Promítání v Třešti
Sobota 24. října od 20:00
Za slovo ručím životem
Slobodanka Radun / Česká republika / 2026 / Česká premiéra / 73 min.
Slovo jako závazek, tělo jako pracovní nástroj. Dynamický snímek Slobodanky Radun zachycuje spisovatelku a překladatelku Radku Denemarkovou v neustálém pohybu mezi světovými metropolemi a Prahou. Namísto rekonstruování minulosti zachycuje v přítomném čase jeden rok života oceňované autorky. Zatímco Denemarková píše, beseduje nebo se opaluje na zahradě, zpoza obrazu zaznívají její úvahy o solidaritě, Číně, holocaustu či vyprázdněnosti pojmu demokracie. Z pnutí mezi intimním mikrosvětem a globální nespravedlností vyvstává základní otázka spisovatelčiny tvorby: může literatura změnit svět?
„Tohle je film jednoho okamžiku života Radky Denemarkové.“ — Slobodanka Radun, ČT na MFF Karlovy Vary
---
Středa 28. října od 20:00
Vteřina houby
Aleš Pojar / Česká republika / 2026 / Světová premiéra / 84 min.
Básně i houby skrývají to nejpodstatnější pod povrchem. Své o tom ví lyrik a houbař Petr Hruška. Jeho portrét se odvíjí v rytmu všedních dní, kdy se setkává s rodinou a přáteli, smaží houby nebo korzuje ostravskými ulicemi a vzpomíná na zaniklé nonstopy. Stejnou nenuceností se vyznačuje jeho účast na domácích i zahraničních literárních akcích. Obyčejné situace a setkání vytvářejí podloží pro Hruškovy úvahy o stárnutí, neklidné geopolitické situaci či schopnosti otevřít se druhému. Přestože momenty z básníkova života nejsou nijak stylizovány, díky všímavé kameře se mnohé z nich mění v básnické obrazy.
„Každé umění je vandalismus, protože ničí zavedený pořádek a snaží se vytvořit nějaký nový.“
---
Čtvrtek 29. října od 20:00
Jediná vteřina
Vít Klusák / Česká republika / 2026 / Světová premiéra / 88 min.
Nový dokument Víta Klusáka vznikl jako součást preventivní kampaně České asociace pojišťoven, která upozorňuje na nebezpečí běžně tolerovaných zlozvyků za volantem. Rámec filmu tvoří skupinové sezení s krizovou interventkou, jehož účastnictvo reflektuje čtyři tragické příběhy z českých silnic. Tři řidiči a jedna řidička popisují okolnosti dopravních nehod způsobených vlastní nepozorností, únavou či jízdou na oranžovou. Jejich vyprávění doplňují sugestivní hrané rekonstrukce a emotivní setkání s pozůstalými. Snímek názorně ukazuje, že cenou za drobné zaváhání může být dlouholeté trauma i lidský život.
„Hledali jsme příběhy, které vycházejí z přestupků nebo zlozvyků, kterých se dopouštíme takřka všichni.“ — Vít Klusák, Pražský deník
---
Pátek 30. října od 20:00
Expozice láskou
Filip Remunda / Česká republika, Slovensko / 2026 / Světová premiéra / 96 min.
Jaké stopy zanechává život zasvěcený umění v rodinných vztazích? Blanka Kulová stříhá film o svém otci Vlastimilu Kulovi, známém českém fotografovi aktů a erotických snímků, jehož monografii vydalo slavné nakladatelství Taschen. Místo oslavného portrétu umělce však vzniká intimní konfrontace otce a dcery. V civilních rozhovorech se vracejí k rozvodu rodičů, bolestným vzpomínkám na dětství i pocitu opuštění, který Blanka sdílí se svými mladšími sourozenci. Přes výčitky a dlouholetá nedorozumění mezi nimi nechybí humor, vzájemná blízkost ani snaha najít k sobě cestu. Většina snímku se odehrává na venkovské chalupě, kterou Kula postupně opravuje, fotografuje zde mladé modelky a přemýšlí o vlastní tvorbě. Někdejší sláva však pohasíná a právě dcera mu paradoxně pomáhá hledat kurátora pro novou výstavu. Film bez příkras odhaluje rozpor mezi uměleckou seberealizací a odpovědností vůči blízkým. Zároveň zachycuje křehký proces sbližování dvou lidí, kteří se pokoušejí porozumět své společné minulosti.
„Já jsem umělec — nejsem normální člověk.“
---
Sobota 31. října od 20:00
Nesnášení
Ondřej Šálek / Česká republika / 2026 / Světová premiéra / 84 min.
Časosběrný dokument Ondřeje Šálka zachycuje vyostřenou pouliční válku mezi proruskými aktivisty u petičního stánku na pražském Klárově a skupinou liberálně smýšlejících občanů a občanek, kteří se rozhodli vzít spravedlnost do vlastních rukou. Záznamy z livestreamů i bezprostřední observace odkrývají verbální i fyzické potyčky a narůstající radikalizaci obou názorových táborů. Zneklidňující zpráva o podobách občanského odboje v ostře polarizované společnosti nepřejímá optiku ani jedné strany. Nezaujaté sledování akcí a protiakcí ukazuje, jak lehko může pocit ohrožení a touha po příslušnosti k určité komunitě přerůst v agresi.
„Radikální empatie nás vede k pochopení lidí na opačné straně barikády. Neznamená to s nimi souhlasit, ale snahu jim porozumět.“ — Václav Havel
