Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Dunaj vědomí
Dunaj vědomí
Dunaj vědomí

Dunaj vědomí

režie: David Butula
originální název: Dunaj vědomí
země: Česká republika
rok: 2019
délka filmu: 83 min.

synopse

Členové brněnské alternativní rockové legendy Dunaj se po letech setkávají a jsou odhodláni zapomenout na křivdy a neshody z minulosti s cílem společně odehrát koncert v rumunském Banátu pro stále silnou fanouškovskou základnu. Na cestu se vydávají lodí po proudu řeky Dunaj, jejíž vlny a přilehlá tajemná příroda přinášejí mezi členy kapely vzpomínky na minulost a reflexi své kariéry, jíž pomáhá i setkání s bývalou členkou Ivou Bittovou. Poeticky laděný snímek odhaluje zákulisí kapely a za doprovodu podmanivých tónů písní Dunaje vykresluje komplexní portrét legendárního hudebního uskupení.

„Bývalí členové kapely Dunaj, nyní o dvacet let starší pánové, se setkali, aby poznali, že už nic nemusejí. Že už jen chtějí nechat opět rozkvést něco výjimečného, co způsobuje především jejich vzájemná sestava. Teprve zapadnutí všech originálních dílků znovu vytváří cosi podmanivě působivého.“ D. Butula

biografie

Dokumentarista, dramaturg a hudebník David Butula (1976) pracoval jako vedoucí produkce v brněnském studiu České televize. Působil rovněž jako zastupitel městské části Brno-střed pro oblast kultury, turismu a sportu. Organizuje kulturní festivaly, je členem kapely a v současné době ředitelem brněnského centra Post Bellum – Paměť národa.

více o filmu

režie: David Butula
producent: Jan Hubáček, Zdenka Kujová, Dušan Mulíček
kamera: Stanislav Adam
střih: Hana Dvořáčková
hudba: Dunaj
zvuk: Jiří Kubík, Petr Stuhlík, Ondřej Gášek, Ladislav Mirvald

další filmy v sekci

Miluj mě, jestli to dokážeš
Zatímco v jiných zemích je sexuální asistence pro hendikepované už zavedenou službou, v Česku se teprve rozjíždí. Dokumentaristka Dagmar Smržová se k tomuto tématu vztahuje metodou připomínající filmy Eriky Hníkové: vybírá si tři hendikepované mužské protagonisty a jednu vyškolenou sexuální asistentku a sleduje je v civilních situacích, v nichž jim nenásilně klade různé otázky. Snímek otevírá téma, které veřejnost přehlíží nebo vnímá kontroverzně, ačkoliv je společensky závažné. Především však nabízí citlivý pohled do intimního života lidí s postižením.,,... není nikoho zásluhou ani zaviněním, jestli vypadá líp, nebo hůř, jestli se narodil silnější, nebo slabší. Měli bychom si tedy navzájem vycházet vstříc a pomáhat ve všem, co jeden může a druhý ne – i v milování...“

Miluj mě, jestli to dokážeš

Dagmar Smržová
Česká republika / 2016 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Zákon Helena
Dokumentaristka Petra Nesvačilová ohledává slavnou kauzu Berdychova gangu. V centru jejího zájmu stojí policistka Helena Kahnová, ovšem pouští se i do rozhovorů s dalšími zúčastněnými včetně obviněných a odsouzených. Vytváří tak mozaiku, která nevypovídá ani tak o kauze samé a jejím pozadí, ale spíše o lidech pohybujících se na hraně zákona, o jejich motivech a myšlení. Sama autorka se zaplétá do kontaktů s podsvětím a stává se jednou z aktérek filmu. Musí zvažovat, zda je bezpečné se s některými lidmi stýkat, a vede ji to k otázkám o podstatě zločinu nebo dobra a zla vůbec.„Myslela jsem, že natočím jen portrét o statečné policistce, ale nakonec jsem se ocitla v místech, kterých jsem se vždycky bála a znala je jen z filmu. V podsvětí. A teď koukám, že to podsvětí je kolem nás a někdy hodně blízko.“

Zákon Helena

Petra Nesvačilová
Česká republika / 2016 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Hranice práce
Téměř pětina Čechů pracuje za částku menší, než je 83 korun na hodinu. Existuje pro ně specifické označení: pracující chudí. Novinářka Saša Uhlová se v dokumentu Apoleny Rychlíkové vydává na různá místa republiky zkoumat špatně placené práce, aby popsala, jaké jsou pracovní podmínky v současném Česku. Se skrytou kamerou v brýlích pracovala měsíc v nemocniční prádelně, drůbežárně, za pokladnou v supermarketu a týdny na brigádách – v žiletkárně a třídírně odpadu. Její reportáže pod názvem Hrdinové kapitalistické práce byly uveřejňovány od září na webu A2larm.cz. Během výzkumu se nechala doprovázet filmovým štábem pod vedením Apoleny Rychlíkové. Ten zachycoval Uhlovou při různých osobních situacích a dává možnost nahlédnout i na to, jak ona sama se vyrovnávala s koloběhem prací, změnami kolektivů, špatnými pracovními podmínkami a odloučením od rodiny.„Stála jsem několik měsíců blízko hrdinky, která ani chvíli neupřednostnila sama sebe před těmi, jejichž osudy nám chtěla přiblížit. Snad se ten záznam doby podaří časem dostat i k těm, kterých se týká.“ A. Rychlíková

Český žurnál: Hranice práce

Apolena Rychlíková
Česká republika / 2017 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Kiruna – překrásný nový svět
Bezmála apokalyptický obraz oblasti doslova pohlcované těžebním průmyslem ukazuje dokument pozorující titulní severošvédské město, jehož část se propadá kvůli těžbě v nedalekém dole na železnou rudu. Vedení důlní společnosti se rozhodlo nezastavit výnosnou těžbu a obyvatele ohrožených čtvrtí přestěhovat. Režisérka z natáčení ve městě za polárním kruhem i přímo v důlním prostředí vytěžila uhrančivé filmové obrazy a na příkladu tří protagonistů, nyní žijících ve zvláštním mezičase, nápaditě otevírá témata přesidlování, tradice a vztahu k určitému místu. „Dystopický příběh Kiruny je o vykořeněných lidech hledajících domov ve vykořeněném městě. Vypovídá přitom o odvrácené stránce celé vyspělé společnosti, ať už ve Švédsku, nebo v Čechách." G. Stocklassa
osobní program

Kiruna – překrásný nový svět

Greta Stocklassa
Česká republika / 2019 / 87 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Morava, krásná zem III
Po staletích útlaku se v rytmu lidové hudby a speed metalu probouzí duch moravského Slovácka. Krojovaný zombie horor pod dohledem novodobého Adama a Evy z AZ kvízu mísí antickou tragédii s etnografickou studií, biblickým podobenstvím a pokleslými žánry. Petr Šprincl podvrací posvátné mýty a v kulisách folklorních motivů satiricky poodhaluje temné základy společenských rituálů. Po nacionalismu a fašismu, jimž se věnovaly předchozí díly jeho moravské epopeje, pokračuje variací na divadelní hru bratří Mrštíků Maryša, prodchnutou satanismem.   „Trilogie Morava, krásná zem začíná příslušností ke svému kmeni, kroji a folklóru, pokračuje zrozením slováckého fašisty a jeho porážkou ďábla, aby v závěrečném díle vypuklo pohanské inferno.“ P. Šprincl
osobní program

Morava, krásná zem III

Petr Šprincl
Česká republika / 2019 / 65 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Všechno bude fajn
Původním plánem producenta Čestmíra Kopeckého bylo natočit film o proměnách Brna. Režisér Robin Kvapil se spoluscenáristou Pavlem Šplíchalem ale toto zadání posunuli do podoby připomínající Šplíchalův ironický blog Prigl. V „laskavě-anarchistickém“ pásmu se Brno stává epicentrem sarkastického pohledu na českou společnost. Naivně blábolivý normalizační dokument o Brnu, kterým Kvapilův film začíná, se transformuje do zahořklých monologů, které televizní komentátor pronáší přímo na kameru. Ty se střídají s hranými scénami, v nichž se potkávají brněnské politické elity, umělci i ztroskotanci. „Říká se, že Brno je jediný vtip, ve kterém se dá bydlet. Podle této logiky se odvíjí celý film.“ R. Kvapil

Všechno bude fajn

Robin Kvapil
Česká republika / 2017 / 71 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Selský rozum
Původně to měl být dokument o českém zemědělství a faktorech, které na něj mají největší vliv. Pak se ukázalo, že jedním z nejzásadnějších faktorů je podnikatelská a politická činnost Andreje Babiše. Snímek s investigativními prvky sleduje novináře Zuzanu Vlasatou a Jakuba Patočku, jak rozkrývají Babišův podnikatelský styl a jeho dopad na společnost i životní prostředí. Tvůrci filmu, ze kterého se stala společenská událost, zároveň nápaditou prací se střihem, rámováním nebo animacemi přesahují rámec pouhého předkládání faktů, ale vytvářejí autorskou výpověď podanou prostředky filmového média. „Stát se musí řídit selským rozumem!“ Z. Piussi

Selský rozum

Zuzana Piussi, Vít Janeček
Česká republika / 2017 / 73 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Morava, krásná zem
Experimentální western-horor z prostředí moravského Slovácka přináší nový pohled na legendu o svatém Václavovi. V omšelých kulisách lidové veselice zápasí bájný kníže Boleslav, zombie z vinného sklípku, se svým bratrem Václavem o povahu české státnosti i o talíř s rajskou. Filmová esej o mýtech českého a moravského nacionalismu je sarkastickým obrazem vyprázdněných kmenových rituálů, které stvrzují národní identitu, ale ostře se vymezují vůči jinakosti. Posvátnost folklóru je ve filmu sabotována archaickými filmovými a video formáty s množstvím chyb a kazů, rozbředlým mixem dechové hudby i kontrapunktem v komentáři. Detail: „Písničku Morava, krásná zem v podání dechové hudby Bojané posíláme tentokrát panu svatému Václavovi, narozenému nejspíše v Praze, který se opět vydává na svou pouť za bratrem Boleslavem. Ať se mu na cestě vše daří, má svižné tempo a je mu do skoku.“

Morava, krásná zem

Petr Šprincl
Česká republika / 2015 / 30 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ztracený břeh
Film sleduje život skupiny rybářů a rekreantů, kteří v rámci komunitního snažení a přátelské spolupráce zvelebili břehy jinak opuštěných nádrží jihomoravského vodního díla Nové Mlýny, ať už pro účely rodinné dovolené, či poklidného lovení ryb. Kvůli byrokratickým machinacím jsou však nuceni své letní domovy zlikvidovat a navždy opustit místo plné nostalgie a vzpomínek. Nenápadná observační kamera otevírá obyčejné útrapy, nesnáze i radosti obyčejných lidí a s humorným nadhledem střídaným s melancholickou rozjímavostí líčí příběh o rozporu žité lidské zkušenosti a chladného státního aparátu.   „‚Je to škoda, jedna pěkná éra skončila…‘ Rybář Saša.“ J. Zykmund
osobní program

Ztracený břeh

Jiří Zykmund
Česká republika / 2019 / 78 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Bude si svět pamatovat tvoje jméno?
Ultrazvukový screening nenarozeného plodu. Turisté zaměřující na sebe mobilní telefony na selfie tyčích. Figuríny ve výlohách obchodů. Lidé na ulici prohlížející si sebe samé v odrazech skel. Snímání modelů do 3D tiskárny. Série všednodenních výjevů nám ukazuje různé formy obrazů a zobrazení, kterými se obklopujeme, jimiž sami sebe pozorujeme, rozumíme si a také se ztvárňujeme a archivujeme. Otázka položená v názvu snímku zároveň upozorňuje na přesun naší pozornosti od slov k obrazům. Nejde už o to, zda si svět bude připomínat naše jméno, ale zda mu dokážeme vtisknout do paměti naši podobu. „V hlavní roli: ego.“ M.-M. Kochová

Bude si svět pamatovat tvoje jméno?

Marie-Magdalena Kochová
Česká republika / 2017 / 17 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Umírání pro začátečníky / Tónina ticha
Pod společným názvem Umírání pro začátečníky jsou uváděny dva krátké filmy, které jejich tvůrci natáčeli společně „v hospicích, porodnicích, vlacích i jinde“. Jsou založené na rozhovorech se stejnými protagonisty a na podobná témata, ovšem pokaždé nahlížená odjinud. První snímek Tónina ticha od Marka Boudy se zabývá hudbou a jejím vztahem ke stáří a smrti, otázkami, jaká hudba je slyšet v nebi nebo jakou skladbu si mají pustit pozůstalí po našem skonu. Druhá část Umírání pro začátečníky od Báry Kopecké se po stopách tabuizovaného tématu smrti vydává do krematorií, za umírajícími nebo i na porodní sál. „Zajímalo mě především jak se hudba zračí ve tváři posluchače v okamžiku jeho pohnutí hudbou. A ticho - kontrapunkt hudby, pauza ve skladbě, konec života...ticho, které po nás zůstává...“ B. Kopecká

Umírání pro začátečníky / Tónina ticha

Marek Bouda, Bára Kopecká
Česká republika / 2017 / 58 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Stopy, střepy, kořeny
Muzeum hnití jablek, opadávající vánoční stromek, rozlomený kmen stromu, červi plazící se po plástvích. Údery padajícího jablka o povrch země, výuka mluvení, křesťanské kázání, bečení ovcí. Obraz a zvuk se o sebe ve dvacetiminutovém snímku Stopy, střepy, kořeny neustále otírají v tvořivých setkáních mezi světem lidí a přírodou. Film by se dal označit za experiment, ale spíš jde o evokativní lyrické pásmo obrazů a zvuků umocněné působivými záběry šestnáctimilimetrové kamery. K neustále připomínané kráse rozkladu přírodních věcí tvoří lidem vytvořené artefakty lehce lhostejné a neméně záhadné pozadí.„‚Já ti nevim, co s tim. Furt do toho leju vodu a furt je to řídký.‘ Tuhle větu jsem kdysi potkala – šlo o míchání malty – a líbí se mi čím dál víc.“

Stopy, střepy, kořeny

Květa Přibylová
Česká republika / 2016 / 20 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt