zdraví
Andulka
režie: Mariana Macháňová
originální název: Andulka
země: Česká republika
rok: 2026
délka filmu: 20 min.
Formou bezprostředního videodeníku zachycuje Mariana Macháňová rodinné truchlení doprovázející umírání její matky. Kamera se pro režisérku stává nástrojem terapie i distance. Zaznamenává bloudění sterilními nemocničními chodbami, focení zřejmě posledního společného selfie na matčině nemocničním lůžku i rozprašování popela. Smiřování se se ztrátou v sobě zároveň nese úvahy nad etikou podobného natáčení. Autorka si klade otázku, zda je přijatelné vstupovat s kamerou do okamžiků největší zranitelnosti, pokud vám samotné natáčení pomáhá proměnit prchavé fragmenty v něco stálého a zpracovat tak žal. „Tak jsem si řekla, že se vyléčím filmem.“
Co kdyby náhodou
režie: Aneta Skalická
originální název: Co kdyby náhodou
země: Česká republika
rok: 2026
délka filmu: 6 min.
Obavy všedního dne, prosakující ven, skrze naše okolí i nás, skrze genereace. Film o obavách, strachu a starostlivosti mojí babičky a mámy.
Dva metry pod
režie: Anna Zubatá
originální název: Dva metry pod
země: Česká republika
rok: 2026
délka filmu: 3 min.
V prostředí zamrzlého jezera matka doprovází dceru syrovým a intimním rituálem očisty. Skrze dotek ledové vody, rozpletené vlasy a symbolický pohřeb uzavírají bolestnou ztrátu nenarozeného dítěte a nacházejí skrze vzájemnou přítomnost cestu od smutku k přijetí.
KADIT CIZÍ H*VNA
režie: Eliška Jelínková
originální název: KADIT CIZÍ H*VNA
země: Česká republika
rok: 2026
délka filmu: 9 min.
Člověk jako metabolický proces – lidské útroby jsou hlavním aktérem videoeseje, která se na trávicí trakt dívá z hlediska současné filozofie a teorie umění. Nazvaná podle slovního spojení, jež vzniklo spontánně na soustředění pěveckého sboru CÉN, ohledává otázky o vztahování se k tradici a minulosti, kterou jsme neprožili/y, ale přesto nás ovlivňuje. „Pokud tradice spočívá v úctě k minulosti a jejím udržování při životě, pak se utváří tím, že ji nikdy nenecháme zemřít.“
Kolem horké kaše
režie: Izabela Mahon
originální název: Kolem horké kaše
země: Česká republika
rok: 2026
délka filmu: 9 min.
„Školní jídelna byl vždycky strašák, ale nemělo by to tak bejt.“
Náhodné volání
režie: Stefanie Schroeder
originální název: Cold Call
země: Německo
rok: 2025
délka filmu: 16 min.
Standardní telefonní podvod se mění v terapeutické sezení v momentě, kdy umělkyně s tvůrčím blokem odmítne hrát roli pasivní oběti. Namísto típnutí hovoru nebo výsměchu nabídne falešnému IT technikovi vlastní citovou prázdnotu a pocit vyhoření. Záměrná manipulace na obou stranách telefonní linky postupně přerůstá v intimní zpověď dvou osamělých cizinců, kteří jsou oběťmi téhož vykořisťovatelského systému. Krátkometrážní esej o globální nerovnosti a odvrácené straně online vigilantismu umně balancuje mezi absurditou, sarkasmem a tragédií.„Dnes je známo, že mnohá takzvaná podvodná call centra nejsou jen pochybná pracoviště. Jsou součástí rozsáhlejších struktur, v nichž dochází k vykořisťování, nucené práci a obchodování s lidmi.“
Po návratu
režie: Anna Zubatá
originální název: Po návratu
země: Česká republika
rok: 2026
délka filmu: 8 min.
Autorská reportáž ukazuje propast mezi válečnou frontou a klidným domovem skrze příběh českého zdravotníka. Zatímco na Ukrajině zažíval extrémní pocit smyslu, po návratu domů propadá hluboké prázdnotě a bezmoci najít v běžném životě jakoukoliv hodnotu.
Ruce, stromy, hlavy, jizvy
režie: Alberto Gottardo, Francesca Sironi
originální název: Hands, trees, heads, scars
země: Itálie
rok: 2026
délka filmu: 14 min.
Už více než 100 000 ukrajinských lidí přišlo o končetinu v důsledku nespravedlivé války, kterou rozpoutalo Rusko. Jejich zjizvená těla ošetřují ve frontovém zázemí ruce ošetřovatelek. Toto je film o dotycích, útěšných a nezbytných, které se snaží znova uhníst z hmoty těla život tam, kde duše strádá.„To se podaří jen s odstupem času – v jejich případě po dvou a půl letech natáčení –, ale především díky důvěře, poutu a úctě, které se vytvoří s lidmi, příběhy a realitou, o nichž se rozhodnete vyprávět.“ — Giacomo Locci, FerraraToday.
Vlak do oblak
režie: Ema Hůlková
originální název: Vlak do oblak
země: Česká republika
rok: 2026
délka filmu: 8 min.
Lyrická introspekce na pomezí hraného filmu a dokumentu vypráví o vlaku, který jede časem i krajinou, z přítomnosti do minulosti, z reality nemocničního sálu do milosrdného bezčasí navlečeného do syrově podzimních barev. I o ženě, která v tichu podkresleném tušenou tragédií utíká od něčeho někam, dovnitř i ven, tam a zpět. „Ač jsou moje filmy o vážných tématech, chci, aby v nich bylo světlo.“ — Ema Hůlková, mujRozhlas
Zóny nikoho
režie: Barbora Sliepková, Lucia Kašová, Viera Čákanyová
originální název: Zóny nikoho
země: Slovensko, Česká republika
rok: 2026
délka filmu: 102 min.
Tři režisérky, tři zamořená místa, tři výrazně odlišné estetické přístupy. Východoslovenský „trojúhelník smrti“, vymezený třemi lokálními chemičkami, gudrónové jámy v Predajné a bratislavská Vrakuňa, odkud se jedy šíří k Žitnému ostrovu – největší zásobárně pitné vody ve střední Evropě. Hybridní trilogie plynule přechází od investigativního thrilleru přes meditativní esej o vztahu lidského k mimolidskému až po dystopický anidok. Zpráva o systémové paralýze, únavě místního obyvatelstva a nečinnosti politiků současně přerůstá v úvahu o budoucnosti, v níž nám možná nezbyde než se napojit na virtuální mycelium.„Lidé jsou unavení. Už o tom nechtějí mluvit, už vůbec ne před kamerou, nechtějí ten problém řešit. Nechtějí ani protestovat – jsou vyčerpaní. Chceme tuto diskuzi znovu rozproudit. To je náš cíl.“ — producentka Anna Mach Rumanová, Variety