24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Heidegger in Auschwitz
režie: Martin Ježek
originální název: Heidegger in Auschwitz
země: Česká republika
rok: 2016
délka filmu: 50 min.
synopse
Česká radost - mimo soutěž
Jeden z nejdůležitějších myslitelů 20. století, německý filozof Martin Heidegger jede 40 let po své smrti na exkurzi do Osvětimi. Během své návštěvy pořídí na 2500 snímků. Na zpáteční cestě navštíví Prahu a jeho pozornost upoutá chvost právě probíhajícího maratonu, který mu nápadně připomíná pochod smrti. Následující zimu vystoupí z hrobu též jeho židovská milenka, jedna z nejdůležitějších myslitelek 20. století, Hannah Arendt. Bezcílně se potuluje se svojí 16mm kamerou v okolí Heideggerovy chaty v Todtnaumbergu. Také se jí zjevují některé motivy ze stěžejního díla velkého filozofa, spisu Bytí a čas. Vše uspořádáno v přísně strukturálním tvaru. Statické v pohybu, kinetické v klidu.
„Ó, Německo! Člověk se směje, když naslouchá řečem, které zaznívají z tvého domu. Kdokoli však tě vidí, sahá po noži.“ M. Ježek
biografie
Martin Ježek (1976) je jedním z nejvýraznějších českých představitelů experimentálního strukturálního filmu. Vystudoval produkci a střih na FAMU. Od roku 1999, kdy firma FOMA opět začala vyrábět 8mm filmy, natáčí krátké dokumentární eseje. MFDF Ji.hlava pravidelně uvádí jeho snímky, ať už jde o autorské filmy, adaptace (Dům daleko, 2007) či tzv. kolektivní filmy (Druhá liga, 2007).
více o filmu
| režie: | Martin Ježek |
| kamera: | Martin Ježek, Jan Daňhel, Jakub Halousek, Evženie Brabcová |
| střih: | Martin Ježek |
| zvuk: | Martin Ježek |
další filmy v sekci
Půda je vyprahlá, stromy hynou, druhy vymírají, řeky vysychají. Zásahy člověka narušily rovnováhu ekosystému. Nenávratné změny budou mít zničující důsledky. Výlet mladého městského páru na venkov se stává podkladem ke spontánní poetické úvaze nad suchem v krajině a environmentálním žalem v člověku. Příroda přestala být místem odpočinku. Pohled na ni vyvolává úzkost. Schopnost artikulovat svůj smutek, ať prozaickým sdělením, či básní, se ve filmu o paradoxech ekologické uvědomělosti střetává s neschopností opustit své myšlenky a pocity, vystoupit z vlastní hlavy a proměnit slova v činy.
Jsme epicentry zemětřesení
Tomáš Hlaváček
Česká republika / 2020 / 40 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dokumentaristka Petra Nesvačilová ohledává slavnou kauzu Berdychova gangu. V centru jejího zájmu stojí policistka Helena Kahnová, ovšem pouští se i do rozhovorů s dalšími zúčastněnými včetně obviněných a odsouzených. Vytváří tak mozaiku, která nevypovídá ani tak o kauze samé a jejím pozadí, ale spíše o lidech pohybujících se na hraně zákona, o jejich motivech a myšlení. Sama autorka se zaplétá do kontaktů s podsvětím a stává se jednou z aktérek filmu. Musí zvažovat, zda je bezpečné se s některými lidmi stýkat, a vede ji to k otázkám o podstatě zločinu nebo dobra a zla vůbec.„Myslela jsem, že natočím jen portrét o statečné policistce, ale nakonec jsem se ocitla v místech, kterých jsem se vždycky bála a znala je jen z filmu. V podsvětí. A teď koukám, že to podsvětí je kolem nás a někdy hodně blízko.“
Zákon Helena
Petra Nesvačilová
Česká republika / 2016 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Když norský úřad na ochranu dětí Barnevernet v roce 2011 odebral manželům Michalákovým oba syny, vyvolalo to silnou vlnu kritiky. Režisérka, sama matka dvou dětí, se proto vydala do Norska zjistit, zda stát rodičům skutečně nařizuje, jak mají své děti vychovávat. Investigativně pojatý dokument skrze individuální příběhy a rozhovory s odborníky rozkrývá, že jde o mnohem komplexnější problematiku, než jak ji vykreslují česká média. Jasně nastavená pravidla sice mohou být omezující, zároveň jsou ale zřejmě jedním z důvodů, proč Norsko patří mezi nejšťastnější země světa.
„Do jaké míry přehlížíme případy ve svém okolí, kdy rodiče výchovu svých dětí nezvládají? Respektujeme tím soukromí nebo je to lhostejnost? Jsme schopní vnímat stát jinak než jako nutné zlo?“ I. P. Miloševičová
Český žurnál: Děti státu
Ivana Pauerová Miloševič
Česká republika / 2017 / 57 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ústřední postavou dokumentu je Robin Stria, filmový amatér, který se snaží vytvořit první romský sitcom v Čechách. Jeho název Miri Fajta znamená v romštině „Moje rodina“ a romský tvůrce v něm chce vyprávět příběh o Romech s romskými herci. Zároveň je to pro něj způsob, jak promyslet svoji identitu a ukázat ji v době, kdy problém sebeuvědomění je i problémem reprezentace, neboť romských tvůrců je pomálu. Režisér sitcomu si uvědomuje, jak je reprezentace v médiích důležitá, a dokument, jehož je hrdinou, poukazuje na absenci představení menšin, kdy nejsou jen objektem pozorování, ale samy se stávají tvořivými činiteli. „Na pozadí Robinovy strastiplné snahy o původní romskou divadelní a filmovou tvorbu jsme se pokusili zachytit také přemítání o tom, co vlastně znamená současná romská identita v České republice a její konkrétní podoby, zrcadlící se v osobním portrétu nejen Robina, ale i ostatních členů jeho týmu.“ M. Chlup, P. Kačírek, Doc.revue
Miri fajta
Petr Kačírek, Martin Chlup
Česká republika / 2020 / 73 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, je bývalý převaděč přes hranici mezi komunistickým Československem a Západem a později agent americké zpravodajské služby CIC. Jeho činy jsou ústředním tématem filmu tvořeného výpravnými animacemi připomínajícími novodobý film noir, rozhovory s pamětníky a záběry na krásy tajuplné šumavské přírody. Dokument místy nabývající kvalit až hollywoodských akčních filmů kontrastuje tíhu morálních rozhodnutí jedince a neoblomnou moc totalitního režimu. Téměř detektivní pátrání je rámováno šumavskou mytologií a legendami, které se o tomto muži dodnes vypráví.
„Král Šumavy poetickým způsobem zkoumá rozpolcenost hrdiny, padoucha a někdejšího českého emigranta Vlasty Bukovského, který se znovu setkává s nechvalně známým převaděčem Josefem Hasilem.“ K. Kelly
Králové Šumavy
Kris Kelly
Česká republika, Irsko / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Kauza privatizace a krachu slavné ocelárny Poldi Kladno v devadesátých letech hýbala dlouhou dobu českou společností a médii. Absolventský film FAMU nahlíží na tuto aféru s odstupem času a z perspektivy jejích hlavních aktérů, generálního ředitele Poldi Kladno Vladimíra Stehlíka a jeho osobního poradce Lubomíra Krystlíka. Skrze konfrontaci jejich komentářů s archivními videi z dobového televizního vysílání snímek s humornou nadsázkou reflektuje vzlety a pády těchto dvou mužů, kteří lvím podílem budovali kapitalismus v porevolučním Česku a nyní se, živeni nuzným starobním důchodem, učí umění stárnout.DETAIL:„Vy z toho musíte udělat show. Jinak to nebude nikoho zajímat. A pak, vracet se do minulosti nemá smysl. Zdokumentovat a dost.“ „A jak z toho máme udělat show?“ Například tím, že si vyfotíte Stehlíkovy zuby.“
Ocelové slzy aneb Cesta Vladimíra Stehlíka za Lubomírem Krystlíkem
Tomáš Potočný
Česká republika / 2015 / 52 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tento film má limit zhlédnutí 1000.
Zavření dolu Paskov, rok 2017: tradiční fárání do uhelných dolů v ostravsko-karvinském revíru se stává minulostí. Rekvalifikační program Nová šichta přivádí propuštěného havíře Tomáše Hisema od krumpáče, sbíječky, zápasů fotbalového Baníku a koncertů Visacího zámku k objektově orientovanému programování. Nové příležitosti a obzory vedou ke změnám v osobním životě i kariéře. Citlivý portrét cesty obyčejného havíře labyrintem trhu práce obnažuje zákoutí výkonnostně orientované společnosti i transformující se průmyslové aglomerace. Vůle a odhodlání vítězí nad mediálním simulakrem rekvalifikace v působivém zápasu o duši i důstojnost jednoho pracujícího člověka.
Tento film je promítán pod záštitou Zastoupení Evropské komise v České republice.
Nová šichta
Jindřich Andrš
Česká republika / 2020 / 90 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Luba Skořepová strávila poslední léta svého života o samotě a v boji o možnost zůstávat co nejdéle aktivní divadelní herečkou. Štáb dokumentaristů vpustila do svého bytu, aby natáčel její všední život. Vznikl film, který sice obsahuje archivní záběry z dob hereččina mládí, ale rozhodně to není životopisný snímek. Tvůrci se soustředí na přítomnost a zachycují aktuální situaci staré osamělé ženy, které nechybí vůle k aktivnímu životu, ale ostatním na ní přestává záležet. Skořepová vznik díla sama iniciovala s tím, že chtěla upozornit na téma samoty lidí ve stáří.
„Luba si přála natočit film Sama, aby upozornila na téma samoty lidí ve stáří. Věřím, že se nám to povedlo.“ O. Faifr
SAMA
Otakar Faifr
Česká republika / 2017 / 63 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Martín Perino je mladý argentinský klavírní virtuóz a skladatel, kterému duševní onemocnění změnilo život. Poslední roky strávil v největší psychiatrické léčebně jižní Ameriky El Borda v Buenos Aires a po svém propuštění se vrací do téměř prázdného domu svých rodičů. Jeho největší starostí je naučit se žít bez zdí a vrátit se ke klavíru, na který v ústavu hrál každý den. Režisér trpělivě pozoruje Martínův návrat, v rozhovorech s jeho blízkými poznává jeho minulost, lyricky se přibližuje nitru osobnosti posedlé tvorbou a schopné brát sílu z vlastní přecitlivosti.
„Ostatní pacienti seděli a v uctivém tichu poslouchali tuhle kuriózní sonátu prstů klepajících do stolu. Po několika minutách Martín dohrál. V očích jeho publika byly znát silné emoce, jako kdyby poslouchali skutečnou hudbu.“ A. Benki
Sólo
Artemio Benki
Česká republika, Francie, Argentina, Rakousko / 2019 / 84 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Pod společným názvem Umírání pro začátečníky jsou uváděny dva krátké filmy, které jejich tvůrci natáčeli společně „v hospicích, porodnicích, vlacích i jinde“. Jsou založené na rozhovorech se stejnými protagonisty a na podobná témata, ovšem pokaždé nahlížená odjinud. První snímek Tónina ticha od Marka Boudy se zabývá hudbou a jejím vztahem ke stáří a smrti, otázkami, jaká hudba je slyšet v nebi nebo jakou skladbu si mají pustit pozůstalí po našem skonu. Druhá část Umírání pro začátečníky od Báry Kopecké se po stopách tabuizovaného tématu smrti vydává do krematorií, za umírajícími nebo i na porodní sál.
„Zajímalo mě především jak se hudba zračí ve tváři posluchače v okamžiku jeho pohnutí hudbou. A ticho - kontrapunkt hudby, pauza ve skladbě, konec života...ticho, které po nás zůstává...“ B. Kopecká
Umírání pro začátečníky / Tónina ticha
Marek Bouda, Bára Kopecká
Česká republika / 2017 / 58 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Zfilmovaná explikace a objevený scénář, složený z melodií a obrazů k filmu, který měl jednou vzniknout. Na začátku byla kantáta Kytice Bohuslava Martinů, vlastně její část nazvaná Člověk a smrt – zhudebněná balada ze Sušilovy sbírky lidové poezie. Jí inspirován vytvořil spisovatel a malíř Ivan Matoušek eschatologické zátiší a pod jejím vlivem rozepsal román Ego. Po těchto drahách se vydává nejen příběh vzniku filmu, ale i film samotný, krátké zachycení člověka na cestě ke smrti, v pomalém pohybu vprostřed vlnících se polí. Z obrazů se stává podobenství zvěstující nám zprávu o naší konečnosti.
„Citovat sám sebe je možné pouze ve svém díle.“ P. Havlík
Naposledy v polích
Přemysl Havlík
Česká republika / 2017 / 54 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Hudební kroužek Jedličkova ústavu, dnes známý jako kapela The Tap Tap, založil před jednadvaceti lety Šimon Ornest a lidem s postižením tím dal příležitost uspět i mimo každodenní ústavní péči. Pozorující a k situacím pozorná kamera zaznamenala během let osobnostní vývoj několika muzikantů. Přitažlivá energie snímku, výjimečného přístupem k tematice tak často inklinující k soucitu, pramení ve vztazích mezi hudebníky a jejich kapelníkem, hybatelem dění, který svérázně napomáhá společenskému povědomí o lidech s hendikepem.
„Jakkoliv to bylo zpočátku těžké, snažil jsem se natočit film podobným způsobem, jakým se členové kapely vyrovnávají se svým osudem. Bez sentimentu, zbytečné lítosti, politické korektnosti a s černo černým humorem." R. Síbrt
Postiženi muzikou
Radovan Síbrt
Česká republika / 2019 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
