Inspiration forum LAB

Inspiration forum LAB je interdisciplinární výzkumný program, jehož cílem je poskytnout prostor, kde se umělci a vědci mohou setkávat a spolupracovat na vytváření multimediálních uměleckých projektů založených na výzkumu. Cílem je spojit vědecký a umělecký jazyk a najít způsoby vyjádření, které by mohly komunikovat s diváky za hranicemi každého z těchto dvou světů.

Téma IF LABu 2021/22

„Meze růstu“ není jenom názvem legendární zprávy Římského klubu z roku 1972 vypracované výzkumným týmem pod vedením Donelly H. Meadowsové, ale také zajímavou výzvou. Ve zprávě se uvádí, že existují určité meze chování společnosti a ekonomické systémy vždy čelí určitým mezím. Ale co pro nás tyto meze představují? Překážky? Příležitost lépe se soustředit? Produktivní omezení? Kolik vlastně existuje možností růstu? A potřebujeme vůbec růst? Jaký je stav společnosti nebo ekonomiky, která se do těchto mezí vejde, a to jak doslovně, tak metaforicky?

Tyto otázky určují i výzkumný plán programu Inspiration Forum LAB 2021/22, který navazuje na konceptuální šíři i historickou úlohu původní zprávy Římského klubu, jež v roce 2022 oslaví své 50. výročí. Budeme se zabývat duchem ekologie, infrastruktur a institucí, které přinášejí a využívají nové poznatky o naší planetě a jejich mezích. Vědu tedy pojímáme nejen jako nástroj, ale i jako předmět zkoumání, který lze kriticky hodnotit právě z hlediska toho, jakou realitu pomáhá vytvářet a jakou se naopak snaží potlačit nebo dokonce vymazat.

Účastníci*ce IF LABu 2021/22


Giulia Faccin vizuální vypravěčka / IT	Hana Komanová biodesignérka / SK	Burak Korkmaz tvůrce informačního designu a výzkumník / DE	Jitka Králová sociální antropoložka / CZ

Jaroslav Michl filozof a kulturní teoretik / CZ	Pedro F. Neto antropolog, architekt a filmař / PT	Ján Skaličan vizuální umělec / SK	Karolína Žižková environmentální antropoložka / CZ

Tutoři*rky

V rámci programu budou účastníci pracovat pod vedením dvou head tutorů: Zbyňka Baladrána a Lenky Hámošové. Program odborných přednášek sestaví a povede Lukáš Likavčan.


Zbyněk Baladrán	Lenka Hámošová	Lukáš Likavčan

Zbyněk Baladrán

Autor, vizuální umělec, kurátor a výstavní architekt. Ve svých pracích zkoumá území, která okupuje ta část civilizace, kterou nazýváme západní. Použitím metodologie podobné metodám používaným etnografy, antropology a sociology vykopává tento post-humanistický „archeolog“ zbytky ne tak vzdálené minulosti, dívá se zejména na společenské systémy ve vztahu k dědictví politické levice. Vystudoval historii umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Nová média na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2001 spoluzaložil Display – Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi, kde pracuje jako kurátor a organizátor. Zúčastnil se výstav jako jsou Manifesta 5 v Donosti / San Sebastian (2004), 11. bienále v Lyonu, 56. La Biennale di Venezia (2013) a v MoMA (2015). Zastupuje ho galerie Jocelyn Wolff v Paříži, Gandy Gallery v Bratislavě, Hunt Kastner v Praze a družstevní sdružení Salvator Rosa. → webové stránky

Lenka Hámošová

Designérka, výzkumnice a vizuální umělkyně. V rámci svého doktorského studia na pražské FAMU zkoumá syntetická média a jejich využití v audiovizuální tvorbě. Je iniciátorkou vzdělávacího projektu Collective Vision of Synthetic Reality, jehož cílem je šířit povědomí o dostupných modelech AI. Prostřednictvím workshopů se snaží otevírat diskuzi o budoucím využití umělé inteligence. Hámošová je absolventkou Sandbergova Institutu na Masters Rietveld Academie v Amsterdamu a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Vyučuje na Prague College v rámci programu MA Future Design a je spoluzakladatelkou festivalu kritického a společensky angažovaného designu UROBOS. → webové stránky

Lukáš Likavčan

Odborně se zabývá filosofií technologií, politickou ekologií a teorií vizuálních kultur. Jako výzkumník působil na Wirtschaftsuniversität Wien (Vídeň), The Hong Kong Polytechnic University (Hong Kong) a BAK, basis voor actuele kunst (Utrecht). Vyučuje na Centru audiovizuálních studií FAMU v Praze, na Strelka Institute for Media, Architecture and Design v Moskvě a jako výzkumník působí v Display – Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi. Je jedním z editorů antologie Mysl v terénu: Filozofický realismus ve 21. století Display / VVP AVU, 2018) a autorem knihy Introduction to Comparative Planetology (Strelka Press, 2019). → webové stránky

Hostující lektoři*ky

Holly Jean Buck

Postdoktorandka na Institutu životního prostředí a udržitelnosti na Kalifornské univerzitě. Zabývá se rolí komunit při navrhování nových environmentálních technologií. Pracuje na pomezí sociologie životního prostředí, mezinárodního rozvoje a technologií. V současné době zkoumá, jak mohou technologie na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry ovlivnit krajinu v centrální části USA a jak lze strategie pro odstraňování oxidu uhličitého navrhnout tak, aby byly ku prospěchu daným komunitám. Její kniha After Geoengineering: Climate Tragedy, Repair, and Restoration se zaměřuje na možnosti odstraňování uhlíku z atmosféry. Je autorkou prací o různých aspektech klimatického inženýrství, včetně humanitárních a rozvojových přístupů ke geoinženýrství, genderových aspektů této problematiky a otázek lidských práv. Získala doktorát v oboru rozvojové sociologie na Cornellově univerzitě a magisterský titul v oboru ekologie člověka na Lundské univerzitě ve Švédsku.

Margret Grebowicz

Polská filozofka, esejistka a autorka knih Whale Song, The National Park to Come, Why Internet Porn Matters, Beyond the Cyborg: Adventures with Donna Haraway a Mountains and Desire: Climbing vs. the End of the World, stejně jako řady článků o environmentální imaginaci, genderu a sexualitě a divočině. Její nedávné eseje se objevily v časopisech The Philosophical Salon a The Atlantic. V současné době působí jako docentka na Slezské univerzitě v Polsku a v letech 2020-21 jako hostující profesorka a rezidenční vědecká pracovnice v oboru situační filozofie v Centru pro filozofické technologie na Arizonské státní univerzitě.

Bedřich Moldan

Český geochemik, ekolog, publicista a politik, který se významně podílel na tvorbě české ekologické legislativy po listopadu 1989. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů československé a české ekologické školy. Moldan je světově uznávaným odborníkem v oblasti analytické chemie, biochemie a životního prostředí. Svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, politickou a diplomatickou činností ovlivnil několik generací ekologů a významně přispěl k vytvoření právního systému ochrany životního prostředí v České republice. Byl prvním československým (a českým) ministrem životního prostředí a hlavním překladatelem knihy Meze růstu, první zprávy Římského klubu.

Birgit Schneider

Získala doktorát z kulturních studií a v současné době působí jako profesorka mediální ekologie na Institutu pro umění a média Postupimské univerzity v programu evropských mediálních studií. Studovala dějiny umění a mediální studia, filozofii a mediální umění na Univerzitě umění a designu v Karlsruhe, Goldsmiths College v Londýně a Humboldtově univerzitě v Berlíně. Její výzkum se zaměřuje na technické a vědecké obrazy se silným důrazem na otázky vědeckého zobrazování, mediality, kódů a diagramů. Její současný výzkum se zaměřuje na vizuální komunikaci klimatu od roku 1800 a na genealogii vizualizace klimatických změn mezi vědou, estetikou a politikou.