Česká televize

Dokumentární film přináší příběh zpěvačky, která se během své kariéry stala ikonou české hudební scény. Film zachycuje její cestu od dětství v Krkonoších, přes divadelní začátky v Semaforu až po první úspěchy na hudební scéně, ale i boj se závažnou nemocí. Anna K v tomto filmu prokazuje nejen svou sílu a odhodlání, ale i lásku k hudbě, lidem, přírodě a životu. Film režiséra Víta Bělohradského se zamýšlí nad zdroji její inspirace a síly, ale zachycuje zároveň autenticky křehkost a citlivost, které jsou jí vlastní.

Tři muži, kteří podstoupili vazektomii, komentují své důvody k zákroku. Mnoho dětí, pohodlná antikoncepce i rozhodnutí o životě bez dětí. Jde o důvody ryze lidské, i když pro někoho kontroverzní. Téma dobrovolné mužské neplodnosti je v české společnosti stále tabu, vazektomie je u nás legální teprve 11 let, ale zákroků každý rok přibývá. Androlog Lukáš Bittner, biolog Stanislav Komárek a gynekoložka Helena Máslová mají na téma různé názory. Máme se bát, že se muži stanou dobrovolně neplodní, nebo jde o moderní metodu antikoncepce, která nenechává tuto zátěž jen na ženách?

Látka, která zachraňuje životy a zároveň je ničí. Jak fentanyl funguje v lékařství a komu pomáhá od bolesti? A jak vypadají osudy těch, kteří se stali oběťmi této silné a návykové drogy?

Dokumentární romance dvou mladých lidí s hendikepem, kteří se pokoušejí postavit na vlastní nohy... Ondra i Lucka to v životě nemají snadné, oba mají mentální hendikep, který je limituje v možnostech najít si samostatné anebo společné bydlení. Zároveň ale stejně jako většina lidí v jejich věku přirozeně touží vypadnout z rodného hnízda, žít si po svém bez rodičovského dohledu a mít vztah. Organizace Rytmus nabízí možnost vyzkoušet si všechny tyto tužby formou tréninkového bytu. Podaří se Lucce a Ondrovi vyjít si navzájem vstříc ve společném bytě? Dokáží jejich rodiče přijmout fakt, že jejich hendikepované dítě je vlastně dospělé? A vydrží jejich vztah každodenní soužití? Dokument vyrobila Česká televize ve spolupráci s organizací Rytmus – od klienta k občanovi, z.ú.

Co pomáhá teenagerům s vážnými psychickými problémy vrátit se do normálního života? Mozaika příběhů dětí a rodičů se zkušeností s hospitalizací v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany ukazuje způsoby léčby, díky kterým se děti můžou vrátit k plnohodnotnému životu i po tak vážných problémech, jako jsou deprese, sebevražedné sklony, sebepoškozování nebo porucha příjmu potravy.

Už nikdy válku, ponížení a nespravedlnost! Budování poválečného Československa v letech 1945–1948 v mozaice unikátních deníkových zápisků a dosud neuveřejněných rodinných filmů... Vývoj, kterým po skončení druhé světové války Československo procházelo, byl překotný a nabitý velkými událostmi. Nejprve nastalo nelítostné účtování se zrádci a kolaboranty. Na občany německé národnosti byl uplatněn princip kolektivní viny a téměř všichni byli násilně vystěhováni mimo hranice ČSR. Změny nastaly také v hospodářství, které zakoušelo první vlnu znárodňování. Mezi politickými stranami hráli hlavní roli komunisté, jelikož mnohým připadali jako garance toho, že se už nikdy nebudou opakovat problémy první republiky a hrůzy protektorátu. Své dominantní postavení potvrdili ve volbách v květnu 1946. Klement Gottwald a komunisté dostali zelenou. A co na to občané ČSR?

Generaci X se také říká Husákovy děti. Narodily se mezi lety 1965–1980 v tuhém socialistickém režimu, ale v dospělosti už zažívají svobodu se vším, co přináší i bere. Jejich zkušenost s všeprostupující propagandou, cenzurou a nesvobodou z nich činí spíše rezervované pesimisty. Ve svobodných poměrech 90. let zažívají vesměs euforii z nabyté svobody, ale představy jednotlivců o tom, co přijde a kam by se měl svět po pádu železné opony ubírat, se liší. Stejná zkušenost se tak paradoxně stává něčím, co je spojuje i rozděluje.

Zetkaři přišli na svět v letech 1996–2012. Vyrůstají ve světě zásadních změn a krizí. Celosvětová finanční krize, klimatická krize, geopolitické krize, terorismus, blízkost války, to vše přináší změnu paradigmatu a generace Z to silně vnímá a chce měnit svět k lepšímu. Je citlivější, ale o to silnější zodpovědnost za budoucí svět vnímají. Žijí online a v rychlém tempu přijímají a vstřebávají nové poznatky. Kriticky nahlížejí na staré pořádky a jejich neměnnost nepovažují za dogma. O to ostřeji narážejí na generaci svých rodičů a prarodičů. Ti jejich svět nedokážou vždy přijmout, proměnil se mnohem rychleji než v předchozích dekádách, což vede k větším konfliktům. Někteří starší mladým posměšně říkají sněhové vločky a mladí jim to vracejí nálepkou boomeři.

Po stovkách let se díky Zoo Praha vrací domů do Kazachstánu poslední druh divokého koně, kůň Převalského. V červnu 2024 odstartovala dvě armádní letadla se speciálním nákladem na palubě. Sedm koní Převalského míří přes Istanbul a Baku na staré opuštěné letiště Arkalyk ve středním Kazachstánu. Tak začíná návrat divokých koní do Zlaté stepi, která byla původně jejich domovem.

Otevřená zpověď režisérky přináší neobvykle upřímný pohled na náhradní rodičovství. Odkrývá nelehkou cestu, kterou s přijatou dcerou procházely, a spolu s dalšími náhradními rodiči hledá odpovědi, které by jí pomohly pochopit náhlé odloučení na prahu dceřiny dospělosti. Snaží se vyrovnat s pocity bezmoci, vlastního selhání i nekonečné lásky. Film je ale zejména příběhem všech dětí, které se potýkají s následky opuštění a otřesení základních jistot v samých počátcích jejich života. Nesou si zátěž, kterou si nezvolily a jež přesahuje veškeré dětské síly. Právě náhradní rodiče jsou těmi, kdo jim mohou pomoci ji nést. Otevřená sonda do tématu náhradního rodičovství nic neskrývá a jde na dřeň, přesto ukazuje především sílu pouta bezpodmínečné rodičovské lásky bez ohledu na to, zda jej nazveme náhradní nebo pokrevní.

Česká kotlina neměla ženu v čele státu od vlády Marie Terezie a obecně je žen v politice poskrovnu. Společnost je stále vnímá jinak, zejména ve veřejném a politickém působení. Jak to ovlivňuje schvalování zákonů a proč jsou ženy potřeba? V epizodě uvidíme příběhy dvou žen, které se rozhodly ženská práva prosazovat v reálné politice. Milada Horáková se během první republiky neúspěšně snažila změnit zákon o rovnovážném vztahu mužů a žen v manželství, Johanna Nejedlová svými aktivitami pomohla ke schválení nové definice znásilnění. Na jaké potíže narážejí ženy v aktivní politice?

Dlouhou dobu bývaly ženy především objekty mužské touhy a inspirace. Umělecká díla hojně zobrazovala zejména nahá ženská těla. Ale musí být žena nahá, aby byla opravdu vidět? Jak ženy svým uměním mění zažitý pohled na ženské tělo? Radikální postoj reprezentovala výrazná filmová osobnost, žena, která se dokázala svou razancí prosadit v mužském světě, filmová režisérka Věra Chytilová. A její dnešní následovnice rostou jako houby po dešti. Umělkyně Marie Lukáčová skrze filmy, kresby i rapové songy podrývá dnešní stereotypy týkající se (nejen) ženských těl.

Mezi mladými lidmi narůstá počet úzkostí, depresí a sebevražd. Rodiče jsou často bezradní a neví, kde hledat pomoc. Odborníků na duševní zdraví dětí a dospívajících je totiž v Česku nedostatek a čekací lhůty jsou i několik měsíců. S psychickými potížemi se potýkají i hrdinové a hrdinky tohoto dokumentu. Dvacátníci Karolína, Jakub, Kristýna a Michael nabízejí otevřený a upřímný vhled do toho, jaké to je prožívat duševní krizi. Zároveň ale spolu se svými rodinami a blízkými přibližují, co jim pomohlo a doteď pomáhá vést plnohodnotný život.

Proč česká justice postihuje přísnými tresty samopěstitele konopí? Jsou tyto tresty přiměřené a spravedlivé, nebo nastal čas k jejich revizi? ... Česká vězení praskají ve švech.

Kdo se stará o ohrožené děti v Táboře? Zatímco rodiče čelí sociálním problémům, děti tráví čas na mobilu a na ulici… Dějiště hraného seriálu Ratolesti dokumentárním pohledem režiséra I. Bystřičana.

Lucie vychovává trans dceru a organizuje podpůrnou skupinu pro další rodiny trans dospívajících. Co potřebují v této situaci děti, co jejich rodiče a co má dělat škola? Nový dokumentární film navazuje na hraný seriál Ratolesti.

Je pro ukrajinskou matku těžší dostat práci v oboru, anebo najít dětem školu? Dokument Natálie Císařovské sleduje válečné uprchlice Marii, Ludu a Olgu v jejich úsilí o integraci v Česku.

Portrét Joy Adamsonové, pozoruhodné ženy, autorky bestselleru o osudech lvice Elsy a průkopnice v ochraně divokých zvířat, která se narodila v Opavě právě před 115 lety. Dokument pracuje s dosud unikátními, nově objevenými záběry z jejího života.