Doku.Reality

Šest teenagerů, kteří nikdy neopustili domov, je spojeno se šesti staršími lidmi, kteří se domnívají, že jejich cestovatelská éra už skončila. Společně vyrážejí na cestu po Japonsku spojenou s honbou za pokladem. Výzvy prověřují jejich znalosti, týmovou spolupráci i schopnost navázat vztah napříč generacemi. Ve hře je výhra 50 000 liber.Na rozdíl od svého zjevného předobrazu Race Across the World nesází na hektické tempo a dramatický střih. Jeho síla spočívá v generačním střetu. Protože mezi soutěžícími figurují i lidé ve velmi vysokém věku, pořad se méně soustředí na extrémní výzvy a více na autentické vztahy a emocionální momenty. Nejdůležitějším prvkem je skutečnost, že soutěžící se před začátkem neznají.

Vše odstartoval rok 1999, kdy v Nizozemsku vznikl formát Big Brother. Ten představil koncept nonstop sledování a izolace. Rok nato (2000) přišel Survivor (Kdo přežije – americká verze veřejnoprávního formátu švédské televize Expedice Robinson), který přidal herní strategii, intriky a drsnou eliminaci. Diváci a divačky byli fascinováni tím, jak se chovají „skuteční lidé“ v extrémních situacích. Do této éry spadá i masivní nástup talentových show jako Pop Idol / American Idol (2001/2002). Úspěšná éra reality show pokračovala až do příchodu nové vlny hrané tvorby, která byla spojena především se streamovacími službami. Na přelomu nultého a desátého desetiletí se zdálo, že koncepty reality show jsou vyčerpány a že diváctvo přestávají bavit. Další zásadní proměnu přináší streaming přibližně od druhé poloviny 10. let. Netflix a následně další služby zjišťují, že reality formáty jsou relativně levné, dobře cestují mezi teritorii a výborně se hodí k binge-watchingu. Reality TV se během čtvrtstoletí proměnila z nápadného televizního žánru založeného na sledování „obyčejných lidí“ v jeden ze základních způsobů, jakými současná audiovizuální kultura vyrábí příběhy, osobnosti a diváckou participaci. Reality show dnes možná působí méně dominantně než v době Big Brotheru, ale principy reality TV jsou ve skutečnosti přítomné v audiovizi více než kdy dříve.

Jak v nás žije historie, kterou jsme sami nezažili? Dokumentární experiment ODSUN – Národní konstelace otevírá téma vyhnání sudetských Němců prostřednictvím skupinové konstelace vedené psychiatrem Ivanem Věrným. Účastníci vstupují bez scénáře do rolí spojených s poválečnými událostmi a sledují, jaké pocity a vztahy v nich tato situace vyvolává. Film není rekonstrukcí dějin, ale zkoumáním jejich otisků v nás. Od osobních rodinných příběhů přes společný prožitek směřuje k rituálu smíření. „Sto lidí v jedné hale a naše dějiny, do kterých jsme se rozhodli vstoupit prostřednictvím konstelace. V takovém měřítku jsme nic podobného nikdy nezkoušeli. Netušili jsme, co se mezi lidmi odehraje ani kam nás společný prožitek zavede. Při závěrečném rituálu smíření se dojetí přeneslo i na lidi ze štábu. V tu chvíli jsme byli součástí toho, co jsme přijeli natáčet. Doufám, že alespoň část té síly společného prožitku dokáže projít i skrze plátno.“ – Jan Látal

Dokumentární série o půlročním působení elitní české chemické jednotky na vojenské základně NATO ukazuje místa běžným smrtelníkům nepřístupná. Mezi stovkou vojáků jsou na misi v Litvě i vojenský záchranář Martin, první Čechomexičan v Armádě ČR Jan, odmořovač Martin, logistik Filip, střelec Jakub a kaplan David. U běloruských hranic probíhá ruské cvičení Západ 2025. Litevský vzdušný prostor narušují ruské drony. Češi cvičí přežití s norskými specialisty, absolvují kurz bojové medicíny, simulaci masivních krvácení a amputací. V trenažeru „killhouse“ trénují pod palbou taktiku boje v budovách. Vánoce bez blízkých zvyšují stesk po domově. Zpravodajské agentury ukazují roli Evropy ve válce na Ukrajině a proměnlivé postoje USA. Dronové záběry evokují novou realitu válčení. Tanky, internet, kybernetické útoky a dezinformace. Co se skrývá za vzletnými slovy o obraně státu? Je těžší svobodu ztratit a získávat ji zpět, nebo si svobodu hlídat a udržet?

Přístup k důstojnému bydlení je mezinárodně uznávaným lidským právem. Proč se proměnilo v nedostupný investiční artikl? Nová šestidílná dokumentární série Země bez domova nahlíží do životů lidí, pro které se stabilní bydlení stalo nedosažitelným cílem. Prostřednictvím osobních příběhů a práce soc. pracovníků odhaluje, jak absence domova ovlivňuje práci, zdraví a rodinné vztahy. Je bytová nouze důsledkem osobních selhání, nebo především problémem systému, který nedokáže zajistit dostupné bydlení?