zdraví

Zmrazení vajíček dnes ženám umožňuje oddálit tikání biologických hodin. V České republice máme již téměř padesát center, kde se tyto zákroky provádějí. Navíc po vlně pandemie se počet žen, které podstoupily tento zákrok, zpětinásobil. Aktuálně se tedy jedná o nepřehlédnutelný demografický jev, který se významně podílí na vývoji populačního přírůstku. Dlouhodobě ale statistiky příliš optimismu nevzbuzují.

Může se někdo stát matkou, aniž by porodil dítě? Odpověď na tuto otázku společně hledají devětadvacetiletá režisérka Santwana, která zatím není připravena stát se matkou, a pětačtyřicetiletá dula Kata, která, ač sama bezdětná, pomáhá mnoha párům přivést jejich děti na svět. Vysoce intimní dokument nás s empatií seznamuje s nejkrásnějšími i nejzranitelnějšími okamžiky života, které se vážou k porodu. „Znáte Khalila Gibrana? Pamatujete si, co říká o dětech? Vaše děti nejsou vaše děti. Jsou to synové a dcery touhy Života po sobě samém. Přicházejí skrze vás, ale ne od vás, a ačkoli jsou s vámi, přece vám nepatří.“ — Kata

Statický záběr na mořský záliv a horizont městské zástavby je během koronavirové pandemie každý den stejný. V pozadí je slyšet rádiové vysílání, úryvky z filmů i zvuky mytí nádobí. Autorův hlas přitom sdílí své intimní pocity i filozofující úvahy o změnách, které se v této zdánlivé neměnnosti vyjevují.„Tohle není deník počasí. Je to klimatický deník. Změny jsou v něm velice nenápadné. Sotva se dají postřehnout.“

Se stejnou intenzitou, s jakou prozařuje okolí modrý maják, vypalují se do paměti zdravotníka rychlé záchranné služby fatální zážitky. Traumatizující rozměr výkonu pro společnost zásadního povolání přibližuje dokumentární zpověď člověka, který život druhým bohužel někdy už zachránit nedokáže. „V posledních letech mě často překvapuje, jak odsouváme utrpení v naší společnosti na okraj. Nejlépe mimo dohled.“ Zdroj citátu: Jaap van Heusden, the_never_ending_blog

Martinu její expřítel polil kyselinou a způsobil jí popáleniny třetího stupně na horní polovině těla i téměř úplnou slepotu. Dokumentární portrét sleduje její životní příběh po tomto fatálním útoku – vyrovnávání se se ztrátou fyzické atraktivity, strach ze světa, který nevidí, i hledání nového smyslu života. Martinin příběh nese všechny rysy dobrého biopicu. Představuje silnou ústřední postavu procházející složitými situacemi a navzdory mnoha nástrahám nacházející štěstí. Od mainstreamové produkce se ale odlišuje přímočarostí, se kterou k nám Martina promlouvá, a potenciálem prolamovat mnohá tabu. „Když jsme začaly spolupracovat, byla tím útokem velmi traumatizovaná. S novináři se nestýkala a s natáčením dokumentu souhlasila jen s podmínkou, že kdyby chtěla, vše vyhodím do koše.“ Zdroj citátu: Vlasta.cz

Elsova dcera nechce žít. Dříve veselé dítě začaly od třinácti let přemáhat sebevražedné sklony. A to v takové míře, že musí trávit většinu času pod lékařským dozorem. Jako jediné řešení svého zoufalého stavu vidí eutanázii. Chce opustit život, a bohužel i svou matku, která může všemu jen nečinně přihlížet. „Témata mateřství, motivy vztahu matky a dítěte, jsou inspirovány vztahem k mé vlastní matce a mým vlastním možným vztahem k mateřství.“ Zdroj citátu: We Are Moving Stories

Dokumentární film o nejrůznějších podobách touhy po dokonalosti. Režisérka Eva Tomanová ukazuje na příbězích čtyř hrdinů motivace, které vedou člověka k mnohdy nereálným aspiracím, a zkoumá, proč a za jakou cenu je touží naplnit. Zamýšlí se nad tím, nakolik je proces k dosažení ideálu zrádný a jak snadné je na cestě k dokonalosti zabloudit.

zkušenosti Louise Lemoine. Jako malá strávila roky po léčebnách, kde pečovali o jejího vážně postiženého otce. Své traumatické vzpomínky konfrontuje s kinematografickým ohledáváním zařízení REHAB v Basileji – unikátního zdravotnického prostoru uzpůsobeného pro speciální účely. K povaze jeho holistického charakteru dochází autorské duo cestou rozkladu na dílčí prvky, těla budovy, která citlivě přiléhá k duševnímu stavu pacientů. Nemocnice nebo léčebny totiž nejsou jen továrnami určenými ke spravování lidí. „Všechny způsoby, jakými zabíráme prostor, jak se mu přizpůsobujeme a jak ho rozvracíme, jsou pro nás zásadní, a přesto máme dojem, že o tom jako společnost příliš málo přemýšlíme.“ Zdroj citátu: ArchDaily

Tři protagonistky představují svůj osobní vztah k nitrožilnímu užívání drog a do jejich intimních zpovědí se propisuje strach, nejistota, ale i láska ke stavu opojení. Ambientní hudba v pozadí a barvité struktury množící se přes záběry na každodenní realitu uživatelek drog při tom vytvářejí až snový svět. „Sice nebudu po celou noc cítit plný účinek, ale pomůže mi to na chvíli zapomenout.“

Jak koronavirová epidemie proměnila každodenní život v Šanghaji? Svět se jakoby zbarvil do černobíla. Novou rutinu střídají mnohdy drásavé a bezútěšné prolínající se příběhy, veřejná hlášení či výkřiky o pomoc. Ty režisérka pozoruje ze skrytu svého domova, i ten však v důsledku izolace přestává navozovat pocit bezpečného útočiště. „Během posledních dvou měsíců byla moje kamera svědkem mých každodenních rutinních činností na tomto místě. Zdá se, že toto místo je přesně jako můj domov, ale něco je tu divné.“ — Clarissa Zhang

Lékařská profese vyžaduje nejen detailní znalost diagnostických a léčebných postupů, ale také osobnostní kvality, či komunikační dovednosti. Lze je naučit? Observační snímek Jindřicha Andrše zachycuje nové způsoby výuky na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Sledujeme mediky a medičky, kteří se ocitají v náročných simulovaných i reálných situacích – poprvé v roli lékaře. „Musím říct, že je to styl výuky, se kterým jsme se doposud neměli šanci setkat, a ten vlastní prožitek je naprosto nenahraditelný. Ty emoce jsou reálný a člověk se u toho vůbec necítí dobře.“

Lucia "Pretty Beast" Krajčovič je 34letá profesionální zápasnice MMA* a máma dvou dětí. Krátce po porodu je odhodlaná stát se šampionkou v obou disciplínách - sportu i mateřství. S miminkem v náručí se připravuje na svůj příští zápas. Pod nesmírným tlakem svých dvou identit, vyčerpaná z nedostatku spánku, se pere s otázkou, na kterou ještě nedávno měla jasnou odpověď. Jak být zároveň Pretty i Beast a jak dlouho ještě?*sport dříve známý pod názvem Vale Tudo, což v portugalštině znamená „dovoleno vše“