Inspiration forum LAB

Inspiration forum LAB je interdisciplinární výzkumný program, jehož cílem je poskytnout prostor, kde se umělcikyně a vědcikyně mohou setkávat a spolupracovat na vytváření multimediálních uměleckých projektů založených na výzkumu. Cílem je spojit vědecký a umělecký jazyk a najít způsoby vyjádření, které by mohly komunikovat s diváky za hranicemi každého z těchto dvou světů.

Meze růstu: Kolektivní výstava programu Inspiration Forum LAB 2021/22
(Galerie Display, Dittrichova 9/337, Praha 2)

V roce 1972 vydala skupina vědců v čele s Dennisem a Donellou H. Meadowsovými jeden z nejdůležitějších textů v historii environmentalismu. V dokumentu s názvem Meze růstu a přezdívaném “zpráva Římského klubu” zkoumali s využitím nejmodernějších metod počítačového modelování chování lidských společností a ekonomik a dospěli k souboru jejich objektivních mezí. Publikované upozornění, že bychom měli být ohledně limitů naší planety obezřetní, se v té době setkalo se značnou skepsí vycházející z představy o neustálém hospodářském růstu, akumulaci kapitálu a technologických řešeních. O půl století později, uprostřed akcelerujícího klimatického kolapsu, již byly mnohé z mezí známých z hypotéz Římského klubu nevratně prolomeny. Nešlo tedy bohužel o pouhé hypotézy.

Pojem meze je naneštěstí stále v rozporu se základním nastavením západní liberální subjektivity. Navzdory obavám, že už je příliš pozdě, lze stále ještě uskutečnit změny, které budou lidi motivovat k tomu, aby se nebáli omezit sami sebe. K tomu, abychom mohli začít hledat strategii, která by pracovala s konceptem limitů, je nejprve třeba položit si několik otázek. Co jsou vlastně meze? Jsou to překážky? Nebo příležitost soustředit se na to, na čem skutečně záleží? Nebo se jedná o produktivní omezení? Kolik různých typů mezí existuje? A kolik je způsobů, jak je legitimně překonat? Jdou meze striktně proti růstu? Je růst vůbec potřebný? A konečně: jaké formy společnosti nebo ekonomiky se vlastně dokážou vejít do mezí naší planety? Všechny tyto otázky odstartovaly začátek výzkumné dráhy tří týmů stipendistů a stipendistek v rámci programu Inspiration Forum LAB 2021/22. Výsledky jejich zkoumání daly vzniknout interdisciplinárním projektům kombinujícím umělecký a designový výzkum, jež se točí kolem tří metabolických budoucností: budoucnosti toků základních chemických prvků, budoucnosti měst a budoucnosti říčních ekosystémů. Nebyly však vybrány náhodně – reagují na naléhavost okolního prostředí, ať už se jedná o domácí město nebo obor.

GUADIANA IN FOUR MOVEMENTS | web projektu
Pedro F. Neto a Burak Korkmaz

Guadiana In Four Movements (Guadiana ve čtyřech větách) je audiovizuální dílo zkoumající současný stav a budoucí scénáře vývoje v okolí ústí španělsko-portugalské řeky Guadiana (Pyrenejský poloostrov). Dílo vychází z nalezených záběrů, obrazů a zvukových stop shromážděných během terénního výzkumu a využívá rovněž sonifikaci dat vytvořenou na základě současných klimatických modelů. Ve snaze pochopit zdrcující scénáře vývoje klimatických změn vycházející ze shromážděných dat poskytuje jejich sonifikace srozumitelnější zážitek vystihující složitou dynamiku tohoto regionu z hlediska jeho zranitelnosti, specifičnosti i komplexnosti.

MUTUAL CORE: Případový příběh transformace | web projektu
Giulia Faccin, Ján Skaličan, Jitka Králová a Jaroslav Michl

Od fosilní energie k zelené energii, od kapitalismu k zelenému kapitalismu: jakou podobu získá naše budoucnost, bude-li stát na principech, které odrážejí, ne-li přímo reprodukují, tytéž způsoby existence a vztahy, s nimiž bojujeme, ale které bychom měli spíše revidovat? Mutual Core (Společné jádro) je pokusem o vizualizaci limitů našich představ o budoucnosti a limitů současného systému ve smyslu představ o budoucnosti, které by nezahrnovaly růst (obsažený v paradigmatu zeleného kapitalismu). Náš projekt rámuje, jak nostalgie po socialistické minulosti a současné trendy směřující k zelenější a udržitelnější budoucnosti rezonují se stávajícími socioekonomickými modely zaměřenými na zisk. Jeho cílem je nabídnout vizuální metaforu našeho přesvědčení, že při plánování budoucnosti je třeba brát v úvahu minulost. Současně se snaží osvětlit, jak mohou vzorce z minulosti snadno zmařit naše současné činy a narušit naše představy o budoucnosti.

FERTILISER REHAB: Spekulativní výzkum rehabilitace rostlin v časech bez hnojiv | web projektu
Hana Komanová a Karolína Žižková

Jak budou rostliny a lidé reagovat na nedostupnost průmyslových hnojiv? Fosfor je nezbytným prvkem pro všechny živé bytosti a je také jednou ze tří hlavních složek syntetických hnojiv, na nichž je současné zemědělství závislé. Před zásahem člověka si planě rostoucí rostliny vyvinuly strategie, jak si tuto vzácnou živinu zajistit, například díky rozsáhlým kořenovým systémům nebo vylučování chemických látek, které fosfor z půdy uvolňují. Za předpokladu trvalého dostatku syntetických hnojiv a snadného přístupu k fosforu vyměnili šlechtitelé u dnešních kultivarů tyto schopnosti za rychlý růst. Fosforit, hornina, ze které se fosfor získává, je však omezeným zdrojem. Vznikal po dobu deset až patnáct milionů let a v současné době jeho těžba dosahuje svých limitů. Bod tzv. fosforového zlomu, od kterého se bude objem těžby kvůli nedostupnosti zdroje pouze snižovat, je předpokládán v roce 2030. Fertiliser Rehab je fiktivní služba zasazená do doby po fosforu, a tudíž i po konci dostupnosti syntetických hnojiv, která zkoumá možné experimenty s vlastnostmi rostlin a získávání fosforu z jiných zdrojů.

---

Téma IF LABu 2021/22

„Meze růstu“ není jenom názvem legendární zprávy Římského klubu z roku 1972 vypracované výzkumným týmem pod vedením Donelly H. Meadowsové, ale také zajímavou výzvou. Ve zprávě se uvádí, že existují určité meze chování společnosti a ekonomické systémy vždy čelí určitým mezím. Ale co pro nás tyto meze představují? Překážky? Příležitost lépe se soustředit? Produktivní omezení? Kolik vlastně existuje možností růstu? A potřebujeme vůbec růst? Jaký je stav společnosti nebo ekonomiky, která se do těchto mezí vejde, a to jak doslovně, tak metaforicky?

Tyto otázky určují i výzkumný plán programu Inspiration Forum LAB 2021/22, který navazuje na konceptuální šíři i historickou úlohu původní zprávy Římského klubu, jež v roce 2022 oslaví své 50. výročí. Budeme se zabývat duchem ekologie, infrastruktur a institucí, které přinášejí a využívají nové poznatky o naší planetě a jejich mezích. Vědu tedy pojímáme nejen jako nástroj, ale i jako předmět zkoumání, který lze kriticky hodnotit právě z hlediska toho, jakou realitu pomáhá vytvářet a jakou se naopak snaží potlačit nebo dokonce vymazat.

Účastníci*ce IF LABu 2021/22


Giulia Faccin vizuální vypravěčka / IT	Hana Komanová biodesignérka / SK	Burak Korkmaz tvůrce informačního designu a výzkumník / DE	Jitka Králová sociální antropoložka / CZ

Jaroslav Michl filozof a kulturní teoretik / CZ	Pedro F. Neto antropolog, architekt a filmař / PT	Ján Skaličan vizuální umělec / SK	Karolína Žižková environmentální antropoložka / CZ

Tutoři*rky

V rámci programu budou účastníci pracovat pod vedením dvou head tutorů: Zbyňka Baladrána a Lenky Hámošové. Program odborných přednášek sestaví a povede Lukáš Likavčan.


Zbyněk Baladrán	Lenka Hámošová	Lukáš Likavčan

Zbyněk Baladrán

Autor, vizuální umělec, kurátor a výstavní architekt. Ve svých pracích zkoumá území, která okupuje ta část civilizace, kterou nazýváme západní. Použitím metodologie podobné metodám používaným etnografy, antropology a sociology vykopává tento post-humanistický „archeolog“ zbytky ne tak vzdálené minulosti, dívá se zejména na společenské systémy ve vztahu k dědictví politické levice. Vystudoval historii umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Nová média na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2001 spoluzaložil Display – Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi, kde pracuje jako kurátor a organizátor. Zúčastnil se výstav jako jsou Manifesta 5 v Donosti / San Sebastian (2004), 11. bienále v Lyonu, 56. La Biennale di Venezia (2013) a v MoMA (2015). Zastupuje ho galerie Jocelyn Wolff v Paříži, Gandy Gallery v Bratislavě, Hunt Kastner v Praze a družstevní sdružení Salvator Rosa. → webové stránky

Lenka Hámošová

Designérka, výzkumnice a vizuální umělkyně. V rámci svého doktorského studia na pražské FAMU zkoumá syntetická média a jejich využití v audiovizuální tvorbě. Je iniciátorkou vzdělávacího projektu Collective Vision of Synthetic Reality, jehož cílem je šířit povědomí o dostupných modelech AI. Prostřednictvím workshopů se snaží otevírat diskuzi o budoucím využití umělé inteligence. Hámošová je absolventkou Sandbergova Institutu na Masters Rietveld Academie v Amsterdamu a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Vyučuje na Prague College v rámci programu MA Future Design a je spoluzakladatelkou festivalu kritického a společensky angažovaného designu UROBOS. → webové stránky

Lukáš Likavčan

Odborně se zabývá filosofií technologií, politickou ekologií a teorií vizuálních kultur. Jako výzkumník působil na Wirtschaftsuniversität Wien (Vídeň), The Hong Kong Polytechnic University (Hong Kong) a BAK, basis voor actuele kunst (Utrecht). Vyučuje na Centru audiovizuálních studií FAMU v Praze, na Strelka Institute for Media, Architecture and Design v Moskvě a jako výzkumník působí v Display – Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi. Je jedním z editorů antologie Mysl v terénu: Filozofický realismus ve 21. století Display / VVP AVU, 2018) a autorem knihy Introduction to Comparative Planetology (Strelka Press, 2019). → webové stránky

Hostující lektoři*ky

Holly Jean Buck

Postdoktorandka na Institutu životního prostředí a udržitelnosti na Kalifornské univerzitě. Zabývá se rolí komunit při navrhování nových environmentálních technologií. Pracuje na pomezí sociologie životního prostředí, mezinárodního rozvoje a technologií. V současné době zkoumá, jak mohou technologie na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry ovlivnit krajinu v centrální části USA a jak lze strategie pro odstraňování oxidu uhličitého navrhnout tak, aby byly ku prospěchu daným komunitám. Její kniha After Geoengineering: Climate Tragedy, Repair, and Restoration se zaměřuje na možnosti odstraňování uhlíku z atmosféry. Je autorkou prací o různých aspektech klimatického inženýrství, včetně humanitárních a rozvojových přístupů ke geoinženýrství, genderových aspektů této problematiky a otázek lidských práv. Získala doktorát v oboru rozvojové sociologie na Cornellově univerzitě a magisterský titul v oboru ekologie člověka na Lundské univerzitě ve Švédsku.

Margret Grebowicz

Polská filozofka, esejistka a autorka knih Whale Song, The National Park to Come, Why Internet Porn Matters, Beyond the Cyborg: Adventures with Donna Haraway a Mountains and Desire: Climbing vs. the End of the World, stejně jako řady článků o environmentální imaginaci, genderu a sexualitě a divočině. Její nedávné eseje se objevily v časopisech The Philosophical Salon a The Atlantic. V současné době působí jako docentka na Slezské univerzitě v Polsku a v letech 2020-21 jako hostující profesorka a rezidenční vědecká pracovnice v oboru situační filozofie v Centru pro filozofické technologie na Arizonské státní univerzitě.

Bedřich Moldan

Český geochemik, ekolog, publicista a politik, který se významně podílel na tvorbě české ekologické legislativy po listopadu 1989. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů československé a české ekologické školy. Moldan je světově uznávaným odborníkem v oblasti analytické chemie, biochemie a životního prostředí. Svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, politickou a diplomatickou činností ovlivnil několik generací ekologů a významně přispěl k vytvoření právního systému ochrany životního prostředí v České republice. Byl prvním československým (a českým) ministrem životního prostředí a hlavním překladatelem knihy Meze růstu, první zprávy Římského klubu.

Birgit Schneider

Získala doktorát z kulturních studií a v současné době působí jako profesorka mediální ekologie na Institutu pro umění a média Postupimské univerzity v programu evropských mediálních studií. Studovala dějiny umění a mediální studia, filozofii a mediální umění na Univerzitě umění a designu v Karlsruhe, Goldsmiths College v Londýně a Humboldtově univerzitě v Berlíně. Její výzkum se zaměřuje na technické a vědecké obrazy se silným důrazem na otázky vědeckého zobrazování, mediality, kódů a diagramů. Její současný výzkum se zaměřuje na vizuální komunikaci klimatu od roku 1800 a na genealogii vizualizace klimatických změn mezi vědou, estetikou a politikou.