28. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

Opus Bonum

Opus Bonum vybírá pozoruhodné dokumentární filmy roku z různorodé kolekce reprezentující tendence světového dokumentu.

→ Vítězný snímek obdrží finanční odměnu 10.000 USD
→ Nejlepší středo- nebo východoevropský film* získá 5.000 USD (ve spolupráci s Current Time TV)
→ Nejlepší snímek ze zemí V4** obdrží 5.000 EUR (ve spolupráci s Mezinárodním visegrádským fondem)
→ Nejlepší debut obdrží 3.000 EUR (ve spolupráci s ARRI)
→ ceny za nejlepší kameru, střih, zvukový design, filmovou esej a další.

* Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Gruzie, Chorvatsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Kosovo, Litva, Lotyšsko, Severní Makedonie, Maďarsko, Moldavsko, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Rusko (pouze pro filmy, které nejsou podporovány ruskými státními institucemi), Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán

** Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko

výpis filmů

DÁLKY
Shiv se již před osmi lety přestěhoval se svou ženou i mladým synem z Nepálu za lepším životem do Polska. Nyní se ve Varšavě živí rozvážením jídla a po nocích jako taxikář. Syn v pubertě přitom chodí za školu, manželka sedí nešťastná doma. Časosběrný portrét sleduje jejich zdánlivě obyčejný život i mezilidské konflikty. Neporozumění, staré křivdy i odlišné hodnoty vedou k rozkladu rodinné pohody a bolestivým odloučením. Snímek citlivě zobrazuje problémy, s nimiž se imigranti a imigrantky v Evropě potýkají, a zároveň zaměřuje pozornost na jejich individuální životní osudy, sny a naděje. „Nemůžeš odejít ze školy, aby ses stal YouTuberem. Takhle to nefunguje.“

DÁLKY

Matej Bobrik
Polsko / 2023 / 84 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Chybění
Konceptuální vizuální umělec Ján Mančuška zemřel v roce 2011. Za krátkých 39 let své existence však stihl stvořit celou řadu pozoruhodných děl, z nichž mnohá byla vystavena v renomovaných galeriích po celém světě – včetně pařížského Centre Pompidou nebo newyorského MoMA. Ve své domovině se však jeho tvorba reflektující každodennost, sociální realitu nebo smysl jazyka nikdy srovnatelného věhlasu nedočkala. Společně s dětmi výtvarníka, jenž se nebál konfrontovat veřejnost s otázkou, co je významem umění, se režisér vydává na cestu, jež si klade za cíl nejen se Mančuškovi přiblížit, ale také ho odhalit v dosud nepoznaných odstínech, a zaplnit tak mezery, kterých se v souvislosti s blednoucí vzpomínkou na jeho osobnost objevuje čím dál tím více.„Snažíme se [Mančuškovy] práce zpřítomnit, znovu se s nimi konfrontovat. Nebýt odkázáni jenom na vzpomínání, na paměť, ale vlastně mít tu možnost to znova prožít, znova ty věci vidět.“ — Štěpán PechCitát z časopisu Artalk.

Chybění

Štěpán Pech
Slovensko, Česká republika / 2023 / 80 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Král Uhel
Střední oblast Apalačského pohoří byla odjakživa spjata s těžbou uhlí, které do dnešního dne nepředstavuje pouze zdroj obživy, ale ovlivňuje a utváří životní styl místních komunit. Autorský dokument Elaine McMillion Sheldon je působivou mozaikou, v níž se prolínají mýty, minulost i současnost daného regionu, ale i poetickým zamyšlením nad jedinečným prostředím a jeho proměnou. Král Uhlí, jak ona sama svůj domov nazývá, je totiž místem, kterému – stejně jako na vrcholcích hor – vévodí drsná krása, snovost a tajuplné příběhy.„Někteří si myslí, že na místě dnes záleží méně. Ale my víme, že naše těla jsou vždy jen na jednom místě.“

Král Uhel

Elaine McMillion Sheldon
Spojené státy / 2023 / 78 min.
sekce: Opus Bonum
Evropská premiéra
La Reine
Drogy provází 73letého nonkonformistu Iana celý život, jenomže doba se změnila. Zatímco v 60. letech byly součástí kontrakultury, dnes se na levandulovou farmu daleko od okolního světa sjíždí narkomani, kteří nehledají jinou nebo lepší společnost, ale přivážejí si sem svá traumata. Nikola Klinger natočil na Super 16 nejen Ianovy vzpomínky, ale i nostalgickou kroniku společenských procesů. Jeho portrét individuální i kolektivní paměti ukazuje, že existují dva způsoby, jak užívat svobodu, buď jako léčivou bylinu, nebo jako jedovatou drogu.„Dnes nás učí být individualisty, ale myslím, že jsme závislejší než kdy dřív.“

La Reine

Nikola Klinger
Česká republika / 2023 / 61 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Léto a zima
Rodiny na výletě, lidé při práci, slavnostní průvody, ulice měst, interiéry bytů. Diapozitivy zachycující všednodennost bývalé NDR slouží jako vizuální podklad pro reflexivní lyrický komentář. Ten je tvořen úryvky z prozaických i esejistických děl Jamese Joyce, Georgese Orwella, Henryho Jamese, Josepha Conrada, F. Scotta Fitzgeralda nebo Virginie Woolf. Obrazy konkrétních lidí, míst a rituálů, o kterých se ovšem nic podrobnějšího nedozvíme, získávají nadčasové kvality díky mimoobrazovým úvahám nad smrtelností, osudem nebo otiskem, který po sobě na tomto světě – třeba prostřednictvím fotografií – zanecháváme. „Člověk se zřejmě stává tělesnějším a smrtelnějším. Jak člověk stárne, jen mládí má chuť nesmrtelnosti.“

Léto a zima

Robert Manson
Irsko, Německo / 2023 / 40 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Loď
Jedna z největších chorvatských loděnic Uljanik po více než 160 letech své existence zaniká. Místo, kde se vyráběly a posléze odtud i odplouvaly lodě impozantních rozměrů i nemalého významu, se proměnilo v průmyslový hřbitov pro vraky, nefunkční jeřáby a opuštěné dílny, které kdysi kypěly životem. Prostřednictvím koláže observačních záběrů však nyní pozorujeme takřka postapokalyptickou krajinu areálu, který se stal domovem pro racky, mořské živočichy a hladové kočky. Jak se původně významné rakousko-uherské lodní impérium v Pule dočkalo svého konce? Bývalá sláva Uljaniku i jeho cesta k zániku ožívá ve vzpomínkách nespočtu osob, z nichž mnohé Uljaniku zasvětily svůj pracovní i soukromý život. „Každý den chodím kolem Uljaniku a myslím na ty scény. Teď už si prostě nechci na tento okamžik vzpomenout.“

Loď

Elvis Lenić
Chorvatsko / 2023 / 65 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Místa duše
Matčina smrt režisérku filmu zasáhla velmi silně. Byla ještě dítě, vzpomínky s postupujícím časem blednou a do nich vstupují domácí videa, která nejdůležitější žena v jejím životě natáčela v extenzivním množství. Dokumentární film s poetickou dikcí autorčina podmanivého hlasu zaznamenává její cestu z arabských písků až do ledové Antarktidy, kde se účastnila populárně-vědecké výpravy. Právě kontrast dvou světů, dvou naprosto odlišných míst iniciuje její tázání se po titulních místech duše. Kde zůstávají naše vzpomínky? Kam doopravdy domovsky náležíme? A kde zanecháváme ty, co nás už opustili? „Jsem první katarskou ženou v historii, která se vydala na Antarktidu, takže tato cesta je duchovní a zkoumá otázky tradice, životního prostředí a větší otázky ztráty.“ Zdroj citátu: Khaleejesque

Místa duše

Hamida Issa
Katar / 2023 / 73 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Na druhou stranu
Autobiografický snímek stojící na pomezí reality a fikce zkoumá rozmanité podoby víry a duchovnosti. Režisérka Irene Dorigotti provází filmem oblečená ve skautském stejnokroji – jako připomínce svého rodinného dědictví – a cestuje po rodné Itálii i odlehlých končinách, kde se setkává s duchovními vůdci i obyčejnými lidmi. Tato setkání pro ni znamenají rozhodující momenty na její duchovní cestě a za poznáním toho, jakou roli může hrát náboženství v životě současného člověka. Poetické obrazy krajiny, snové pasáže a fragmenty osobní historie společně s jímavou hudbou vytváří silnou výpověď o podstatě lidství.„Většinu svého dětství jsem strávila chozením po lese společně s ostatními dětmi, zatímco jsem hledala Boha v padajících hvězdách – Boha, který dokáže odpovědět na velké otázky malého života.“ (Zdroj)

Na druhou stranu

Irene Dorigotti
Švýcarsko, Itálie / 2023 / 77 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Neurčitá hrůza jakoby umlčela jazyk
Molly Maguires, tajné organizaci irských přistěhovalců, byly v 60. a 70. letech 19. století přičítány na vrub četné vraždy, ke kterým docházelo v hornickém regionu amerického státu Pennsylvania. Jednostranný historický narativ o střetu různých imigračních skupin rekonstruuje film složený z dobových písemných záznamů a obrazů v textu exponovaných míst. Tragické události nahlíží jako důsledek mnohem komplikovanějších souvislostí, zahrnujících problematiku rasismu, ale i rostoucího sociálního útlaku a jemu se pomalu formujícího vzdoru. Dlouhý stín bolestných událostí bohužel dopadá na kraj dodnes. „Vágní hrůza jako by umlčela jazyk se pokouší přenést přízrak násilí, které se vynořilo z rasové nevraživosti a dělnických bojů občanské války, do současnosti a zasadit krvavé události konce 19. století do současné krajiny skomírajícího uhelného hospodářství.“ Zdroj citátu: Edward Kinh

Neurčitá hrůza jakoby umlčela jazyk

Edward Kihn
Spojené státy / 2023 / 75 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Nomádská samota
Nomádství dnes už není jen projevem tradičního způsobu života ani svobodnou volbou mladých lidí, ale pro řadu seniorů v USA je vnucenou nutností. Dům na čtyřech kolech pro ně zůstává jedinou ekonomicky dostupnou variantou. V časosběrném dokumentu sledujeme osudy tří žen na dlouhé cestě po Spojených státech, ve kterou se proměnil jejich život. Jak se vyrovnávají s radikální změnou? A co na jejich rozhodnutí říkají blízcí a přátelé? I na tyto otázky dostáváme odpovědi ve filmu, který životní filozofii znouzectnosti ukotvuje v širších politických a společenských souvislostech. „Tyto tři lehkomyslné ženy, z nichž každá utíká před částí své minulosti, křižují silnice v naději, že znovu vybudují své životy.“ Zdroj citátu: Grizzly Films

Nomádská samota

Sebastien Wielemans
Belgie, Francie / 2023 / 87 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Normální láska
Mike a Jeanne spolu bydlí, tráví volný čas, mají sex, prostě dělají vše, co obvykle partneři dělávají. Akorát že na začátku jejich vztahu nebyly vzájemné sympatie, následované postupným sbližováním, ale právní kontrakt. V něm jsou jako smluvní závazky vypsány některé z povinností a práv obvykle doprovázejících soužití dvou lidí. Sociální experiment, do kterého oba s odlišnými očekáváními vstoupili, je hlavním tématem filmu, který ohledává konfliktnost emocí a rozumu v síti mezilidských vztahů. A snaží se zodpovědět otázku: Dá se naplánovat láska stejně jako projekt se stanoveným cílem? „Tím, že se Jeanne chová jako součást obyčejného páru, snaží se zapadnout do heteronormativního světa, aby ukázala jeho absurditu.“ Zdroj citátu: Leon Blog

Normální láska

Yannick Mosimann
Švýcarsko / 2023 / 92 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Odstrašující příklad
Rumunský senior Constantin Reliu nemá žádné doklady, práva ani nárok na důchod. Pětadvacet let pracoval v Turecku. Poté byl ze země deportován. Po návratu do vlasti zjistil, že je považován za mrtvého. Systém odmítá formálně uznat, že stále žije. Ale zatím mu nedošly síly na boj s byrokratickým aparátem. Dokumentaristka Ilinca Calugareanu se suchým humorem zaznamenává jeho osamělou a strastiplnou snahu získat zpět ztracenou identitu. Příběh, připomínající absurdní výchozí situací snímky rumunské nové vlny, je ale temnější a spletitější, než se zpočátku zdá. A autorka se do něj stále více zaplétá. „Třiašedesátiletý muž, který byl v roce 2016 prohlášen za mrtvého, je pro stát neviditelný.“

Odstrašující příklad

Ilinca Călugăreanu
Velká Británie, Rumunsko / 2023 / 79 min.
sekce: Opus Bonum
Evropská premiéra
Rehab (jako rehabilitace)
zkušenosti Louise Lemoine. Jako malá strávila roky po léčebnách, kde pečovali o jejího vážně postiženého otce. Své traumatické vzpomínky konfrontuje s kinematografickým ohledáváním zařízení REHAB v Basileji – unikátního zdravotnického prostoru uzpůsobeného pro speciální účely. K povaze jeho holistického charakteru dochází autorské duo cestou rozkladu na dílčí prvky, těla budovy, která citlivě přiléhá k duševnímu stavu pacientů. Nemocnice nebo léčebny totiž nejsou jen továrnami určenými ke spravování lidí. „Všechny způsoby, jakými zabíráme prostor, jak se mu přizpůsobujeme a jak ho rozvracíme, jsou pro nás zásadní, a přesto máme dojem, že o tom jako společnost příliš málo přemýšlíme.“ Zdroj citátu: ArchDaily

Rehab (jako rehabilitace)

Ila Bêka, Louise Lemoine
Francie / 2023 / 86 min.
sekce: Opus Bonum
Evropská premiéra
Rosinha a další divoká zvířata
Historický dokument koncipovaný jako diskuze nad dějinami i metodou tvorby, i tak se dá číst film o Portugalské koloniální výstavě, pořádané roku 1934 v Portu. Z archivních tiskových a obrazových materiálů skládá dvojice výzkumnic obraz události oficiálně prezentované jako přehlídka zahraničních úspěchů jihoevropské země. Z odstupu více než 70 let ale vyniká jednoznačně rasistický rozměr celé akce. Objektivizace pohledu procházejících návštěvníků na titulní Rosinhu a další zástupce nuceně sem dovlečených příslušníků afrických etnik nachází paralelu ve fungování zoo, muzeí a podobných institucí. „Titulní Rosinha je guinejská rodačka, která se stala symbolem první Portugalské koloniální výstavy pořádané Estado Novo v roce 1934. Je to výlet do minulosti pro lepší pochopení současnosti.“ Zdroj citátu: IndieLisboa International Film Festival

Rosinha a další divoká zvířata

Marta Pessoa
Portugalsko / 2023 / 101 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Třetí konec hole
Dokumentární mozaiku tvoří čtyři příběhy ze slovenských romských osad. Protagonisté nezapadají ani do majoritní společnosti, ani do vlastní komunity. Důvodem je sexuální orientace, náboženská víra nebo tělesné postižení. Z věcné observace jejich boje o důstojný život je ale patrné, že nezahořkli. Naopak v sobě den co den nacházejí sílu a naději k překonávání běžných překážek a vystupování mimo škatule, do nichž byli situováni druhými lidmi i svým původem. Od ostatních přitom nežádají víc než to, s čímž sami nemají problém – schopnost chápat a přijímat své bližní v jejich jinakosti. „Film je věnován všem, kterým není lhostejný osud ostatních, kteří hledají cestu ke spojení, ne k rozdělení, kteří myslí více na druhé než na sebe, kteří více dávají, než berou, kteří nesoudí, ale snaží se pochopit druhé.“ – Juraj Baláž Zdroj citátu: The Film New Europe (FNE) Association

Třetí konec hole

Jaro Vojtek
Slovensko / 2023 / 88 min.
sekce: Opus Bonum
Světová premiéra
Východní vítr
Silný východní vítr přináší sníh, déšť a také vzpomínky na otce. Toho zpřítomňuje pouze pár předmětů, novinové výstřižky a deníkové zápisky. Maia by jej ale chtěla poznat lépe, poskládat z fragmentů celistvý portrét. Opouští proto Argentinu, krajinu svého domova, a cestuje na Západní břeh Jordánu, odkud nepřítomný rodič pochází. Zprvu ale nachází jen další ruiny, pozůstatky domů zničených izraelskými okupanty. Stejně zvolna, jako se vlní klidné moře, mění se autorčina pouť ke kořenům v setkání s celým národem, který byl připraven o domov. Sdílený prožitek ztráty jí pomáhá zaplnit prázdné místo ve svém nitru. „Když se ti stala ta nehoda, máma nechala v deníku osm prázdných stránek. Je tam mezera od 19. září do 27. září 1986.“

Východní vítr

Maia Gattás Vargas
Argentina / 2023 / 74 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Zaprášený virbl a ostrovy
Hudebnice amatérka náhodou najde na opuštěném thajském ostrově sadu bubnů. Velmi nepravděpodobná situace startuje minimalistický příběh filmového labyrintu, ve který se promění cesta od zkoušení až k výstupu před veřejností. Konceptuální film splétá obrazy a zvuky, často se vracející v přerámování nebo rekontextualizaci, v ekvivalent rytmického hudebního díla. Audiovizuální médium přenáší za vracejícího se leitmotivu tlukoucích bubnů intenzivní emoce vzpírající se prvoplánovému rozumovému výkladu. Před vašima očima se na plátně odvíjí film, na který se musíte doslova naladit.

Zaprášený virbl a ostrovy

Chae Yu
Thajsko, Jižní Korea / 2023 / 50 min.
sekce: Opus Bonum
Mezinárodní premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe Media
Město Jihlava
Kraj Vysočina
GEMO
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt
Dafilms