Bazinův film

Film je esejistickou studií o možnostech propojování sportu a filmového média. Pomocí tradice francouzské filmové teorie a filozofie režisér analyzuje sportovní výkony americké tenisové legendy Johna McEnroe zachycené na 16mm filmu. Film nabízí kontemplaci nad vztahem trvání (durée), plynutí času a pohybu.  

Utopickou budoucnost jako cizí území nám ve vložených hraných pasážích ukazuje dokument věnovaný ekonomickým, společenským a politickým hlediskům možného příštího vývoje. Šest osobností z různých sfér kultury a společnosti tu v promluvách reflektuje budoucnost jako otázku času, člověka i světa.

Tématem filmu je integrace strojů do běžného života. Na jedné straně jsou roboti velmi užiteční, na straně druhé často nahrazují lidi v zaměstnání, ba je dokonce mohou ohrožovat na životě. Snímek je montáží rozhovorů s pracujícími a různými specialisty a záběrů z míst, kde se již běžně roboti využívají. 

Alain Badiou, narozený roku 1937 v Maroku, prokázal své výjimečné schopnosti v mnoha vědních oborech, ale proslul především jako filozof. Režisérské duo bratří Kalyanů natočilo o Badiouovi první celovečerní film, ve kterém sám filozof vypráví o své práci i osobním životě a představuje své myšlenky.

Cinecittà, město filmu na Tiberu, dalo Mussolinimu na 300 filmů a lidem nové nebe hvězd. Dokument kombinující historická fakta s inscenovanými výpověďmi hereckých ikon vykresluje obraz italské továrny na sny nejen jako produktu propagandy a kapitálu, ale odhaluje také vztah mezi fašismem a Hollywoodem.

Hlasem Samuela L. Jacksona doprovázená audiovizuální ilustrace rukopisu, který význačný americký spisovatel a aktivista James Baldwin nikdy nedopsal. Strhující historie boje Afroameričanů proti bílé nadřazenosti podávaná z perspektivy nevěřícího údivu, že se něco takového vůbec dělo a stále ještě děje.

Vybavena starodávným mikroskopem, vynalezeným v 17. století obchodníkem s textiliemi Antonim Van Leeuwenhoekem, podniká autorka cestu rodným Bruselem a zkoumá vše, co jí přijde pod ruku. Dlouhá série subjektivních makrodetailů roztodivných tvarů je provázena citáty z Van Leeuwenhoekových dopisů.

Snímek Almost Nothing představuje zákulisí organizace pro jaderný výzkum CERN. Pomocí rozhovorů s teoretickými fyziky, techniky i dalšími zaměstnanci odhaluje každodenní chod organizace i místní jídelny, zároveň se probírají nejvýznamnější otázky o vesmíru, jimiž se věda v současnosti zabývá. 

Skupina patnácti vědců odjíždí na Antarktidu, kde na výzkumné stanici stráví 13 měsíců, během nichž pozorují nebe z nejlepšího místa na naší planetě. Zářivé pláně sněhu, černé noci plné hvězd, ale také izolace, frustrace a touha utéct zpět do civilizace, o tom všem vypovídá filmový deník jednoho člena týmu.

Vandana Verma dennodenně cestuje po Marsu a pořizuje fotografie jeho povrchu. Neopouští při tom laboratoř NASA v kalifornské Pasadeně, odkud řídí mobilní robotické vozítko Curiosity. Pohlcující esejistický dokument se společně s ní a dalšími odborníky na vesmírný výzkum a média zamýšlí nad záběry z planety vzdálené desítky milionů kilometrů. Mars se tak stává ideálním místem pro průzkum našeho paradoxního vztahu k fotografii a úvahu nad tím, zda nám snímky z vesmíru, ale také z různých míst planety, zprostředkovávají realitu, nebo ve skutečnosti vytvářejí její alternativní verzi, k níž bychom měli přistupovat mnohem obezřetněji. „Obraznost související s planetou Mars odhalje mnohé o našem vztahu k obrazům i o samotné planetě. Cílem tohoto filmu je zhmotnit před námi spektrální kvalitu definice obrazu.“ M. Långström

Snímek na pomezí dokumentárního a hraného filmu je mnohovrstevnatým portrétem objevitele bitové jednotky Clauda Shannona, jehož vědecké práce položily základy IT a umělé inteligenci. V rozhovorech s osobnostmi vědecké komunity, v archivních záběrech a hraných scénách se vyjevuje životní a profesní příběh opomíjeného génia, jenž se kromě přelomových objevů věnoval rovněž podivným a neužitečným vynálezům, žonglování a podvádění v hazardních hrách. Shannonovy teorie a technologické principy navíc film zobrazuje didaktickými animacemi ve formě srozumitelné i laikům. „Claude Shannon by měl být příkladem pro všechny v jakékoli tvůrčí oblasti. Nikdy neztratil dětskou zvídavost. Ta někdy revolučním způsobem změnila svět; někdy ho rozpálila doběla.“ M. Levinson 

Tisíce dětí dnes přicházejí na svět za účasti třetí strany v laboratorních podmínkách. Dokumentární analýza sleduje motivaci klientů reprodukčních klinik, ambice lékařů a nenasycený trh metod početí. Nad otevřenými tématy zůstává viset otázka, kde končí reprodukční svoboda jedince.