víra
Naomi
Naomi je třiadvacetiletá Francouzka se senegalskými kořeny. Její rodiče konvertovali k islámu a ona teď konvertuje k judaismu. Kombinace osobní zpovědi a umělecké instalace přesazuje mladou ženu do pozic, z nichž prozkoumává různé aspekty své identity a pátrá po významu komunity a podstatě náboženské víry. „Výsledné formy nejsou pouhou dokumentací, ale transpozicí, ba dokonce sublimací společné zkušenosti.“ — Le Fresnoy Studio national des arts contemporains Zdroj citátu: https://www.lefresnoy.net/en/ecole/etudiant/627/
režie: Jérémie Danon
originální název: Naomi
země: Francie
rok: 2026
délka filmu: 17 min.
Nehmotní kultúrni dediči
Veľká noc je najväčším kresťanským sviatkom v roku. V príkladnej podtatranskej dedine Lendak je prežívanie viery spolu úzko späté. Mladá generácia filozofuje nad vlastným spôsobom ich zachovania.
režie: Ester Halagová
originální název: Nehmotní kultúrni dediči
země: Česká republika, Slovensko
rok: 2026
délka filmu: 10 min.
Tanec duší
Día de los Muertos je osou autorského dokumentu, který nás uvádí do komunity v Oaxacké vysočině v Mexiku. Voice over stylizovaný jako hlas jedné z duší, které se během „dne mrtvých“ vracejí mezi živé, doprovází sérií výjevů zachycujících noční atmosféru jednoho z nejdůležitějších mexických svátků. Připomínka zemřelých, rej morbidních masek, atmosféra nočního veselí, ale i pocit vytržení z každodennosti a získání nové energie do dalšího života, to vše se potkává ve sledu situačních scén i čistě náladotvorných momentek.„Postupem času jsem pochopil, co Muertada znamená pro komunity v údolí Ella, neboť věříme, že se duše našich blízkých vracejí, aby s námi tančily.“
režie: Ramón Llaven
originální název: El baile de las ánimas
země: Mexiko, Kanada
rok: 2026
délka filmu: 73 min.
Tichá mše
Každou první sobotu v měsíci se na chorvatských náměstích schází členové ultrakonzervativního náboženského hnutí Rytíři neposkvrněného srdce Panny Marie. Pokaždé je tam i umělkyně a aktivistka Arijana Lekić-Fridrih, dokud ji nevykáže policie, protože ženám je vstup zakázán. Fascinující observace zachycuje střet protichůdných sil ve veřejném prostoru, i koexistenci dvou ženských archetypů – svaté rodičky, která se tiše usmívá ze svatého obrázku, a bohyně v rudých šatech, která svou performancí bojuje proti patriarchálnímu násilí na ženách.„Veškeré umění je politickým vyjádřením.“ — Arijana Lekić-Fridrih Zdroj citátu
režie: Karla Jelić
originální název: Tiha misa
země: Chorvatsko
rok: 2026
délka filmu: 15 min.
Ty, které byly Lucií
V režisérčině rodné vesnici na Sicílii je už po staletí zvykem pořádat v létě procesí věnované mučednici svaté Lucii. Jedna místní dívka je vždy zvolena, aby ztvárnila světici, která byla v době římského pronásledování křesťanů mnohokrát týrána různými mužskými autoritami. Autorka tu natočila sérii rozhovorů se ženami, které Lucii během let ztvárňovaly, a doplnila je o dobové amatérské záznamy procesí. Ukazuje tak nejen jak se proměňuje vnímání osobnosti světice z pohledu zástupkyň různých generací, ale zároveň předkládá historii sicilských žen jako takových, jimž je dokument také dedikován.
režie: Clizia Centorrino
originální název: Les Lucia
země: Francie, Itálie
rok: 2026
délka filmu: 80 min.
Vzorné dívky
V katolickém nápravném zařízení pro dospívající dívky v Lodži se každodenní život řídí disciplínou, dohledem a vynucenou poslušností. Nenápadná kamera pozoruje vztahy mezi dívkami i jejich interakce s dospělými zaměstnanci. V intimních rozhovorech vypráví o událostech ze své minulosti: o zneužívání drog, násilí v rodině i trestné činnosti. Rozmanité osudy spojuje vědomí, jak obtížné je uniknout vlivu rodiny a prostředí, v němž člověk vyrůstá. Pokusy vzepřít se vlastní minulosti navíc probíhají v prostoru prostoupeném strachem a nedůvěrou, kde se dívky navzájem udávají. Přesto mezi nimi vznikají přátelství a chvíle vzájemné blízkosti a tíživou každodenností místy probleskuje humor. Snímek obrací známé mechanismy vězeňských filmů k ženským protagonistkám a zdůrazňuje specifičnost jejich zkušenosti v nápravném zařízení. Osamělost i bezmoc vůči instituci odhalují obecnější logiku systému, který se pokouší napravovat důsledky společenských nerovností, aniž by se obracel k jejich řešení. „Zlomené srdce pořád bolí, ale míň než dřív.“
režie: Ania Winiarska
originální název: Good Girls
země: Švédsko, Finsko
rok: 2026
délka filmu: 75 min.