Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Bo Hai
Bo Hai
Bo Hai
Bo Hai

Bo Hai

režie: Dužan Duong
originální název: Bo Hai
země: Česká republika
rok: 2017
délka filmu: 26 min.

synopse

Režisér vietnamského původu Dužan Duong ve své nové dokufikci pokračuje v portrétování života Vietnamců v české společnosti. Civilní příběh vypráví o mladíkovi, který pomáhá svému otci s prací ve večerce. Film na každodenních situacích ukazuje, jak mladí Vietnamci žijící od dětství v České republice ztrácejí kontakt s kulturou svých rodičů, ale zároveň se nemohou stát plnohodnotnými členy české společnosti. Snímek natočený především v delších statických záběrech v autentických lokacích připomíná současný filmový realismus. Zároveň je i bezprostřední generační výpovědí.

„#FilmzVecerky“ D. Duong

biografie

Dužan Duong (1991) se narodil v Hanoji, od čtyř let je ale vychováván v českém prostředí. Jeho filmařské začátky souvisejí s natáčením vlastních tanečních výstupů. Natočil krátkou dokufikci Mat goc (2014, MFDF Ji.hlava 2014) o svém vztahu k rodnému Vietnamu. Podílel se i na filmu Lukáše Kokeše V.I.P. / Vietnamese Important People (2013, MFDF Ji.hlava 2013). Film Bo Hhai financoval z crowdfundingu.

více o filmu

režie: Dužan Duong
hrají: Viet Anh Duong, Hai Van Duong, Tomáš Lipský, Thi Minh Nguyen, Hana Houbová
producent: Jan Syruček, Petr Kubica
scénář: Dužan Duong
kamera: Adam Mach
střih: MIchal Böhm
zvuk: Adam Bláha

další filmy v sekci

Morava, krásná zem III
Po staletích útlaku se v rytmu lidové hudby a speed metalu probouzí duch moravského Slovácka. Krojovaný zombie horor pod dohledem novodobého Adama a Evy z AZ kvízu mísí antickou tragédii s etnografickou studií, biblickým podobenstvím a pokleslými žánry. Petr Šprincl podvrací posvátné mýty a v kulisách folklorních motivů satiricky poodhaluje temné základy společenských rituálů. Po nacionalismu a fašismu, jimž se věnovaly předchozí díly jeho moravské epopeje, pokračuje variací na divadelní hru bratří Mrštíků Maryša, prodchnutou satanismem.   „Trilogie Morava, krásná zem začíná příslušností ke svému kmeni, kroji a folklóru, pokračuje zrozením slováckého fašisty a jeho porážkou ďábla, aby v závěrečném díle vypuklo pohanské inferno.“ P. Šprincl
osobní program

Morava, krásná zem III

Petr Šprincl
Česká republika / 2019 / 65 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Všechno bude fajn
Původním plánem producenta Čestmíra Kopeckého bylo natočit film o proměnách Brna. Režisér Robin Kvapil se spoluscenáristou Pavlem Šplíchalem ale toto zadání posunuli do podoby připomínající Šplíchalův ironický blog Prigl. V „laskavě-anarchistickém“ pásmu se Brno stává epicentrem sarkastického pohledu na českou společnost. Naivně blábolivý normalizační dokument o Brnu, kterým Kvapilův film začíná, se transformuje do zahořklých monologů, které televizní komentátor pronáší přímo na kameru. Ty se střídají s hranými scénami, v nichž se potkávají brněnské politické elity, umělci i ztroskotanci. „Říká se, že Brno je jediný vtip, ve kterém se dá bydlet. Podle této logiky se odvíjí celý film.“ R. Kvapil

Všechno bude fajn

Robin Kvapil
Česká republika / 2017 / 71 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Člověk si sám se sebou vystačí, respektive nevystačí
Půlhodinový snímek se skládá ze soukromého videozáznamu, který pořídil divadelní tvůrce Petr Lébl v roce 1996, kdy působil jako hostující režisér inscenace Cyrana z Bergeracu v národním divadle v Tel Avivu. Většinu času sledujeme Lébla společně s kostýmní výtvarnicí Kateřinou Štefkovou v hotelovém pokoji, ovšem na okraji jejich nezávazných her nacházíme Léblovy skeptičtější komentáře na kameru. Zdánlivě banální home video dvou blízkých osob zároveň prolamuje hranice osobního a veřejného, života a inscenace. Oba účastníci totiž před kamerou stále hrají a inscenují, i když záznam není určen pro veřejnost.DETAIL:Mission Impossible – with Kateřina. Na Kateřinu pozor: její surové poznámky tě mají vytočit k zešílení. Nenech se zblbnout: nemá cenu jí opakovat, že si jí vážím. Raději se podle toho chovat v srdci.

Člověk si sám se sebou vystačí, respektive nevystačí

Jan Kačena, Nikola Krutilová
Česká republika / 2015 / 34 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
FC Roma
Kronika fotbalového klubu FC Roma, jehož členové musejí ostatní „gadžovské“ týmy ve třetí lize přemlouvat, aby s nimi vůbec hrály, se proměňuje v exkurzi po různých formách každodenní české xenofobie. Nenápadný pozorovatelský přístup filmařů dává vyniknout projevům charismatických trenérů, kteří se zdravým ironickým nadhledem glosují společnost, jež jim nedává takřka žádnou šanci. Právě promluvy různých protagonistů jsou nejvýraznějším prvkem strhujícího a zároveň bezvýchodně vyznívajícího dokumentu. Rasismus se ukazuje jako absurdita, která je často nechtěně komická, ale mnohdy zároveň mrazivá.„Hitler na hřiště nepatří.“

FC Roma

Tomáš Bojar, Rozálie Kohoutová
Česká republika / 2016 / 76 min.
sekce: Česká radost
Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)
Tvůrci dokumentární eseje Exkurze postupně navštěvují některé typické cíle turistických exkurzí – bitevní loď Auroru, monumentální stavby třetí říše, Berlínskou zeď a první muzeum na světě v Římě. Spíše než monumenty jako takové je však zajímají různé způsoby setkávání se s historií. S jemnou ironií filmaři sledují, jak památky působí na turistické průvodce a návštěvníky. Zachycují výklad, rozhovory i vzpomínky a pozorují také inscenované situace, během kterých se při prohlídce do výkladu v různých rolích zapojují sami turisté. Pomocí jejich interakce s kulisami historie film rafinovaně zkoumá souvislosti mezi současným člověkem a minulostí. DETAIL:„Na židovském hřbitově v Berlíně je hrob a na něm nápis: ‚Nyní jsi tu, tiše rozjímáš. Až odejdeš, nech zase zaznít svá slova.‘ Památníky a pamětihodnosti na nás mají takový vliv. Jsme mlčenliví.“

Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)

Jan Gogola ml.
Česká republika / 2015 / 82 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Výchova k válce
Příspěvek do cyklu Český žurnál sleduje, jak se do našeho prostředí čím dál více vrací vojenský duch. Pokusy obnovit brannou výchovu nebo povinnou vojenskou službu a celkově připravovat národ na příští velkou válku jde ruku v ruce se strachem společnosti z Rusů, muslimů nebo libovolných jiných „nepřátel“. Observační přelet nad kulometným hnízdem českého militarismu se stává groteskní i zneklidňující vojenskou přehlídkou. Lze ji chápat jako zprávu o tom, jak snadno se lidé nechají zmanipulovat médii k paranoii, ale i coby varování před možností, že se extremismus stane součástí školních osnov.„Rozhodla jsem se poznat motivace lidí, kteří se ve jménu míru chystají na válku, a tak jsem začala natáčet kaleidoskopický obraz vzrůstajícího vojenského ducha.“

Český žurnál: Výchova k válce

Adéla Komrzý
Česká republika / 2016 / 69 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Jaroslav Kučera Deník
Jaroslav Kučera byl manželem režisérky Věry Chytilové a jedním z nejoriginálnějších kameramanů československé nové vlny. Záběry, které pořizoval ve volném čase a pro soukromé účely, posloužily o pár desetiletí později jako podklad pro vznik křehkého, intimního portrétu, který se obejde beze slov. Mistr obrazu v nich rozvolněnou rukou načrtává nejvlastnější prostor své rodiny. Díky citlivému režisérskému výběru pozorujeme scény spontánního pózování před objektivem i momenty konejšivého spočinutí, podmanivě scelované soundtrackem z produkce Aid Kida. „To nejpodstatnější z české literatury posledních dekád je uloženo v literárních denících Jana Zábrany, Ivana Diviše, Pavla Juráčka. S tím vědomím jsme přistupovali ke zpracování filmového deníkového díla kameramana Jaroslava Kučery.“ J. Felcman
osobní program

Jaroslav Kučera Deník

Jakub Felcman
Česká republika / 2019 / 67 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
#sandravugande
Šestadvacetiletá influencerka bosenského původu Sandra Kisić se na pozvání české neziskovky vypravila do Ugandy. Ve městě Kabale a jeho okolí strávila deset dní. Společnost jí kromě místních dělala holandská dobrovolnice, která je už na své několikáté misi. Sandra se oproti tomu s chudobou a technologickou zaostalostí poprvé setkala jinde než na displeji mobilního telefonu, který prakticky neodkládá z ruky. Režisér střetávání navenek vzdálených, ale tváří tvář výzvám globálního charakteru rovnocenných světů zachycuje jako nestranný pozorovatel, aby nechal vyniknout četné tragikomické paradoxy. „Instantní polévka zahřeje, ale neposílí. Instagram můžeme vnímat podobně, nebo s ním pracovat jako s médiem schopným přiblížit ‚oldschoolový dokumentární film‘ mladšímu publiku.“ F. Remunda
osobní program

#sandravugande

Filip Remunda
Česká republika / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Morava, krásná zem
Experimentální western-horor z prostředí moravského Slovácka přináší nový pohled na legendu o svatém Václavovi. V omšelých kulisách lidové veselice zápasí bájný kníže Boleslav, zombie z vinného sklípku, se svým bratrem Václavem o povahu české státnosti i o talíř s rajskou. Filmová esej o mýtech českého a moravského nacionalismu je sarkastickým obrazem vyprázdněných kmenových rituálů, které stvrzují národní identitu, ale ostře se vymezují vůči jinakosti. Posvátnost folklóru je ve filmu sabotována archaickými filmovými a video formáty s množstvím chyb a kazů, rozbředlým mixem dechové hudby i kontrapunktem v komentáři. Detail: „Písničku Morava, krásná zem v podání dechové hudby Bojané posíláme tentokrát panu svatému Václavovi, narozenému nejspíše v Praze, který se opět vydává na svou pouť za bratrem Boleslavem. Ať se mu na cestě vše daří, má svižné tempo a je mu do skoku.“

Morava, krásná zem

Petr Šprincl
Česká republika / 2015 / 30 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Normální autistický film
Děti trpící autismem netrpí nevyléčitelnou chorobou. Trpí tím, že jsou neurodiverzní a svět je zařízen pro ty neurotypické. To je teze, s níž se Miroslav Janek pouští do série živých setkání s několika dětmi a dospívajícími diagnostikovanými Aspergerovým syndromem. Nechává je bezprostředně formulovat jejich vztah ke světu, k sobě samým a také k tomu, co je odlišuje od „normálu“. Zjišťujeme, že nás zavádí mezi zábavné nebo fascinující osobnosti, které často trpí tím, že jsou označeny jako „hendikepované“. Návštěva mezi autisty rozrývá zdánlivě pevné hranice jinakosti a normality. „Budeme si teď povídat o Aspergerovu syndromu. Co Aspergerův syndrom vlastně umí. Ten normální Aspergerův syndrom, co mám já, ten lehkej, si dokáže najít kamarády. Ale ten těžší ne. Nemá kamarády.“

Normální autistický film

Miroslav Janek
Česká republika / 2016 / 90 min.
sekce: Česká radost
Z lásky nenávist 3: Domácí násilí na seniorech
Násilí na seniorech se týká až dvaceti procent starších Čechů. Ohrožená skupina se často celé roky potýká s psychickým a fyzickým násilím ze strany svých nejbližších. Dokument prostřednictvím soustředěných, důvěrných i drásavých rozhovorů se třemi ženami a jedním mužem líčí situaci, v níž se tito lidé na sklonku života ocitli. Teror, skrytý za zdmi domova, u každého z nich postupně přerostl ve fyzická zranění, soudní řízení i ztrátu majetku. Ve filmu vyprávějí o tom, jak se vyrovnávali se zradou vlastních dětí a bezmocí s vědomím toho, že je společnost dostatečně neochrání. „Naši hrdinové jsou zklamání z těch, které vychovali a k nimž chovali lásku: jejich děti. Je těžké to prožít, a ještě těžší přiznat sobě i okolí. Jde ale o jev který je daleko častější než předpokládáme.“ I. Pauerová Miloševićová
osobní program

Z lásky nenávist 3: Domácí násilí na seniorech

Ivana Pauerová Miloševićová
Česká republika / 2019 / 52 min.
sekce: Česká radost
Central Bus Station
Telavivské centrální autobusové nádraží bývalo ještě nedávno největší na světě. Předimenzovaný prostor ale neslouží plně původnímu záměru – přivést sem zástupy lidí, kteří zmateni iluzivním designem interiéru podlehnou nákupní horečce. Z betonového monstra, které nepůjde ani snadno zbourat, se stala postupně schrána, zabydlovaná dočasně lidmi z okraje společnosti – uprchlíky, kriminálními živly, prostitutkami. Režisér snímku, stejně jako jeho hlavní hrdina, turistický průvodce Yonatan, se vyznávají v dokumentární ódě z fascinace jedním z divů světa zbytečnosti i mikrokosmem těch, kteří tu žijí.„Pro mě Central bus station není jenom divným místem, ale je také místem, kde si každý může najít kousek domova.“ T. Elšík

Central Bus Station

Tomáš Elšík
Česká republika / 2018 / 75 min.
sekce: Česká radost
Východoevropská premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt