Den videa 1989/2018

Cestovatel a režisér Dan Přibáň křižuje svět se svou posádkou ve žlutých trabantech a podává neotřelé informace z různých koutů světa. Jeho poslední cesta nás zavede mimo jiné do Číny, o které bude jeho dílna. Řeč bude o absurditách, které pro pozorovatele z venku vypadají komicky, avšak pro běžné obyvatele jsou realitou. 

Průhled do neobyčejného života osobnosti, která se vymykala všem konvenčním představám vědce: chodil bos krajinou v jakémsi poutnickém plášti s kápí, pouštěl se do mnohahodinových vášnivých diskuzí, žertoval a smál se, vždycky přátelský, zaujatý rozhovorem s kýmkoliv o čemkoliv. Tomáš Škrdlant představí materiál pro připravovaný dokumentární film, který s ním po řadu let natáčel. Vědecké i filozofické dílo Zdeňka Neubauera představí Tomáš Daněk.

Absolventský film indického studenta katedry dokumentární tvorby se zaměřuje na problém rasismu v Československu. Konkrétní příběh lásky i nenávisti, předsudků i dobré vůle je ve filmu rozšířen o další zážitky cizinců v Česku. Vedle výpovědí protagonistů je film provázen komentářem Antonína Navrátila.

Hospodská vernisáž autorských keramických džbánů výtvarníka Františka Maxery se postupně proměňuje v nevázaný alkoholický večírek s akustickým koncertem členů Plastic People. Zaznamenáno v hospodě U Lojzy na Vinohradech.

Svatební film zpěváka Plastic People Paula Wilsona. Film zachycuje situaci před a po obřadu na městském úřadě v Praze 5, shromáždění přátel a v závěru odjezd novomanželů Wilsonových.

Privátní koncert Plastic People ve zkušebně v dnes již neexistujícím domě č. 1 na rohu Dělnické a Argentinské ulice v Praze. Ságl zde i díky stísněnému prostoru zaznamenává události z extrémní blízkosti s použitím pro něj typického přímého ručního světla. Točí v detailních záběrech, často na hraně ostrosti se stále přítomným světelným kuželem a snad i díky tomu se jedná o jeden z nejautentičtějších dokumentů této doby.

Ivan Tatíček patřil v 80. letech k nejvýraznějším postavám českého alternativního dokumentu. Pro jeho filmy je typická spontaneita, improvizace a využití postupů rodinného filmu. Autenticky vypovídá o atmosféře života pozdního socialismu, v němž mimo všedních situací zachycuje i řadu osobností alternativní kulturní scény. Jeho filmy vznikaly v privátních podmínkách, po uvedení v soukromí a na amatérských festivalech a později zcela upadly v zapomnění. V nové digitalizované verzi, kterou připravil Národní filmový archiv, budou představeny v obnovené premiéře za účasti autora.Dílnu vede Martin Blažíček   Kruh D, 1982, 27 min   O ničem jiném, 1983, 23 min   Metrofilm, 1984, 9 min   Všude doma dobře nejlíp, 1986, 19 min  

Konec osmdesátých let. Petr Mička a Jirka Imlauf, kamarádi z pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Do sametové revoluce zbývají jen dva roky. Co mohla v takové chvíli způsobit náhodná účast dvou přátel na nepovolené demonstraci? A co náhodný pohled do Cibulkových seznamů o dvacet let později?

Flahertyovsky laděný dokument skrze metodu rekonstrukce a protagonistův osobní komentář nahlíží do života osmdesátiletého muže, který vychovává svá tři vnoučata, jimž máma zemřela a táta je opustil. Nejde přitom jen o lekce praktických činností, ale především o zásady a hodnoty, které dětem otevírá.„Sýkora vložil do svého díla vedle čiré ideje také čirý a velký cit, lásku a obdiv k člověku, úctu k jeho životu a dílu.“ Antonín Navrátil

Investigativní dokument, v němž hraje hlavní roli mluvené slovo. Zatímco plátno zůstává černé, posloucháme rozhovor mezi úředníky a filmaři, kteří chtějí natočit snímek o plicních chorobách v Sečuánu. Záznam obnažuje typickou strategii cenzury, postupující od falešné vlídnosti až k otevřeným výhrůžkám.

Jan Ságl (*1942) je považován za dvorního fotografa undergroundu 60. a 70. let. Je však i autorem celkem dvanácti dokumentárních a autorských filmů z let 1971–1974. V té době k fotoaparátu přibíral i kameru Super-8 a zachycoval s ní výjevy ze života v podzemí, koncerty, happeningy i všední události. Díky pohybu v uzavřené komunitě je jeho přístup důvěrný, proniká objektivem a ručním reflektorem do bezprostřední blízkosti aktérů událostí a strhujícím způsobem tak zachycuje atmosféru undergroundové kultury. ---Filmy jsou uvedeny v obnovené premiéře na základě digitálního rekonstrukce provedené v letech 2015–2016 v Centru audiovizuálních studií FAMU. The films being shown represent the premiere of digitally remastered copies made in 2015–2016 at FAMU’s Center for Audiovisual Studies.

Bosákové hody byla akce privátního charakteru uspořádaná v bytě manželů Němcových v Ječné ulici. Iniciátorem byl Ivan M. Jirous, držitel rodinného receptu na přípravu knedlíků. Krom společného vaření a improvizovaného koncertu filmu dominuje happening přeměřování jídla členy Křižovnické školy – Janem Steklíkem a Karlem Neprašem.