Dilema

Jak se před revolucí žilo lidem s odlišnou sexuální orientací? Museli své zaměření tajit? Byli nějak postihováni? Své příběhy vypráví bývalá reprezentantka ve stolním tenisu Jana Kociánová, státní úředník František Bloudek a absolventka FAMU Libuše Jarcovjáková, autorka unikátní série fotografií z legendárního pražského T-clubu.

Natáčení dokumentárních filmů je pro zahraniční studenty FAMU patrně ještě větší výzvou nežli pro mnohé tuzemské. O to intenzivnější pohled na jevy vycházející z místní reality přinášejí jejich nejlepší díla, která můžete vidět v tomto výběru.---Dílnu vede: Vít JanečekPředstavené filmy:Living Inbetween, dir. Nefeli Oikonomou Pantzou, Czech Republic 2016, 10´What Is Behind the Canvas?, dir. Haukur Hallsson, Czech Republic 2016, 12'Vernissage of Martin Fryč, dir. Ana Aleksovka, Czech Republic 2015, 13'Sarah’s Manifesto, dir. Nefeli Oikonomou Pantzou, Czech Republic 2015, 12'Atte, dir. Zachary Slouka, Czech Republic 2015, 9'It’s Possible that Everything is Possible, dir. Galina Stepanova, Czech Republic 2016, 13'Sassicaia, dir. Ívar Erik Yeoman, Czech Republic 2015, 11'

Výstava Den videa, první kolektivní prezentace videoartu v Čechách, proběhla 11. července 1989 v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v rámci výroční výstavy Svazu českých výtvarných umělců.    Výstava Den videa 1989/2018 rekonstruovala výstavu z roku 1989 a proběhla 4. září roku 2018. Kurátorským cílem Martina Mazance bylo otevřít diskuzi o historických formách prezentace, ale i možné prezervace pohyblivých obrazů. Důvody, proč je videoart opomíjen institucemi i tvůrci, mohou být popsány v oblastech, které vystihují střet sociokulturních a ekonomických okolností vzniku a existence děl.   Debatu s přizvanými hosty doplní ukázky z děl umělců, kteří vystavovali v roce 1989: Věra Geislerová & René Slauka, Václav Hodan, Roman Milerský, 5D studio (Tomáš Kepka, Michal Pacina, Marta Karoliová), Radek Pilař, Pavel Scheufler, Petr Skala, Lucie Svobodová, Ivan Tatíček, Jaroslav Vančát.  

Cestovatel a režisér Dan Přibáň křižuje svět se svou posádkou ve žlutých trabantech a podává neotřelé informace z různých koutů světa. Jeho poslední cesta nás zavede mimo jiné do Číny, o které bude jeho dílna. Řeč bude o absurditách, které pro pozorovatele z venku vypadají komicky, avšak pro běžné obyvatele jsou realitou. 

Prváckou dílnu katedry dokumentu na pražské FAMU vede Vít Klusák, který spolu se studenty představí koncept semináře i filmy, které z něj ve školním roce 2015/16 vzešly. Každý z pěti studentů uvede dva své filmy, které putovaly ke klauzurám, ale také filmová cvičení, která běžně nejsou mimo školu k vidění. V letošní várce se diváci dozvědí, co se skrývá za pojmy „norníci a ťapiny“, že hledání partnera lze pojmout filmově vytříbeným jazykem, a také uvidí reportáž od soudu, u kterého vítězí bezohledný individualismus jako dekadentní úchylka ze vznešeného ideálu svobody…Diskuze vítána!---Dílnu vede: Vít Klusák Studenti: Jindřich Andrš, Lenka Benešová, Matouš Bičák, Eliška Cílková, Zora Čápová

Ve třetím díle dokumentárního seriálu Čtyři v tom přichází na svět Jonáš, první dítě humanitární pracovnice Petry a jejího partnera, Etiopana Ábela, během jedné bouřlivé noci. Lucie zatím osaměle prožívá své šestinedělí, je bez peněz a vyhledává aspoň svého otce v Táboře a jeho novou rodinu. Pochlubit se těhotenstvím vyráží do Kanady za rodiči svého přítele i podnikatelka Věra a zjišťuje nejnovější lékařské trendy. Farmářku Miky zatím dostihne její těžké pracovní nasazení na rodinném statku a od lékařů se jí dostane důrazného varování, aby zvolnila. Právě ona na konci třetího dílu předčasně porodí syna Josífka.  

Portrét chlapce vyslaného do služeb hospodáře, kde bude pomáhat na statku a chodit do místní školy. Ukazuje jej při těžké práci, ale i při hrátkách se psem či jeho častých kuřáckých přestávkách. Dokument vypráví skrze observační výjevy činností, a vytváří tak místy až idylizovaný obraz člověka ve spojení s přírodou.„(...) malý hospodář Jano touží po jediném – ze společnosti, které nerozumí a je mu cizí, vrátit se k samotě, zpět do přírody.“ Rudolf Urc

Jaká jsou ideová východiska založení samostatného studijního oboru dokumentární tvorby na FAMU? V čem spočívala nezastupitelnost a specifičnost dokumentárního přístupu k filmu? Jak se měla tato specifika odrazit ve výuce a odlišit se od tvorby publicistické? Na tyto otázky se pokusí odpovědět dokumentaristka Viola Ježková. Dílnu doplní ukázkami studentských filmových cvičení. Uvítá též podněty účastníků a diskuzi k tématu.

Šestidílný dokumentární seriál sleduje tři velmi rozdílné mladé české páry, které se v průběhu léta 2012 rozhodly uzavřít sňatek. Seriál zachycuje nejen jejich předsvatební přípravy, ale zejména nahlíží do intimity jejich životních osudů. Názorová i sociální vyhraněnost tří partnerských dvojic vyvolává celou řadu situací, při nichž můžeme spolu s protagonisty přemýšlet o smyslu našich partnerských vztahů i o smyslu svatebního obřadu. Natáčení této vtipné, ale leckdy i mrazivé sondy do nitra moderní české společnosti vyvrcholí na konci letošního roku, výsledný seriál bude na obrazovkách k vidění od ledna 2013. Režisérkou dokumentárního seriálu je Erika Hníková (Ženy pro měny, Nesvatbov), scenáristkou Irena Hejdová (Děti noci).  

Čínský spisovatel, dramatik a literární kritik osobně představí svou tvorbu nejen literární, ale i filmovou. Gao uvede své dva dokončené snímky: Silueta, ne-li stín (2003) je jemný a poetický obraz osamělého umělce, který spojují scény z tvůrcových divadelních her, zatímco filmová freska Po potopě (2008) nese název Gaovy výstavy, která sklidila úspěch po celém světě, se odehrává beze slov v interakci mezi jeho tušemi a šesti tanečníky. Po promítání bude v témže sále následovat čtení z Gaovy knihy oceněné v roce 2000 Nobelovou cenou za literaturu: Hora duše.  

Záznam společného vystoupení Plastic People a Aktual v Music F Clubu 26. února 1971 bývá označován za jednu z klíčových událostí českého undergroundu. Film autenticky zachycuje přípravu a samotný koncert, včetně industriálních prvků hudby Knížákova Aktualu, využití vrtaček, kovových perkusí, objektů a házení rýže do publika. V druhé části filmu jsou na několika místech rozeznatelné kostýmy a scénografické intervence, které pro koncerty Plastic People realizovali v 70. letech manželé Ságlovi.

Přípravy společného koncertu Plastic People a Aktual v Suché u Nejdku. Film zaznamenává příjezdy účinkujících, stěhování aparatury a exteriéry kolem místa konání. Ne však samotný koncert. Ten se odehrával v naprosté tmě a ve filmu je z něj čitelný pouze několika okénkový záběr plivání ohně, které bylo jedním z mnoha pyrotechnických efektů využívaných na koncertech Plastiků. V tomto případě jde o mžikavou vzpomínku na technika, plivače ohně a pozdějšího bubeníka Dg307 Vladimír Vyšína.