Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

Studio 89, Proměny ženy a další sekce

Proměny ženy, Česká radost, Havel i Antarktida

„Třiceti letům od konce komunismu v Československu věnujeme speciální programovou sekci s názvem Studio 89,“ říká Marek Hovorka a pokračuje: „Pohled na Václava Havla, intelektuální ikonu politických změn, nabídnou hned tři různé programy: undergroundové filmy, v Česku nikdy nevysílaný portrét režírovaný Jurajem Herzem a první ukázky z dokončovaného filmu Petra Jančárka o posledních letech Havlova života. Dokumentární filmy se zaměří na konspirační teorie i mikrostudii revoluce, v tomto případě přímo na pražské FAMU.“

Devadesátá léta dala podle Hovorky základ představě o demokracii, jak ji v Česku vnímáme dodnes, přestože celý svět se zásadně proměnil. Proto i festivalové Inspirační fórum bude hledat příčiny současné krize demokracie i její možný „upgrade“, stejně jako Karel Vachek, který svým šestihodinovým opusem Komunismus a síť věští konec zastupitelské demokracie.

Česká radost

V sekci Česká radost bude soutěžit rekordních jedenadvacet snímků. Režisérka Adéla Komrzý uvede film Viva video, video viva o svém dědečkovi Radku Pilařovi, který tentokrát vystupuje překvapivě v roli zakladatele českého videoartu. Věra Čákanyová představí dokument FREM, který vznikal v extrémních podmínkách Antarktidy a slibuje „audiovizuální rekviem za homo sapiens“.

 

 

Radovan Síbrt přiveze snímek Postiženi muzikou, věnovaný kapele The Tap Tap, která je složena z hudebníků se zdravotním postižením. Silně osobní linii sledují ve svých dílech režisérky Barbora Jíchová Tyson a Kateřina Turečková: první se ptá po smyslu instituce manželství (Hovory o nevěře), druhá tematizuje trans-identitu (Proč se cítím jako kluk). Třicáté výročí sametové revoluce pak analyzuje Robert Sedláček. Jeho základní otázka zní: Naplnily se cíle Občanského fóra z listopadu 1989?

Další důležitou programovou linií letošního ročníku budou „Proměny ženy“; téma ostatně předznamenává i festivalová znělka. Ta letos nabízí jediný záběr: pohled na tvář herečky Samal Yeslamové. „Její tvář zachytil režisér Dvorcevoj náhodou, mimo scénář, bokem natáčení svého posledního hraného filmu Ayka. Zatímco za svou roli v tomto snímku získala Yeslamová na loňském festivalu v Cannes cenu pro nejlepší herečku, na nástupišti metra je ‚jen‘‎ sama sebou,“ vysvětluje Hovorka. A pokračuje: „V posledních letech pozice žen ve společnosti sílí, a nejen ve společnosti, i v dokumentárním filmu.“ Podle Hovorky filmy režírované ženami upoutají sugestivním odkrýváním bolestných témat, jsou formálně inovativní a empaticky naslouchají druhému. Ať jde o zkoumání ženské identity ve filmové eseji německé režisérky Pii Hellenthal (Pátrání po Evě), o téma znásilnění, které otvírá Francouzka Alexe Poukine (Bez postihu), nebo o světoznámou kauzu Harveyho Weinsteina britské režisérky Ursuly Macfarlane (Nedotknutelný). „Smutnou součástí této ženské linie v programu bude i pocta tvorbě talentované slovenské režisérky Márie Rumanové, která tragicky zemřela na sklonku letošního léta,“ dodává Hovorka.

 

 

Ouředník, Bán, Sýrie

Na co se může divák těšit dál? Sekce Opus Bonum věnovaná světovému dokumentu nabídne letos devět snímků: z Francie, Velké Británie, Indie, Madagaskaru anebo Palestiny. Například adaptaci globálně úspěšné prózy Patrika Ouředníka Europeana, která vyšla poprvé před osmnácti lety a od té doby se dočkala překladu do šestatřiceti jazyků. Filmová „hříčka“, realizovaná francouzským režisérem Arnaudem de Mezamat, se jmenuje Doufám, že se máš dobře a vybízí k „zamyšlení nad různými stránkami lidství“.

Šestnáct snímků představí sekce Mezi moři, zaměřená na střední a východní Evropu. Ve světové premiéře bude uveden třeba Ráj na zemi, filmový portrét slavného slovenského fotografa Andreje Bána v režii Jaroslava Vojtka. „S přítelem Andrejem odhalujeme příběhy lidí, kteří museli násilně opustit své domovy,“ říká režisér o Bánovi, který víc než třicet let přináší reportáže z krizových oblastí světa, jako Afghánistán, Kosovo či Ukrajina.

Ani letos nebude chybět sekce První světla, která uvede devět výrazných debutů. Jedním z nich je snímek Vydat se na cestu, ve kterém turecký režisér Mustafa Emin Büyükcoşkun vzpomíná na třiatřicet lidí, kteří přišli o život v syrském městě Kobani, kde se před několika lety střetly zájmy Turecka, Kurdů a takzvaného Islámského státu.

 

Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt