„Věnováno všem mladým, v jejichž duchu dál pokračuje hledání pravdy,“ píše Oliver Stone v úplném závěru jednoho ze svých nejslavnějších snímků, dramatu JFK z roku 1991. Kontroverzní pokus o racionální i zcela intuitivní sestavení klíčových důkazů o křížové střelbě v Dallasu v osudný pátek 22. listopadu 1963 dodnes neztrácí nic na své síle a výpovědní hodnotě. Oscarový scenárista a režisér se tu definitivně jeví jako renesanční tvůrce, na jedné straně téměř až dokumentární rešeršista a perfekcionista, na té druhé jako brilantní manipulátor a buřič zavedených (nejen) filmových pořádků. Jeho konfrontační filmografie je založena na osobitých a mnohdy velmi osobně pojatých freskách, jejichž cílem je v divákovi probouzet kritické myšlení a touhu diskutovat, dozvědět se víc – i za cenu konfliktu. Ať už jde o jeho přelomovou „vietnamskou“ trilogii (Četa, Narozen 4. července, Nebe a země), portrét pohlcující moci Nixon, kolosální eponymní ódu na Alexandra Velikého anebo nevyzpytatelné dokumentární série Neznámé dějiny Spojených států či Svět podle Putina. Z jeho kritického nahlížení na svět a historii se nevymyká ani jeho letošní dokumentární snímek JFK Revisited: Through the Looking Glass, o němž režisér také osobně promluví během své masterclass lekce na letošní Ji.hlavě. Bývalý vojenský dobrovolník ve válce ve Vietnamu se v něm probírá tisíci tajnými dokumenty zveřejněnými CIA a FBI v roce 2017 a legendami opředený atentát na Kennedyho tak staví do kontextu politiky minulosti i současnosti. I třicet let od premiéry svého zásadního politického filmu tak Stone dál vytrvale pokračuje v hledání pravdy. Se svým aktuálním počinem znovu nachází odvahu představit nová tvrdá fakta i domněnky o životě, politickém díle a vraždě Johna F. Kennedyho, stejně tak ale informovat o stavu současného světa, tenké hranici mezi pravdou a lží.
