24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Exkurze aneb Historie současnosti (anglická verze)
režie: Jan Gogola ml.
originální název: Exkurze aneb Historie současnosti
země: Česká republika
rok: 2015
délka filmu: 82 min.
synopse
Tvůrci dokumentární eseje Exkurze postupně navštěvují některé typické cíle turistických exkurzí – bitevní loď Auroru, monumentální stavby třetí říše, Berlínskou zeď a první muzeum na světě v Římě. Spíše než monumenty jako takové je však zajímají různé způsoby setkávání se s historií. S jemnou ironií filmaři sledují, jak památky působí na turistické průvodce a návštěvníky. Zachycují výklad, rozhovory i vzpomínky a pozorují také inscenované situace, během kterých se při prohlídce do výkladu v různých rolích zapojují sami turisté. Pomocí jejich interakce s kulisami historie film rafinovaně zkoumá souvislosti mezi současným člověkem a minulostí.
DETAIL:
„Na židovském hřbitově v Berlíně je hrob a na něm nápis: ‚Nyní jsi tu, tiše rozjímáš. Až odejdeš, nech zase zaznít svá slova.‘ Památníky a pamětihodnosti na nás mají takový vliv. Jsme mlčenliví.“
biografie
Jan Gogola ml. (1971) je režisér, dramaturg, scenárista, publicista a pedagog FAMU. Vystudoval Fakultu žurnalistiky UK a katedru dokumentární tvorby na FAMU. Na MFDF Ji.hlava se jako režisér představil například s dokumenty Nonstop (2000), Král nic nedělá (2012), Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus (2013) nebo František svého druhu (2014). Ve svých filmech obvykle vychází z každodennosti, jež se stává zdrojem filozofického zkoumání, v němž nic není dané a priori.více o filmu
| režie: | Jan Gogola ml. |
| producent: | Filip Remunda, Kamila Zlatušková, Peter Kerekes |
| kamera: | Noro Hudec, Petr Vejslik |
| střih: | Maroš Šlapeta |
| zvuk: | Jiří Kubík |
další filmy v sekci
Na scéně skutečné víc než dost nechává režisér tohoto hybridního filmu plynout neskutečný příběh. Zatímco před rijeckým divadlem demonstrují chorvatští nacionalisté proti – i u nás už dobře známému – uměleckému šéfovi Oliveru Frljičovi, na nedalekém ostrově Goli otok secvičují naturščici surreálné představení. Rozpadající se budovy bývalého internačního tábora, zřízeného tajně Titovým režimem pro politické vězně, slouží jako kulisy lynchovskému výjevu, v němž se ušpinění herci stávají objekty v panoptiku svých snů. Svět imaginace a svět holé skutečnosti se zase začínají sobě vzdalovat.„Volej ke mně a já ti odpovím; sdělím ti veliká tajemství, o kterých nevíš. Jeremjáš 33:3“ A. Suk
Konec světla
Aleš Suk
Chorvatsko / 2018 / 62 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
O formách politického umění, které se nevyhnutelně dostává do konfliktu se státní mocí, pojednává film zaměřující se ale více na konkrétní, společensko-právní důsledky takového tvořivého gesta. Členové umělecké skupiny Ztohoven se chystají na soudní proces jako důsledek jejich performance, kdy na Pražském hradě, v sídle prezidenta republiky, vyvěsili místo prezidentské standarty červené trenky. V tu stejnou dobu se rozhodnou poskytnout azyl z Ruska prchající rodině Olega Vorotnikova, člena jimi vzývané ruské skupiny Vojna, která se ocitá v mnohem vyhrocenějších střetech s mocí. Zkouška aktivismu po česku tím začíná...
„Je to velmi situační film, který jsem si vždycky přála udělat. Divák si bude moct utvořit vlastní názor, ale třeba mu to i nějakým způsobem nabídne pohled na naši vládu a společnost.“ P. Nesvačilová
Český žurnál: Vojna Ztohoven
Petra Nesvačilová
Česká republika / 2020 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Jako pasažéry, kteří hledají svoje místo v životě ze zadního sedadla, protože nedostali příležitost svůj život řídit, vidí režisérka filmu své čtyři protagonisty. Začíná je filmovat těsně před tím, než opustili zdi dětského domova, a po šest let časosběrnou metodou sleduje, kam se jejich osudy pohnou. Návrat do nefunkčního rodinného prostředí znamená často také návrat k ustáleným vzorcům, bezperspektivnosti a nestabilním sociálním vazbám. Dokument je nepřímou obžalobou systému ústavní náhradní péče, který se sice dokáže dobře postarat o děti v době jejich dospívání, ale na přechod do dospělého života je dostatečně nepřipraví a nevybaví."Jaké to je sedět na zadním sedadle svého života?"
Pasažéři
Jana Boršková
Česká republika / 2018 / 78 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Skupina Ztohoven provedla experiment s tím, co všechno je možné provádět v době posedlé identifikací s vlastní či vypůjčenou identitou. Skupina si nechala oficiálně vyrobit falešné občanské průkazy. Jednotliví členové získali průkazy na jména dalších členů na základě pozměněných průkazových fotografií, které byly vytvořeny morfingem jejich tváří. S novou identitou pak absolvovali svatbu, zahraniční cestu i volby a ukázali, jak snadno jsme pro systém zaměnitelní.
Občan K.
Michal Dvořák
Česká republika / 2012 / 72 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dokumentární esej s prvky road movie zachycuje cestu několika postav napříč podkrušnohorskou krajinou s cílem zachytit její nestabilní terén zmítaný desítkami let těžebních prací a následných (ne)vydařených procesů rekultivace. Název lze vnímat jako doslovné označení motivu vodáckého dobrodružství stejně jako poukaz na proměnlivost krajiny. Snímek balancující na hraně dokumentu a fikce oslovuje divákovu imaginaci a nechává příběh zdevastované a revitalizované oblasti severních Čech vyprávět samu přírodu.DETAIL:„To je taková krajina, v jakési proměně. Všechno se mění. Támhle byla chemička, není. Támhle byla louka, je tam chemička. Všechno jinak. Každou chvíli. To je třeba zaznamenat.“
Na vodě
Martin Ryšavý
Česká republika / 2015 / 90 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Snímek Petra Salaby je mozaikou videí, jež z různých úhlů pohledu na různá zařízení zaznamenali aktéři a svědci mediálně diskutovaného incidentu, ke kterému koncem ledna tohoto roku došlo v souvislosti se znovuzvolením Miloše Zemana do úřadu prezidenta České republiky. Obraz rozdělený do několika oken s paralelně probíhajícími ději je voyeuristickým pohledem na vyostřenou situaci, k níž došlo krátce po Zemanově tiskové konferenci v kongresovém Top hotelu v Praze. Přítomní novináři a filmoví dokumentaristé se zde dostali do střetu s agresivními Zemanovými stoupenci poté, co v salonku zkolaboval muž. "Je potřeba najít pozitivní Nashovu rovnováhu. wikipedia.org/wiki/Nash_equilibrium" P. Salaba
Attention Economy: 39 minut po zvolení prezidenta
Petr Salaba
Česká republika / 2018 / 8 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Koncept apparatgeistu vyjadřuje, jak se vyvíjí vztah člověka k technologiím a jakým způsobem proměňují naše sociální kontakty. Stejně jako autoři této teorie James E. Katz a Mark Aakhus se zaměřila i režisérka filmu na aktuální fenomén mobilních telefonů. Bere nás do alegorického prostoru apparatgeistu, na pusté, nehostinné místo, kde displeje všudypřítomných smartphonů fungují jako okénka do světů internetové všednosti a bizarnosti i jako odrazová deska naší interakce s digitálním zařízením.
„Nakolik se za svůj smartphone schováváme a nakolik se skrze něj obnažujeme? Nakolik je možné se otisknout do obrazů složených z jedniček a nul?“ M.-M. Kochová
Apparatgeist
Marie-Magdalena Kochová
Česká republika / 2019 / 11 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Prolegomena to Virtual Framing of a Revolution Esejistické konceptuální pojednání o původu, symptomech a principech stojících na počátku revolucí v Egyptě a Libyi. Autoritativní režimy dožívají v záznamech tisíců mobilních telefonů. Ejzenštejnova matka s prostřeleným okem, Tom, Jerry, Barack Obama a Slavoj Žižek defilují jako interpreti krvavých videí, zachycujících chaos, vzněty a boje za svobodu a důstojnost. Pozvání do pouště reálného nabylo v Libyi zlověstných rozměrů. Muammar Kaddáfí pronáší svou konečnou kletbu.
Prolegomena to Virtual Framing of a Revolution
Petr Hátle
Česká republika / 2011 / 50 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Šestadvacetiletá influencerka bosenského původu Sandra Kisić se na pozvání české neziskovky vypravila do Ugandy. Ve městě Kabale a jeho okolí strávila deset dní. Společnost jí kromě místních dělala holandská dobrovolnice, která je už na své několikáté misi. Sandra se oproti tomu s chudobou a technologickou zaostalostí poprvé setkala jinde než na displeji mobilního telefonu, který prakticky neodkládá z ruky. Režisér střetávání navenek vzdálených, ale tváří tvář výzvám globálního charakteru rovnocenných světů zachycuje jako nestranný pozorovatel, aby nechal vyniknout četné tragikomické paradoxy.
„Instantní polévka zahřeje, ale neposílí. Instagram můžeme vnímat podobně, nebo s ním pracovat jako s médiem schopným přiblížit ‚oldschoolový dokumentární film‘ mladšímu publiku.“ F. Remunda
#sandravugande
Filip Remunda
Česká republika / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
„V neděli nedělám,“ improvizuje Petr Král na stupních vítězů opuštěného velodromu. Tekutý portrét básníka v pohybu mezi snem a přítomností, mezi Paříží a Prahou, mezi velodromem a věčností. Situační dokument zachycuje skici aktivního, inspirativního člověka, který na počátek svého uměleckého počínání stále staví údiv jako jádro filosofické disputace se světem, člověkem a snem. Nicnedělání jako schopnost pozastavení, údivu, radosti, elitářství jako schopnost rozmlouvat s lidmi a oduševňovat.
Král nic nedělá
Jan Gogola ml.
Česká republika / 2012 / 52 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Další příspěvek do specifického subžánru oživené historie z pera scenáristy Pavla Kosatíka. Ráno 26. září 1928 se v zahradách zámku v Topolčiankách potkávají Karel Čapek a prezident Masaryk, aby rozhodli o osudu svého společného literárního díla. Z citátů z budoucí knihy i vzájemné korespondence se rodí fabulovaný filmový dialog, oprošťující původní formát literárního rozhovoru od svazujících konvencí. Čapek s Masarykem si vzájemně vyčítají různé věci, urážejí se, ale zároveň se v úvahách dotýkají klíčových otázek osobní povahy i své společenské funkce politika a literáta.„Je to film o dvou mimořádných mužích, je o tom, že emoce mohou být někdy silnější než myšlenka, i u tak výjimečných lidí.“ J. Červenka
Hovory s TGM
Jakub Červenka
Česká republika, Slovensko / 2018 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Pohroužený akvarel života umělce Jana Jedličky. Český malíř, filmař a fotograf emigroval v roce 1968 do Švýcarska a jeho druhým domovem se stala pustá krajina toskánské nížiny Maremma. Prázdná paleta možností vnitřního exilu je postupně naplňována uhrančivými malbami, utkanými z pestré směsice odstínů hornin, sedimentů, pigmentů nalezených v krajině. Imprese nového domova ambientně přenášené na plátna, fotografie i surovinu filmu zachycují vnitřní zrak a duchovní pouto umělce vyvázaného ze společenských struktur, oddaného pouze vlastní tvorbě a životu v krajině matného světla a stínu.
„Sledování proměn, to je to, co mě zajímá. Tady není žádný konečný výsledek, to se vyvíjí v čase, pořád dál.“ J. Jedlička
Jan Jedlička: Stopy krajiny
Petr Záruba
Česká republika, Itálie / 2020 / 67 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
