Handsworthské písně

synopse

Vizuální i zvukové fragmenty z mediálních archivů se propojují s hlasy přistěhovalců z Karibiku, Bangladéše, Indie a Pákistánu, kteří tvořili převážnou část obyvatel birminghamské čtvrti Handsworth. Právě zde na podzim roku 1985 vypukly nečekaně násilné nepokoje. Záběry z poničených ulic se protínají se svědectvími o policejní brutalitě, fotografie z domácích archivů komunit kontrastují s oficiálními pomníky, komentáře politiků střídají poetické voice-overy. Vrstvená zvuková i vizuální montáž vytváří politický esej, který zpochybňuje stereotypní obrazy přistěhovaleckých komunit a hledá nové způsoby, jak vyprávět jejich příběhy.

„Když jsem napsala: ‚Černý teenager utíká po silnici, předběhne čtyři policisty, unikne úderu obuškem a je sražen štítem. Policisté ho obklíčí, jeden za druhým, a vrhnou se na něj, když se snaží vstát. Najednou ho v poměru 8 proti 1 tlačí ke zdi, kde sedí děti a sledují ho‘, nemohla jsem si nevzpomenout na smrt George Floyda a nespočet dalších černochů a černošek, kteří byli pronásledováni a zavražděni ve Velké Británii a po celém světě. Považuji za velmi důležité začlenit do filmu, který dnes vyvolává tak silné emoce, zvukový popis.“ — Elaine Lillian Joseph, scénář audio popisu

Zdroj citátu: Slow emergency siren, ongoing

biografie

Black Audio Film Collective vznikl v roce 1982 a soustředil se kolem ghansko-britského umělce, dnes Sira, Johna Akomfraha. Mezi zakládající členy patřili například producentka Lina Gopaul, mistr zvuku Trevor Mathison či režisér a teoretik Reece Auguiste. Debut Handsworthské písně (1986) předznamenal polyfonní esejistickou formu, která charakterizuje i další díla kolektivu – například palimpsestní portrét Londýna jako migrační metropole Twilight City (1989) nebo experimentální sci-fi esej Memory Room 451 (1997). Činnost kolektivu skončila v roce 1998 a část jeho členů pokračovala ve společnosti Smoking Dogs Films.

více o filmu

režie:

Black Audio Film Collective, John Akomfrah