Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Hnůj vezdejší
Hnůj vezdejší
Hnůj vezdejší
Hnůj vezdejší

Hnůj vezdejší

režie: Nikola Krutilová
originální název: Hnůj vezdejší
země: Česká republika
rok: 2019
délka filmu: 24 min.

synopse

Holubi usedají na střechu zchátralého zemědělského stavení, nákladní automobil vysypává na hromadu starý chléb, dobytek pobíhá mezi automobily na vrakovišti, kozy se pasou v sousedství velkých přepravních kontejnerů...  Dokument, jehož leitmotivem je využití nezpracovaných potravin jako hnojiva a krmiva pro hospodářská zvířata, ukazuje v sérii bezeslovných prozaických výjevů jednu z podob zemědělství ve 21. století. Pomalé tempo a cyklické variování stejných stylistických parametrů navozuje poetiku zániku a rozkladu.

„V průběhu čtyř ročních období jsem zaznamenala místo, kde končí naše nadprodukce. Pohřebiště, kde přebytky pojídají přebytky. Nekonečný koloběh zrodu a zániku.“ N. Krutilová

biografie

Nikola Krutilová studovala kulturní a sociální antropologii. Ve filmech Sféra neviditelného (2014) a Pod dozorem (2015) se zaměřila na životy státních zaměstnanců. V sekci Česká radost jihlavského festivalu uvedený dokument Člověk si sám se sebou vystačí, respektive nevystačí (2015), připomínající tvorbu divadelního režiséra Petra Lébla, natočila společně s Janem Kačenou. O rok později natočila experimentální portrét kameramana Petra Koblovského Není pevná hranice.

více o filmu

režie: Nikola Krutilová
producent: Ondřej Šejnoha
scénář: Nikola Krutilová
kamera: Šimon Havel
střih: Lucie Hecht
zvuk: Viera Marinová

další filmy v sekci

Sestup
Čingiz, stejně jako další horníci, pracuje čtyřiadvacet hodin v těžkých podmínkách stísněného prostoru šachty, kde riskuje na každém kroku. I když se bojí o vlastní život, je za práci v dole vděčný, neboť mu umožňuje uživit rodinu. Observační kamera přechází od stylizovaných obrazových kompozic ranní cesty do dolu k dlouhým sekvencím, v nichž sleduje pohyb jednotlivých dělníků v šachtě, jejich rutinní činnosti, aby ve složeném obraze jedné směny intenzivně a bezprostředně ukázala hornický osud.„Jeden z hrdinů tohoto filmu opakuje slavnou pózu z filmu Titanic, chce být Jack. Zpívá o tom, jak prosí o dešťové kapky, až přijde čas lásky.“ E. Tashbaeva
osobní program

Sestup

Elnura Tashbaeva
Kyrgyzstán / 2019 / 20 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Mezinárodní premiéra
Nastanou další jara
Průměrný obyvatel Litvy je dnes dvakrát chudší než před deseti lety. Kontemplativní snímek sestává ze záběrů na dívku sklízející a prodávající jahody během pěti let ekonomických a politických změn v Litvě. Film pojednává o koloběhu života a trhu i vlivu celostátního hospodářství na lidskou existenci.

Nastanou další jara

Neringa Starkevičiūtė
Litva / 2018 / 27 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Světová premiéra
Je mi 20 let
Simě je 20 let. Matka jí zemřela v dětství a stejně tak otec, proslulý hipík a sovětský disident „Jura sabotér“. Tváří v tvář lidem, kteří otce znali, se mladá studentka historie snaží v deníkově pojatém snímku zjistit, kým byl a jaké hodnoty vyznával, a díky tomu snad i najít vlastní místo v životě.

Je mi 20 let

Ekaterina Mamontova
Rusko / 2018 / 45 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Světová premiéra
Skákání panáka
Katya a Matvei spolu žili na běloruském venkově. Pak se stalo něco, co nastartovalo přehodnocování jejich vztahu. Režisérčin debut je melancholickou studií dynamiky mezi dvěma milenci. Intenzivní prožitek z pnutí mezi oběma protagonisty kontrastuje s poklidným soužitím dvojice přátel na návštěvě.

Skákání panáka

Dasha Demura
Bělorusko, Rusko / 2018 / 54 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Mezinárodní premiéra
Život by mohl být tak krásný
Ve čtyřicátých letech minulého století se polský spisovatel Andrzej Bobkowski vydal z jihu Francie do okupované Paříže a vše popsal v denících, v nichž stovky kilometrů jízdy na kole proměnil v hlubokou reflexi Evropy za války. O desítky let později stejnou trasou projíždějí Angelika a Filip a vše natáčejí. Do výzkumu o Bobkowského stopě v krajině a kultuře vstupuje střet nad interpretací spisovatelových deníků, přičemž debata tvůrčího páru vede až k reflexi jejich vztahu. V dokumentárním videodeníku tak z literárního díla povstává úvaha nad moderním životem, tvorbou, láskou.„Vztah jako věčný kruh kolem stále stejných věcí. Nezáleží na tom, kolikrát diskutujete, nikdy se navzájem plně nepochopíte. Ale co vás tedy spojuje?“ A. Herta, F. Jacobson
osobní program

Život by mohl být tak krásný

Filip Jacobson, Angelika Herta
Polsko, Německo / 2019 / 62 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Světová premiéra
Marie
Čistě observační kamera vstupuje do domácnosti rodiny žijící na vesnici v dunajské deltě, kde s narozením další holčičky stoupá napětí pramenící z nelehkého soužití v rozvětvené rodině. V krátkometrážním snímku tematizuje režisérka mezigenerační střet tří žen odkázaných na sebe, přičemž do popředí vystupuje desetiletá Maria, která se musí starat o mladší sestry. V bezčasí tradičních venkovských vztahů, které film ukazuje v pozvolném tempu udávaném každodenností, je její dětská nevinnost vystavována babiččiným tvrdým příkazům, vyžadujícím úctu a správné jednání.„K Iordaně mě vedla zvědavost. Připustila jsem si být překvapená jejím světem, abych byla schopná dekontruovat jejich realitu.“ L. Popa
osobní program

Marie

Letiția Popa
Rumunsko / 2018 / 32 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Mezinárodní premiéra
Pastevci
Studentský dokument z prostředí kyrgyzských hor je v souhře formy a obsahu senzuálním diváckým zážitkem. V roztřeseném obraze ruční kamery zachycené epizodické momenty, jako je dojení kozího mléka nebo koupel v léčivém prameni uprostřed pastviny, skládají autentický záznam života místních pastevců, kteří bez ohledu na nepřízeň živlů musejí svá stáda dovést na pastvu. Ve své průzračnosti umožňuje neučesanost filmu, natáčeného v horách nad jezerem Issyk-kul, přemítat nad přírodou a přirozeností. „V dětství jsem pomáhal bratrovi vyhánět z vesnice do hor koně. Měl jsem na to dobré vzpomínky a po studiu režie dokumentárních filmů jsem se rozhodl toto téma zpracovat.“ E. Omurbekov       
osobní program

Pastevci

Erlan Omurbekov
Kyrgyzstán / 2019 / 19 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Mezinárodní premiéra
Ars moriendi – Umění žít
Citlivý filmový portrét vypráví životní příběh devadesátitříleté Rosemarie Aschenbachové a odhaluje její myšlenkový svět. Po několika životních ranách byla schopná se osvobodit a nyní píše svou disertační práci z filozofie. Všednost života kontrastuje s bohatstvím jejích názorů na život a smrt.

Ars moriendi – Umění žít

Kristina Schranz
Německo, Rakousko / 2018 / 30 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Východoevropská premiéra
Děti v krajině zázraků
Věřit v Boha je super. Režisérka provádí sociální sondu do kmene mladých charismatiků ve svém rodišti na Slovensku. Popové písničky, stavy podobné extázi a moderní merchandising cílí na mladé. Co si o charismatickém hnutí, které se stalo fenoménem poslední doby, myslí zástupci jedné generace? 

Děti v krajině zázraků

Ema Kovalčíková
Česká republika / 2018 / 38 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Světová premiéra
Dobře udržované tajemství
V malé estonské vesnici Soonlepa žijí poslední tři obyvatelé – čarodějnice, umělec a filolog. Životy všech se mají změnit, když čarodějnici Aino diagnostikují rakovinu. Melancholicky laděný snímek zachycuje každodenní život opuštěné vesnice a rozhovory plné vzpomínek na mládí i debat o umění a poezii. 

Dobře udržované tajemství

Mihkel Oksmann
Estonsko / 2018 / 25 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Světová premiéra
O luně, měsíci a jejich odrazu
Některá lokální náboženství byla ve Slovinsku praktikována ještě ve druhé polovině 20. století. Jako společný základ pro jejich vykreslení zvolila autorka přírodu coby nejmocnější entitu. Dominantním vizuálním prvkem jsou záběry lesů a stromů za proměnlivého počasí v různých ročních obdobích. Slovem i obrazem jsou současně představeny některé rituály, navracející člověka k místům, odkud vzešel, přičemž stejným směrem se navozením mystické atmosféry náboženských obřadů ubírá také film. „Film O Měsíci a Luně a jejich odrazu byl pro mě odrazovým můstkem – uvěřila jsem, že film by se měl obecně mnohem více blížit poezii.“ I. Vogrinc Vidali       
osobní program

O luně, měsíci a jejich odrazu

Ivana Vogrinc Vidali
Slovinsko / 2018 / 21 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Mezinárodní premiéra
Okna
Muž, který nevydrží dlouho na jednom místě. Během posledních sedmi let se stěhoval šestnáctkrát a stěhuje se i teď. Při balení svých věcí pozoruje skrze okno své sousedy a natáčí je, aby na ně nezapomněl. Kompozice filmu je tak složena ze záběrů na okna, ve kterých se hýbají lidé, a komentáře skrytého pozorovatele. 

Okna

Akvilė Žilionytė
Litva / 2018 / 21 min.
sekce: Mezi moři: studentská soutěž
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt