Do historie

Národní filmový archiv identifikoval a předal do polské FINA (Filmoteka Narodowa – Instytut Audiowizualny) unikátní polskou verzi nacistického propagandistického snímku Katyň (Im Wald von Katyn, 1943). Při příležitosti Světového dne audiovizuálního dědictví představí NFA ve spolupráci s FINA kontext vzniku i archivní stopy tohoto snímku s ohledem na jeho rozličné verze. Součástí komentované projekce bude uvedení i málo známého filmu Tragédie v Katyni (Tragedija v Katynskom lesu, 1944), kterým se sovětská propaganda snažila příběh Katyně odvyprávět ve svůj prospěch. Program se bude ve své druhé části věnovat i širšímu historickému kontextu i českým a československým souvislostem.Filmy a jejich archivní život představí filmová historička a kurátorka NFA Iwona Łyko, historický kontext představí historik Michal Stehlík a besedy se zúčastní i zástupce občanského sdružení Katyňská rodina v České republice.Projekce:Im Wald von Katyn (F. Hippler, 1943) – polská verze, 9 minIm Wald von Katyn (1943) – německá verze (část Vinnica), 3 minTragédie v Katyni (J. Poselskij, 1944) – 13 minProgram proběhne při příležitosti UNESCO Světového dne audiovizuálního dědictví.Připraveno ve spolupráci s Muzeem Katyně ve Varšavě a polským filmovým archivem FINA.Filmy obsahují drastické záběry.Projekce bez rezervace.

Poválečný snímek ze série Československá filmová kronika přibližuje roli národních výborů při utváření nové tváře republiky. Na příkladu města Úpice sledujeme jejich kroky od řízení dopravy a výchovy mládeže po organizaci odsunu Němců. Film doplňují archivní záběry a komentář rozhlasového hlasatele Stanislava Kozáka.

Na základě dohody se SSSR z července 1946 o vzájemném přesídlení občanů se v roce 1947 do ČSR přistěhovalo kolem 40 000 volyňských Čechů a Češek. Rozsáhlá repatriační akce se neobešla bez komplikací. I těm se krátký film věnuje, avšak zůstávají ve stínu poválečného optimismu, s nímž byli přesídlenci posíláni do vylidněného pohraničí.

Pásmo poválečných filmů a rozhlasových reportáží přináší bezprostřední pohled na pohyby obyvatelstva v osvobozeném Československu. Jejich prostřednictvím se publikum seznámí s velmi úsporným a účelovým zobrazováním tématu odsunu Němců v dobových médiích. Vysídlovací akce se sice významně propisovaly do tehdejšího politického jazyka, v médiích se však větší pozornosti těšily dosídlovací programy, spjaté v Sudetech mj. i s přistěhováním reemigrantů. Pásmo vzniklo díky spolupráci Archivu Českého rozhlasu a Národního filmového archivu. Komentářem ho doprovodí jeho autoři – Tomáš Dufka (AČRo) a Terezie Hlaváčková s Alenou Šlingerovou (obě NFA).

Bytová krize a odsun Němců – zásadní témata poválečného Československa se potkala ve filmové agitce sestavené z dokumentárních záběrů i humorných scén. Snímek měl bořit představu pohraničí coby Divokého západu a přimět čekatele z bytových úřadů k osídlení těchto končin. Podobně jako hrdina filmu se měli obracet na Osidlovací úřad v Praze.

Propagandistický snímek reflektuje rétoriku volební kampaně roku 1948. Prostřednictvím černobílých kontrastů, emocionálních apelů a výhrůžek „návratem Němců“ nabádá občany a občanky, aby volby chápali jako morální povinnost vůči budoucnosti nastupující mladé generace.