Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Central Bus Station
play
Central Bus Station
Central Bus Station
Central Bus Station
Central Bus Station

Central Bus Station

režie: Tomáš Elšík
originální název: Central Bus Station
země: Česká republika
rok: 2018
délka filmu: 75 min.

synopse

Telavivské centrální autobusové nádraží bývalo ještě nedávno největší na světě. Předimenzovaný prostor ale neslouží plně původnímu záměru – přivést sem zástupy lidí, kteří zmateni iluzivním designem interiéru podlehnou nákupní horečce. Z betonového monstra, které nepůjde ani snadno zbourat, se stala postupně schrána, zabydlovaná dočasně lidmi z okraje společnosti – uprchlíky, kriminálními živly, prostitutkami. Režisér snímku, stejně jako jeho hlavní hrdina, turistický průvodce Yonatan, se vyznávají v dokumentární ódě z fascinace jedním z divů světa zbytečnosti i mikrokosmem těch, kteří tu žijí.

„Pro mě Central bus station není jenom divným místem, ale je také místem, kde si každý může najít kousek domova.“ T. Elšík

biografie

Tomáš Elšík (1986) absolvoval nejdříve FAMO v Písku, ve studiu následně pokračoval na katedře střihové skladby FAMU. Se středometrážním dokumentem Message from Dement (2012) o punkové a antifašistické scéně v Sao Paulu získal ocenění na FAMUfestu. Jako střihač spolupracoval na řadě filmových a televizních projektů, z posledních zmiňme připravovaný film Sněží! režisérky Kristiny Nedvědové.

více o filmu

režie: Tomáš Elšík
producent: Jitka Kotrlová, Ondřej Šejnoha, Petr Novák, Michal Mocňák
scénář: Tomáš Elšík
kamera: Ondřej Belica, Tomáš Elšík
střih: Mariana Kozáková
zvuk: Dominik Dolejší

další filmy v sekci

Na vodě
Dokumentární esej s prvky road movie zachycuje cestu několika postav napříč podkrušnohorskou krajinou s cílem zachytit její nestabilní terén zmítaný desítkami let těžebních prací a následných (ne)vydařených procesů rekultivace. Název lze vnímat jako doslovné označení motivu vodáckého dobrodružství stejně jako poukaz na proměnlivost krajiny. Snímek balancující na hraně dokumentu a fikce oslovuje divákovu imaginaci a nechává příběh zdevastované a revitalizované oblasti severních Čech vyprávět samu přírodu.DETAIL:„To je taková krajina, v jakési proměně. Všechno se mění. Támhle byla chemička, není. Támhle byla louka, je tam chemička. Všechno jinak. Každou chvíli. To je třeba zaznamenat.“

Na vodě

Martin Ryšavý
Česká republika / 2015 / 90 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
SAMA
Luba Skořepová strávila poslední léta svého života o samotě a v boji o možnost zůstávat co nejdéle aktivní divadelní herečkou. Štáb dokumentaristů vpustila do svého bytu, aby natáčel její všední život. Vznikl film, který sice obsahuje archivní záběry z dob hereččina mládí, ale rozhodně to není životopisný snímek. Tvůrci se soustředí na přítomnost a zachycují aktuální situaci staré osamělé ženy, které nechybí vůle k aktivnímu životu, ale ostatním na ní přestává záležet. Skořepová vznik díla sama iniciovala s tím, že chtěla upozornit na téma samoty lidí ve stáří. „Luba si přála natočit film Sama, aby upozornila na téma samoty lidí ve stáří. Věřím, že se nám to povedlo.“ O. Faifr

SAMA

Otakar Faifr
Česká republika / 2017 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Proč se cítím jako kluk?
V malé vesnici na jihu Vysočiny se režisérka setkává s šestnáctiletým Benem, aby přímo na místě zkoumala jeho nově objevenou trans identitu. Se svými skutečnými pocity utíká do on-line světa a opravdově šťastný se cítí například ve chvíli, kdy se pomocí klíčovací technologie představuje svou možnou budoucnost. Snímek zprostředkovaně zachycuje,s jakým (ne)pochopením a (ne)přijetím se setkává ve škole,a jeho soustředěný vhled dotvářejí autorkou vedené rozhovory s maminkou a sestrou, které nedobrovolně ztělesňují vše, co na sobě Ben nenávidí. „Mě na tom nejvíc baví, jak příběh dospívajícího trans kluka dokáže nabourat konzervativní struktury televizního filmu, přesáhnout za hranice média a otevřít téma nehumánní sterilizace trans lidí v ČR.“ K. Turečková
osobní program

Proč se cítím jako kluk?

Kateřina Turečková
Česká republika / 2019 / 26 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
RINO
Karel Köcher byl údajně nejvýznamnějším agentem, kterého se rozvědkám východního bloku podařilo infiltrovat do americké CIA. Věrohodných zdrojů o jeho činnosti není mnoho, a proto tvůrci dokumentu zaměřují kameru převážně na přímého aktéra všech událostí. Výsledkem je netradiční portrét, který mnohem více než o bulvarizované špionážní činnosti vypovídá o osobnosti muže vedoucího minimálně dvojí život. Tajemství halící jeho činy totiž do jisté míry prostupuje samotnou Köcherovu osobu, neboť je těžké určit, co si doopravdy myslí člověk, který se perfektně kontroluje a dokáže obelstít detektor lži. DETAIL:„Oni ti pak lidi řeknou, no jo, když ty ses takhle naučil lhát, tak jak ti máme věřit. Ono tomu tak není, že jo. Když lžeš prostě účelově, že, to neznamená, že jsi duší lhář, že jo. Je to technická záležitost.“

RINO

Jakub Wagner
Česká republika / 2015 / 95 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Heidegger in Auschwitz
Česká radost - mimo soutěžJeden z nejdůležitějších myslitelů 20. století, německý filozof Martin Heidegger jede 40 let po své smrti na exkurzi do Osvětimi. Během své návštěvy pořídí na 2500 snímků. Na zpáteční cestě  navštíví Prahu a jeho pozornost upoutá chvost právě probíhajícího maratonu, který mu nápadně připomíná pochod smrti.  Následující zimu vystoupí z hrobu též jeho židovská milenka, jedna z nejdůležitějších myslitelek 20. století, Hannah Arendt. Bezcílně se potuluje se svojí 16mm kamerou v okolí Heideggerovy chaty v Todtnaumbergu. Také se jí zjevují některé motivy ze stěžejního díla velkého filozofa, spisu Bytí a čas. Vše uspořádáno v přísně strukturálním tvaru. Statické v pohybu, kinetické v klidu. „Ó, Německo! Člověk se směje, když naslouchá řečem, které zaznívají z tvého domu. Kdokoli však tě vidí, sahá po noži.“ M. Ježek

Heidegger in Auschwitz

Martin Ježek
Česká republika / 2016 / 50 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Ukradený stát
Natáčení dokumentu o novém typu společenského zřízení, v němž tradiční státní struktury nahrazuje mafie s oligarchií, nabralo nový směr po zavraždění novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Autorka se prostřednictvím mnoha rozhovorů – s právníky, blogery, novináři, bezpečnostními experty a bývalými agenty zpravodajských služeb – soustřeďuje na rozkrytí spletence aktérů ovlivňujících současný veřejný prostor na Slovensku. Investigativní snímek o zemi třicet let po pádu komunistického režimu předkládá zdrcující fakta o nejasných stycích mezi bývalými důstojníky zpravodajské služby a zájmovými skupinami a o problémech a hrozbách, jimž musí čelit novináři a občané. „Vražda novinára nastolila viac otázok, než kto je vrah. Tragédia nasvietila obraz spoločenských inštitúcii v ich skutočnosti a vytvorila krátke okno, kedy bolo možné zachytiť to aj na kameru.“ Z. Piussi
osobní program

Ukradený stát

Zuzana Piussi
Slovensko, Česká republika / 2019 / 79 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Morava, krásná zem III
Po staletích útlaku se v rytmu lidové hudby a speed metalu probouzí duch moravského Slovácka. Krojovaný zombie horor pod dohledem novodobého Adama a Evy z AZ kvízu mísí antickou tragédii s etnografickou studií, biblickým podobenstvím a pokleslými žánry. Petr Šprincl podvrací posvátné mýty a v kulisách folklorních motivů satiricky poodhaluje temné základy společenských rituálů. Po nacionalismu a fašismu, jimž se věnovaly předchozí díly jeho moravské epopeje, pokračuje variací na divadelní hru bratří Mrštíků Maryša, prodchnutou satanismem.   „Trilogie Morava, krásná zem začíná příslušností ke svému kmeni, kroji a folklóru, pokračuje zrozením slováckého fašisty a jeho porážkou ďábla, aby v závěrečném díle vypuklo pohanské inferno.“ P. Šprincl
osobní program

Morava, krásná zem III

Petr Šprincl
Česká republika / 2019 / 65 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Sólo
Martín Perino je mladý argentinský klavírní virtuóz a skladatel, kterému duševní onemocnění změnilo život. Poslední roky strávil v největší psychiatrické léčebně jižní Ameriky El Borda v Buenos Aires a po svém propuštění se vrací do téměř prázdného domu svých rodičů. Jeho největší starostí je naučit se žít bez zdí a vrátit se ke klavíru, na který v ústavu hrál každý den. Režisér trpělivě pozoruje Martínův návrat, v rozhovorech s jeho blízkými poznává jeho minulost, lyricky se přibližuje nitru osobnosti posedlé tvorbou a schopné brát sílu z vlastní přecitlivosti. „Ostatní pacienti seděli a v uctivém tichu poslouchali tuhle kuriózní sonátu prstů klepajících do stolu. Po několika minutách Martín dohrál. V očích jeho publika byly znát silné emoce, jako kdyby poslouchali skutečnou hudbu.“ A. Benki
osobní program

Sólo

Artemio Benki
Česká republika, Francie, Argentina, Rakousko / 2019 / 84 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
IIIIIIIIIIIII
Název filmu lze vnímat jako anti-captcha, text, který je snadno strojově čitelný, ale těžko srozumitelný pro člověka. Film se dokumentárně esejistickou formou zamýšlí nad problémem autokracie strojů. Apokalyptické vize inspirované filmem Terminátor se zde promítají do reality destruktivních protestů proti summitu G20, jejichž katalyzátorem, prostředkem i výsledkem jsou statistické analýzy behaviorálních modelů uskutečňované skrze počítače a telefony v našich kapsách. Koláž původních záběrů, komentovaných grafů a internetového odpadu. Pro plnohodnotné sledování filmu si prosím připravte svůj smartphone. „Tento text může mít maximálně 200 znaků. To je jen o 60 znaků víc než tweet Donalda Trumpa.“ P. Salaba

IIIIIIIIIIIII

Petr Salaba
Česká republika / 2017 / 27 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Batalives
Tomáš Baťa vytvořil jedinečnou tovární výrobu, kolem které soustředil město s občanským zázemím pro své zaměstnance. V duchu takové filozofie založili bratři Baťové ve světě desítky satelitních měst podobných Zlínu. Některá si zachovala svou funkci dodnes, jiná jsou pouhým pomníkem slavných závodů. Poetické epizody se odehrávají v prostředí typických řadových domků, které slouží jako kulisa pro videoklip mladým Chorvatům nebo jsou upomínkou celého Baťova života v nizozemském Batadorpu. Pětice protagonistů z různých kontinentů vypráví jeden přes druhého svůj příběh ovlivněný baťovským systémem. „Baťovské motivační heslo, které stálo obrovskými písmeny na zdi oddělující továrnu od města, Dnes fantazie, zítra skutečnost mi vždycky přišlo strašně smutné. Mnohem lepší by bylo žít podle hesla Dnes skutečnost, ale zítra fantazie.“ K. Zalabáková

Batalives

Petr Babinec, Karolina Zalabáková
Česká republika / 2017 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Kalado
„Na světě je mnoho učení – karate, aikido, taiči, jóga. Ale žádné z nich neučí člověka očistě. Jedině kKalado.“ Tak praví hlavní hrdina snímku, performativní umělec Sai Kidžima. Kamera jej zachycuje, jak svými ozvláštňujícími pohyby prozkoumává hranice tělesných schopností, zatímco ve zvukové stopě zní jeho introspektivní komentář. Kalado slouží jako prostředek sebepoznání, zpochybnění zažitých představ o sobě samém a hledání identity dosud zastřené. Dokument vystihuje rituální povahu Kidžimových performancí, způsob, jakým nechává zakořeněná traumata rozplynout v očistném tvůrčím vzmachu. „Když jsem potkala Saie, zaujal mě především tím, že tančí a uklízí. Zajímalo mě, co je kalado. Když jsme dotočili, řekl: ‚Život je nepochopení. Nerozumět znamená chápat. To je kalado‘.“ T. Tara

Kalado

Tereza Tara
Česká republika / 2017 / 30 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Techsquat
Nová forma komunitního bydlení zvaná techsquat je otevřená všem kreativcům, podnikatelům a manažerům, kteří chtějí sdílet svůj pracovní i osobní časoprostor s podobně zaměřenými jedinci. Pět mladíků, kteří společně obývají pražský byt, o techsquattingu rádo přemýšlí jako o progresivním a stimulujícím životním stylu. Autoři dokumentu sledujícího jejich každodenní život testují životaschopnost této představy. Observační metoda založená na delších statických záběrech – a definitivně odhalená v závěru filmu – nicméně autorům nebrání v drobné jízlivosti projevující se ve výběru scén a jejich řazení. DETAIL:„Kvalita – vlastně je to nějaký atribut věci, že třeba jako přetrvá čas nebo že plní skvěle funkci. Já si myslím, že kvalitní můžou být i lidi, a pevně doufám, že je tady velké množství kvalitních lidí.“

Techsquat

Tereza Bernátková
Česká republika / 2015 / 36 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt