Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Míchání a stínění
Míchání a stínění

Míchání a stínění

režie: Richard Tuohy
originální název: Blending and Blinding
země: Austrálie
rok: 2018
délka filmu: 11 min.

synopse

Přísně v kameře se odehrávající práce s filmovým materiálem aktualizuje pomalu zapomínané postupy v koláži architektonických geometrií. Jednolitost obrazu čeří obrysy staveb, políčko se rozpadá do mřížek rozřezávajících vrstvy obrazu ve víceexpozicích. Charakter ukazovaných objektů odkazuje ke kulturám třech národů v Malajsii.

"Tento film je věnován Paulu Clipsonovi a Robertu Toddovi, na jejichž díla jsem myslel při jeho natáčení v Malajsii roku 2016." R. Tuohy

 

biografie

Za svůj citlivý experimentální jazyk je zakladatel australského mezinárodního festivalu experimentálních filmů Richard Tuohy (1969) nemalou měrou vděčný zkušenostem ze zacházení s filmovou surovinou. Průřez jeho vyčerpávající kariérou odhalí lásku k 8mm a 16mm formátu, založení specializované vyvolávací společnosti Nanolab a provoz experimentálním filmům věnovaného Artist Film Workshop.

 

více o filmu

režie: Richard Tuohy
producent: Richard Tuohy
kamera: Richard Tuohy

další filmy v sekci

Tvary faktů
Strašidelná pohoří a nehostinné krajiny vytvořené z fyzicky deformovaných novin jsou kritickou alegorií na fungování současné mediální krajiny, kde vedle novinářů, kteří ctí spolehlivé a ověřené informace, nabývá na síle hlas těch, kteří fakta ohýbají a vytvářejí paralelní a alternativní „skutečnosti“. „Fakt by měl být konkrétní a ověřitelný. Fakt, který jste schopni přijmout, vytváří vaši podobu našeho světa. Ale pozor! Každý fakt má několik odlišných verzí.“ Y. Nishimura
osobní program

Tvary faktů

Yoshiki Nishimura
Japonsko / 2019 / 10 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Slepá trať, obrat vzad
Důmyslný experiment se stereoskopickým 3D obrazem sleduje vlakovou trať končící na rozbořeném mostě a pak se vrací lesem nazpět. Přitom se zaměřuje na prostorový vjem různých zobrazení jízdy položených vedle sebe, zachycených filmovou kamerou a matoucích oči diváka různými převráceními a překryvy časových rovin. „3D stereoskopické filmy by měly být dělány tak, aby v 2D formě nedávaly žádný nebo dávaly jiný smysl. Zkušenosti, které máme s tvorbou klasických filmů, jsou nám k ničemu. Jak filmaři, tak diváci musejí začít od nuly.“

Slepá trať, obrat vzad

Björn Speidel
Německo / 2016 / 11 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Africká filmová škola
Nalezené 8mm rodinné filmy z návštěvy safari pocházejí z Jihoafrické republiky a Zimbabwe 60. let – doby apartheidu. Autor se hlásí k inspiraci avantgardním filmem Unsere Afrikareise Petera Kubelky a montáží záběrů chce kriticky reflektovat koloniální reprezentaci africké krajiny. „Po deseti letech života v Jihoafrické republice jsem hledal abstraktní formu, pomocí které bych zauvažoval nad cestou, již jsem coby filmař urazil, a vyjádřil své obavy týkající se zkreslování obrazu Jižní Afriky.“ R. Horn

Africká filmová škola

Roger Horn
Jihoafrická republika / 2017 / 5 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Nekácet!
Z lesů na severovýchodě Brazílie vyrůstá esej tematizující vztah k přírodě, místu, půdě a rozvíjející úvahy o uspořádání prostoru, vlastnických nárocích a péči o krajinu. Na pozadí obrazů biologické diverzity, které komentuje z pohledu historie a kultury, nastoluje otázku, zda les patří tomu, kdo jej obývá. „Kaleidoskopické a impresionistické výhledy z místa v brazilské pustině, ve které Edson Barrus, umělec z kmene Atikum, uchoval ohrožený druh stromu Imburana.“ Y. Beauvais        
osobní program

Nekácet!

Yann Beauvais
Brazílie / 2019 / 23 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Mimoplanetární vyhodnocení III: Entropie: 25800
Melancholie bloumání krajinou rozbíjená místy kýčovitými disko-duhami a barevnými ilustracemi otevírá možné světy mimoplanetárního vědomí sdělujícího zprávu, v níž odkazy na termodynamické zákony či mayskou symboliku narážejí na kritické interpretace očekávání konfrontace lidského a vesmírného.   "‚ONO‘ ví." Yin-Ju Chen  

Mimoplanetární vyhodnocení III: Entropie: 25800

Yin-Ju Chen
Tchaj-wan / 2018 / 17 min.
sekce: Fascinace
Středoevropská premiéra
Čas, proč o něm přemýšlíte?
Vzpomínky stařičkých lidí v pečovatelském ústavu zaznívají v přetržitých výpovědích doprovázených fotografiemi jich samých a jejich blízkých, míst a událostí, které v paměti zůstaly, ale efemérnost vzpomínek na ně zviditelňují zásahy malbou do obrazů zachycujících uplynulý čas. Belgická výtvarnice Charlotte Dunkerová (1987) ve svých filmech využívá malířské techniky a experimentuje s materiály citlivými na světlo. Tematizuje ticho jako příležitost k sebereflexi a proměnlivost pravdy v závislosti na kulturním kontextu. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její film Jupiter Lolopop (2014), v němž mozaikou 3 564 maleb nechává ožívat mikropříběhy všedních dní.„Na tvorbě tohoto díla se formou série workshopů podíleli obyvatelé pečovatelského ústavu. Hlavním tématem je zde po cit plynutí času, jenž navozují rodinné fotografie.“

Čas, proč o něm přemýšlíte?

Charlotte Dunker
Belgie / 2015 / 9 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
JOKOPIMJED/DEJMIPOKOJ
Remake slavného filmu Mana Raye Emak Bakia (1926) metodou bezkamerového vytváření filmových obrazů v kontrastní černobílé vizualitě, dosažené při ručním vyvolávání, odkazuje na původní film i obsahově: v návaznosti na motivy smrti pracuje s artefakty a dokumenty z útoků amerických dronů na pákistánské území v roce 2015. Kathryn Rameyová (1967) je americká filmař- ka, antropoložka a pedagožka na Emerson College v Bostonu. Manipulacemi s celuloidem a ručním vyvoláváním filmového pásu vytváří nové audiovizuální formy, které hledají průsečíky mezi antropologickou studií a experimentálním filmem. Její díla získala řadu ocenění na mezinárodních festivalech. „Kombinováním experimentálních postupů filmové avantgardy s antropologickou metodikou a teorií se mé filmy a instalace snaží odejmout dokumentárním filmům aureolu ,reálnosti‘ a vzbudit v divákovi touhu po hledání příběhů utlačovaných dominantní kulturou médií.“  

JOKOPIMJED/DEJMIPOKOJ

Kathryn Ramey
Spojené státy / 2016 / 7 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Stávat se Američankou
Čárový kód formuláře N-400, jímž se žádá o americké občanství, je „naturalizovaný“ (vý- raz používaný v řízení při získávání občanství, v procesu stávání se občanem USA) do obrazu, který se tak proměňuje v abstraktní portrét konkrétního žadatele, a zároveň promítnutý do zvuku tím, že vizuální kód je čten optickou zvukovou čtečkou. Christina Nguyenová (1988) pochází z Los Angeles. Studovala vizuální umění a mé- dia a molekulární biologii na University of California v San Diegu. Na California Institute of the Arts získala titul MFA v oboru film a video. Edgar Jorge Baralt (1988) pochází z Venezuely, vystudoval filmovou produkci na University of Central Florida a California Institute of the Arts nedaleko Los Angeles, kde také v současnosti žije a tvoří. Ve svých filmech se zabývá tématy paměti, plynutí času a proměnlivosti lidské identity.„Elektronická verze formuláře N-400 při vložení osobních informací vygeneruje čárový kód. My tuto proměnu lidské identity v data posunujeme její přeměnou v audiovizuální zážitek.“

Stávat se Američankou

Christina Nguyen, Edgar Jorge-Baralt
Spojené státy / 2016 / 1 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Kdo se bojí RGB
Další příspěvek autorky k reflexi žánrového filmu, tentokrát romantického melodramatu, konfrontuje expresivitu média a divákova vnímání v radikálních juxtapozicích očí pozorně sledujících film Kdo se bojí Virginie Woolfové a ploch červené, zelené a modré barvy, které se do nich zahryzávají za doprovodu drásavých ruchů a hudby.   „Film Kdo se bojí RGB si hraje s tím, jak umění odkazuje samo na sebe, se vztahem mezi uměleckým dílem a divákem, odkazy na jiná umělecká díla a vědecké obory, například jako zde na psychofyziologii.“ B. Roisz
osobní program

Kdo se bojí RGB

Billy Roisz
Rakousko / 2019 / 9 min.
sekce: Fascinace
Mezinárodní premiéra
Těžká víčka (remasterovaná verze)
Důsledná manipulace nalezeného materiálu s obrazy tváří a postav v městských kulisách rozpouští pohyby do obrazových ozvěn, aby tak melancholické pozůstatky původního filmu podlehly digitální básnivosti rozostření, až rozpadu významu a rozeznatelnosti věcí, gest a mimiky. „Produkce filmu zahrnuje i výrobu kopií. Duplikace je do tohoto média přímo vtělená. Ač na obsahu se nic nemění, změna vnější formy je novou zkušeností.“ S. A. Fruhauf

Těžká víčka (remasterovaná verze)

Siegfried Alexander Fruhauf
Rakousko / 2017 / 9 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Letištní plocha
Observace sopečného kráteru otevírá vyprá- vění v aluzích a náznacích, které budují prostor imaginárního města po vzoru metropole Brasilia uvnitř kapverdské sopky Fogo. Průmět urbanistického plánu vytváří svět možného příběhu, zatímco průzory modelu jsou procházkou geometrií místa, kde byla spočítána i rozlehlost mraků. Joana Pimenta (1986), původem portugalská filmařka, která žije a tvoří střídavě v USA a Brazílii. Ve svých filmech a videoinstalacích používá postupy vizuální antropologie. Na MFDF Ji.hlava byl uveden její filmový debut Obrazce vyleptané do čepele mízou z banánovníku (2014), ve kterém ze smyšlených vzpomínek sestavuje snovou korespondenci mezi souostrovím Madeira a bývalou portugalskou kolonií Mosambik.„Ocitla jsem se tam jako cestovatelka časem, archeoložka prostoru, snažící se navrátit troskám a mementům původní exotičnost.“

Letištní plocha

Joana Pimenta
Portugalsko, Spojené státy, Brazílie / 2016 / 14 min.
sekce: Fascinace
Evropská premiéra
Obraz, který plive, oko, které shrnuje
Barva kůže a filmu se stává středem diskurzu: rasově smíšená příslušnost autorky se odráží v otiscích krajiny a ruptur v ní, ale také v barvách prošlého filmu Kodachrome, jehož typické vizuální vlastnosti se rozpustily v čase a odstíny jsou sotva vidět, a jen tíživě zachytává obraz těla, které nespadá do jasných kategorií.  "Kde film selhává, případně se nám vzpírá? Když natáčím na celuloidový pás, snažím se točit záběry, jež stvrzují prostor kultury smíšených ras a kulturního prostoru mezi nimi." R. Storr  

Obraz, který plive, oko, které shrnuje

Rhea Storr
Velká Británie / 2018 / 11 min.
sekce: Fascinace
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt