Offscreen program

Slovensko, spolupráce, hudba z filmů: Další rok mezi Svatým Duchem a nočním stanem

Hudební doprovodný program má na MFDF dvě linie. Experimentální scéna v (každoročně laskavě sdíleném) Kostele svatého Ducha na dohled od kina Dukla je odpoledním útočištěm pro sónická dobrodružství, improvizace, postžánrové autorství, výzvy k novému naslouchání. Noční koncertní parties ve festivalovém Stanu představují hudbu tanečnější, ovšem s ambicí nového popu bavit se v záři silných nápadů, s dotekem čerstvých i zkušených osobností, v terapeuticky posilujícím eskapismu. Což zní jako adekvátní slogan pro pozvánku na temný feminní rap Arlety, zásadního úkazu naší nezávislé scény.

Podstatným momentem letošního ročníku je slovenská programová řada – během čtyř festivalových koncertních dnů se představí osm aktů, výběr z nejpoutavější slovenské inovativní hudby, jejíž překvapivé podoby se vyplatí znát lépe. Barbora Tomášková patří mezi čerstvé osobnosti otevřené hudební performance s prvky rituálu, silné autorské gesto a zkušenosti posbírané z improvizace nabízí sólový program Ondreje Zajace. Po řadě let komunikace přijíždí do Jihlavy konečně Daniel Kordík (Londýn/Bratislava), nyní s „albem o tanci“, postklubovou suitou Ocela. Delší a náročnou přípravu vyžaduje pověstná zvuková skladba/performance Alvina Luciera nazvaná I Am Sitting in a Room, kterou provede duo Fero Király & Eva Vozárová – znějícím nástrojem se v tomto případě stává veškerý vnitřní prostor stavby. Nejen tato přelomová skladba, kterou Lucier formuloval a vyzkoušel „sám na sobě“ v roce 1969, připomíná, že myšlenky současného umění, hudby a sound artu se tak často prolínají.

Slovenská řada pokračuje dalšími vystoupeními – křehká a přesná Adela Mede patří k těm, kdo se vztahují ke svým kořenům a tradiční kultuře. Kapela God and Eve, která zaujala od svých prvních vystoupení, se ambiciózně ptá po možnostech komplikovanějších prog/art rockových struktur. Lucia Piussi po letech zkušeností v kapele Živé kvety pokračuje, možná ještě vyhroceněji, v Terrible 2s – výpověď ženy, která formuluje svůj nárok na svobodu tu má škálu od písní po rozsáhlé hudební povídky. Ďábelskou ozdobou dramaturgie je pak „satanistický pop pro malé děti“ – kultovní Pentagramček představuje nikoli adoraci pekla, nýbrž satiru namířenou proti propagandě v popkultuře: vlastně navazuje na dlouholetou linii vědoucí frašky, jak ji ztělesňuje například drama Michela de Ghelderoda O ďáblovi, který sliboval hory doly.

Letošní program by nevznikl, kdyby se nespojilo hned několik dramaturgů a kurátorů. Je čas na spolupráce a spojení, proto Ji.hlava oslovila bratislavsko-londýnský Next Festival (Slávo Krekovič) a label mappa records (Jakub Juhás). Experimentální scénu navíc obohacuje představení pražské koncertní řady „nečekaných improvizačních prvních setkání“ Hybrid Sessions (Kristýna Švihálková + Ivan Palacký), kurátory jsou George Cremaschi a Michal Wróblewski. Druhý z jmenovaných stojí zároveň za labelem Ma Records, který v posledních dvou letech silně podporuje vydávání postjazzových a experimentálně jazzových projektů u nás. Ma Records představí čerstvé album kvartetu Los Amargados, který je superskupinou hudebních experimentátorů s kořeny ve čtyřech různých zemích (George Cremaschi, Petr Vrba, Elia Moretti a Pasi Mäkelä).

Na festivalu se představují i hudební uskupení, jež defakto sestupují z plátna, jelikož jsou součástí premiérově představovaných filmových projektů: česko-islandští fyield, bromance duo Foukal a Romanutti a vzácný úkaz syrového muzikantství, filipínští filmaři a hudebníci The Brockas ve spojení s českými hosty.