Samizdat

Jan Ságl / Československo / 1972 / 11 min.

synopse

V průběhu zapomenuté cesty kamsi s Ivanem M. Jirousem narazil Jan Ságl na krajinu s desítkami volně visících reprodukčních kovolistů. V okruhu samizdatu zásadně nedostatkové zboží plnilo funkci plašičky ptáků. Film zaznamenává prosluněnou krajinu posetou stříbřitými body v různých prostorových konstelacích jako formu nalezeného land-artu. Práce volně navazuje na sérii krajinných intervencí Zorky Ságlové, které Ságl pravidelně spoluvytvářel a dokumentoval a v nichž hraje klíčovou roli právě konfrontace krajinných prvků s objekty geometrické povahy.

biografie

Jan Ságl (1942) je považován za dvorního fotografa undergroundu 60. a 70. let. Jeho práce s filmovou kamerou je ohraničena lety 1971–74, během nichž natočil celkem 12 krátkých filmů. Na počátku byla Super-8 kamera pořízená s přispěním Jiřího Koláře. Tu chápal jako extenzi své tehdejší fotografické praxe. Jistou dobu pak fotografoval a točil zároveň výjevy ze života undergroundu, koncerty, happeningy. Jeho dokumentaristický přístup nese silné stopy fotografické praxe, natáčí a komponuje s jistotou, téměř bez výjimky střihá přímo v kameře. Díky pohybu v uzavřené komunitě je jeho přístup důvěrný, často proniká objektivem a ručním reflektorem do bezprostřední blízkosti aktérů událostí a strhujícím způsobem tak zachycuje atmosféru podzemní kultury. Druhou polohou jsou jeho filmy autorské, v nichž volně navazuje na formy land artu a strukturální tendence amerického filmu.