nám nastavují lidé, kteří vyměnili výdobytky naší civilizace za život rámovaný krajinou, určovaný přírodními rytmy a odtržený od soudobého společenského kontextu? Může nám jejich perspektiva navrátit citlivost, kterou svou zakotveností ve světě civilizačních výdobytků ztrácíme? O přírodě, blízkosti i odtrženosti, literatuře i textech, které ho inspirují.

Jak skutečně jednat? (úvodní řeč a rozhovor mezi hosty)

O vlivu, které mají emise oxidu uhličitého na globální oteplování, víme již dekády. Klimatická změna se v čím dál větší míře stává předním tématem světových médií i celospolečenské debaty. Globální emise oxidu uhličitého ovšem nadále rostou, a to i přes závazek vlád zabránit oteplení planety nad 1,5 stupně Celsia, přijatý v Pařížských klimatických dohodách. V situaci, kdy klimatická krize není jen katastrofickým scénářem budoucnosti, ale prohlubuje se před našima očima, vědci i aktivisté stupňují tlak na vlády, společnost i jednotlivce. Mohou se ekologická hnutí stát účinným aktérem světové změny? Jak může každý přispět coby jednotlivec? A jaká by měla být role vědců a vědkyň?

Úvodní řeč: Bill McKibben
Hosté: Anna Kárníková, Juraj Zamkovský
Moderuje: Jakub Patočka

Nestát, nekoukat, jednat (panelová diskuze)

Ekologické krize a klimatická změna se za poslední měsíce staly snad nejožehavějším společenským tématem. Jak nezůstat pouze u diskuzí nad alarmujícími články a videi, ale účinně jednat? Klíčové nástroje změny mají v rukou politici, kteří mají moc regulovat průmysly, vzorce spotřeby, formy dopravy či stimulovat udržitelnou energetiku. V řadě zemí se ale k tomuto tématu stavějí poměrně netečně. Jaké strategie občanů, komunit, organizací a hnutí mohou v dnešní době rychle se měnící mediální reality a stupňujících se environmentálních potíží být motorem politické změny? Jakými kroky můžeme donutit politiky jednat? S našimi hosty prozkoumáme přístupy, které měly úspěch ve světě a vedly ke konkrétním řešením.

Hosté: Jan Beránek, Sini Harkki, Veronika Holcnerová, Tereza Lízalová, Eamon Ryan
Moderuje: Ondřej Liška

Naděje lesa (dokumentární dialog s Isabellou Salton)

O Brazílii se dnes mluví především v souvislosti s požáry a postupujícím odlesňováním amazonského pralesa. Za vlády nynějšího prezidenta Bol- sonara jsou rozsáhlé a dosud chráněné plochy lesa zpřístupněny komerčnímu využití. K tomu se přidaly sužující požáry. S Isabellou Salton si budeme povídat o jiném brazilském lese, o jeho obnově a o naději, která motivuje k jednání.

Host: Isabella Salton
Moderují: Marek Hovorka, Filip Remunda

Energetická scenáristika (panelová diskuze)

„Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok 2050?” prohlásil premiér poté, co Česká republika společně s Maďarskem, Polskem a Estonskem zablokovaly unijní dohodu o uhlíkové neutralitě do roku 2050. Uhelné elektrárny mezitím dostaly výjimky, které jim umožní vypouštět o čtyřicet procent více toxické rtuti a zásadně tak ohrožovat zdraví lidí. V emisích skleníkových plynů na hlavu je Česko pátým největším znečišťovatelem v EU a dvacátým celosvětově. Jaké jsou scénáře transformace české energetiky a jak si v této věci vedou naši zahraniční sousedé? Ve spolupráci s Greenpeace Česká republika.

Hosté: Jiří Jeřábek, Stanislav Mišák, Martin Sedlák, Veronika Dombrovská
Moderuje: Zuzana Vlasatá

Zničí, nebo zachrání nás technologie? (panelová diskuze)

Proč je pro nás představa konce světa snazší než představa jiného uspořádání? Proč se nechceme rozloučit s vizí neustálého růstu, když na vlastní oči vidíme jeho neudržitelnost? Mohou nás před zhoršující se environmentální krizí zachránit nové technologie? Anebo není technooptimismus namístě a hrozí nám spíše jen technokratické odcizení? Ve spolupráci se Salonem Právo.

Hosté: Naďa Johanisová, Daniel Prokop, Jan Romportl
Moderuje: Zbyněk Vlasák

Nepříjemný mladý hlas: videozáběry z projevů mladých aktivistů (komentovaná projekce videa a diskuze)

Reflexe veřejných projevů mladých klimatických aktivistů Grety Thunberg, Kathy Jetnil-Kijiner a Yeb Saño a jejich vliv v kontextu globálního klimatického hnutí, mediální reflexe a politických dopadů.

Hosté: Jan Beránek, Sini Harkki
Moderuje: Ivona Novoměstská Remundová

Jak se nebát? | Stav světa a účinná role jednotlivce zpět nahoru

Katastrofické scénáře jsou součástí naší každodennosti. Zánik světa, ekologické katastrofy, fake news, válka o zdroje, terorismus. Strach má paralyzující účinek. Jak proměnit strach a letargii vůči světu směrem k aktivnímu občanskému životu? Jak se ve složité době nenechat umrtvit apokalyptickými vizemi a jednat vědomě, účinně a beze strachu? Jakým způsobem může každý z nás, novináři i politici přispět k proměně veřejnosti?

Cesta do města (vnitřní svět lámy Sonama Tseringa)

Vyrůstal jako reinkarnace významného tibetského duchovního učitele a jako vysoký láma. Čtrnáct let se připravoval na mnišskou cestu v buddhistickém klášteře v severní Indii. Rozhodl se ale klášter opustit a nyní provozuje stánek s tibetskou kuchyní v Praze. O cestách, momentech, zážitcích, zkušenostech a lidech, které jej inspirují.

Jak proměnit strach (úvodní řeč a rozhovor)

Složitost a globální provázanost problémů současného světa s sebou přinášejí nejistotu a strach z toho, co přinesou nejbližší léta. Strach je pochopitelnou reakcí na neznámé a složité výzvy. U řady lidí ale přerůstá v paniku. Jak s touto emocí nakládat rozumně a produktivně? Souvisí nějak strach i s nadějí? Jaké emoce nám pomohou zachovat si vedle kritického odstupu také klid a nadhled? Přispívá k tomu česká katolická církev, nebo jí zmítají podobné emoce jako okolní společnost? Ve spolupráci s Českou křesťanskou akademií, Jihlava.

Úvodní řeč: Tomáš Halík
Moderuje: Josef Pazderka

Jak se vypořádat s politikou strachu? (panelová diskuze)

Vzbuzování obav ze skutečných i domnělých hrozeb patří mezi náplň činnosti mnoha médií, politiků i zájmových uskupení. Vyžívají se v příslibech naplňování nejtemnějších vizí, apokalyps, fatálních konfliktů a vnějších ohrožení. Svou rétorikou šikují publikum do boje proti imaginárním či reálným nepřátelům, nebo jej paralyzují do ustrašené nečinnosti. Jak se lze na svět dívat jinak, jak se ve své mysli a jednání stavět vůči rizikům a hrozbám, které dnešní svět přináší? Lze si zachovat kritický odstup a zároveň přikládat možným hrozbám adekvátní váhu? Jak jednat vůči politikům, novinářům a lídrům uskupení, jejichž hlavním programem je produkce strachu? A jak nedat šanci okrajování svobody založenému na argumentech plošné bezpečnosti?

Hosté: Jonathan Ledgard, Ondrej Remiáš, Bence Ságvári, Ivana Svobodová, Christian Weißgerber
Moderuje: Paulína Tabery

Zdi a svoboda (dokumentární dialog s Franciscem Cantú)

Pád Berlínské zdi a demontáž železné opony symbolizovaly nastolení svobody. Co znamená svoboda nyní, v situaci, kdy Spojené státy, Maďarsko a další země staví na svých hranicích zdi a ve Středozemním moři umírají lidé, kteří se touží dostat do Evropy? Lze vůbec vnímat naše nynější možnosti volného pohybu v rámci EU a pohodlného bezvízového vstupu do mnoha zemí jako svobodu, když jsou podobná práva odepřena lidem na útěku? Do jaké míry hranice svobodu chrání a do jaké míry ji popírají? A lze vůbec země, které se opevnily vůči okolnímu světu, aby tak garantovaly „ostrov” svobody svým občanům, opravdu považovat za svobodné Francisco Cantú zaměří naši pozornost k hranicím a ke konkrétnímu utrpení lidí, kteří je zdolávají.

Host: Francisco Cantú
Moderují: Marek Hovorka, Filip Remunda

Strach mezi námi (prezentace a diskuze)

Strach je přirozená emoce, která se týká dospělých stejně jako dětí. Je pudem sebezáchovy, díky kterému reflektujeme různá nebezpečí. V určitém měřítku nás může přimět k rozumné a vynalézavé reakci, jeho přemíra má však paralyzující účinky. Členové bosenské nevládní organizace Genesis učí děti, jak rozpoznávat skutečný strach a účelově vytvářené imaginární hrozby. Naučme se s nimi, jak pracovat se strachem a nebát se ho.

Hosté: Draško Stojčević, Ljubica Vašić,
Moderuje: Predrag Duronjić

15 let proměny kultury (panelová diskuze)

Před patnácti lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Naše kultura a umění se staly součástí širšího evropského prostoru. Jaká společenská a umělecká očekávání se k tomu vázala a nakolik se naplnila? Patnáct let jako období, v němž došlo k proměně politiky i společnosti – ovlivňuje tato změna uměleckou tvorbu a její vnímání? Patnáct let jako proměna našeho vztahu k Evropě a našeho místa v ní, ale i proměna pohledu na to, co znamená kultura. Ve spolupráci s kanceláří Kreativní Evropa u příležitosti 15 let vstupu ČR do EU.

Hosté: Martin Kohout, Pavla Melková, Adam Svozil
Moderuje: Petr Fischer

Dělí nás Rusko?: Voxpot (projekce videa a diskuze s tvůrci)

Premiéra epizody z reportážního cyklu žurnalistického kanálu Voxpot. Tým Voxpotu se vypravil do Ruska, Finska a Česka, kde zkoumal strategie informačního působení Ruska mimo své hranice. Kde jsou limity ruské informační politiky a státní propagandy, co tím tato země sleduje a kdy za polarizovanou společnost vinit víc domácí hráče, než uklády z Kremlu?

Host: Vojtěch Boháč
Moderuje: Ivo Bystřičan

Made in China | Od Konfucia k Si Ťin-pchingovi zpět nahoru

Jaká je současná Čína a čínská společnost? Od konfucianismu po reformovaný čínský stát, který dle svých představitelů slouží zájmům obyčejných lidí a dle kritiků naopak zájmům vládnoucí třídy. Jak se žije v zemi, která za poslední čtyři dekády získala pozici druhé nejsilnější světové ekonomiky, stala se lídrem na poli technologií, expanduje téměř v každé oblasti doma i v zahraničí a rychle zavádí účinné metody automatizované kontroly společnosti? Které skupiny obyvatel mají prospěch z čínské konjunktury a v čem spočívá? Je namístě hovořit o Číně jako o totalitárním režimu? Mohou čínské principy správy společnosti pronikat i do našeho světa? Jak se k současné Číně máme stavět?

Dám si Čínu (vnitřní svět básníka Ivo Hucla)

Básník a kurátor Ivo Hucl se dlouhodobě zabývá regionem Dálného východu. V roce 2018 se setkal s fotografkou, spisovatelkou a čínskou disidentkou Liou Siou, vdovou po laureátovi Nobelovy ceny míru Liou Siao-povi. Jak vnímá současnou Čínu? O textech, které ho inspirují.

Čína světu, svět Číně (úvodní řeč a rozhovor mezi hosty)

Jak se proměňuje občanská společnost v Číně v poslední době? Je utvářející se střední třída v zásadě loajální oporou režimu, protože mu vděčí za svůj vzestup? Anebo v ní lze spatřovat zárodky společenského hnutí, jež se eventuálně bude zasazovat o demokratické reformy? A je vůbec jakákoli politika zdola možná v podmínkách propracovaného systému kontroly? Jak se proměňuje politicko-ekonomická struktura Číny? A nebude nakonec autoritářský a silně hierarchický režim zdatnější v implementaci závazků pařížských klimatických dohod?

Úvodní řeč: Stein Ringen
Hosté: Wei-lun Lu, Alice Rezková
Moderuje: Alfred Gerstl

Tanec s Čínou (panelová diskuze)

Část českých politiků a podnikatelů se výrazně orientuje na těsné vztahy s Čínou. Jsou výhody spolupráce s expanzivní velmocí rizikem nebo přínosem pro společnost? Jak se k Číně jakožto k (nejen) obchodnímu partnerovi staví EU nebo naši nejbližší sousedé, například Německo? Daří se vyvažovat rozpory existující mezi ekonomickými zájmy zemí Evropské unie a lidskoprávním politickým étosem zdejších demokracií? O jaké ekonomické zájmy konkrétně jde, nakolik jsou transparentní? A co na druhé straně sleduje svými kulturními a ekonomickými aktivitami v Evropě i jinde ve světě Čína? Jakými metodami prosazuje své velmocenské cíle?

Hosté: Haruna Honcoop, Tomáš Rezek, Vít Vojta, Clifford Coonan
Moderuje: Richard Turcsányi
 

Hosté Inspiračního fóra 2019


Jan Beránek

Bohdan Bláhovec

Miroslava Bobáková

Vojtěch Boháč

Ivo Bystřičan

Francisco Cantú


Matej Cíbik

Petr Cífka

Ondřej Císař

Clifford Coonan

Magdaléna Daňková

Tereza Dočkalová

Veronika Dombrovská

Predrag Duronjić

Petr Fischer

Alisa Ganieva

Alfred Gerstl

Adéla Gjuričová

Zoe Gudović

Tomáš Halík

Dominik Hána

Sini Harkki

Tomáš Holub

Haruna Honcoop

Srećko Horvat

Marek Hovorka

Sophie Howe

Ivo Hucl

Marta Jalowska

Petra Jelínková

Jiří Jeřábek

Naďa Johanisová

Miriam Kanioková

Dariusz Karlowicz

Anna Kárníková

Kapka Kassabová

Jana Smiggels Kavková

Zuzana Kleknerová

Martin Kohout

Fawzia Koofi

Karolína Koubová

Zuzana Kříčková

Jonathan Ledgard

Ondřej Liška

Tereza Lízalová

Wei-lun Lu

Bill McKibben

Pavla Melková

Stanislav Mišák

Mia Nguyen

Aleš Palán

Šárka Pálková

Jakub Patočka

Josef Pazderka

Jiří Pehe

Petra Procházková

Vojtěch Prokeš

Daniel Prokop

Marek Pros

Ivana Průchová

Fatima Rahimi

Ondrej Remiáš

Filip Remunda

Ivona Novoměstská Remundová

Tomáš Rezek

Alice Rezková

Stein Ringen

Jan Romportl

Eamon Ryan

Hana Řičicová

Bence Ságvári

Isabella Salton

Martin Sedlák

Kateřina Smejkalová

Jan Sokol

Draško Stojčević

Vítek Svoboda

Ivana Svobodová

Adam Svozil

Kateřina Šafaříková

Kirill Ščeblykin

Jindřich Šídlo

Bára Šichanová

Kateřina Šimáčková

Martin M. Šimečka

Paulína Tabery

Jonathan Terra

Sonam Tsering

Richard Turcsányi

Saša Uhlová

Magda Vašáryová

Ljubica Vašić

Martin Veselovský

Petr Vizina

Zbyněk Vlasák

Zuzana Vlasatá

Tomáš Vocelka

Vít Vojta

Christian Weißgerber

Filip Zajíček

Juraj Zamkovský

 

Jan Beránek zpět nahoru

Spoluzakladatel Hnutí DUHA, kde v 90. letech vedl energetickou kampaň včetně akcí za ukončení stavby jaderné elektrárny Temelín. V letech 2003 až 2005 vedl českou Stranu zelených. Poté začal pracovat pro Greenpeace jako lídr klimatické kampaně ve východní Evropě, později z Amsterodamu řídil globální kampaň k jaderné energetice a klimatu. Jako specialista na radiační ochranu vedl expertní tým Greenpeace ve Fukušimě. Nyní má v Amsterodamu na starosti strategie organizačního rozvoje Greenpeace.
→ Nestát, nekoukat, jednat
→ Nepříjemný mladý hlas: videozáběry z projevů mladých aktivistů

Bohdan Bláhovec zpět nahoru

Dokumentarista, absolvent FAMU. Jeho celovečerní debut Show! získal Cenu české filmové kritiky. Kromě filmové dráhy patří k průkopníkům slam poetry v ČR. Jako občasný herec spolupracuje se Studiem Hrdinů či Chemickým divadlem. Moderoval televizní pořad o literárním dění ASAP.
→ Dokud budou prasáci: Branky, body, kokoti

Miroslava Bobáková zpět nahoru

Je absolventkou etnologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Věnuje se problematice ženských práv, rozvoji občanské společnosti, zejména skrze podporu a rozvoj ženskoprávních organizací, ženských skupin a iniciativ, feministické filantropie, podpory aktivismu a aktivního občanství v systémech sdílené správy.
→ Ženské hlasy

Vojtěch Boháč zpět nahoru

Studoval mezinárodní vztahy a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Psal pro Právo, A2larm, The Moscow Times a další média. Spolu s Anetou Václavíkovou před rokem založil reportážní kanál Voxpot, který se věnuje globální žurnalistice. Jako reportér působil v oblasti mnoha válečných konfliktů, mimo jiné na Ukrajině, v Afghánistánu nebo na Středním východě.
→ Dělí nás Rusko?: Voxpot

Ivo Bystřičan zpět nahoru

Nezávislý producent a filmař. Ve své tvorbě se zaměřuje na sociální a historická témata. Spolupracuje s Českou televizí v dokumentární sekci a vedle toho organizuje dílny a přednáší. Je autorem několika nezávislých snímků i mnoha televizních dokumentů. Často točí na jiných kontinentech a nyní se zabývá hlavně možnostmi mezinárodní koprodukce v dokumentární tvorbě.
→ Dělí nás Rusko?: Voxpot

Francisco Cantú zpět nahoru

Autor knihy The Line Becomes a River, v níž reflektuje svou zkušenost v řadách americké pohraniční stráže. Laureát Knižní ceny Los Angeles Times, nominovaný na Orwellovu cenu, udělovanou politicky angažované literatuře či publicistice. Dlouhodobě pobývá v blízkosti hranic USA s Mexikem, v současnosti koordinuje terénní výzkum v rámci programu tvůrčího psaní na University of Arizona.
→ Zdi a svoboda

Matej Cíbik zpět nahoru

Slovenský filozof. Působí v Centru pro etiku na Univerzitě Pardubice a na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Věnuje se současné politické a morální filozofii, zejména liberalismu, teoriím spravedlnosti, nacionalismu a úloze rovnosti ve společnosti. Studoval v Praze, na Středoevropské univerzitě v Budapešti a na London School of Economics. V roce 2017 mu ve vydavatelství Akamedia v Bratislavě vyšla kniha Liberáli a tí druhí.
→ Nový jazyk post-liberální politiky

Petr Cífka zpět nahoru

Režisér, producent a autor námětu pořadu Branky, body, kokoti. Je šéfem videoobsahu ve společnosti Czech News Center. Stál u vzniku filmu Moje svoboda. Také je autorem blogů 1000 věcí, co mě serou a Poslední důvod, proč se nezabít, které vyšly knižně a byly zdramatizovány v Divadle pod Palmovkou.
→ Dokud budou prasáci: Branky, body, kokoti

Ondřej Císař zpět nahoru

Sociolog a politolog působící na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval na Masarykově univerzitě v Brně. Je šéfredaktorem Sociologického časopisu a autorem řady publikací. Zaměřuje se na problematiku sociálních hnutí a politické mobilizace v postkomunistických zemích i na metodologii společenských věd.
→ Po sametu: Jak vykládat českou polistopadovou historii?

Clifford Coonan zpět nahoru

V Berlíně usazený spisovatel a novinář, který se specializuje na vztahy Evropy a Asie. V současné době je editorem v Deutsche Welle se zaměřením na Čínu. Jako zahraniční zpravodaj strávil více než 15 let v Pekingu pro The Irish Times, The Hollywood Reporter a Variety.
→ Tanec s Čínou

Magdaléna Daňková zpět nahoru

Novinářka. Vystudovala žurnalistiku a kulturní management na Masarykově univerzitě v Brně. Absolvovala studijní pobyt v Bordeaux. Ve vyda- vatelství Economia pracuje pět let.
→ Zatracená generace Z

Tereza Dočkalová zpět nahoru

Vystudovala herectví na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a poté působila v ostravské Komorní scéně Aréna. Od roku 2014 je členkou souboru Divadla pod Palmovkou. Je ji tam možné vidět jako Doru v Žítkovských bohyních či jako Ibsenovu Noru. Je držitelkou dvou Thálií. Od roku 2018 moderuje satirický pořad Branky, body, kokoti, kde glosuje sexistické výroky a přetrvávající genderové stereotypy.
→ Kokoti bez obalu
→ Dokud budou prasáci: Branky, body, kokoti

Veronika Dombrovská zpět nahoru

Vystudovala sociální antropologii a studuje environmentalistiku. Členka hnutí Limity jsme my a spolupracuje s dalšími zahraničními kolektivy usilujícími o klimatickou spravedlnost. Praktikuje životní styl dobrovolné skromnosti; v komunitním domě se snaží žít bez odpadu, racionálně zacházet s vodou a minimalizovat spotřebu elektřiny.
→ Energetická scenáristika

Predrag Duronjić zpět nahoru

Do čtrnácti let žil v Dervente, v severní oblasti Bosny a Hercegoviny. Po vypuknutí válečného konfliktu se pohyboval po státech bývalé Jugoslávie a v roce 1995 emigroval do České republiky, kde žije dodnes. Profesí je tesař. Má blízko k přírodě a darům, které nabízí, jako jsou třeba produkty z chmele. Je rovněž hudebníkem a vyznává životní krédo „Ako želiš pobijediti, ne smiješ izgubiti“.
→ Strach mezi námi

Petr Fischer zpět nahoru

Český novinář. Za novinářskou činnost byl oceněn Cenou Rudolfa Medka a Cenou Ferdinanda Peroutky. Byl hlavním komentátorem Lidových novin, působil v české redakci BBC, tři roky vedl kulturní rubriku Hospodářských novin a stejně dlouho i kulturní rubriku ČT. V České televizi měl pořad Konfrontace Petra Fischera. Mezi lety 2016 a 2018 zastával pozici šéfredaktora Českého rozhlasu Vltava.
→ Nový jazyk post-liberální politiky
→ 15 let proměny kultury

Alisa Ganieva zpět nahoru

Spisovatelka původem z kavkazského Dagestánu, nyní žijící v Moskvě. Píše o realitě současného Ruska. Její romány The Mountain and the Wall a Bride and Groom upoutaly pozornost světových médií a dočkaly se mnoha překladů. Kromě psaní se Ganieva věnuje občanskému aktivismu a je v předsednictvu moskevského PEN centra.
→ Identita v pohybu

Alfred Gerstl zpět nahoru

Expert na mezinárodní vztahy v regionu jihovýchodní a východní Asie. Pracuje na katedře asijských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Předtím vyučoval mezinárodní vztahy se zaměřením na (jiho)východní Asii v Austrálii, Německu a Rusku. Mezi jeho odborné zájmy patří teorie mezinárodních vztahů, regionální spolupráce ve východní Asii, bezpečnostní studia, konflikt o Jihočínské moře a Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative).
→ Čína světu, svět Číně

Adéla Gjuričová zpět nahoru

Působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Věnuje se politickým a sociálním dějinám v období pozdního socialismu, revoluce 1989 a postkomunistické transformace. Zaměřuje se na dějiny československého parlamentarismu a na psychiatrii za socialismu. Nyní vede český tým evropského projektu JPICH „European History Reloaded“, jenž se zabývá historickými narativy v současné audiovizuální kultuře.
→ Po sametu: Jak vykládat českou polistopadovou historii?

Zoe Gudović zpět nahoru

Umělkyně, performerka, politická aktivistka a kulturní producentka. Od 90. let je aktivní na poli sociálně angažované divadelní a umělecké praxe. Je odbornicí na feministické umění ve veřejném prostoru a upozorňuje na násilí páchané na ženách. Založila skupinu Queer Beograd a také je členkou skupiny Ženy v práci. Uvádí rozhlasový pořad Ženergija.
→ Ženské hlasy

Tomáš Halík zpět nahoru

Profesor Filozofické fakulty UK, člen prezidia České křesťanské akademie a farář kostela Nejsvětějšího Salvátora. Věnuje se mezináboženskému dialogu. Za komunistického režimu působil v náboženském a kulturním disentu. Po roce 1989 byl hostujícím profesorem mimo jiné na univerzitách v Oxfordu, Cambridge a Harvardu. V roce 2014 mu byla udělena Templetonova cena za celoživotní dílo.
→ Jak proměnit strach

Dominik Hána zpět nahoru

Student Právnické fakulty Masarykovy univerzity, aktivní podporovatel Pirátské strany a tvář Vyjdi ven v Jihlavě. Zkušenosti s politikou získává i ze studentských simulací, jednání evropských institucí zřizovaných mimo jiné Evropským parlamentem mládeže.
→ Nový jazyk post-liberální politiky

Sini Harkki zpět nahoru

Finská aktivistka. Vede kampaně Greenpeace se zaměřením na klimatickou změnu a lesy. Problematikou ničení životního prostředí a aktivistickou politikou se zabývá již dvacet let. Věnuje se ochraně lesů v severních cípech Evropy a řešením odvracejícím klimatickou katastrofu. Usiluje o kulturní a sociální změny, které povedou k dlouhodobé udržitelnosti života na planetě.
→ Nestát, nekoukat, jednat
→ Nepříjemný mladý hlas: videozáběry z projevů mladých aktivistů

Tomáš Holub zpět nahoru

Vystudoval teologii a filozofii. Dizertaci obhájil z křesťanské etiky na téma Etické aspekty boje proti terorismu ve světle učení o tzv. spravedlivé válce. Byl prvním vojenským kaplanem a v letech 1996 až 2006 hlavním kaplanem Armády České republiky. V roce 2016 byl jmenován plzeňským biskupem. Svůj úřad rád přibližuje široké veřejnosti například prostřednictvím twitterového účtu.
→ Církev pro třetí milénium

Haruna Honcoop zpět nahoru

Česko-japonská filmařka. Vystudovala sinologii na FF UK, kde se zabývala moderní čínskou historií a literaturou. Debutovala svým experimentálním, cross-mediálním projektem Built To Last – Relics of Communist-Era Architecture, který vyvíjela 4 roky a natáčela v 11 zemích bývalého východního bloku. Její film Pravda nebo lež se zabývá česko-čínskými vztahy. Nyní v Pekingu, Tokiu a Evropě vyvíjí dokumentární film Olympijský poločas.
→ Tanec s Čínou

Srećko Horvat zpět nahoru

Narozen roku 1983 v Jugoslávii. Filozof a politický aktivista. Je autorem více než desítky knih, jež byly přeloženy do více než patnácti jazyků. Mezi jeho nejnovější tvorbu se řadí Poetry from the Future (Poezie z budoucnosti), Radicality of Love (Radikalita lásky) a What Does Europe Want? (Co Evropa chce?). Jeho články vycházejí v médiích světového formátu, například v New York Times, na Guardianu či Al-Džazíra . Spoluzakládal hnutí DiEM25.
→ Nové lepší světy

Marek Hovorka zpět nahoru

Ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Festival založil v roce 1997. V letech 1998–2005 studoval Katedru dokumentární tvorby pražské FAMU. Je spoluzakladatel sítě evropských dokumentárních festivalů Doc Alliance, filmového trhu East Silver a online platformy pro distribuci dokumentárních filmů DAFilms.
→ Identita v pohybu
→ Nové lepší světy
→ Naděje lesa
→ Zdi a svoboda

Sophie Howe zpět nahoru

V únoru 2016 byla Sophie Howe jmenována do funkce komisařky budoucích generací ve Walesu. Práce jejího úřadu spočívá v podpoře veřejných iniciativ v uskutečňování politických kroků prospěšných příštím generacím a ve všestranné péči o jejich zájmy. Zároveň posuzuje vládní projekty z dlouhodobé perspektivy a intervenuje v případech, v nichž by krátkodobý užitek mohl způsobovat dlouhodobé ztráty. Howe je první zákonnou reprezentantkou nenarozených generací.
→ Budoucnost má právo veta!

Ivo Hucl zpět nahoru

Básník, kurátor výstav, kulturní aktivista a zakladatel Bezejmenné čajovny ve Šťáhlavicích. Před rokem 1989 pracoval v dělnických profesích a své texty publikoval v samizdatu. Dosud vydal pět básnických sbírek a dvě knihy esejů. Za svou první knihu Ostrovní básně obdržel v roce 2010 literární Cenu Bohumila Polana. Jeho práce odráží dlouhodobý zájem o východní kulturu, stejně jako spirituální charakter jeho tvorby.
→ Dám si čínu

Marta Jalowska zpět nahoru

Herečka, performerka a feministická aktivistka. Je spoluzakladatelkou feministické divadelní skupiny Teraz Poliż a kolektivu Czarne Szmaty, který nterpretuje polské národní symboly queer perspektivou. Spravuje webovou stránku Polish Queens and Queerness. Kurátorovala výstavy o zaměstnankyních polských čokoládoven a o století ženského volebního práva.
→ Ženské hlasy

Petra Jelínková zpět nahoru

Překladatelka, koordinátorka projektů genderové rovnosti a aktivistka. Je členkou hnutí Limity jsme my. Zaměřuje se především na klimatickou spravedlnost, roli žen ve veřejném prostoru, genderově podmíněné násilí a LGBT témata. Experimentuje s propojováním politiky, radikální imaginace a ekofeministického umění.
→ Ženské hlasy

Jiří Jeřábek zpět nahoru

V rámci Greenpeace se zabývá uhelnou energetikou, klimatickou změnou a zapojením finančního sektoru do ochrany životního prostředí. V minulosti řešil témata dopravy, environmentální ekonomie či obnovitelných zdrojů pro ekologické organizace v Polsku, Německu, Belgii a Jižní Koreji. Vystudoval ekonomii a environmentalistiku.
→ Energetická scenáristika

Naďa Johanisová zpět nahoru

Vystudovala biologii na UK, brzy se ale zaměřila na ekonomické souvislosti environmentální krize, na kritiku ekonomie středního proudu, na teorii nerůstu a ekonomické alternativy v teorii a praxi. Je autorkou knih Ekonomičtí disidenti a Ekologická ekonomie. Působí v Brně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Dlouhodobě spolupracuje s časopisem Sedmá generace.
→ Zničí, nebo zachrání nás technologie?

Miriam Kanioková zpět nahoru

Studovala sociologii na brněnské MU a na Středoevropské univerzitě, je doktorandkou v oboru sociální práce na Ostravské univerzitě. Expertka na tvorbu politik a participací působící na bratislavském magistrátu. Připravovala koncepci sociálního bydlení pro vylidňující se obec na Vysočině a design služeb pro lidi bez domova v okolí brněnského nádraží. Vypracovala analýzu environmentálních a sociálních determinantů zdraví Romů na Slovensku.
→ Osvobodit se od roku 1989

Dariusz Karlowicz zpět nahoru

Polský filozof, nakladatel a novinář. Je šéfredaktorem časopisu Teologia Polityczna, který se zabývá vztahem filozofie, náboženství a politiky. Předsedá Nadaci svatého Mikuláše. Přednáší politickou filozofii na Varšavské univerzitě a rovněž se věnuje popularizaci filozofie prostřednictvím televize.
→ Nový jazyk post-liberální politiky

Anna Kárníková zpět nahoru

Je ředitelkou Hnutí DUHA, kde je zodpovědná za řízení a strategický rozvoj organizace. Reprezentuje Hnutí DUHA vůči donorům a partnerským organizacím. Do neziskového sektoru přišla po působení na Úřadu vlády a v německé nadaci Friedrich-Ebert-Stiftung. Vystudovala evropská studia na Fakultě sociálních věd UK a politiku životního prostředí na London School of Economics. Se svým mužem včelaří v Praze ve Stromovce.
→ Jak skutečně jednat?

Kapka Kassabová zpět nahoru

Básnířka a spisovatelka. Ve svých knihách se zabývá socioekonomickou geografií. Její nejnovější knihou je Border: a journey to the Edge of Europe (Hranice: cesta na okraj Evropy), která získala cenu Britské akademie Al-Rodhana za globální a kulturní porozumění a mnoho dalších prestižních ocenění. Chystá se vydání její knihy To the Lake: a Balkan Journey of War and Peace (K jezeru: balkánská cesta války a míru). Kapka vyrostla v Bulharsku, vzdělání získala na Novém Zélandu a nyní žije ve Skotsku.
→ Spojovat rozdělené

Jana Smiggels Kavková zpět nahoru

V oblasti ženských práv pracuje od roku 2005, v letech 2009–2017 jako ředitelka Fóra 50 %, organizace prosazující vyšší zastoupení žen v politice. Předsedala síti 35 ženských organizací České ženské lobby, kterou také zastupovala v Evropské ženské lobby (EWL). Je členkou Genderové expertní komory ČR. Od září 2018 působí jako advokační expertka v RUBIKON Centru, kde pomáhá prosadit systémové změny v oblasti vězeňství.
→ Emancipace pokaždé jinak

Zuzana Kleknerová zpět nahoru

Vystudovala politologii a historii v Hamburku a Praze. Před nástupem do českých médií pracovala pro několik redakcí v Německu. Do srpna 2016 vedla zahraniční rubriku Aktuálně.cz, kde rovněž působila jako zástupkyně šéfredaktora. Je ředitelkou redakcí společnosti Economia, která vydává Hospodářské noviny, Respekt a provozuje weby Aktuálně.cz a iHned.cz.
→ Novinářky

Martin Kohout zpět nahoru

Vystudoval sociologii na FFUK a dokumentární tvorbu na FAMU. Ve svých třech celovečerních filmech zkoumal post-socialistickou transformaci české společnosti. Filmy se zabývaly privatizačními procesy a podílem občanů na fungování minulého režimu. V současnosti se snaží spolu s dokumentaristy Janem Rendlem, Janem Strejcovským a Jakubem Wagnerem pomáhat vzniku nezávislých dokumentárních filmů a jiných uměleckých projektů.
→ 15 let proměny kultury

Fawzia Koofi zpět nahoru

Afghánská politička a spisovatelka. Bojovnice za práva žen a dětí a za demokracii. Politice se věnuje od roku 2001, kdy vedla kampaň „Zpátky do školy“, prostřednictvím níž prosazovala právo žen na vzdělání. V roce 2002 pracovala pro UNICEF v oblasti ochrany dětí a počínaje rokem 2005 je poslankyní a místopředsedkyní poslanecké sněmovny. Předsedá parlamentní komisi pro ženské otázky.
→ Emancipace pokaždé jinak

Karolína Koubová zpět nahoru

Vystudovala divadelní manažerství na brněnské JAMU. Připravila producentský záměr pro divadlo DIOD. V roce 2011 stála u jeho otevření a věnovala se i jeho dalšímu rozvoji. V komunálních volbách v roce 2014 úspěšně vedla uskupení Fórum Jihlava, stala se městskou radní a od roku 2018 je primátorkou Jihlavy. Je členkou divadelního souboru De Facto Mimo a vede kurz akrobacie na šálách.
→ Střední Evropa a sprosté slovo feminismus

Zuzana Kříčková zpět nahoru

V patnácti letech začala experimentovat s drogami, aby tak utíkala před rodinnými hádkami. Dvacet let se pohybovala mezi ulicí, léčebnou a rodinou. Svou drogovou závislost proměnila ve workoholismus. Nyní je především sociálním pracovníkem v komunitním centru pro ženy a trans lidi. Kromě toho pracuje pro Sananim, kde pomáhá lidem v pasti drogových závislostí, spolupracuje na projektu Živá knihovna a je členkou akční skupiny ASLIDO řešící obtížnou situaci lidí bez domova.
→ Střední Evropa a sprosté slovo feminismus

Jonathan Ledgard zpět nahoru

Myslitel v oblastech technologií, přírody a rozvojových ekonomik. Dvacet let pracoval jako zahraniční zpravodaj v časopise The Economist, z toho deset let v Africe. Coby ředitel pracoviště na švýcarské polytechnice vytvořil koncept nákladních dronů a dronových letišť pro Afriku. Jeho poslední román Submergence byl oceněn jako kniha roku deníkem New York Times. Nyní je hostujícím profesorem na ČVUT, kde se zabývá vztahem umělé inteligence a přírody.
→ Jak se vypořádat s politikou strachu?

Ondřej Liška zpět nahoru

Na Masarykově univerzitě vystudoval politologii a religionistiku. V letech 2007 až 2009 byl ministrem školství České republiky, mezi lety 2009 až 2014 byl předsedou Strany zelených, v současné době působí v oblasti mezinárodní filantropie. Iniciátor občanských aktivit a spolupracovník českých i mezinárodních nevládních organizací v oblasti lidských práv, životního prostředí, vzdělávání a sociální inkluze.
→ Nestát, nekoukat, jednat

Tereza Lízalová zpět nahoru

Studuje poslední ročník gymnázia. Zajímá se o problematiku klimatické změny a o životní prostředí v Jihlavě a okolí. Jejím cílem je vzbudit v této věci zájem veřejnosti a přimět politiky jednat. S Jasmínou Neuwirthovou a Monikou Freithovou založila jihlavskou sekci hnutí Fridays for Future. V Jihlavě uspořádala studentskou stávku a zorganizovala environmentální workshop pro veřejnost a zastupitele.
→ Nestát, nekoukat, jednat

Wei-lun Lu zpět nahoru

Vědecký asistent v Centru jazykového vzdělávání a na Filozofické fakultě MU v Brně. Na tchajwanské Národní univerzitě získal doktorát z lingvistiky. Byl stipendistou na Rice University a hostujícím vědeckým pracovníkem na Univerzitě v Leidenu. Aplikuje diskurzivně-analytický přístup při studiu kultury a jazyka. Jeho specializací jsou překlady a kognitivní lingvistika.
→ Čína světu, svět Číně

Bill McKibben zpět nahoru

Americký odborník na životní prostředí. Jeho kniha Konec přírody z roku 1989 je považována za první populárně naučnou publikaci o klimatické změně a byla přeložena do dvaceti čtyř jazyků. Založil 350.org, globální grassrootové hnutí zabývající se environmentálními problémy a kampaněmi. Toto hnutí uspořádalo přes dvacet tisíc protestních akcí a setkání a je aktivní ve všech zemích světa. McKibben žije se svou ženou, spisovatelkou Sue Halpern v horách v okolí jezera Champlain.
→ Jak skutečně jednat?

Pavla Melková zpět nahoru

Architekta a expertka v oblasti památkové péče, územního plánování a urbanismu. Přednáší na ČVUT a VŠUP a je autorkou řady knih, například Bastionu XXXI u Božích muk, Prožívat architekturu či příručky Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy. V roce 2012 založila Kancelář veřejného prostoru na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
→ 15 let proměny kultury

Stanislav Mišák zpět nahoru

Ředitel výzkumného centra ENET na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Tento vysokoškolský ústav vyvíjí nové metody a zařízení pro zajištění energetické soběstačnosti a surovinové nezávislosti regionu, popřípadě celého státu. To vše s efektivním využitím odpadového hospodářství, maximálního podílu lokálních obnovitelných zdrojů a podporou akumulačních prostředků s řízením toku energie v souladu s energetickou koncepcí státu, resp. EU.
→ Energetická scenáristika

Mia Nguyen zpět nahoru

Narodila se v Česku, ale v šesti letech jí tatínek onemocněl rakovinou, a tak se celá rodina vrátila zpět do Vietnamu. Otec nakonec nemoci podlehl a ona vyrůstala s mladším bratrem a matkou v Hanoji. Do Česka se znovu vrátila jako dospívající dívka. Musela se zase naučit česky a zapadnout mezi české vrstevníky.
→ Zatracená generace Z

Aleš Palán zpět nahoru

Publicista a spisovatel. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox získal spolu s Kateřinou Šedou ocenění Magnesia Litera, za rozhovory s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les byl na tuto cenu nominován. Za knihu rozhovorů s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami obdržel cenu Českého literárního fondu. Jeho nejnovějším titulem jsou rozhovory se samotáři z Čech a Moravy Jako v nebi, jenže jinak.
→ Divočina samoty

Šárka Pálková zpět nahoru

Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Prošla redakcemi serveru Týden.cz, Lidovky.cz, České televize a iDnes. Od léta 2018 je vedoucí domácího zpravodajství online deníku Aktuálně.cz.
→ Novinářky

Jakub Patočka zpět nahoru

Vystudoval sociologii na FF MU. V roce 1989 byl jedním ze zakladatelů Hnutí Duha a deset let byl předsedou této organizace. V roce 1991 založil a do roku 1999 řídil časopis Sedmá (původně Poslední) generace. Roku 1999 se stal šéfredaktorem Literárních novin, které vedl deset let. Od roku 2009 je šéfredaktorem internetového Deníku Referendum. Je spoluautorem knihy Žlutý baron o Andreji Babišovi.
→ Jak skutečně jednat?

Josef Pazderka zpět nahoru

Český novinář a reportér. Vystudoval historii na FF UK a rozvojová studia na Oxford Brookes University. Pracoval ve společnosti Člověk v tísni, od roku 2005 v České televizi. V letech 2006 až 2010 byl zpravodajem ČT v Rusku a mezi lety 2012 a 2016 informoval o Polsku, Pobaltí a východní Evropě z Varšavy. Od listopadu 2016 byl zástupcem šéfredaktora webu Aktuálně.cz, od dubna 2018 je jeho šéfredaktorem.
→ Církev pro třetí milénium
→ Jak proměnit strach

Jiří Pehe zpět nahoru

Politolog, spisovatel a komentátor. Je pravidelným komentátorem politického dění v ČR i v zahraničí. V letech 1988 až 1994 pracoval jako šéf analytického odboru pro střední Evropu ve Výzkumném ústavu rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Mezi roky 1997 a 1999 byl ředitelem politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Od roku 1999 je ředitelem New York University Prague.
→ Po sametu: Jak vykládat českou polistopadovou historii?

Petra Procházková zpět nahoru

Česká humanitární pracovnice a novinářka. Stala se známou především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze, například z Čečenska, Abcházie či Náhorního Karabachu. Pracovala dlouhé roky pro Lidové noviny, v současnosti působí v redakci online Deníku N. Za svoji práci získala řadu prestižních novinářských ocenění.
→ Novinářky

Vojtěch Prokeš zpět nahoru

Sociolog a spoluzakladatel společnosti Behavio Labs. Sociologii vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v rámci doktorského studia se zaměřuje na oblast korupce a sociální důvěry. Behavio Labs, založená v roce 2015, se zabývá aplikací behaviorálních věd v marketingovém výzkumu a dalších oblastech.
→ Zatracená generace Z

Daniel Prokop zpět nahoru

Sociolog zaměřující se zejména na sociální nerovnost, chudobu a proměny veřejného mínění. Je odborníkem na kvantitativní metody a zavedl řadu inovací v českých volebních výzkumech. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Za seriál analytických článků o české společnosti Úvod do praktické sociologie zveřejňovaných v Salonu Práva získal v roce 2016 Novinářskou cenu.
→ Zničí, nebo zachrání nás technologie?

Marek Pros zpět nahoru

Vedoucí lifestylové sekce na Aktuálně.cz. Vystudoval žurnalistiku a mezinárodní vztahy na MU v Brně, několik měsíců strávil i na univerzitě ve finské Jyväskyle. Ve vydavatelství Economia pracuje osmým rokem.
→ Zatracená generace Z

Ivana Průchová zpět nahoru

Vystudovala komparativní historii na Středoevropské univerzitě. Je autorkou studie Farce After Velvet o české polistopadové satiře. Rovněž se zabývala symbolickou dimenzí otevření první pobočky McDonaldu v Maďarsku v roce 1988. Podílela se na vzniku dokumentu Queuing for Change o společenské paměti na tuto událost.
→ Bizarní politické menu: Šťastné pondělí Jindřicha Šídla

Fatima Rahimi zpět nahoru

Novinářka Deníku Referendum, moderátorka pořadu Hergot! na Radiu Wave na Českém rozhlase a studentka Univerzity Karlovy. Pochází z města Herát v Afghánistánu, v České republice žije od roku 2000. Ve své novinářské práci se zaměřuje na sociální témata týkající se bydlení, vzdělání, migrace a ženských práv. Pokouší se čtenářům přiblížit situaci v zemích, jako je Afghánistán, a využívá k tomu své znalosti jazyka a místního prostředí.
→ Emancipace pokaždé jinak

Ondrej Remiáš zpět nahoru

Vystudoval Univerzitu Konštantína Filozofa v Nitře. Od roku 2009 měl na starost marketing divadla Pôtoň v Bátovcích v okrese Levice. V letech 2004–2013 byl tajemníkem Rady pro neprofesionální divadlo na Slovensku a spoluorganizoval slovenské divadelní přehlídky. Od 1. srpna 2015 je ředitelem Horáckého divadla Jihlava.
→ Jak se vypořádat s politikou strachu?

Filip Remunda zpět nahoru

Český režisér, kameraman a producent. Vystudoval Katedru dokumentární tvorby na FAMU. Je spoluzakladatelem Institutu dokumentárního filmu, který pomáhá prosazení českého filmu v zahraničí. Do širšího povědomí veřejnosti se dostal spolu s Vítem Klusákem kontroverzní filmovou reality show o fiktivním hypermarketu Český sen. Je držitelem Ceny Pavla Kouteckého za film Pulec, králík a Duch svatý.
→ Identita v pohybu
→ Nové lepší světy
→ Naděje lesa
→ Zdi a svoboda

Ivona Novoměstská Remundová zpět nahoru

Vystudovala politologii na FF UK v Praze. Dlouhodobě se aktivně podílí na práci v neziskovém sektoru (Amnesty International ČR, kampaň Česko proti chudobě, iniciativa Ne základnám). Od dubna 2017 působí v Institutu dokumentárního filmu jako jedna z koordinátorek projektu KineDok a spolupracuje na scénářích dokumentárních filmů.
→ Nepříjemný mladý hlas: videozáběry z projevů mladých aktivistů

Tomáš Rezek zpět nahoru

Analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky se specializací na kybernetickou bezpečnost. Vystudoval mezinárodní obchod a komerční komunikace na VŠE v Praze. V rámci svého výzkumu se zabýval kybernetickým potenciálem světových mocností a bezpečnostními incidenty s dopadem na mezinárodní vztahy. Nyní působí jako manažer oddělení zabezpečujícího datové služby pro více než 10 bank v zahraničí.
→ Tanec s Čínou

Alice Rezková zpět nahoru

Vystudovala mezinárodní evropská studia a diplomacii na VŠE v Praze se specializací na evropskou ekonomickou integraci. Uskutečnila stipendijní studijní pobyt na Hong Kong University of Science and Technology a poté absolvovala stáž v China Africa Business Council v Pekingu. V letech 2007–2010 pracovala jako ředitelka Asociace pro mezinárodní otázky. Nyní se zaměřuje na mezinárodní obchod, ekonomickou diplomacii a na sdílenou ekonomiku.
→ Čína světu, svět Číně

Stein Ringen zpět nahoru

Norský sociolog a politolog, který zkoumá politické režimy, konstitucionalismus a sociální politiky. Zaměřuje se mimo jiné na Velkou Británii, USA, Skandinávii a Čínu. Mezi ústřední témata jeho textů patří nerovnost, chudoba, veřejná politika a komparace politických systémů. Publikoval ve Financial Times, Washington Post, South China Morning Post či v El Pais.
→ Čína světu, svět Číně

Jan Romportl zpět nahoru

Vystudoval kybernetiku a umělou inteligenci na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a filozofii vědy na fakultě filozofické téže univerzity, kde posléze působil jako výzkumník a pedagog. Od roku 2015 buduje v O2 analytický tým intenzivně zaměřený na využívání a rozvoj pokročilého strojového učení v oblasti telekomunikačních dat. Věnuje se také výzkumu bezpečnosti umělé inteligence.
→ Zničí, nebo zachrání nás technologie?

Eamon Ryan zpět nahoru

Od roku 2011 zastává Eamon Ryan post předsedy irské Strany zelených. Poprvé získal poslanecký mandát v roce 2002, a od té doby jej několikrát obhájil. V letech 2007 a 2011 byl ministrem komunikací a energetiky, během jeho působení se v Irsku zdvojnásobila kapacita větrných elektráren. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na konci jeho působení činil 17 % z celkové spotřeby.
→ Nestát, nekoukat, jednat

Hana Řičicová zpět nahoru

Studuje média. Na Radiu Wave působí jako projektová manažerka a moderátorka ranního vysílání a kontaktního pořadu Volej. V současnosti se podílí na projektech Svatebky a Po sametu.
→ Po sametu: Jak vykládat českou polistopadovou historii?

Bence Ságvári zpět nahoru

Maďarský sociolog a datový analytik. Je výzkumným pracovníkem na Maďarské akademii věd a národním koordinátorem European Social Survey, jedné z největších mezinárodních komparativních výzkumných agentur. Zabývá se žebříčky hodnot a sociálních postojů, metodologií sběru dat, analýzou sociálních sítí a analýzou big data.
→ Jak se vypořádat s politikou strachu?

Isabella Salton zpět nahoru

Pochází ze São Paula. Již třetím rokem je výkonnou ředitelkou environmentální organizace Instituto Terra. Má více než pětadvacet let zkušeností v marketingovém a strategickém odvětví a realizovala projekty jak brazilských, tak nadnárodních společností. V Instituto Terra se potýká s omezenými ekonomickými prostředky na obnovu devastovaných oblastí Atlantického lesa.
→ Naděje lesa

Martin Sedlák zpět nahoru

Programový ředitel Svazu moderní energetiky, který představuje zastřešující platformu asociací z oblasti obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie, chytrých sítí, energetických služeb a kogenerace. Spoluzaložil Alianci pro energetickou soběstačnost, která je nezávislým sdružením komentujícím vývoj české i evropské energetiky. Je také členem projektového týmu, jenž se zaměřuje na roli energetiky v cirkulární ekonomice.
→ Energetická scenáristika

Kateřina Smejkalová zpět nahoru

Vystudovala germanistiku a politologii na univerzitě v německé Bochumi. Od roku 2014 pracuje jako vědecká pracovnice pro pražské zastoupení Friedrich Ebert Stiftung. Věnuje se tématu práce, společenským dopadům technologií, genderovým otázkám a komentuje aktuální dění v Německu. Vedle publicistiky působí také jako externí poradkyně ministryně práce a sociálních věcí pro otázky digitalizace práce.
→ Střední Evropa a sprosté slovo feminismus
→ Budoucnost má právo veta!

Jan Sokol zpět nahoru

Filozof a signatář Charty 77. Zabývá se fenomenologií, dějinami náboženství, filozofickou antropologií a etikou. Spolupracoval na ekumenickém překladu Bible, přeložil řadu filozofických knih a publikuje v odborných časopisech. Od roku 1991 přednášel filozofii na Univerzitě Karlově, v letech 2000 až 2007 byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií UK.
→ Budoucnost má právo veta!

Draško Stojčević zpět nahoru

Narozen roku 1975 v Banja Luce. Je jedním ze za- kladatelů neziskového tvůrčího projektu Genesis a tvůrcem jednominutových filmů pro děti a mládež. V různých lokalitách Bosny a Hercegoviny vytvořil nespočet krátkých filmů, v nichž ztvárnil třeba houbového mužíka Pečurka (ve Hře lesních trpaslíků) nebo hledače min (v Podivném soudu).
→ Strach mezi námi

Vítek Svoboda zpět nahoru

Redaktor, moderátor a editor sociálních sítí Radia Wave. Je jedním ze spoluautorů série reportáží a rozhovorů Po sametu, která na podzim 2019 ve vysílání a na webu Radia Wave mapuje polistopadové dějiny Česka očima současné mladé generace. Má rád pórek, čtení, Lanu Del Rey a poslouchání cizích konverzací v MHD.
→ Po sametu: Jak vykládat českou polistopadovou historii?

Ivana Svobodová zpět nahoru

Redaktorka týdeníku Respekt. Ve svých reportážích se zaměřuje na dění v malých městech a vesnicích České republiky. Věnuje se rovněž tématům dezinformací a nenávisti na internetu. Mimo jiné zpracovala téma českého atentátníka Jaromíra Baldy, který v červnu a červenci 2017 pokácel stromy na koleje a fingoval, že jde o dílo islamistických teroristů. Předtím působila v časopisu Týden a v MF DNES.
→ Jak se vypořádat s politikou strachu?

Adam Svozil zpět nahoru

Vystudoval režii na DAMU v Praze. Je držitelem Ceny Marka Ravenhilla za inscenaci Rituální vražda Gorge Mastromase. Kromě práce v rozhlase spolupracoval s řadou divadel, mezi jinými se Studiem hrdinů, Meet Factory, Komorní scénou Aréna nebo Divadlem Na zábradlí. V posledním jmenovaném divadle je v současné době k vidění jeho inscenace Krátké rozhovory s odpornými muži podle povídek Davida Fostera Wallace.
→ 15 let proměny kultury

Kateřina Šafaříková zpět nahoru

Česká novinářka. Dlouhodobě působí jako redaktorka Respektu, pět let byla zpravodajkou Lidových novin v Bruselu. Trvale se věnuje české zahraniční politice, Evropské unii a tématům se společenským rozměrem. Zahraniční novinářskou obcí byla zvolena jedním z deseti nejlepších zpravodajů v Bruselu v období 2004 až 2009. V roce 2017 obdržela Cenu Karla Havlíčka Borovského.
→ Novinářky

Kirill Ščeblykin zpět nahoru

Student práv a východoevropských studií na Karlově univerzitě. V rámci programu Erasmus strávil část studia v Heidelbergu. Pracuje v Deníku N jako redaktor zahraničního zpravodajství. Předtím pracoval jako šéfredaktor The Student Times. Pro tento web pořídil s kolegou Filipem Zajíčkem interview s Andrejem Babišem, které bylo nadací Open Society Fund oceněno jako nejlepší rozhovor roku 2016 v kategorii psané žurnalistiky.
→ Osvobodit se od roku 1989

Jindřich Šídlo zpět nahoru

Novinář a politický analytik. Vystudoval žurnalistiku na FSV UK. V médiích se pohybuje od roku 1992. Pracoval v Českém deníku, Respektu, MF DNES, Hospodářských novinách a České televizi. Od září 2016 působí v redakci Seznam Zprávy a TV Seznam, kde uvádí svůj satirický pořad Šťastné pondělí. V roce 2018 za něj získal dvě Křišťálové lupy.
→ Bizarní politické menu: Šťastné pondělí Jindřicha Šídla

Bára Šichanová zpět nahoru

Editorka a moderátorka Radia Wave. Moderuje proudové vysílání a pořad o intimitě a vztazích Kvér. Nadto moderuje debaty, konference a filmové premiéry. Dlouhodobě spolupracuje například s festivalem Jeden svět, organizacemi Elpida a Nesehnutí, nakladatelstvím Paseka nebo festivalem Prague Pride. Závodně hraje i nadšeně sleduje tenis, běhá, fandí basketbalistkám USK Praha, čte, poslouchá hudbu a podcasty.
→ Osvobodit se od roku 1989

Kateřina Šimáčková zpět nahoru

Kateřina Šimáčková byla patnáct let advokátkou, poté čtyři roky soudkyní Nejvyššího správního soudu a už více než šest let je soudkyní Ústavního soudu České republiky. Svou činnost na katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity zaměřuje na problematiku základních práv a svobod. V poslední době se vedle své soudcovské a pedagogické práce věnuje i vztahům práva a genderu.
→ Střední Evropa a sprosté slovo feminismus

Martin M. Šimečka zpět nahoru

Martin M. Šimečka po dráze samizdatového spisovatele (Vojenská knížka, Výpoveď, Žabí rok) na Slovensku založil a vedl vydavatelství Archa (1990–1996), působil jako šéfredaktor týdeníku Domino fórum (1997–1999) a deníku SME (1999– 2006). Následně v Čechách vedl týdeník Respekt (2006–2008) a do roku 2016 v něm působil jako editor. Je redaktorem a šéfem redakční rady slovenského Denníku N.
→ Osvobodit se od roku 1989

Paulína Tabery zpět nahoru

Socioložka se zaměřením na proces formování a změny veřejného mínění, interpersonální a mediální komunikaci a veřejné mínění a politickou komunikaci. Působí na Sociologickém ústavu AV ČR a v Centru pro výzkum veřejného mínění.
→ Jak se vypořádat s politikou strachu?

Jonathan Terra zpět nahoru

Politolog, expert na mezinárodní bezpečnost a specialista strategické komunikace. Producent dokumentárních filmů, mediální komentátor a bývalý diplomat. Posledních třicet let se zabýval globální a regionální politickou dynamikou po pádu státního socialismu. Vzestup neliberálních politik ho přivedl k výzkumu informačních válek a jejich role v současné politice. V současnosti je poradcem NATO a Evropské komise v oblastech boje proti terorismu a lidských práv.
→ Budoucnost má právo veta!

Sonam Tsering zpět nahoru

Jako malý chlapec byl dalajlamou rozpoznán jako reinkarnace významného tibetského učitele. Nastoupil cestu buddhistického vzdělání v klášteře tradice Ngor v Dehradúnu. Z kláštera odešel, když mu bylo devatenáct, aby své znalosti buddhismu mohl uvést do praxe v běžném životě. V Česku žije od roku 2002. V únoru 2019 založil pop-up projekt Café Tibet, který nabízí tibetské jídlo a je rovněž místem přednášek o tibetské kultuře.
→ Cesta do města

Richard Turcsányi zpět nahoru

Zástupce ředitele bratislavského Institute of Asian Studies a ředitel Strategic Policy Institute. Na Masarykově univerzitě získal PhD. v oboru mezinárodních vztahů. V minulosti byl na dlouhodo- bých výzkumných pobytech na univerzitách v Torontu, Pekingu a na Národní univerzitě Chengchi v Tchaj-pej. Zaměřuje se na vztahy střední Evropy s východní Asií a čínskou zahraniční politiku.
→ Tanec s Čínou

Saša Uhlová zpět nahoru

Vystudovala romistiku a po studiích se věnovala terénnímu výzkumu v sociálně vyloučených lokalitách. Čtyři roky učila na Romské střední škole sociální v Kolíně, pak začala pracovat jako novinářka. V roce 2017 zmapovala pracovní podmínky nekvalifikovaných a nízkopříjmových skupin obyvatel. V rámci projektu vydala reportáže v internetovém deníku A2larm a vystupovala v dokumentu Hranice práce Apoleny Rychlíkové.
→ Emancipace pokaždé jinak

Magda Vašáryová zpět nahoru

Slovenská diplomatka, bývalá politička a bývalá herečka. Po sametové revoluci byla velvyslankyní v Rakousku a v Polsku. V letech 2006–2016 byla poslankyní Národní rady Slovenské republiky. Založila a vede nevládní organizaci Via Cultura a think-tank Inštitút pre kultúrnu politiku (IKP), jenž se zabývá kulturní politikou a kritickým myšlením v kulturní oblasti. Je předsedkyní Živeny – spolku slovenských žien.
→ Střední Evropa a sprosté slovo feminismus

Ljubica Vašić zpět nahoru

Narozen roku 1975 v Banja Luce. Členem projektu Genesis se stal v roce 1996 a v jeho rámci od té doby zrealizoval řadu vzdělávacích a zábavných TV formátů. Dětským divákům se vryl do paměti v rolích „moudrého“ profesora Mudriće ze seriálu Čí jsou andělé nebo jako borový mužík Borko ve Hře lesních trpaslíků.
→ Strach mezi námi

Martin Veselovský zpět nahoru

S moderováním začal v roce 1992 v radioklubu Hlas Ameriky a později na rádiu Evropa 2. Objevil se v pořadu SOS na Primě, moderoval Áčko a Sedmičku na TV Nova. Mezi lety 2000 a 2014 pracoval pro Český rozhlas. Od roku 2008 moderoval pořad Události, komentáře na ČT24, odkud odešel v roce 2014. Ve stejném roce spolu s Danielou Drtinovou založil projekt DVTV, který začal dodávat video obsah pro Aktuálně.cz.
→ Církev pro třetí milénium

Petr Vizina zpět nahoru

Český novinář a hudebník. Absolvent Katolické teologické fakulty UK. Vedl kulturní redakci zpravodajství České televize. Byl členem redakcí Lidových a Hospodářských novin, publikuje ve významných médiích a spolupracuje s Českým rozhlasem. Dříve působil jako bubeník v kapelách Otcovy děti, Traband a Šarközi.
→ Novinářky

Zbyněk Vlasák zpět nahoru

Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde dnes vyučuje. Od roku 2009 vede Salon, literární a kulturní přílohu deníku Právo. Připravoval sborníky Milionový časy, Povídky pro Adru a Divočina. Dlouhodobě spolupracuje s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary a je členem Sdružení českých filmových kritiků.
→ Zničí, nebo zachrání nás technologie?

Zuzana Vlasatá zpět nahoru

Česká novinářka, reportérka internetového Deníku Referendum. Spolupracuje také se společensko-ekologickým časopisem Sedmá generace. Je spoluautorkou reportážní knihy Žlutý baron o podnikatelském impériu a obchodních zájmech Andreje Babiše. Vystudovala mediální studia a environmentální studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
→ Energetická scenáristika

Tomáš Vocelka zpět nahoru

Novinář a fotograf, vítěz Czech Press Photo 2018 v kategorii Proměny Prahy. V Aktuálně.cz působí od září 2016 jako editor a fotograf v rubrice Magazín. V médiích začínal krátce po roce 1989 v severomoravských zpravodajských týdenících Region. Mezi lety 2000 a 2016 pracoval v MF DNES na funkcích hlavního editora, zástupce šéfredaktora a vedoucího přílohy Víkend. Jako fotograf je držitelem mnoha mezinárodních ocenění.
→ Zatracená generace Z

Vít Vojta zpět nahoru

Vystudoval sinologii, etnologii a právo. Lektor a poradce v interkulturním managementu, marketingu a komunikaci s čínskými partnery a v čínské příjezdové turistice. Jako znalec čínského jazyka a prostředí tlumočí při vrcholných státních jednáních a návštěvách. V roce 2019 založil institut Sinoskop s cílem vyváženě přispívat do diskuze o Číně.
→ Tanec s Čínou

Christian Weißgerber zpět nahoru

Do roku 2010 byl jednou z hlavních postav německé neonacistické scény. Po odvratu od neonacismu začal na školách a univerzitách vést programy zaměřující se na prevenci rasistických a nacionalistických postojů. Studoval filozofii a kulturní studia na univerzitách v Jeně, Berlíně a Paříži. Je autorem knihy Mein Vaterland! Warum ich ein Neonazi war (Moje vlast! Proč jsem byl neonacistou).
→ Jak se vypořádat s politikou strachu?

Filip Zajíček zpět nahoru

S Kirillem Ščeblykinem se vystřídali v pozici šéfredaktora studentského webu The Student Times a za interview s Andrejem Babišem získali Novinářskou cenu udělovanou nadací Open Society Fund za nejlepší rozhovor roku 2016 v kategorii psané žurnalistiky. Donedávna byl editorem nových projektů v internetové televizi DVTV. Nyní působí jako editor páteční přílohy Deníku N.
→ Osvobodit se od roku 1989

Juraj Zamkovský zpět nahoru

V ekologickém hnutí působí od konce 80. let. Účastnil se práce v ústředí Verejnosti proti násiliu. V roce 1993 založil občanské sdružení Priatelia zeme – Centrum pre podporu mistného aktivismu (CEPA) a od té doby vede programy podporující občanské aktivity, pomáhá komunitám ohroženým komerčními zájmy a popularizuje téma udržitelného rozvoje. V současnosti vede program usilující o energetickou soběstačnost regionu Poľana.
→ Jak skutečně jednat?

 

Klíčové charakteristiky Inspiračního fóra 2019

Dalekohled do budoucnosti / Skrze vybraná témata se zabýváme otázkami a problémy dnešního světa, jeho směřováním do budoucnosti a zkoumáme možnosti, jak k budoucnosti přispívat účinným způsobem osobně, občansky nebo politicky.

Diskuzí k jednání /Při koncipování témat i jednotlivých diskuzí usilujeme nikoli o prvoplánovou aktuálnost a atraktivitu, ale o pojetí, které míří k jádru společenských problémů. Hledáme odpovědi na to, co si v dané problematice počít do budoucna a jaké jsou možné scénáře. Soustředíme se na možnosti jednání.

Laboratoř pro filmaře / Díky propojení s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava, který kromě diváků každoročně navštíví také více jak tisícovka filmových tvůrců, funguje fórum jako zdroj inspirace pro filmaře při hledání nových témat a námětů pro budoucí filmy.

Cesta k jádru problémů / Diváci filmového festivalu, ve kterých dokumenty vyvolaly otázky mají možnost diskutovat s odborníky, kteří daná témata dlouhodobě promýšlejí nebo aktivně ovlivňují, ale také sdílet myšlenky o současném světě i mimo svou sociální skupinu.

Prostor pro mnohost hlasů / Během šesti dní vystoupí na sto mluvčích z řad výjimečných světových i domácích osobností, ale také řečníků, jejichž hlas ve veřejném prostoru zatím nezazníval. Objevujeme ty, kteří říkají něco nového.

Propojení lokálního a globálního / Dáváme prostor hlasům z regionu. Na Inspiračním fóru tak bok po boku vystupují osobnosti z celého světa a inspirativní lidé z Jihlavy a Vysočiny. Také aktivně oslovujeme a zapojujeme lokální publikum.

Rovné zastoupení mužů a žen mezi řečníky / Usilujeme o rovné zastoupení žen a mužů mezi řečníky a pestré zastoupení řečníků z nejrůznějších menšinových skupin obyvatelstva.

Udržitelnost jako permanentní snaha / Klimatické krizi se soustředěně věnoval loňský program Klimageddon a téma udržitelnosti a šetrného ekologického přístupu se stalo také hlavním mottem celého loňského festivalu. Ekologie, udržitelnost a environmentální aspekt prochází napříč celým Inspiračním fórem a je součástí všech témat, v definicích tematických bloků, vytyčených tezích v debatách i v podobě environmentálních expertů v jednotlivých panelech.

 

Partneři Inspiračního fóra 2019
 

         
 

Programoví partneři Inspiračního fóra
 

       
   

Mediální partneři Inspiračního fóra
 

   


Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt