Lidé lodí

Jednoduchá kombinace pohybů kamery a pozorovatele vytváří hypnotickou jízdu, kde rotující předměty a světla, navzdory komentáři podtrhujícímu uvolnění a klid, způsobují znepokojivý fyzický zážitek a zavrtávají představivost diváka do hloubky a vratkosti výhledů. „Hypnodrom je pohybem navozené delirium. Filmový pohled skrze ‚egocentrickou kameru‘ a hold biografu coby místu kontemplace a hypnotického stavu.“ R. Wilhelmer

Odpady vhozené do oceánu a pak vyplavené na japonském pobřeží se stávají předmětem stovek fotografií, které autor technikou fotogrammetrie proměňuje ve skulptury, natočené pak ve virtuálním prostoru filmovou kamerou, jako mementa ekologické bezohlednosti a objekty přepadávající přes okraj blahobytné každodennosti. "Díky novým technologiím můžeme získat nečekané a neuvěřitelné pohledy na skutečnost." Y. Nishimura  

Esejistická koláž vizuálně rozvíjí subjektivizaci pojmu francouzského antropologa Marca Augého, označujícího pomíjivé prostory pří- značné anonymitou či rozostřenou identitou, převrací obrazy dálnic a odpočívadel v jejich okolí a zdůrazňuje tak unikavé motivy těchto nemíst. „Esej Marca Augého (Nemísta: Úvod do antropologie a supermodernosti) se střetává s dílem 2001: Vesmírná odysea Stanleyho Kubricka na různých odpočívadlech podél maďarských dálnic. “

Antologie rituálů, masek, maleb na kůži a dalších ozdob zblízka zachycených v Ile-Ife, mýty opředeném posvátném městě etnika Jorubů, kteří žijí především v jihozápadní Nigérii, ale také v některých zemích Latinské a Jižní Ameriky. Bůh Obatala je zde pokládaný za stvořitele Země a také lidských těl.  „Svou filmovou praxi chápu jako zkoumání způsobů zkušenosti a jako gesto směrování. Jednou ze zkušeností by mohl být stav oddanosti a posedlosti duchovními a kosmickými silami.“ S. Wiedemann 

Ironická found footage koláž vytvořená z hrubého materiálu původně natočeného pro reklamu řetězce Közért (v překladu „pro veřejnost“), státní sítě obchodů v Maďarsku během komunistické diktatury, ukazuje problematičnost přístupu ke stravování a výživě ve státem řízených ekonomikách, životech a obrazech. "35milimetrové filmové pásy s reklamami na potraviny z dob socialismu byly zakopány do země a ponechány napospas hnilobě a rozpadu." P. Lichter  

Přetržité obrazy pracují se schopností neuronových sítí udržet otisk viděného, byť v pouhém záblesku, a kromě silného vizuálního zážitku z konkrétních nalezených motivů, rozpadají- cích se na dílčí prvky a viditelné kousky, navozují momenty vypjaté introspekce i nechávají prostor vnitřní obrazivosti v provokujícím dialogu s režimem okamžité paměti. Daïchi Saïto pochází z Japonska, ale vystudoval literaturu, hindštinu a sanskrt v USA. Filmu se začal věnovat v kanadském Montrealu, kde se stal jedním ze zakladatelů umělecké skupiny Double Negative. Je autorem řady krátkých filmů a videoinstalací, na MFDF Ji.hlava byl uveden jeho film Syntaktické stromy, pravidelné listy (2009).„Mé filmy se nezabývají so ciálními či politickými otázkami, jelikož si myslím, že pro ces filmové tvorby má sám o sobě so ciálně-politický dopad.“

Film vytvořený na 35mm materiál bez kamery, věnovaný britské hudebnici a skladatelce elektronické a konkrétní hudby Delii Derbyshireové, pracuje v obrazech s jejími kreslenými partiturami a vizualizacemi zvukových a hudebních nápadů a je doprovázen hudební koláží ze zvukových kompozic pro divadelní představení. Tvůrčí kořeny britské filmařky Mary Starkové jsou v textilní tvorbě, kterou se inspiruje i ve svých filmech. Její audiovizuální díla experimentují se zvuky, vyrůstajícími z prostředí továren a záznamových a projekčních přístrojů. Kromě filmů vytváří i audiovizuální instalace, ve kterých pracuje s lidským tělem, světlem, stínem a matérií filmového pásu.„Ve své tvorbě pracuji přímo s filmovým pásem. Považuji jej za so chařský materiál, zkoumám, jak jej prezentovat coby vizuálně hmatovou matérii, která si zaslouží být středem zájmu.“

Soustavy lyrických výjevů komponované do posuvných vrstev geometrických obrazců pracují za doprovodu ruchového minimalismu s proměnlivostí perspektivy a přiblížením. Takto vzniklé skladby stromů, keřů, rostlin a řek evokují tekutost (konceptu) krajiny a přírody.  „Snímky uvnitř snímku v této pečlivě vytvořené duální struktuře předkládají psychologické a vizuální provokace lineárních aspektů, například času a místa, a diváka přivádějí k okamžiku vizuální meditace.“ S. Cho       

Otec autora beze slova prochází bytem, sedí v křesle, čte noviny. Obraz zastřený prachem, od něhož se odráží odpolední slunce, ukazuje části čtenáře, až se nakonec vyjeví celá figura, přičemž režisér zůstává jen netečným pozorovatelem zjevení.„Suzuki: V mysli začátečníka víří plejády možností, v mysli znalce je jich jen pár.“ M. Hoolboom

Drobní živočichové různých druhů byli natáčeni v noci, zvětšeni pod poloprůhlednými sférickými skly. Aktivita neustále se pohybujících organismů vytváří při makropřiblížení nečekané obrazy neklidu, proměnlivosti, přemisťování a tvarové vynalézavosti. „La Notte Salva je cesta pocitů, jež se točí kolem své podstaty, aniž by ji odhalila a aniž by se otevřela lidskému jazyku.“ G. Boccassini

Vizuální atlas podvodního světa ukazuje v paralelně uspořádaných, rytmicky se obmě- ňujících výjevech zvířata v jejich přirozeném pohybu, prodlévající rostliny, rostoucí krystaly, ale i místnosti, přístroje a zařízení či zázemí v kodaňském akváriu, které tyto živáčky předvádělo více než sedmdesát let. „Natáčení mne vtáhlo do říše melancholie a strašidelnosti. Rozpadající se akvárium se stalo alegorií sdílené minulosti a času samotného. Film představuje kouzelné místo, kde se mísí snaha pamatovat si i zapomenout.“

Pohyby trajektu vnášející další neklid do vln Středozemního moře umožňují skládání barevných kompozic, nečekaně rozrušovaných algoritmickými zásahy digitální komprese, které v důmyslných plochách a rastrech zastírají a opakovaně obnovují autentičnost záznamu plavby, zatímco obzor se stává unikavou nejistotou. Jacques Perconte (1974) je jednou z předních osobností francouzské experimentální filmové scény. Pracuje s digitálním obrazem, kodeky a kompresními algoritmy, které sám vyvíjí. Tematicky se soustředí především na vztah současné kultury a technicky rozvinuté civilizace k přírodě. MFDF Ji.hlava uvedl v minulosti například jeho filmy L (2014), Les Moutiers (2012) a Ettrick (2015).„Vítr dul od samého vyplutí trajektu. Vzd ouvající se vlny na otevřeném moři mohly plavbu ztěžovat, ale loď je rozrážela a promítala střed omořskou modř ve zlatavé obloze a ohnivou zář zapadajícího slunce ve vlnách.“