Zloděj

Důmyslná alegorie hry na kočku a myš, v níž je mladá žena toulající se ulicemi Lublaně za doprovodu jazzové hudby kořistí a kamera v neustálém pohybu vytrvalým lovcem, ležela dlouhých padesát let ukryta pod postelí jednoho z dvojice autorů. Poprvé byl film veřejně promítán až na setkání slovinských amatérských filmařů.„Všechny mé filmy obsahují jisté sdělení. Nejdůležitější však pro mne vždy bylo zachycení ducha času.“ K. Godina

Fluktuace je pohyb, který se rozbíhá do čtyř kapitol 1. Prostor mysli, 2. Pohyblivé myšlenky, 3. Rozpuštění 4. Skvrny. Forma pohyblivého obrazu vychází ze Sonáty 2 polského skladatele Chopina (1810–1849). Fluktuace však s touto sonátou jiným způsobem nesouvisí. Byla prezentována ve formě videoinstalace na jedné obrazovce zavěšené v černém prostoru.

Meditativní krajina litevské vesnice naplněná tichou modlitbou. Koruny stromů, střecha kostela nebo venkovská usedlost představují ztišené útočiště odolávající tlakům totalitního režimu.  Svým režijním debutem Stonys předznamenal svoji kinematografickou liturgii všednosti.

Vyprávění muže o životě v represivní společnosti je satirickou kritikou mocenství a byrokracie. Pečeť zde přitom slouží jako leitmotiv vypravěčových životních mezníků (narození, svatba, smrt). Film patří mezi autorovy rané snímky a vznikl původně v meziválečném období, nicméně jeho příběh a sdělení působí nadčasově.

Technika rozdělené obrazovky jako jedna z možností práce s médiem videa dominuje dvouminutovému filmu, jehož provedení přesvědčivě mate divákovy smysly. Záběry na hráče stolního tenisu ze tří různých uhlů pohledu se stávají prostorovými paradoxy navazujícími na sebe tak, aby vytvářely kontinuální zápas v reálném čase.

Útržky rodinného filmu, v němž autor zachytil vedle rodinné procházky i tanky projíždějící městem. Výlet po památných místech a ve volné přírodě je ukázkou amatérského filmu, v němž je zjevný důraz na detaily, snaha o výrazné kompozice a doplňování situací běžně zachycovaných v rodinných filmech jedinečnými vizuálními motivy.

Clapper je krátký dokument s rychlým střihem kombinující záznamy politických protestů z období před druhou světovou válkou a po ní. Je považován za jeden z prvních polských „found footage“ snímků. Jako soundtrack ke scénám plným chaosu zní v pozadí píseň „Summertime“ v podání Janis Joplin.

Strukturální a poetická variace na existenciální témata, jakými jsou život, smrt, úzkost, osamělost, pomíjivost či věčnost. Poetiku filmu tvoří kontemplativní potenciál, mozaikovitá struktura a repetitivní střihové vzorce záběrů, které sugerují plynutí času a pomíjivost lidské existence v pohledech na kamenité zdi, okna, lodě, střechy, městská panoramata, vlaky či hřbitov.

Filmový záznam performance uměleckého hnutí OHO, které do projektu zapojilo i obyvatele Lublaně, přirovnává mrknutí lidského oka k fungování objektů (např. semaforů či světlometů). Vytváří tak dojem, že slovinská metropole je žijící bytostí, která interaguje s člověkem a na mrkání mu stejným způsobem odpovídá prostřednictvím zdánlivě neživých objektů.

Vizuálně podmanivý statický pohled do podbarvené krajiny reflektuje vnitřní dimenze snů, vzpomínek a představ. Důraz na niternou náladu je podpořen minimalistickým akustickým projevem charakterizovaným táhlými poetickými tóny.

Autorka se v audiovizuální eseji vrací do dětství, aby prozkoumala, jaký dopad mají vzpomínky na současnost. Původně 8 mm filmový materiál transformuje do videa a pomocí pixelů deformuje vzpomínky do skvrn připomínajících olejomalbu.

Posledních 5 let se věnuje divadlu a performancím v absolutní tmě s cílem aktivovat ostatní smysly a představivost diváka. Phantom Limb je jeho první film z tohoto cyklu, který se zabývá právě převážně temnotou.  Sledujeme Madse, kterak zahajuje svou první regresivní terapii a je uveden do hypnózy. Veškeré záznamy jsou skutečné.