Prohlídka bez průvodce

synopse

Benátky jsou turisticky vyhledávané místo, které samotní Italové navštěvují, jako by bylo v jiné zemi. Cizinci do něj přijíždějí s obdivem, úzkostí či nedočkavostí, které si každý přináší uvnitř. Všichni ale sdílejí stejnou touhu být v Benátkách, moci říct: „Byl jsem tam.“ Režisérka se inspirovala vlastním textem Io, Eccetera a jde bezpochyby o její nejintimnější film. Možná lépe řečeno je to velmi osobní a subjektivní dílo. Ačkoliv sledujeme benátský pobyt jednoho páru, není vůbec jasné, zda jde o film hraný, dokumentární, nebo je to jen esej. Není samozřejmě podstatné, kam snímek zařadíme. Je poměrně zřejmé, že sledujeme návštěvu Benátek, kde nám průvodce dělá Susan Sontag. Strukturou se film podobá tanečnímu vystoupení, rytmus je vlastně choreografie hereckých výstupů, vnitřního hlasu a záběrů na starobylé město. Pod povrchem cítíme – obdobně jako například u Marguerite Duras – řadu velmi osobních témat a možná převažují úvahy o vnitřním exilu.

 

Filmová projekce je zdarma pro návštevníky festivalu, pro vstup nevyžadujeme akreditaci.

biografie

Susan Sontag (1933–2004) byla vlivná americká esejistka, publicistka, romanopiskyně, režisérka, obhájkyně lidských práv a ženské emancipace. Její všestranné aktivity jsou dodnes úctyhodnou charakteristikou této veskrze renesanční ženy moderních dějin. Poprvé na sebe výrazně upozornila v roce 1964 esejem Poznámky o fenoménu camp. V českém překladu vyšly její esejistické knihy O fotografii, Ve znamení Saturna či S bolestí druhých před očima nebo román Vulkán. Zájem o film se nicméně prolíná celým jejím dílem.

více o filmu

režie:

Susan Sontag