Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Měsíc pro mého otce
play
Měsíc pro mého otce
Měsíc pro mého otce
Měsíc pro mého otce

Měsíc pro mého otce

režie: Douglas White, Mania Akbari
originální název: A Moon for My Father
země: Velká Británie, Írán
rok: 2019
délka filmu: 73 min.

synopse

Tělo jako materiální sochařský objekt i abstraktní jednota funkcí. Tělo jako součást raných traumat, ideologického odvržení, politické cenzury, trvání a pomíjivosti. Tělo jako koncept organizace rozsáhlých přírodních společenství. Tělo jako prázdná schránka k dalšímu uměleckému využití. Audiovizuální esej v dopisech íránské filmařky a britského sochaře je snivým, intimním dialogem, rozpravou o zemi po islámské revoluci a rodině i o touze zdokonalit ženské tělo zdevastované zhoubnou nemocí. Filmovou promluvou o umělecké reflexi krásy, paměti, prožitku, naplnění a početí nového života.

biografie

Mania Akbari (1974) je celosvětově oceňovanou íránskou umělkyní a filmařkou žijící v Londýně. Douglas White (1977) je britským sochařem a konceptualistou využívajícím především nalezené objekty a materiály.

více o filmu

režie: Douglas White, Mania Akbari
producent: Douglas White, Mania Akbari
kamera: Paria Kamyab, Douglas White, Mania Akbari, Mashad Afshar
střih: Babak Salek, Majed Neisi, Ashkan Mehri
zvuk: Pooya Koosha

další filmy v sekci

Drama dívky
Žánrově hybridní snímek Vincenta Boy Karse představuje dokudramatický experiment – hlavní aktérka Leyla má za úkol přehrát klíčové scény ze svého života. V hraných částech film zkoumá vztah Leyly s jejími rodiči a přítelem – v jejichž rolích vystupují najatí herci – a tancem, který studuje. Větší důraz je ale kladen na pasáže mezi těmito scénami, kdy Boy Kars a Leyla diskutují nad jejím životem a jak ho ztvárnit. Leyla tak nejen znovu prožívá své vzpomínky, ale musí je na pokyny režiséra hrát znovu a znovu a jinak. Dokument tak poukazuje na konstruktivní povahu dokumentu a zároveň nabízí otázku, nakolik nám dramatizace pomáhá pochopit náš vlastní život. „Pro mě je tento film o tom, jak vyvíjet vlastní způsob natáčení. Někdy to působí, jako bych tvořil nový žánr. Kombinuji zajímavé prvky z fikce a dokumentárního žánru a snažím se vytvořit přístup, kde se hraní a bytí spojuje.“ – V. Boy Kars
osobní program

Drama dívky

Vincent Boy Kars
Nizozemsko / 2020 / 90 min.
sekce: Souhvězdí
Středoevropská premiéra
Radnice
Observační snímek nabízí detailní vhled do každodenní práce vedení radnice města Boston ve státě Massachusetts a aktivit jeho starosty Martyho Walshe. Jednání zastupitelů, schůzky s občany i terénní práce jednotlivých zaměstnanců zrcadlí obtíže, s nimiž se nepotýká pouze Boston, ale celé Spojené státy. Problematika rasové nerovnosti, bezdomovectví, obchodování s chudobou nebo klimatické změny se odráží v konkrétních krocích městské správy. Komplexní obraz významné společenské instituce ilustruje nesnáze, s nimiž se potýkají lokální demokraticky smýšlející orgány v době vlády Donalda Trumpa. „Film Radnice jsem natočil, aby ukázal, proč lidé k úspěšnému soužití potřebují vládu.“ F. Wiseman
osobní program

Radnice

Frederick Wiseman
Spojené státy / 2020 / 275 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Tenhle film je dárek
Citlivý portrét Daniela Spoerriho zavádí diváky nejen do pracovny všestranného umělce, ale také do jeho dětství stráveného v Rumunsku, kde se jeho otec stal obětí židovského pogromu. Kromě samotného Spoerriho k nim promlouvají i jeho asambláže, které dávají nový život různým objektům. Umocňují tak motiv znovuzrození, kolem něhož režisérka svůj osobně laděný film vystavěla. – Daniel Spoerri (1930) je švýcarský výtvarný umělec a spisovatel narozený v Rumunsku. Proslul svými tableaux pièges, v nichž skupiny předmětů nalezených v náhodných pozicích umisťuje na desky tak, aby výsledný objekt mohl být zavěšen jako obraz.

Tenhle film je dárek

Anja Salomonowitz
Rakousko / 2019 / 72 min.
sekce: Souhvězdí
Východoevropská premiéra
Já a vůdce sekty – současná zpráva o banalitě zla
Dvacátého března 1995 vypustili členové náboženského kultu Óm šinrikjó v pěti stanicích tokijského metra smrticí plyn sarin. Zemřelo dvanáct lidí. Mezi stovkami dalších, kteří si odnesli dlouhodobé následky, byl i režisér filmu Acuši Sakahara. Po více než dvaceti letech se rozhodl zjistit, kdo za útokem stál. K natáčení se mu podařilo přesvědčit muže, který je se stále aktivním hnutím spojený. Filmař si nezávazným povídáním získává jeho důvěru, aby jej mohl konfrontovat s traumatem, které muž Sakaharovi způsobil. Intimní rozprava o banalitě a nenápadnosti zla ukazuje, jak dlouhá může být cesta k pravdě a vykoupení.     „Svému spolužákovi ze střední školy jsem slíbil, že se stanu uznávaným režisérem. On ale spáchal sebevraždu a já si vyčítal, že jsem mu v tom nedokázal zabránit. Následujících třicet let jsem se snažil dodržet svůj slib. Po útoku sarinem mé odhodlání ještě zesílilo.“ A. Sakahara
osobní program

Já a vůdce sekty – současná zpráva o banalitě zla

Atsushi Sakahara
Japonsko / 2020 / 114 min.
sekce: Souhvězdí
Východoevropská premiéra
Pohyby blízké hory
V opuštěném průmyslovém areálu na úpatí rakouských Alp pracuje a žije nigerijský mechanik, který rozebírá stará auta a jednotlivé díly prodává dál, především do východní Evropy a Afriky. Dokument jej soustředěně zachycuje během práce i při meditativních přestávkách na cigaretu s výhledem na horu Erzberg, kde se železná ruda těží už od dob starověkého Říma. Hrdinův izolovaný mikrokosmos je pozorován na samém okraji ekonomických aktivit, a přesto je neoddělitelně propojen s globálními hospodářskými vztahy v Evropě a Africe, vytěžováním zdrojů i ziskuchtivým vykořisťováním.

Pohyby blízké hory

Sebastian Brameshuber
Rakousko, Francie / 2019 / 85 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Epicentro
Mezi Severní a Jižní Amerikou, kapitalismem a komunismem, Sovětským svazem a Spojenými státy leží Kuba jako historický, geografický a kulturní průsečík různých utopických vizí. I když žádná z nich dosud nebyla naplněna, tak obyvatelé Havany, které si Hubert Sauper vybral za své průvodce, se k nim přesto dál upírají a nepřestávají věřit příběhům svých předků. Živelná i melancholická cestopisná esej konfrontuje nepřikrášlenou realitu chudnoucího ostrovního státu s mýty, pro které tamější lidé žijí a díky nimž navzdory cizím vlivům, opresím a politickým zvratům neztrácejí svou vnitřní svobodu.     „V Epicentru jsem se pokusil prozkoumat protikladné termíny ‚utopie‘ a ‚dystopie‘ a jako případovou studii jsem si vybral kubánskou společnost.“ H. Sauper
osobní program

Epicentro

Hubert Sauper
Francie, Spojené státy, Rakousko / 2020 / 107 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Už nebude žádná noc
Drobné, z velké dálky pozorované siluety se ocitají ve středu mířidla. Jakkoliv rychle se pohybují, pohotovému vševidoucímu oku uniknout nedokážou. Stále jsou sledovány. Přes zdánlivou absenci lidského prvku nesledujeme záběry z animovaného filmu či počítačové hry, ale autentická videa z afghánských, iráckých a syrských misí amerických a francouzských vojáků. Siluety patří reálným lidem, které od smrti dělí jedno stisknutí spouště. Takto vypadá válčení v 21. století. V ohrožení se ocitá každý, kdo je vidět. Eléonore Weber využila dehumanizované obrazy umírání k mrazivé úvaze nad moderní podobou války.
osobní program

Už nebude žádná noc

Eléonore Weber
Francie / 2020 / 75 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Neprůstřelní
Snímek otevírá téma bezpečnosti na amerických středních školách v souvislosti s opakovanými ozbrojenými útoky mezi studenty. Na jedné straně stojí tradiční středoškolské rituály jako sportovní utkání, homecoming a maturitní plesy, na druhé rituály nové jako cvičné uzavírání učeben, kontroly batohů při vstupu do školy či střelecký výcvik pedagogů. Film přibližuje hluboký, systematický problém masových vražd způsobených rasovými i ekonomickými nerovnostmi mezi dospívajícími v americké společnosti, stejně jako pro evropského diváka stále nepředstavitelný strach, že budete zastřeleni při hodině matematiky. „Děláme všechno pro to, abychom posílili infrastrukturu a nikdo se nedostal dovnitř, ale co mi nedá spát, je to, že vlk už se dostal za vrata. Největší hrozba vždy pochází zevnitř.“ Bulletproof, (15:30–15:50)
osobní program

Neprůstřelní

Todd Chandler
Spojené státy / 2020 / 83 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Země a chléb
Nezisková organizace B’Tselem dokumentuje porušování lidských práv na Západním břehu Jordánu. Díky dobrovolníkům získala tisíce hodin videozáznamů každodenních útrap Palestinců sužovaných izraelskou armádou, policií i běžnými civilisty. Amatérsky zachycené noční přepadovky a každodenní příkoří sugestivně vypráví o bezpráví, bezmoci a násilí na Izraelem okupovaném území. Ruční kamera, kterou dobrovolníci používají jako svou jedinou zbraň, vytváří syrový, esteticky nepřikrášlený obraz světa, kde jsou lidé připravováni o půdu, soukromí, bezstarostné dětství i důstojnou smrt.     „Je to příběh bezbranného života bez politických práv nebo práva na protest. Života porobeného uzurpováním půdy a majetku v projektu s názvem izraelská okupace.“ E. Tarabien
osobní program

Země a chléb

Ehab Tarabieh
Izrael, Palestine / 2019 / 88 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Irving Park
Irving Park je chicagská čtvrť, kde žije pod jednou střechou čtveřice hlavních představitelů filmu. Jejich soužití má ale poněkud neobvyklé uspořádání – všichni jsou to stárnoucí gayové, praktikující dominantně-submisivní vztahy. Časosběrně koncipovaný snímek vstupuje přímo do středu této nestandardní domácnosti a prostřednictvím zdánlivě prvoplánové provokativnosti, která je ale jen jim přirozenou všedností, k níž patří dlouhé rozhovory Pána a jeho nahých otroků, umožňuje prožít pocit rodinné vzájemnosti, neřešitelných krizí i každodenního přebývání. Jak přiznává jeden z účinkujících: všichni stejně žijeme v akceptovatelných vztazích nadvlády a poddajnosti.

Irving Park

Panagiotis Evangelidis
Řecko / 2019 / 117 min.
sekce: Souhvězdí
Středoevropská premiéra
Země medu
Stárnoucí včelařka se v rurálním prostředí makedonských hor pokouší udržet tradici poctivého, k přírodě ohleduplného včelařství. Z její klidné každodennosti, kdy se kromě péče o včelstva a prodeje medu v přilehlém městě také trpělivě stará o matku dožívající v jejich hospodářství bez elektřiny, ji vyruší příchod nomádských včelařů, kteří přírodu chápou především jako příležitost k zisku, jímž se chtějí vymanit ze své chudoby. Tvůrci strávili s hrdinkou snímku tři roky a pořídili přes čtyři sta hodin materiálu, z nichž vzešel melancholický environmentální apel, lyricky zachycující krásu neposkvrněné přírody.

Země medu

Ljubomir Stefanov, Tamara Kotevska
Macedonia / 2019 / 85 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Temná slunce
Vraždy, jejichž počet od 90. let stále vzrůstá, jsou tématem epického dokumentu přibližujícího děsivý rozsah násilí v korupcí a kriminalitou postižené mexické společnosti. Přízračnost celkového obrazu posiluje zvolený černobílý materiál a rozdělení filmu do kapitol zachycujících s takřka antropologickou důsledností řadu svědectví z krvavé historie země. Slunce svítí na tu hrůzu: pátrání po unesených, znásilněných, zavražděných ženách, pohřešovaných studentech, vraždu fotoreportéra, který poukazoval na provázanost politiků se zločinnými kartely, odkrývání masových hrobů na soukromých pozemcích.

Temná slunce

Julien Elie
Kanada / 2018 / 154 min.
sekce: Souhvězdí
Česká premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Creative Europe
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt