Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

25. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum

Česká radost

Česká radost představuje prestižní výběr českých dokumentů. Není jenom soutěží o nejlepší z českých filmů, ale především oslavou jeho různosti v objevování nových témat i v dobrodružství kinematografického výrazu.

→ Autoři vítězného snímku obdrží finanční odměnu 200.000 Kč

výpis filmů

Al Amari, dočasný pobyt
Al Amari je palestinský uprchlický tábor situovaný uprostřed Západního břehu Jordánu. Existuje již přes sedmdesát let a jeho původní stany nahradila betonová zástavba, téměř připomínající běžné město. Do této specifické komunity již podruhé přijíždí česká režisérka a přes ostražitost mnohých obyvatel navazuje s místními přátelské vztahy. Film sestává z několika portrétů uprchlíků žijících v Al Amari a podává zprávu o nelehkých osudech i každodenních životech lidí obklopených strachem, válkou a násilím. Tyto portréty přitom spoluvytváří narativ autorky dokumentu i jednotlivých protagonistů. „Tady nikdy neděláš, co si myslíš nebo chceš. Děláš, co chce komunita, co chce náboženství, co chce rodina…“

Al Amari, dočasný pobyt

Kristýna Kopřivová
Česká republika, Rumunsko, Palestine / 2021 / 42 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Animot
Experimentální dokument, natočený na záchranných stanicích v Praze a ve Vlašimi, se vzdává antropocentrického pohledu a sleduje svět pokornýma očima zraněných zvířat. Termín „animot“ si vypůjčuje od Jacquese Derridy. Zatímco francouzský filozof a dekonstruktivista jím označuje vše živočišné a nelidské, snímek v intimních detailech poukazuje naopak na blízkost člověka zvířeti. Oba spojuje zranitelnost, bezmoc a smrtelnost.

Animot

Juliana Moska
Česká republika / 2021 / 18 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Bratrství
Bosenští bratři Džabir, Usama a Uzejr se řídili pravidly stanovenými islámským saláfismem a jejich přísným otcem Ibrahimem. Radikální kazatel si nyní odpykává trest za účast v syrské válce a terorismus. Každý ze synů se tak sám rozhoduje, kudy bude pokračovat jeho cesta k dospělosti. Den za dnem po několik let zblízka sledujeme, jak zápasí se stádem ovcí, vnitřními pochybami i kulturním očekáváním. Archetypální příběh o dospívání a utváření mužské identity vystihuje náladu dnešní Evropy, kde se stále více lidí ztracených mezi tradicí a modernitou upíná k autoritativním figurám s jednoznačnými odpověďmi. „I wanted to be as close to reality as possible. The photography needed to be simple, but I also wanted something poetic that would distinguish the film from a normal documentary. I wanted to have something that came close to what we would call magical realism.“

Bratrství

Francesco Montagner
Česká republika, Itálie / 2021 / 93 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
HLASY PRO PREZIDENTA aneb Pokus o kontrarevoluci
Martin Kohout se ve své provokativní mozaice názorů z různých stran politického spektra zamýšlí nad tím, kam se vytratily ideály listopadu 1989 a někdejší pocit pospolitosti. Postupující fragmentarizaci české společnosti se snaží pochopit skrze dvě nedávné události. Jak parlamentní volby v roce 2017, tak následná přímá volba prezidenta zviditelnily, že v tuzemsku dnes chybí shoda i na těch nejzákladnějších pojmech, jako jsou „svoboda“ nebo „demokracie“. Různí se zdroje obav, představy o budoucím směřování země i národní mýty, o něž se osobnosti kulturního a politického života i nespokojení voliči opírají. „Jedna z metod toho filmu je, abychom se podívali na druhou stranu. Nejen říkat, že je to s tou demokracií špatné a že lidi ovládá populismus.“ (https://www.novinky.cz/kultura/filmy-serialy/clanek/kde-se-berou-zemanovci-a-tisice-meditujicich-mnisek-odpovi-festival-ji-hlava-40372179)

HLASY PRO PREZIDENTA aneb Pokus o kontrarevoluci

Martin Kohout
Česká republika / 2021 / 105 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Jak jsem se stala partyzánkou
Romský partyzán. Spojení vytěsněné na okraj historické paměti je výchozí souřadnicí autorčiny emancipační mise. Z putování po vzpomínkách na režisérčina praděda Jána Lacka vystupuje předivo témat a motivů. Oživlé příběhy romských partyzánů slovenského odboje jsou extrahovány do pojednání o romské identitě, kořenech evropského rasismu a mizejících stopách kulturní historické paměti. Partyzánský boj Very Lackové narovnává kolektivní vědomí v rodné obci i na oslavách 75. výročí Slovenského národního povstání. Empatické momenty ve „filmovém odboji proti zapomnění“ střídají nečekané chvíle etnické grotesky i morální tragédie. „Často se setkávám s tím, že i Romové svoji identitu hledají. Když se narodil můj synovec, sousedi se dívali do kočárku a říkali: Aký pekny biély.“ (Vera Lacková) „Tím, že jsme jako národ povstali, bylo naše vojsko prohlášeno jako součást spojeneckých armád. Bez něj bychom nebyli tím, čím jsme: státem s protifašistickou a demokratickou tradicí.“ (Zuzana Čaputová) „Do povstání se zapojili konzervativní Čechoslováci, slovenští nacionalisté, stoupenci demokracie, ruské moci, obdivovatelé východu i západu, katolíci, evangelíci, Romové i Židé.” (Zuzana Čaputová)

Jak jsem se stala partyzánkou

Vera Lacková
Česká republika, Slovensko / 2021 / 90 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Jednotřídka
Venezuelanka Grecia, Vietnamka Linda a Ukrajinec Andrej jsou žáky inkluzivní školy META, jež podporuje začleňování mladých migrantů do české společnosti. Rodiny každého z nich přivedly do Česka jiné okolnosti a každý má jiné představy o vlastní budoucnosti. Zatímco osmnáctiletý ambiciózní boxer Andrej se chce co nejdříve osamostatnit a výtvarně nadaná Grecia by se ráda dostala na střední školu uměleckého zaměření, Linda se ve vztahu k vlastnímu vzdělávání a profesnímu uplatnění teprve hledá. Časosběrný dokument poutavě zachycuje důležitou etapu v životě mladých lidí, pro něž představuje překážku nejen jazyková bariéra, ale i dlouhodobý lockdown v důsledku koronavirové epidemie.

Jednotřídka

Petr Hátle
Česká republika / 2021 / 52 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Kinloss
300 metrů délky, 85 000 tun, 6 200 kontejnerů nákladu. Kinloss je jednou z největších lodí flotily tankerů dánské společnosti Maersk Line, která brázdí světové oceány a zajišťuje globální oběh zboží. Tuny oceli pohybující se mezi Pusanem a Čen-ženem zachytila autorka jako pustinu obývanou několika lidskými bytostmi i industriální monument chladné krásy a bezradnosti pokročilé fáze spotřebního kapitalismu. Fragmenty kajut, palub, motorů, masivních lan a dechberoucích průhledů do moře doplňují depersonalizovaná vyprávění kosmopolitní sestavy zaměstnanců největších světových dopravních korporací. „Co si vlastně myslíme? Přerostla nám plavidla mimo limity? Kontejnery vyhazované přes palubu, zpožděné tranzity v důsledku přetížení terminálů a nezapomínejme na dlouhou řadu plavidel v mnoha přístavech čekajících na kotviště.“ (Jon Monroe, dopravní konzultant)

Kinloss

Alice Dousova
Velká Británie / 2021 / 53 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Let viny
Režisérka Tereza Tara v pětadvaceti onemocněla. Svou desetiletou cestu k uzdravení, která ji zavedla hluboko do minulosti i na okraj propasti, zachytila formou osobního a poetického videodeníku. S oslabenými ledvinami navštívila lékaře, odborníky na psychosomatiku i alternativního léčitele, který ji nabádá, aby se odevzdala do rukou božích. Stav párového orgánu začala postupně vnímat jako odraz nevybalancovaného vztahu k matce, partnerovi a vlastnímu tělu. Pochopila, že pokud chce najít lék na nemocné ledviny a začít žít lepší život, musí především lépe porozumět sobě samé. „Dospěla jsem k tomu, že to, co dělám, se jmenuje celostní kinematografie. Ve většině případů totiž zahrnuje všechny aspekty života – ty, které sleduju, mě samotnou, která pozoruje, a široké spektrum souvislostí, které jsou pro mě důležité.“

Let viny

Tereza Tara
Česká republika / 2021 / 82 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Lidi krve
Sudety. Současnost. Vnuk zavražděného majitele továrny je najat jako mystický průvodce movitého starce po jeho vlastním osudu. Úsečně načrtnuté rysy přeludného putování pustou krajinou do minulosti odhalují kořeny lidské brutality. Motivy osobní morálky, historické viny za kolaboraci s nacisty a vykoupení skrze pomstu se rozpíjí ve fantasmagorické, halucinační férii, ukrutném reji odlidštěných figur, které žene k naplnění pomsta, chamtivost a chabá vidina vykoupení. Historická alegorie Lidi krve podle skutečné události se pohybuje na hraně dokumentární věcnosti a expresivní, surreálné dramatizace. „Poušť roste. Běda tomu, kdo v sobě skrývá poušť.“ (Friedrich Nietzsche) This film is screened out of competition.

Lidi krve

Miroslav Bambušek
Česká republika / 2021 / 85 min.
sekce: Česká radost
Středoevropská premiéra
Milý tati
Psaní dopisů jako terapie a snaha vyrovnat se s pocitem neporozumění a opuštěnosti představuje ústřední motiv autobiografického absolventského snímku. Dospělá Diana prochází dopisy, jež jí tatínek psal z vězení, když byla ještě malá. Vřelost a láskyplnost otcových slov kontrastuje s jeho činy po návratu domů, jež se nyní snaží autorka pochopit, a zároveň znovu navázat vztah s odcizeným rodičem. Neobvyklá technika propojující hraný film s rotoskopií, 2D a cut-out animací vytváří estetický prostor pro autentickou zpověď, v níž rezonuje zásadní otázka: Bylo by všechno v pořádku, kdybych se narodila jako kluk?

Milý tati

Diana Cam Van Nguyen
Česká republika, Slovensko / 2021 / 12 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Náš očistec
Kolektivní film, kinematografická performance, svým způsobem pocta básníku a knězi Jakubu Demlovi se pokouší zpřítomnit zážitek jednotlivých tvůrců na setkání s jeho texty ze souboru Můj očistec. Osciluje mezi spontánním, až surovým filmem a konceptuální performancí. „Heretická mše“ o čtyřech se vzájemně prostupujících částech v barvě (Klauzura, Pouť, Domov, Hřbitov), které vymezují svět typicky demlovských motivů. Pátá část ve vysokém kontrastu černé a bílé je reakcí na iluzi barevného světa, hlasem ze záhrobí, jenž rámuje věčně absurdní lidskou snahu o nesmrtelnost. „Bojíme se Smrti! ‚Nebojte se, očistíte se v očistci,‘ řeklo Zjevení, zářící v nejsilnějším světle. A my, ubezpečeni, že není pro nás peklo, vrhli jsme se do tohoto Světla jako do propasti.“

Náš očistec

Martin Ježek
Česká republika / 2021 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Nebe
Sedm let pracoval Tomáš Etzler jako zahraniční zpravodaj v Číně. Poznal zemi, která se obdivuhodně rychlým tempem rozvíjí, nechal se strhnout její energií a na chvíli uvěřil, že by modernita mohla přinést i politické změny. Zanedlouho mu došlo, že řada lidí bude dál tvrdě postihována a režim bude stále udržovat většinu národa v nesvobodě a nevědomí. Aniž by tuto tvář dnešní Číny opomíjel, rozhodl se Etzler ve svém osobně laděném dokumentu vyprávět příběh naděje. Na příkladu sirotčince pro handicapované děti ukazuje, že odpovědí na kolektivistickou brutalitu a bezohlednost může být vzájemná pomoc, tolerance a empatie. „Já komunisty nemám rád, já považuju komunisty všude na světě za zločince.“ T. Etzler

Nebe

Adéla Špaljová, Tomáš Etzler
Česká republika / 2021 / 71 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Očista
Během poslední dekády lidé na Slovensku přestali důvěřovat soudům. Díky přístupu k uložené komunikaci podnikatele Mariana Kočnera, jenž byl vyšetřován v souvislosti s vraždou Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, se v aplikaci Threema podařilo odhalit širokou síť korupčních vazeb ve státní správě i justici. Rozplést klubko nelítostné mašinérie, do níž jsou zataženi zkorumpovaní soudci, bohatí a vlivní podnikatelé v čele s Milanem Fiľou, mafiáni, politici i nevinní občané, však není vůbec jednoduché. Investigativní dokument Zuzany Piussi si v souvislosti s dlouhodobou justiční krizí v zemi klade podstatnou otázku, zda je očista soudního systému, který mnohokrát selhal, vůbec proveditelná. „Film ukazuje aj to, že rozklad justície je jedným z dôvodov, prečo ľudia volia antisystémové strany s vierou, že tieto veci napravia. V skutočnosti im tieto strany nepomôžu. Keby riadne fungovala justícia, štát by nemohla do takej veľkej miery ovládnuť oligarchia a mafiánske skupiny.“

Očista

Zuzana Piussi
Slovensko, Česká republika / 2021 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Očitý svědek
„Dokumentární anatomie masové vraždy pro jeden monitor a 34 mluvících hlav.“ Těmito slovy charakterizují autoři v titulcích svůj projekt tematizující popravu více než 260 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kterou v červnu 1945 u Přerova provedli vojáci československé armády. Takzvaný masakr na Švédských šancích je zpřítomňován minimalistickou dramatizací záznamů z výslechů přímých účastníků, očitých svědků i dalších osob. Jako kdyby postavy antického divadla vstupovaly na scénu komunikační platformy Zoom a přes propast času nám předávaly tragickou zprávu o strachu, nenávisti a nezájmu. „Důležité je, že to visí na stránkách Národního divadla. A člověk si po zhlédnutí toho dokudramatu, které má hodinu a půl, může zkouknout každé jednotlivé svědectví zvlášť, a tak se vyhnout jakékoliv naší autorské manipulaci a udělat si vlastní názor.“ (https://www.irozhlas.cz/kultura/jiri-havelka-ocity-svedek-narodni-divadlo-divadlo-koronavirus_2103162132_zuj)

Očitý svědek

Jiří Havelka
Česká republika / 2021 / 93 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Opouštět Počátky
Linda Kallistová Jablonská ve svém nejnovějším snímku sleduje, jak se za posledních deset let proměnily osudy tří dívek, které vyrůstaly ve výchovném ústavu v Počátkách, jejich sny o svobodě i realitu, které musejí čelit, ale i to, jak si samy představují vlastní budoucí rodinu. Pokračování časosběrného dokumentu o Adéle, Denise a Pavle zachycuje trnitou cestu k samostatnosti po odchodu z ústavu – vyrovnávání se s minulými křivdami, hledání práce, navazování nových vztahů, malé radosti i velká zklamání. Linda Kallistová Jablonská buduje nejen citlivý portrét trojice dívek odkázaných samých na sebe, ale zkoumá i vliv veřejných institucí na formování životních postojů mladých lidí. „Dokončila jsem film, který sleduje deset let dívek, jež vyrůstaly ve výchovném ústavu v Počátkách. A protože ty dívky se potýkaly s různými problémy, zajímalo mě, proč k nim docházelo. Začala jsem trochu zkoumat, jak mladého člověka formují první roky života, a dostala jsem se k tomu, že pokud dítě vyrůstá v ústavní péči, tak to velice ovlivní jeho dospělý život.“

Opouštět Počátky

Linda Kallistová Jablonská
Česká republika / 2021 / 97 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Přípravy k filmu T.
Milan Klepikov se ve filmu na pomezí experimentu a poetického dokumentu zabývá koncem světa, alespoň tedy tak, jak ho definoval básník Petr Král. Podle něj se totiž děti rodí do světa, který má svůj konec už za sebou. S cílem pochopit, jak se na tento koncept dívá samotná mladá generace, a zároveň zaznamenat konec kinematografie, jak jsme ji znali dodnes, vytváří Klepikov neuspořádaným lovem vizuálních i auditivních podkladů filmový skicář, jemuž vévodí útržky životů mladých aktérů, kteří mají konec světa již zdánlivě za sebou, ale i dlouhá léta budoucnosti před sebou. „Na konstatování konce světa u Petra Krále se mi jeho kategorická nesmlouvavost líbí stejně moc jako jeho klidnost. Nářky skutečně nejsou na místě, přinejmenším tak dlouho ne, dokud se dají světu ukrást určité okamžiky, třeba na první pohled bezvýznamné či směšné.“

Přípravy k filmu T.

Milan Klepikov
Česká republika / 2021 / 93 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Síla
Touha dosáhnout co největší fyzické síly i chvíle naprostého nedostatku sil duševních vymezují život filmového kritika Kamila Fily v době natáčení netypického časosběrného dokumentu. Nezbytný moment observace je v delším časovém období lomen snahami protagonisty uvést svůj život do souladu s nejbližšími lidmi, které ale pravidelně doprovází selhání. Výsledkem je portrét intelektuála na konci s rozumem, člověka, který naráží na meze racionalizace. Právě otevřenost, s níž Fila nechává nahlédnout do tenat svého soukromí, má terapeutický vliv nejen pro něj, ale i na diváka. „Před pěti lety jsem byl jednou produkcí osloven, zda bych neměl zájem natočit časosběrný film o kritikovi Kamilu Filovi a jeho tehdejším projektu osobní proměny. Byla to tak zvláštní nabídka, že jsem ji přijal.“ (Martin Mareček)

Síla

Martin Mareček
Česká republika / 2021 / 91 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Svéráz českého rybolovu
Každý rok se na 15 tisíc českých rybářů vydává do Norska, aby naplnilo svou touhu po lovu na moři. A taky zažilo okamžiky povětšinou mužské sounáležitosti, která se jako nezbytný cigaretový kouř obtáčí kolem chlapáckých řečí vedených nad plechovkami piva a nikdy nemá daleko do ponorkové nemoci. To je aspoň případ šestice kamarádů scházejících se v jedné jihlavské restauraci. Když se navíc mezi fjordy prohání legendární halibut, je o zápletku této dokumentární tragikomedie postaráno – nutkavá potřeba ulovit vytouženou rybu žene dopředu nejen šestici protagonistů, ale i samotný děj filmu. „V rámci komediálně-humorného vyprávění film zobrazuje témata mužského přátelství, nenaplněných snů a určitého specifického typu mizející mužské identity.“ I. Pauerová Miloševičová

Svéráz českého rybolovu

Ivana Pauerová Miloševič
Česká republika / 2021 / 77 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Tahle doba není pro nás
Legendární písničkář Jan Nedvěd pro někoho představuje přežitý kýč, pro jiné hudební kult reprezentující dnes již mizející hodnoty. Dokumentární snímek sleduje každodenní život muzikanta v pokročilém věku, který se vydává na (možná) poslední turné, vzpomíná na své mládí, strávené v lůně přírody, a sklízí kritiku za účinkování na politických demonstracích. Rozhovory s Nedvědem o vášni k hudební tvorbě, mezilidských vztazích i podzimu života doplňují vyjádření blízkých osob, věrných fanoušků, dnešních mladých trampů i humorné polemiky současných hudebníků nekompromisně parodujících Nedvědovy písně.

Tahle doba není pro nás

Jan Látal
Česká republika / 2021 / 51 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt