Nejsou to šlapky

Pakliže je člověk fotografem a filmařem z přesvědčení, obvykle s sebou tahá fotografickou a filmovou techniku úplně všude. A tak se stalo, že kromě jeskyní, potápění, vysokohorského lezení a vědeckých laboratořích jsem začal fotit i na kole. Za jízdy ze všech myslitelných úhlů.  Když k tomu připočtete fakt, že jsme s přáteli na kolech vyrazili obvykle tam, kde na něm stejně jezdit nejde, na šílená dobrodružství bylo definitivně zaděláno.

A tak jsme šlapali po zamrzlém jezeře za severním polárním kruhem, sjížděli svahy Faerských  ostrovů, sjeli podél Labe od pramene k moři, anebo se stavili za papežem na kafíčko. Zkrátka tohle nebude povídání jen pro cyklisty, ale pro všechny, které baví svět tam venku za dveřmi. A taky pro všechny příznivce nekvalitního postpubescentního trapnohumoru, prchlivých citoslovcí, nevhodně použitých přechodníků, marných zvolání a barevných fotek. Nudit se nebudete. Stydět se za mě možná ano.

Výstava vznikla za podpory společnosti Nikon.