Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Iluze
play
Iluze
Iluze
Iluze
Iluze

Iluze

režie: Kateřina Turečková
originální název: Iluze
země: Česká republika
rok: 2018
délka filmu: 52 min.

synopse

V originálním pojetí filmu jako počítačové hry předkládá autorka osobní reportáž z Budapešti, kde strávila rok na studijním pobytu. Divák pasovaný do role účastníka hry prochází několika levely, které ho uvádějí do všednodenních momentů dotýkajících se citlivých bodů současné maďarské společnosti: nahlíží hlavní město očima turisty, ale většinou je nucen se ze subjektivního pohledu maďarských občanů zamýšlet nad svobodou umění, právem na vzdělání, problematikou lékařské péče a v komplexním měřítku diskutabilní politickou situací, v níž je opakovaně skloňováno jméno maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Nejnáročnější polohou toho filmu bylo udržet se před svou vlastní paranoiou před normalizovaným myšlením, které mé postavy a systém, o kterém jsem točila, neustále produkují.“ K. Turečková

biografie

Kateřina Turečková (1993) původně studovala obor teorie a dějiny dramatických umění na Univerzitě Palackého v Olomouci, poté přešla na katedru dokumentární tvorby na FAMU, kde realizovala osobní dokumentární miniatury jako Strip (2015), Bezobratlí (2015) či Lenko (2016). Posledně jmenovaná byla představena na Ji.hlavě. Letos mimo jiné natočila filmovou báseň z rodného Kyjova s názvem Tradice (2017).

více o filmu

režie: Kateřina Turečková
producent: Markéta Janečková
scénář: Kateřina Turečková
kamera: Ludvík Otevřel
střih: Lucie Navrátilová
zvuk: Šimon Herrmann

další filmy v sekci

Nebezpečný svět Rajka Dolečka (česká verze)
Žánr dokumentárního portrétu pojala Kristýna Bartošová jako bitevní pole. Režisérka, jejíž rodina má kořeny v Bosně, totiž natáčela českého lékaře Rajka Dolečka, který se s velkým nasazením věnuje obhajobě srbského generála Ratka Mladiće obviněného z válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. V bezprostředně působícím díle, natočeném ruční kamerou a způsobem, který nezastírá přítomnost tvůrců, režisérka zpočátku opatrně, avšak čím dál ostřeji konfrontuje Dolečka s jeho kontroverzními postoji. Zároveň se ale sama musí dokázat vyrovnat s neotřesitelností lékařova názoru.DETAIL„Chtěla jsem natočit portrét člověka, který popírá genocidu. Když jsem Dolečka poznala, myslela jsem, že bude snadné ho odsoudit. Není ale vždycky jednodušší odsoudit někoho, koho osobně neznáme?“

Nebezpečný svět Rajka Dolečka (česká verze)

Kristýna Bartošová
Česká republika / 2015 / 72 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Léčba dějin
Jezuita, anarchista, lékařka a bankovní expert projevili občanskou odvahu do té míry, že se stali nositeli ceny jednoho z nejodvážnějších mužů československé politiky 20. století – Františka Kriegela. Kudy všude vede hranice, za níž je ohrožena důstojnost člověka? Přemýšlení o lidských právech a dědictví myšlenek z nečekaných úhlů a spojení. Anarchista Polák stojí proti dřevorubci v závěru šumavské blokády, které se účastnil. Skoro na všem se shodnou, až na pár podstatných detailů.

Léčba dějin

Vít Janeček
Česká republika / 2013 / 84 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Incoming
Do Aše je to 4903 km. V Afghánském Lógaru se však český tým snaží překonat vzdálenost především kulturní. Tradiční mluvící hlavy přemítají, jak předat know-how v zemi zmítané třicetiletým konfliktem, mnohdy však siréna vytrhne dokumentaristy i protagonisty a následuje mnohem dynamičtější podívaná. „Vyjíždíme na denní výlety do pekla. Nasadíme si vesty, balistické brýle, vypadáme jako roboti. Z těch obrovských auťáků sestupujeme jako mimozemšťani.“ Sundat si v takové situaci helmu je akt odvahy i lidskosti.

Incoming

Radim Špaček
Česká republika / 2013 / 70 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Česká cesta
V řadě názorů a připomínek historických událostí, které film věnovaný kupónové privatizaci prezentuje prostřednictvím rozhovorů s historiky a tehdejšími účastníky, se jako ústřední ukazuje konflikt dravého kapitalistického uspořádání a sociálněji pojatých alternativ, který je v české politice dodnes živý. Právě pro důraz na tehdejší debatu o sociálních aspektech společnosti má tato reminiscence počátků českého kapitalismu aktuální vyznění. Strohou a věcnou metodou mluvících hlav snímek odhaluje, že těsně po revoluci byla značná část obyvatelstva pro nějakou formu socialismu, a pátrá po důvodech obratu ke kapitalistické orientaci. DETAIL:„A proto jsem libertarián, a proto jsem pro volnej trh, že prostě desetitisíce to musej zkusit, aby se to jednomu povedlo, a je to v drtivý většině náhoda, když se mu to povede.“

Česká cesta

Martin Kohout
Česká republika, Slovensko / 2015 / 92 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Bo Hai
Režisér vietnamského původu Dužan Duong ve své nové dokufikci pokračuje v portrétování života Vietnamců v české společnosti. Civilní příběh vypráví o mladíkovi, který pomáhá svému otci s prací ve večerce. Film na každodenních situacích ukazuje, jak mladí Vietnamci žijící od dětství v České republice ztrácejí kontakt s kulturou svých rodičů, ale zároveň se nemohou stát plnohodnotnými členy české společnosti. Snímek natočený především v delších statických záběrech v autentických lokacích připomíná současný filmový realismus. Zároveň je i bezprostřední generační výpovědí. „#FilmzVecerky“ D. Duong

Bo Hai

Dužan Duong
Česká republika / 2017 / 26 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Jaroslav Kučera Deník
Jaroslav Kučera byl manželem režisérky Věry Chytilové a jedním z nejoriginálnějších kameramanů československé nové vlny. Záběry, které pořizoval ve volném čase a pro soukromé účely, posloužily o pár desetiletí později jako podklad pro vznik křehkého, intimního portrétu, který se obejde beze slov. Mistr obrazu v nich rozvolněnou rukou načrtává nejvlastnější prostor své rodiny. Díky citlivému režisérskému výběru pozorujeme scény spontánního pózování před objektivem i momenty konejšivého spočinutí, podmanivě scelované soundtrackem z produkce Aid Kida. „To nejpodstatnější z české literatury posledních dekád je uloženo v literárních denících Jana Zábrany, Ivana Diviše, Pavla Juráčka. S tím vědomím jsme přistupovali ke zpracování filmového deníkového díla kameramana Jaroslava Kučery.“ J. Felcman
osobní program

Jaroslav Kučera Deník

Jakub Felcman
Česká republika / 2019 / 67 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus
Sbližovat lidi pomocí toho, co je rozděluje. Tak popisuje světoznámá česká umělkyně Kateřina Šedá své dva projekty, které mají svést dohromady obyvatele dvou blízkých vesnic – pro jednu vytvoří nový svátek, pro druhou nového maskota. Jan Gogola dokumentuje její dílo se snahou co nejméně do něj zasahovat. Dokumentární film je možná nejvhodnější prostředek, jak „díla“ Kateřiny Šedé zachytit. Přesto se při sledování ocitáme vně její práce. Její díla nemají mít diváky, ale pouze účastníky.

Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus

Jan Gogola ml.
Česká republika / 2013 / 90 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
RINO
Karel Köcher byl údajně nejvýznamnějším agentem, kterého se rozvědkám východního bloku podařilo infiltrovat do americké CIA. Věrohodných zdrojů o jeho činnosti není mnoho, a proto tvůrci dokumentu zaměřují kameru převážně na přímého aktéra všech událostí. Výsledkem je netradiční portrét, který mnohem více než o bulvarizované špionážní činnosti vypovídá o osobnosti muže vedoucího minimálně dvojí život. Tajemství halící jeho činy totiž do jisté míry prostupuje samotnou Köcherovu osobu, neboť je těžké určit, co si doopravdy myslí člověk, který se perfektně kontroluje a dokáže obelstít detektor lži. DETAIL:„Oni ti pak lidi řeknou, no jo, když ty ses takhle naučil lhát, tak jak ti máme věřit. Ono tomu tak není, že jo. Když lžeš prostě účelově, že, to neznamená, že jsi duší lhář, že jo. Je to technická záležitost.“

RINO

Jakub Wagner
Česká republika / 2015 / 95 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Dobrý život sokola Bendy
Citlivý portrét dědy Miroslava Bendy, zasloužilého sokola a obyčejného člověka s neobyčejnou vitalitou a ideály, odkrývá pomocí nostalgie i situační komiky příběh lidské houževnatosti a optimismu. Snímek má povahu časosběrného dokumentu – obsahuje rodinná videa i archivní filmové materiály. Do mikrokosmu vesnice Křenovice u Slavkova u Brna nás uvádějí dvě Japonky, jež se rozhodly Bendu navštívit díky jeho dlouholetému přátelství s univerzitním profesorem z Tokia. Společně s Bendou se divák přenáší na jedinou japonskou benzínku v Evropě, strahovský stadion i do New Yorku za americkými sokolkami. „Děda Benda mě fascinuje schopností povýšit banalitu na svátek, je jako zenový mistr, kterého se zeptali na smysl života a on odpověděl: ‚Když se ti chce jíst, jez, když se ti chce spát, spi.‘“ P. Jurda

Dobrý život sokola Bendy

Pavel Jurda
Česká republika / 2018 / 76 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Český žurnál: Děti státu
Když norský úřad na ochranu dětí Barnevernet v roce 2011 odebral manželům Michalákovým oba syny, vyvolalo to silnou vlnu kritiky. Režisérka, sama matka dvou dětí, se proto vydala do Norska zjistit, zda stát rodičům skutečně nařizuje, jak mají své děti vychovávat. Investigativně pojatý dokument skrze individuální příběhy a rozhovory s odborníky rozkrývá, že jde o mnohem komplexnější problematiku, než jak ji vykreslují česká média. Jasně nastavená pravidla sice mohou být omezující, zároveň jsou ale zřejmě jedním z důvodů, proč Norsko patří mezi nejšťastnější země světa. „Do jaké míry přehlížíme případy ve svém okolí, kdy rodiče výchovu svých dětí nezvládají? Respektujeme tím soukromí nebo je to lhostejnost? Jsme schopní vnímat stát jinak než jako nutné zlo?“ I. P. Miloševičová

Český žurnál: Děti státu

Ivana Pauerová Miloševič
Česká republika / 2017 / 57 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tváře Medy
Záznam soužití dokumentaristky Veroniky Janečkové a podporovatelky umění Medy Mládkové je možné chápat jako deník o natáčení portrétního dokumentu, který nikdy nevznikl. Mnoho použitých záběrů bylo natočeno bez vědomí Mládkové a zachycuje její každodenní setkávání s režisérkou, která kvůli natáčení krátce bydlela v jejím domě ve Washingtonu. Snímek tak ukazuje dvě odlišné tváře Medy Mládkové – tu veřejnou, kterou ukazuje v rozhovorech vedených metodou mluvící hlavy, a onu soukromou, již odhalují drobné všednodenní generační střety mezi stárnoucí vlivnou ženou a mladou dokumentaristkou.DETAIL:„Měla všecky neduhy. Byla taková tlustší, nebyla vlastně hezká. Taky měla myslím dlouhý vlasy. Já jsem říkala: ‚Zhubnout dvacet kilo musíte.‘ Ona vám udělala tady doktorát za rok na americký univerzitě.“

Tváře Medy

Veronika Janečková
Česká republika / 2015 / 50 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Skokan
Petr Václav charakterizuje svůj film Skokan jako dokument s rysy pohádky. Fikční příběh o romském recidivistovi, který se vypraví hledat kariérní příležitosti na filmový festival v Cannes, je totiž natočený s důrazem na autenticitu. Do hlavní role obsadil Václav skutečného trestance Julia Oračka, kterého filmaři dostali z vězení na podmínku krátce před začátkem natáčení. Film natáčeli jen s hrubým scénářem, který se piloval přímo na place. Scény z Cannes vznikaly přímo v bezprostřední atmosféře festivalu. K pohádce se vrací závěr příběhu připomínající vysvobození zakleté princezny.„Většinu scén jsme natáčeli stylem improvizace, která využívala míst, do kterých jsme se dostali, a světelné atmosféry, která se naskýtala. Především jsem se snažil zachytit prožívání hlavního hrdiny.“ P. Václav

Skokan

Petr Václav
Česká republika, Francie / 2017 / 93 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt