Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Exhumace
Exhumace
Exhumace
Exhumace

Exhumace

režie: Daniel McIntyre
originální název: Exhumation
země: Kanada
rok: 2018
délka filmu: 8 min.

synopse

Touha zbavená svého objektu je souznačná s obrazy znejasňovanými vykrajováním jejich kusů; seškrábání části viditelného pole se stává zářezem do strádajícího těla, tápajícího v mezeře po zmizelém blízkém a v chybění fyzického prolnutí, ve vrstvení hmatatelného důkazu spolubytí. 

"‚Exhumace‘ je moje interpretace nedávných zpráv o Dalího posmrtné masce. Snažil jsem se fyzicky sloupnout vrstvy reprezentace, abych odhalil rozpadlé vzpomínky na osobnosti, které kdysi existovaly." D. McIntyre

 

biografie

Daniel McIntyre (1986) je kanadský umělec zaměřující se na koncept paměti, identity a historie. Pracuje zejména s celuloidem, který i ručně vyvolává. Často pracuje také metodou „found footage“ a do filmu vřazuje fotografie. Naposledy mohli diváci zhlédnout v Jihlavě jeho filmy Bikini (2015) a Tíha sněhu (2014). 

 

více o filmu

režie: Daniel McIntyre
producent: Daniel McIntyre
hudba: Mark Savoia

další filmy v sekci

Konkrétní film
Autor vychází z principu konkrétní hudby, vrství a důmyslně překrývá obrazy do takové mohutnosti, až vznikají abstraktní kompozice osobních vzpomínek, a tematizují tak jejich proměnlivost díky selektivitě paměti i možné- mu rozlišení digitálního média. Japonský filmař a programátor Makino Takaši (1978) byl ve své tvorbě ovlivněn londýnskými Quay Brothers, vyznává eklektický přístup a čerpá z videoartu a rozmanitých filmových technik. Obraz a hudební doprovod vnímá jako rovnocenné složky díla. Za svůj film Generator (2012) získal cenu Tiger Award na MFF v Rotterdamu.„Začít konkrétním, přejít k abstraktnímu a následně užít abstraktní k vytvoření konkrétní abstrakce byla výzva.“

Konkrétní film

Makino Takashi
Japonsko, Nizozemsko / 2015 / 24 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Některé mraky se vzdalují
Vizuální ilustrace procesu pamatování, kdy mysl naváže na představu objektu přibližné obrazy vycházející z vnitřního uspořádání vzpomínajícího, které se tak stávají více odrazem jeho identity než otiskem reálných věcí a událostí. „Zajímá mě tvorba děl, která jsou sama o sobě zkušeností. Podle mě je nezbytné vtělit do umělecké tvorby smyslovost, smyslnost a empiričnost a apelovat na erotičnost umění.“ G. E. Veloso

Některé mraky se vzdalují

Gonzalo E. Veloso
Španělsko / 2017 / 6 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Řeka mizí
Zamyšlení nad vykořistěním domova původního obyvatelstva a jednáním kolonizátorů přerůstá v antikapitalistický politický pamflet, který v rozbíhavých horizontálních a vertikálních motivech kriticky analyzuje postoj liberálních kosmopolitních elit k životnímu prostoru jako jednorázové a vyměnitelné komoditě a rozporuje jeho nahraditelnost. „K vytvoření jiných světů se člověk nepotřebuje ani tak zbavit západního myšlení, jako jej spíš přepsat za pomoci místních, konkrétních a starodávných představ. Tento film představuje začátek cesty vstříc tomuto snažení.“ E. Makoszay Mayén  
osobní program

Řeka mizí

Eduardo Makoszay
Mexiko, Brazílie / 2019 / 9 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Hypnodrom
Jednoduchá kombinace pohybů kamery a pozorovatele vytváří hypnotickou jízdu, kde rotující předměty a světla, navzdory komentáři podtrhujícímu uvolnění a klid, způsobují znepokojivý fyzický zážitek a zavrtávají představivost diváka do hloubky a vratkosti výhledů. „Hypnodrom je pohybem navozené delirium. Filmový pohled skrze ‚egocentrickou kameru‘ a hold biografu coby místu kontemplace a hypnotického stavu.“ R. Wilhelmer

Hypnodrom

Richard Wilhelmer
Rakousko / 2017 / 5 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Spectator
Otec autora beze slova prochází bytem, sedí v křesle, čte noviny. Obraz zastřený prachem, od něhož se odráží odpolední slunce, ukazuje části čtenáře, až se nakonec vyjeví celá figura, přičemž režisér zůstává jen netečným pozorovatelem zjevení.„Suzuki: V mysli začátečníka víří plejády možností, v mysli znalce je jich jen pár.“ M. Hoolboom

Spectator

Mike Hoolboom
Kanada / 2017 / 8 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Uvnitř
Úryvky těla vyřezané ze tmy vytesávají studii nahé ženské figury, smyslné v momentech konkrétna i v místech mizení dovnitř digitální temnoty. Lyrické pojednání intimity a skrytosti a implicitní polemika s voyeurským pohledem konstruují touhu po sevřené kompletnosti.  "Rozebírám vnímání a duševní stav člověka, kterého sledují, provrtávají a zkoumají, a zkušenost diváka, který musí nedobrovolně sledovat pohled kamery." T. Kjellmark

Uvnitř

Tove Kjellmark
Švédsko / 2018 / 10 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Chvějící se obr
Pohled na krajinu amerického Jihozápadu, kde roste největší žijící organismus světa – kolonie osik stará šedesát tisíc let –, byl natáčen digitální kamerou přes otvory promítací cívky 16mm filmu, aby zviditelnil příznačný efekt projekce filmového materiálu, která rytmicky zvlňuje vzduch v prostoru před promítačkou. Patrick Tarrant (1969) pochází z australského Melbourne a působí jako pedagog na London South Bank University. Je autorem meditativních snímků čerpajících z atmosféry měst a městských periférií.„Nestandardním využitím 16mm projektoru deformuji třírozměrný prostor, abych tak donutil diváka k zamyšlení nad naší transformací z člověka, jenž se bojí přírodního světa, v člověka, který se bojí o něj.“

Chvějící se obr

Patrick Tarrant
Velká Británie / 2016 / 19 min.
sekce: Fascinace
Východoevropská premiéra
Letištní plocha
Observace sopečného kráteru otevírá vyprá- vění v aluzích a náznacích, které budují prostor imaginárního města po vzoru metropole Brasilia uvnitř kapverdské sopky Fogo. Průmět urbanistického plánu vytváří svět možného příběhu, zatímco průzory modelu jsou procházkou geometrií místa, kde byla spočítána i rozlehlost mraků. Joana Pimenta (1986), původem portugalská filmařka, která žije a tvoří střídavě v USA a Brazílii. Ve svých filmech a videoinstalacích používá postupy vizuální antropologie. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její filmový debut Obrazce vyleptané do čepele mízou z banánovníku (2014), ve kterém ze smyšlených vzpomínek sestavuje snovou korespondenci mezi souostrovím Madeira a bývalou portugalskou kolonií Mosambik.„Ocitla jsem se tam jako cestovatelka časem, archeoložka prostoru, snažící se navrátit troskám a mementům původní exotičnost.“

Letištní plocha

Joana Pimenta
Portugalsko, Spojené státy, Brazílie / 2016 / 14 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Skrytost, Rozjímání 1
Digitálně rozrušovaná mořská krajina nechává vyniknout obzoru, který spolu s valícími se vlnami proplouvá vizuálně hypnotizující abstraktní skladbou horizontálních ploch a svými pohyby odpovídá na minimalistickou hudbu piana a elektronicky manipulovaných ruchů moře, ve zdánlivě kontinuálním pozorování pobřeží. „Každá z lini í svou vlastní ‚intuicí‘ přetváří mé vnímání, zkoumající, jak se tyto osobní, vnitřní, jak iluzorní, tak hmatatelné zkušenosti přesouvají a mění ve vizuální báseň.“

Skrytost, Rozjímání 1

Seoungho Cho
Spojené státy, Jižní Korea / 2016 / 6 min.
sekce: Fascinace
Česká premiéra
Dušanbe
Pomocí animátorské techniky se podsvícené fotografie prošívají do vzpomínek režisérovy tety na hory, výhledy a uspořádání věcí v bytě, odkud odjela do nuceného exilu. Kousky vzpomínek aktualizují diasporickou perspektivu skrze architektonické projekty, jimiž zpřítomňovala rodný Tádžikistán ve svém bytě v Darmstadtu.   "Film vychází z nalezeného materiálu a prostřednictvím fotografií vytváří montáž fragmentů z exilu. Zaměřil jsem se na barvy, textury a materii v obrazu i zvuku a pomocí zpomalené animace." K. Friesen  

Dušanbe

Kandis Friesen
Kanada, Spojené státy / 2018 / 5 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
N 34º 20’ 18” E 12º 42’ 05”
Soustředěný pohled na místo ve Středozemním moři, kde 11. října 2013 zahynul velký počet migrantů včetně desítek dětí, je v sérii mizejících obrazů také apelem na pomoc lodím připlouvajícím do blahobytné Evropy. „Snímek přispívá k nové dynamice společenské autonomie a je pokusem o narovnání systémově vytvářených nerovností pomocí navrhnutí jiných sociopolitických podmínek skrze umění.“ A. Onco

N 34º 20’ 18” E 12º 42’ 05”

Adrian Onco
Španělsko / 2017 / 6 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
#57
Vizualizace funkčnosti vysokofrekvenčních oscilátorů kdysi používaných pro testování vojenských a zdravotnických sonarů se potkává s abstraktními ilustracemi diferenciálních rovnic čínského matematika a ve zviditelnění pomocí analogových výpočetních procesů vytváří subtilní exaktnost proměnlivých textur.  "Technologie je deformující zrcadlo, jež nám ukazuje, jak lidé myslí a co dělají. Proto své dílo tvořím v dialogu se stroji, které sám vyvíjím, ve snaze zjistit, co nám říkají." J. Rekveld

#57

Joost Rekveld
Nizozemsko / 2018 / 14 min.
sekce: Fascinace
Středoevropská premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt