Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
ani nicota není bez stínů

ani nicota není bez stínů

režie: Rainer Kohlberger
originální název: not even nothing can be free of ghosts
země: Rakousko, Německo
rok: 2016
délka filmu: 11 min.

synopse

Film vzniklý bez kamery, vytvořený algoritmy naprogramovanými k práci s rytmem světla, prozkoumává topologii temného prostoru a zároveň divákovo vnímání vibrujícími světelnými kompozicemi, které díky tempu svého zjevování a zanikání zanechávají stopu v jeho mysli i po opuštění tmy promítacího sálu.Vizuální umělec Rainer Kohlberger (1982) pochází z Rakouska a žije v Berlíně. Vytváří experimentální filmy, instalace a videa s algoritmicky generovanými animacemi, kterými doplňuje živé performance. Obdržel cenu ZKM AppArtAward za umělecké inovace. Jeho díla zkoumají hranice divákova vnímání a hrají si s nedokonalostí a subjektivitou lidské percepce.

„Ve svém filmu z „ničeho“ odhaluje neustálá pulzace pomocí algoritmů materiálnost ve stavu mezi bytím a nebytím, vždyť hmota je pouhá fluktuace vakua.“

biografie

Film vzniklý bez kamery, vytvořený algoritmy naprogramovanými k práci s rytmem světla, prozkoumává topologii temného prostoru a zároveň divákovo vnímání vibrujícími světelnými kompozicemi, které díky tempu svého zjevování a zanikání zanechávají stopu v jeho mysli i po opuštění tmy promítacího sálu.Vizuální umělec Rainer Kohlberger (1982) pochází z Rakouska a žije v Berlíně. Vytváří experimentální filmy, instalace a videa s algoritmicky generovanými animacemi, kterými doplňuje živé performance. Obdržel cenu ZKM AppArtAward za umělecké inovace. Jeho díla zkoumají hranice divákova vnímání a hrají si s nedokonalostí a subjektivitou lidské percepce.

více o filmu

režie: Rainer Kohlberger
producent: Rainer Kohlberger
zvuk: Rainer Kohlberger

další filmy v sekci

Z jejího království
Vzpomínky na zvuky, všední artefakty, úlomky situací, vizuální stopy gest i na drobné projevy vnitřních pohybů křehce evokují mezery a ztráty v deníkové úvaze o svrchovanosti prostoru a chování, trvání ne/štěstí a soustředění se na přítomný okamžik jako obranu proti vyčerpání. „Film o absenci/bolestné ztrátě; snaha vyvolat ‚její‘ gesta a blízkost pomocí roztříštěných úlomků paměti, připomínek zvuků a rozkládajícího se ticha.“ V. Guilbert
osobní program

Z jejího království

Vincent Guilbert
Japonsko / 2019 / 10 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Bez názvu, 1925, část třetí
Když zavřu oči, všechno zůstává stejné, říká autorka v úvodu filmu. Situace a drobnosti z andských vrcholků a vesnic zachycuje na cestě, již v roce 1925 prošel její židovský dědeček původem z Rumunska, aby zde získal peruánské občanství, které mu pak o dvanáct let později umožnilo zachránit rodinu z Evropy. „Meditativní snímek prostoupený silnou atmosférou. Cesta oživující vzpomínky, jež staví tváří v tvář realitě. Film byl natočen na 16mm materiál s vysokým kontrastem, který se bohužel už nevyrábí.“ M. Pillerová

Bez názvu, 1925, část třetí

Madi Piller
Kanada / 2017 / 11 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Tekutá krajina
Vycházeje z dvouleté studie a hromadění obrazů vytvářených nestejnorodými mokrými procesy vyvolávání 16mm filmu zkoumá autorka podoby vizuality materiální tekutosti, aby tak komponovala oslavu neviditelných mikro a makrostruktur, jejichž chiméry se obnažují v pohyblivých vzorech.„Často mě inspiruje krása chyb na analogových filmech a využívám nežádoucí analogový vizuální šum a obrazy, například prach či stopy po vodě, abych tvořila imaginární filmové krajiny.“ N. Wang

Tekutá krajina

Nan Wang
Nizozemsko / 2017 / 12 min.
sekce: Fascinace
Středoevropská premiéra
Konkrétní film
Autor vychází z principu konkrétní hudby, vrství a důmyslně překrývá obrazy do takové mohutnosti, až vznikají abstraktní kompozice osobních vzpomínek, a tematizují tak jejich proměnlivost díky selektivitě paměti i možné- mu rozlišení digitálního média. Japonský filmař a programátor Makino Takaši (1978) byl ve své tvorbě ovlivněn londýnskými Quay Brothers, vyznává eklektický přístup a čerpá z videoartu a rozmanitých filmových technik. Obraz a hudební doprovod vnímá jako rovnocenné složky díla. Za svůj film Generator (2012) získal cenu Tiger Award na MFF v Rotterdamu.„Začít konkrétním, přejít k abstraktnímu a následně užít abstraktní k vytvoření konkrétní abstrakce byla výzva.“

Konkrétní film

Makino Takashi
Japonsko, Nizozemsko / 2015 / 24 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Hrvoji, podívejme se na tebe z věže
Hudebně ruchová kompozice táhne archeologickou koláž pozorování otisků životů v krajině a úvah o pomíjivosti a odkazu historie. Motivy znovuoživení a možného návratu sbírá při putování zeměmi bývalé Jugoslávie, které završuje návštěva opuštěné rodinné farmy, nyní přístupné pouze nelegálním překročením hranic Evropské unie.   „Prostřednictvím společného prožívání střetávání dějin s přítomností do své práce zahrnuji složitost krajiny, a během tohoto procesu vyjadřuji pochybnosti nad vlastním nostalgickým a toužebným pohledem.“ R. Ferko
osobní program

Hrvoji, podívejme se na tebe z věže

Ryan Ferko
Kanada, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko / 2019 / 17 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
V tomto údolí ke spočinutí stvořeném, vydechnu naposled…
Bloudění okrajem temnoty se zachytává na zrnitých předmětech a vytahuje ze tmy váhavé znaky hledaného útočiště. Jemnou prací se světlem autor kreslí jedinečné místo ponořené do ticha i nejistoty orientace na rubu konkrétních vyobrazení krajin a domů. „Tématem, které v mých dílech zkoumám jsou ‚cesty‘, ať už jsou to cesty fyzické, nebo metafyzické. Nepřímo se tak dotýkám osamění člověka a samoty míst.“ SJ. Ramir

V tomto údolí ke spočinutí stvořeném, vydechnu naposled…

SJ. Ramir
Austrálie, Nový Zéland / 2017 / 5 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
KAMERA (Poznámky o filmu 10)
Úvaha nad dohledem, jež se dramatizuje panickými a úzkostnými záchvaty člověka v bílé místnosti bez oken a dveří, reflektuje všudypří- tomnost zdánlivě nenápadného pozorování. Nemožnost objektivity pohledu skryté kamery zdůrazňují reaktivní změny jejího úhlu pohledu, když na ni postava útočí. Rakouský filmař a kurátor Norbert Pfaffenbichler (1967) je průkopníkem videoartu a zakládajícím členem skupiny VIDOK. V tvorbě často kombinuje elektronickou hudbu a abstraktní projekce. Byl kurátorem významné skupinové výstavy Abstraction Now v Künstlerhaus ve Vídni (2003), pracující se sluchovými vjemy generovanými počíta- čem. Na MFDF Ji.hlava byl uveden jeho film Intermezzo (Poznámky o filmu 4) (2012).„Camera, krátká etuda na téma skrytá kamera, je součástí mé série poznámek o filmu, která se zabývá různými náměty z dějin a teorie filmu.“

KAMERA (Poznámky o filmu 10)

Norbert Pfaffenbichler
Rakousko / 2015 / 13 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
nejvíc
Rozjímavá analýza aparátu vidění a vnímání společného všem bytostem se dvěma očima vepředu upírá pohled do dálav a ve vtahujícím percepčním experimentu zkoumá představivost hloubky pole a iluzivní soudržnost obrazu, přičemž problematizuje rutinní způsoby nahlížení na věci, tvary, pohyblivosti a jevy kolem nás. „Tohle je tanec mezi vaším mozkem a světem. Koupáme se v interferencích mezi smyslovými daty a tím, co může být tam venku. Půjdeme do jiné země, vyzkoušíme jiné moře. Jedna plus jedna se rovná tři.“ R. Kohlberger

nejvíc

Rainer Kohlberger
Německo / 2018 / 13 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
JOKOPIMJED/DEJMIPOKOJ
Remake slavného filmu Mana Raye Emak Bakia (1926) metodou bezkamerového vytváření filmových obrazů v kontrastní černobílé vizualitě, dosažené při ručním vyvolávání, odkazuje na původní film i obsahově: v návaznosti na motivy smrti pracuje s artefakty a dokumenty z útoků amerických dronů na pákistánské území v roce 2015. Kathryn Rameyová (1967) je americká filmař- ka, antropoložka a pedagožka na Emerson College v Bostonu. Manipulacemi s celuloidem a ručním vyvoláváním filmového pásu vytváří nové audiovizuální formy, které hledají průsečíky mezi antropologickou studií a experimentálním filmem. Její díla získala řadu ocenění na mezinárodních festivalech. „Kombinováním experimentálních postupů filmové avantgardy s antropologickou metodikou a teorií se mé filmy a instalace snaží odejmout dokumentárním filmům aureolu ,reálnosti‘ a vzbudit v divákovi touhu po hledání příběhů utlačovaných dominantní kulturou médií.“  

JOKOPIMJED/DEJMIPOKOJ

Kathryn Ramey
Spojené státy / 2016 / 7 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Prvky 1, 2, 3
Strom, voda, dům. Zkoumání částic vyobrazení a hudebních vět skládaných do soustav dojmů a jednoznačností s charakteristikami pohybu, kontrastu a stylistických příznaků, jimiž jsou formulovány popisy základů ve studii vratkosti a pevnosti zobrazení. „Celuloid musí pokračovat!“ T. Burlin

Prvky 1, 2, 3

Tomaž Burlin
Francie / 2017 / 7 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Pole v mlze
Trpělivé trvání mlhy překrývající stromy v údolí řeky Eden na severozápadu Anglie v neklidném záběru upoutává pozornost diváka na viditelné pole obrazu, zatímco jeho rám zdů- razňuje hranici neviděného ve fenomenologickém klidu tušené krajiny. John Woodman (1948) se věnuje experimentálnímu filmu a videoartu, o kterých napsal i několik knih (Structure of Chance, In Search of the Sacred, Sequences). Jedním z hlavních témat jeho tvorby je krajina a proměny jejího vnímá- ní v závislosti na čase, ročním období a světle. Jeho díla byla představena na mnoha meziná- rodních festivalech.„Film Pole v mlze zkoumá světlo, trvání, odkrývání, zjevování i mizení. Byl natáčen v mlze, z níž obraz postupně vystupuje a zase v ní mizí a umožňuje nám reflexivní a kontemplativní vizuální zážitek.“

Pole v mlze

John Woodman
Velká Británie / 2015 / 8 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Pro Delii
Film vytvořený na 35mm materiál bez kamery, věnovaný britské hudebnici a skladatelce elektronické a konkrétní hudby Delii Derbyshireové, pracuje v obrazech s jejími kreslenými partiturami a vizualizacemi zvukových a hudebních nápadů a je doprovázen hudební koláží ze zvukových kompozic pro divadelní představení. Tvůrčí kořeny britské filmařky Mary Starkové jsou v textilní tvorbě, kterou se inspiruje i ve svých filmech. Její audiovizuální díla experimentují se zvuky, vyrůstajícími z prostředí továren a záznamových a projekčních přístrojů. Kromě filmů vytváří i audiovizuální instalace, ve kterých pracuje s lidským tělem, světlem, stínem a matérií filmového pásu.„Ve své tvorbě pracuji přímo s filmovým pásem. Považuji jej za so chařský materiál, zkoumám, jak jej prezentovat coby vizuálně hmatovou matérii, která si zaslouží být středem zájmu.“

Pro Delii

Mary Stark
Velká Británie / 2016 / 17 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt