Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Dobrý život sokola Bendy
Dobrý život sokola Bendy
Dobrý život sokola Bendy
Dobrý život sokola Bendy

Dobrý život sokola Bendy

režie: Pavel Jurda
originální název: Dobrý život sokola Bendy
země: Česká republika
rok: 2018
délka filmu: 76 min.

synopse

Citlivý portrét dědy Miroslava Bendy, zasloužilého sokola a obyčejného člověka s neobyčejnou vitalitou a ideály, odkrývá pomocí nostalgie i situační komiky příběh lidské houževnatosti a optimismu. Snímek má povahu časosběrného dokumentu – obsahuje rodinná videa i archivní filmové materiály. Do mikrokosmu vesnice Křenovice u Slavkova u Brna nás uvádějí dvě Japonky, jež se rozhodly Bendu navštívit díky jeho dlouholetému přátelství s univerzitním profesorem z Tokia. Společně s Bendou se divák přenáší na jedinou japonskou benzínku v Evropě, strahovský stadion i do New Yorku za americkými sokolkami. 

„Děda Benda mě fascinuje schopností povýšit banalitu na svátek, je jako zenový mistr, kterého se zeptali na smysl života a on odpověděl: ‚Když se ti chce jíst, jez, když se ti chce spát, spi.‘“ P. Jurda

biografie

Pavel Jurda (1970) absolvoval Mendelovu univerzitu v Brně a dramaturgii na JAMU. Věnuje se režii, scenáristice, dramaturgii a dramatice. Působil v Národním divadle Brno jako dramaturg a dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí na sérii vědeckých dokumentárních filmů pro děti a snímcích s historickou a sociální tematikou. Jeho celovečerním debutem je film Jmenuji se Hladový Bizon (MFDF Ji.hlava 2016). 

více o filmu

režie: Pavel Jurda
hrají: Miroslav Benda
producent: Jiří Konečný
scénář: Pavel Jurda, Roman Franc
střih: Pavel Kolaja
zvuk: Jiří Kubík

další filmy v sekci

Jmenuji se Hladový Bizon
Jan si říká Bizon, miluje kovbojky, je nevidomý a hrozí mu, že ztratí i sluch. Dokument Pavla Jurdy sleduje jeho cestu do Ameriky za náčelníkem kmene Navajo, který má pomocí rituálu zlepšit jeho sluch. Film je plný neokázalého humoru díky charismatickému Janovi, který v USA působí jako Don Quijote z Divokého západu – naivní dobrodruh ve světě, který je mnohem obyčejnější než jeho fantazie. Pozorovatelský, ale nikoli odtažitý snímek je zároveň ukázkou, jak se filmové médium může vztahovat k nevidomým tím, že neustále zdůrazňuje, jaký je rozdíl mezi tím, co vnímá Jan a co vidíme my.„Film není o slepotě, i když hlavní postavou je slepec. Je o veliké touze po životě. „Všichni jsme nějak postižení“, říká chlapík na cestě, která začiná havárií a končí vítěžstvím.“

Jmenuji se Hladový Bizon

Pavel Jurda
Česká republika / 2016 / 83 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Viva video, video viva
Působivost analogového videa dnes spočívá především ve svérázné estetice rozpixelovaného obrazu s rastrovými chybami. Pro české výtvarníky, kteří koncem 80. let začali prozkoumávat možnosti videoartu, však toto médium představovalo cestu ke svobodě. Skrze portrét svého dědečka Radka Pilaře, jednoho z průkopníků českého videoartu, zkoumá režisérka vlastní dědictví naléhavé tvůrčí fascinace. Proces rekonstrukce výstavy Den videa z roku 1989 coby hlavní dějová linie filmu pak toto okouzlení uvádí do kontrastu s životem v upadající totalitě, tak odlišném od dobrodružství těch, kteří se rozhodli emigrovat a za nimiž se autorka také vydává, aby objevila zapomenutá díla, poznala jejich tvůrce a navázala přerušené vztahy.  „‚Ty počítače, které tady se mnou jsou, mi tiše říkají, že chtějí, abych jim rozuměl, abych s nimi žil. Protože my s nimi budeme žít. Ale jsou to buď ďáblové, anebo to budou bozi.‘ Radek Pilař.“ A. Komrzý
osobní program

Viva video, video viva

Adéla Komrzý
Česká republika / 2018 / 85 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Kibera: Příběh slumu
Fotograf Don, obyvatel obřího slumu Kibera v Nairobi, říká, že chce na svých snímcích zachytit pozitivní tvář svého domova. Nikoli utrpení, bídu a rezignaci, ale naději, odhodlání a kreativitu. Stejný program jako by si předsevzal i dokument Martina Páva. Snímek vizuálně těžící ze zvláštní fotogenie slumu je pojatý jako série výpovědí místních obyvatel. Vedle Dona vystupují zdejší umělci, učitelka nejmladších dětí nebo trenér boxerského mužstva. Zejména v závěrečné části věnované prezidentským volbám v Keni ale frustrace, beznaděj a násilí Kibery nezadržitelně vyplouvají na povrch.„Lidé dokážou spolupracovat, mají-li k tomu důvod.“ M. Páv

Kibera: Příběh slumu

Martin Páv
Česká republika / 2018 / 86 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Všechno má svůj čas
Čas životní i filmový jako něco vetkaného do jednoho obrazu nám předkládá experimentálně pojatý film, ve kterém jsou obrazové vrstvy často kladeny přes sebe a do sebe míchány zvukové stopy. Velmi osobní dokument se v poetické zkratce stává poznáním paměti, vědomí i očekávání budoucího jako neoddělitelně spojených skutečností. Před očima – pomyslným kinematografickým zrakem – nám defilují výjevy z minulosti i záběry aktuálně všední a ve voiceoveru recitují vnitřní hlasy útržky básní či opakují fragmenty dávných dialogů těch, kteří nás třeba už opustili, ale nenechali nás samotné. „Jak se vyrovnat se ztrátou? Jak ošetřit ostatky? Jak rozumět významu vzpomínek? Když vstoupíme do obrazu opouštíme rám. Potkáváme předobrazy. Díky setkání získáme obraz nový – obraz pro budoucnost.“ V. Ježková

Všechno má svůj čas

Viola Ježková
Česká republika / 2017 / 29 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tlačítka bdělosti
Rozzrněná filmová meditace zkoumá na dvou osobních příkladech, co dělá studium bdělosti a mikroskopický náhled do vlastního nitra se světonázorovým racionalismem, obecně předpokládaným u vědců. Fyzik pevných látek a ekonom multiagentních systémů z různých stran přicházejí k podobným zkušenostem, o nichž však nelze vyprávět, a tudíž je třeba ukazovat je „odrazem“. Snaha nahradit plochou mapu skutečnou krajinou ústí do originálně bezprostředního přezkoumávání pevných základů naší společnosti, v níž mýtus objektivity často zastírá mocenskou manipulaci a prostá touha po dokonalejším vědění může být motorem univerzitního vzdělávání stejně jako vojensko-průmyslového komplexu.DETAIL:„Věda nemůže popsat ten pocit člověka, kterej se po tom horkým dni tady trošku zchladil v tý vodě, a ten paradox toho krápníku, ale může popsat to chemický složení toho krápníku, jakou máme teplotu vody, vlhkost vzduchu a tak dále…“ „A je to k něčemu?“ „Ale tak určitě jo… “

Tlačítka bdělosti

Jan Šípek
Česká republika / 2015 / 87 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Iluze
V originálním pojetí filmu jako počítačové hry předkládá autorka osobní reportáž z Budapešti, kde strávila rok na studijním pobytu. Divák pasovaný do role účastníka hry prochází několika levely, které ho uvádějí do všednodenních momentů dotýkajících se citlivých bodů současné maďarské společnosti: nahlíží hlavní město očima turisty, ale většinou je nucen se ze subjektivního pohledu maďarských občanů zamýšlet nad svobodou umění, právem na vzdělání, problematikou lékařské péče a v komplexním měřítku diskutabilní politickou situací, v níž je opakovaně skloňováno jméno maďarského premiéra Viktora Orbána.„Nejnáročnější polohou toho filmu bylo udržet se před svou vlastní paranoiou před normalizovaným myšlením, které mé postavy a systém, o kterém jsem točila, neustále produkují.“ K. Turečková

Iluze

Kateřina Turečková
Česká republika / 2018 / 52 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Králové Šumavy
Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, je bývalý převaděč přes hranici mezi komunistickým Československem a Západem a později agent americké zpravodajské služby CIC. Jeho činy jsou ústředním tématem filmu tvořeného výpravnými animacemi připomínajícími novodobý film noir, rozhovory s pamětníky a záběry na krásy tajuplné šumavské přírody. Dokument místy nabývající kvalit až hollywoodských akčních filmů kontrastuje tíhu morálních rozhodnutí jedince a neoblomnou moc totalitního režimu. Téměř detektivní pátrání je rámováno šumavskou mytologií a legendami, které se o tomto muži dodnes vypráví. „Král Šumavy poetickým způsobem zkoumá rozpolcenost hrdiny, padoucha a někdejšího českého emigranta Vlasty Bukovského, který se znovu setkává s nechvalně známým převaděčem Josefem Hasilem.“ K. Kelly
osobní program

Králové Šumavy

Kris Kelly
Česká republika, Irsko / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)
Tvůrci dokumentární eseje Exkurze postupně navštěvují některé typické cíle turistických exkurzí – bitevní loď Auroru, monumentální stavby třetí říše, Berlínskou zeď a první muzeum na světě v Římě. Spíše než monumenty jako takové je však zajímají různé způsoby setkávání se s historií. S jemnou ironií filmaři sledují, jak památky působí na turistické průvodce a návštěvníky. Zachycují výklad, rozhovory i vzpomínky a pozorují také inscenované situace, během kterých se při prohlídce do výkladu v různých rolích zapojují sami turisté. Pomocí jejich interakce s kulisami historie film rafinovaně zkoumá souvislosti mezi současným člověkem a minulostí. DETAIL:„Na židovském hřbitově v Berlíně je hrob a na něm nápis: ‚Nyní jsi tu, tiše rozjímáš. Až odejdeš, nech zase zaznít svá slova.‘ Památníky a pamětihodnosti na nás mají takový vliv. Jsme mlčenliví.“

Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)

Jan Gogola ml.
Česká republika / 2015 / 82 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Na vodě
Dokumentární esej s prvky road movie zachycuje cestu několika postav napříč podkrušnohorskou krajinou s cílem zachytit její nestabilní terén zmítaný desítkami let těžebních prací a následných (ne)vydařených procesů rekultivace. Název lze vnímat jako doslovné označení motivu vodáckého dobrodružství stejně jako poukaz na proměnlivost krajiny. Snímek balancující na hraně dokumentu a fikce oslovuje divákovu imaginaci a nechává příběh zdevastované a revitalizované oblasti severních Čech vyprávět samu přírodu.DETAIL:„To je taková krajina, v jakési proměně. Všechno se mění. Támhle byla chemička, není. Támhle byla louka, je tam chemička. Všechno jinak. Každou chvíli. To je třeba zaznamenat.“

Na vodě

Martin Ryšavý
Česká republika / 2015 / 90 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Miluj mě, jestli to dokážeš
Zatímco v jiných zemích je sexuální asistence pro hendikepované už zavedenou službou, v Česku se teprve rozjíždí. Dokumentaristka Dagmar Smržová se k tomuto tématu vztahuje metodou připomínající filmy Eriky Hníkové: vybírá si tři hendikepované mužské protagonisty a jednu vyškolenou sexuální asistentku a sleduje je v civilních situacích, v nichž jim nenásilně klade různé otázky. Snímek otevírá téma, které veřejnost přehlíží nebo vnímá kontroverzně, ačkoliv je společensky závažné. Především však nabízí citlivý pohled do intimního života lidí s postižením.,,... není nikoho zásluhou ani zaviněním, jestli vypadá líp, nebo hůř, jestli se narodil silnější, nebo slabší. Měli bychom si tedy navzájem vycházet vstříc a pomáhat ve všem, co jeden může a druhý ne – i v milování...“

Miluj mě, jestli to dokážeš

Dagmar Smržová
Česká republika / 2016 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Matrix AB
Portrét Andreje Babiše, který je na jednu stranu kamerou Víta Klusáka přitahován, ale zároveň před ní uniká, se mění v paradoxní pokus zachytit prchavou osobnost bez ukotvení. Babišovský matrix se divákům mimoděk odhaluje právě v době komunálních voleb, kdy „politik proti svému přesvědčení“ vyráží s koblihami mezi voliče, aby je přesvědčil o svých dobrých úmyslech a vůli konat obecné blaho. Observační dokument nechává nazřít mechaniku Babišovy mocenské politiky prostřednictvím detailů podávaných rukou, letmo prohozených slov či vyskládaných produktů Kosteleckých uzenin.DETAIL:„Hlavní, co mě ve straně chybělo, byl program. Protože podle mého názoru nemůže program stát jenom na slově ‚prostě‘. A pak to, že jsem zjistil, že moji spolustraníci, že to je takový shluk arivistů, lidí bez politických ideálů…“

Český žurnál: Matrix AB

Vít Klusák
Česká republika / 2015 / 74 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Češi proti Čechům
Filmová reportáž s prvky osobního deníku se zaměřuje na xenofobii v české společnosti a aktivizmus proti neonacistickým demonstracím, ale i na autorovu osobní zkušenost života v romské vyloučené lokalitě. Většinu scén natočil režisér sám vlastní kamerou a bezprostředně působící záběry prokládá voiceoverovými postřehy a komentáři. V několika málo scénách je přidaná nediegetická hudba, která má podpořit dramatický efekt. Svými přímočarými otázkami se snaží demaskovat rasistické argumenty nejen samotných účastníků protiromských pochodů, ale i mnoha běžných občanů. DETAIL:„Já bych tam hodila granát mezi ně.“ „Mezi koho?“ „Mezi cikány. Protože se rodijou jak myši.“ „Je potřeba je zabít?“ „Je. Víte, co měl zrobit Hitler? Židy nechat a cikány postřílet. Je jich moc.“

Češi proti Čechům

Tomáš Kratochvíl
Česká republika / 2015 / 88 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt