23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů
Generace bez pomníku aneb Cesty k poezii
režie: Rudolf Krejčík
originální název: Generace bez pomníku aneb Cesty k poezii
země: Československo
rok: 1964
délka filmu: 28 min.
synopse
Autorovi se podařilo zachytit atmosféru vzniku a tvorby divadel malých forem v Československu. Na příkladu „provinčních“ divadel napříč republikou ukazuje, že v uvolněných 60. letech mohla vznikat svobodná a satirická tvorba v různých koutech naší země i při nuzných podmínkách, které tato divadla měla.
biografie
Rudolf Krejčík (1934–2014) pracoval především ve studiu populárně-vědeckých filmů a vyznamenal se jako důstojný reprezentant našeho státu, když natáčel dokumenty z exotických míst po celém světě a pro celý svět.
více o filmu
| scénář: | Rudolf Krejčík |
další filmy v sekci
Mnohovrstevnatý dokumentární film zavede diváka do nemocničního prostředí, kde se nesetkáváme pouze s pacienty a jejich strastmi, bolestmi i radostmi, ale také s lékaři. Brilantní a citlivá kamera Jana Špáty umožňuje proniknout až do duše jednotlivých aktérů, a tak se v závěru dotýkáme i vážného tématu sebevražd.
Zrcadlení
Evald Schorm
Československo / 1965 / 32 min.
sekce: Cinéma vérité v čs. dokumentu 60. let
Dokumentární studie se zaměřuje na život starých osamělých žen na vesnicích. Vzpomínají na své mládí a čekají na smrt, kterou s přehledem berou jako přirozenou součást života. Mají jednu společnou starost – aby svým případným umíráním nikoho neobtěžovaly a nikdo se o ně nemusel starat.
Respice finem
Jan Špáta
Československo / 1967 / 15 min.
sekce: Cinéma vérité v čs. dokumentu 60. let
Snímek, jemuž se podařilo zachytit vášeň pro umění. Jeho tématem je představení Romeo a Julie v Národním divadle. Sledujeme nejen herce a režiséra, ale dostáváme se i do zákulisí, které žije svým vlastním životem. Film má i filozofickou rovinu, která reflektuje tendence dané doby.
Romeo a Julie 63
Radúz Činčera
Československo / 1964 / 46 min.
sekce: Cinéma vérité v čs. dokumentu 60. let
Ač se divákovi tento film může zdát jako ryze dokumentární, opak je pravdou. Ve své středometrážní prvotině se Věra Chytilová soustředila na život dívek v internátní škole a dokázala využít svůj osobitý styl. Otevřela tak dalším filmařům cestu k prozkoumávání dosud neobjevených témat.
Pytel blech
Vera Chytilova
Československo / 1962 / 44 min.
sekce: Cinéma vérité v čs. dokumentu 60. let
Uměleckou rozkoš a krásu obyčejných dní v Divadle Na Zábradlí zachytil Radúz Činčera velmi neobvyklou formou. Sledujeme tak výkony herců na jevišti a přitom jsou nám sdělovány technické detaily o divadle. Název Mlha může být narážkou na únik do divadelního světa před hrozícím nebezpečím.
Mlha
Radúz Činčera
Československo / 1966 / 29 min.
sekce: Cinéma vérité v čs. dokumentu 60. let
Poněkud ironizující dokumentární studie se zaměřuje na ambivalenci nových sídlišť. Autor se soustředil na nedomyšlenost nové výstavby: nadšené mladé rodiny s dětmi se sice stěhují do nového, ale okolí paneláků je jedno velké bahniště, jímž se prodírají maminky s kočárky a bezprizorné děti.
Zablácené město
Václav Táborský
Československo / 1963 / 9 min.
sekce: Cinéma vérité v čs. dokumentu 60. let
Proč? To je otázka, kterou si položil Evald Schorm, a vyrazil zkoumat, proč stárne československá populace. Citlivá kamera Jana Špáty nás zavede do bytů rodin s dětmi, ale i do nemocnice, kde se provádí umělé přerušení těhotenství. Pronikavá sociologická sonda odhalila neutěšené životní podmínky hlavně mladé generace.
Proč?
Evald Schorm
Československo / 1964 / 29 min.
sekce: Cinéma vérité v čs. dokumentu 60. let
