Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací

24. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava

ji-hlavadok-revuecdfEmerging producersInspirační fórum
Miluj mě, jestli to dokážeš
Miluj mě, jestli to dokážeš
Miluj mě, jestli to dokážeš
Miluj mě, jestli to dokážeš
Miluj mě, jestli to dokážeš
Miluj mě, jestli to dokážeš

Miluj mě, jestli to dokážeš

režie: Dagmar Smržová
originální název: Miluj mě, jestli to dokážeš
země: Česká republika
rok: 2016
délka filmu: 63 min.

synopse

Zatímco v jiných zemích je sexuální asistence pro hendikepované už zavedenou službou, v Česku se teprve rozjíždí. Dokumentaristka Dagmar Smržová se k tomuto tématu vztahuje metodou připomínající filmy Eriky Hníkové: vybírá si tři hendikepované mužské protagonisty a jednu vyškolenou sexuální asistentku a sleduje je v civilních situacích, v nichž jim nenásilně klade různé otázky. Snímek otevírá téma, které veřejnost přehlíží nebo vnímá kontroverzně, ačkoliv je společensky závažné. Především však nabízí citlivý pohled do intimního života lidí s postižením.

,,... není nikoho zásluhou ani zaviněním, jestli vypadá líp, nebo hůř, jestli se narodil silnější, nebo slabší. Měli bychom si tedy navzájem vycházet vstříc a pomáhat ve všem, co jeden může a druhý ne – i v milování...“

biografie

Dagmar Smržová (1966) absolvovala FAMU (1992). Režírovala epizody z cyklů Oko, GEN a 13. komnata. V Jihlavě uvedla dokument Válka v paměti žen (2005, MFDF Ji.hlava 2005). V autorských filmech se vrací k životu lidí se zdravotním postižením, mj. Zachraňte Edwardse (2010) o rodině, která vychovává dítě s Edwardsovým syndromem, či Nejtěžší volba (2010) o matkách, jež se rozhodly donosit dítě s vážným onemocněním.

více o filmu

režie: Dagmar Smržová
hrají: Tomáš Pik, Tomáš Baxa, Adam Musil, Vladana Augstenová
producent: Veronika Slámová, Petr Kubica
kamera: Ferdinand Mazurek, Prokop Souček, Tomáš Nováček
střih: Adéla Špaljová
hudba: Eva Javůrková, Jan Čtvrtník
zvuk: Michal Janoušek

další filmy v sekci

Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se
Komentář k hroutící se civilizaci ve čtyřech dějstvích obsahující stopové prvky islámofobie, ateismu, bulvárních médií, Marka Zuckerberga, plesnivého chleba, demonstrantů, gastarbeiterů, egyptologů a skepse. Velká polemika nad transcendentálními otázkami metastazující civilizace zpodobněná v mikroskopických příkladech české společnosti. Společnost přebytku a kolapsu ilustrovaná v prostotě her na dětském hřišti.Dětské partie her ve voyeurském pohledu z balkónu odhalují komplikované téma civilizační entropie – prostomyslná stvoření vytvářejí metafory komplexních a složitých společenských mechanismů moci, ovládnutí a podrobení.

Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se

Andran Abramjan
Česká republika / 2013 / 40 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Postiženi muzikou
Hudební kroužek Jedličkova ústavu, dnes známý jako kapela The Tap Tap, založil před jednadvaceti lety Šimon Ornest a lidem s postižením tím dal příležitost uspět i mimo každodenní ústavní péči. Pozorující a k situacím pozorná kamera zaznamenala během let osobnostní vývoj několika muzikantů. Přitažlivá energie snímku, výjimečného přístupem k tematice tak často inklinující k soucitu, pramení ve vztazích mezi hudebníky a jejich kapelníkem, hybatelem dění, který svérázně napomáhá společenskému povědomí o lidech s hendikepem.  „Jakkoliv to bylo zpočátku těžké, snažil jsem se natočit film podobným způsobem, jakým se členové kapely vyrovnávají se svým osudem. Bez sentimentu, zbytečné lítosti, politické korektnosti a s černo černým humorem." R. Síbrt
osobní program

Postiženi muzikou

Radovan Síbrt
Česká republika / 2019 / 80 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Eugéniové
Dějiny jedné ideje se zrůdnými důsledky podané stylem Filmových týdeníků a proložené citáty z Europeany Patrika Ouředníka. Archivní záběry se prolínají s animacemi a komentář nás vlídným hlasem provádí cestou od myšlenky pěstování „lepší lidské rasy“ až do plynových komor. „Někteří historikové říkali, že 20. století začalo, když se zjistilo, že lidé pocházejí z opic. A někteří lidé říkali, že pocházejí z opic méně, než jiní...” – Patrik Ouředník, Europeana

Eugéniové

Pavel Štingl
Česká republika, Slovensko / 2013 / 75 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Česká cesta
V řadě názorů a připomínek historických událostí, které film věnovaný kupónové privatizaci prezentuje prostřednictvím rozhovorů s historiky a tehdejšími účastníky, se jako ústřední ukazuje konflikt dravého kapitalistického uspořádání a sociálněji pojatých alternativ, který je v české politice dodnes živý. Právě pro důraz na tehdejší debatu o sociálních aspektech společnosti má tato reminiscence počátků českého kapitalismu aktuální vyznění. Strohou a věcnou metodou mluvících hlav snímek odhaluje, že těsně po revoluci byla značná část obyvatelstva pro nějakou formu socialismu, a pátrá po důvodech obratu ke kapitalistické orientaci. DETAIL:„A proto jsem libertarián, a proto jsem pro volnej trh, že prostě desetitisíce to musej zkusit, aby se to jednomu povedlo, a je to v drtivý většině náhoda, když se mu to povede.“

Česká cesta

Martin Kohout
Česká republika, Slovensko / 2015 / 92 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Chci tě, jestli to dokážeš
Osaměle žijící matka Martina vychovala dcery dvojčata, z nichž jedna se narodila slepá a druhá s obrnou. Poznamenalo ji to tak, že je téměř nepohyblivá. Obě ženy jsou už dospělé a chromá Jana by matku nejradši opustila a žila sama v ústavním bydlení. A také by chtěla zažít sexuální zkušenost, třeba s placeným asistentem. Dokument nabízí až brutálně nesentimentální pohled do života chudé venkovské rodiny se dvěma trvale zdravotně postiženými členkami. V citlivém zachycování každodenních i výjimečných situací se soustřeďuje hlavně na osobní, citové a vztahové problémy protagonistek.  „Čím těžší osudy lidí točím, tím více oceňuji, když se moji hrdinové dokážou nad svým údělem zasmát. A když se mi podaří, aby se s nimi smáli i diváci, jsem spokojena." D. Smržová
osobní program

Chci tě, jestli to dokážeš

Dagmar Smržová
Česká republika / 2019 / 84 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tlačítka bdělosti
Rozzrněná filmová meditace zkoumá na dvou osobních příkladech, co dělá studium bdělosti a mikroskopický náhled do vlastního nitra se světonázorovým racionalismem, obecně předpokládaným u vědců. Fyzik pevných látek a ekonom multiagentních systémů z různých stran přicházejí k podobným zkušenostem, o nichž však nelze vyprávět, a tudíž je třeba ukazovat je „odrazem“. Snaha nahradit plochou mapu skutečnou krajinou ústí do originálně bezprostředního přezkoumávání pevných základů naší společnosti, v níž mýtus objektivity často zastírá mocenskou manipulaci a prostá touha po dokonalejším vědění může být motorem univerzitního vzdělávání stejně jako vojensko-průmyslového komplexu.DETAIL:„Věda nemůže popsat ten pocit člověka, kterej se po tom horkým dni tady trošku zchladil v tý vodě, a ten paradox toho krápníku, ale může popsat to chemický složení toho krápníku, jakou máme teplotu vody, vlhkost vzduchu a tak dále…“ „A je to k něčemu?“ „Ale tak určitě jo… “

Tlačítka bdělosti

Jan Šípek
Česká republika / 2015 / 87 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Člověk si sám se sebou vystačí, respektive nevystačí
Půlhodinový snímek se skládá ze soukromého videozáznamu, který pořídil divadelní tvůrce Petr Lébl v roce 1996, kdy působil jako hostující režisér inscenace Cyrana z Bergeracu v národním divadle v Tel Avivu. Většinu času sledujeme Lébla společně s kostýmní výtvarnicí Kateřinou Štefkovou v hotelovém pokoji, ovšem na okraji jejich nezávazných her nacházíme Léblovy skeptičtější komentáře na kameru. Zdánlivě banální home video dvou blízkých osob zároveň prolamuje hranice osobního a veřejného, života a inscenace. Oba účastníci totiž před kamerou stále hrají a inscenují, i když záznam není určen pro veřejnost.DETAIL:Mission Impossible – with Kateřina. Na Kateřinu pozor: její surové poznámky tě mají vytočit k zešílení. Nenech se zblbnout: nemá cenu jí opakovat, že si jí vážím. Raději se podle toho chovat v srdci.

Člověk si sám se sebou vystačí, respektive nevystačí

Jan Kačena, Nikola Krutilová
Česká republika / 2015 / 34 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Tváře Medy
Záznam soužití dokumentaristky Veroniky Janečkové a podporovatelky umění Medy Mládkové je možné chápat jako deník o natáčení portrétního dokumentu, který nikdy nevznikl. Mnoho použitých záběrů bylo natočeno bez vědomí Mládkové a zachycuje její každodenní setkávání s režisérkou, která kvůli natáčení krátce bydlela v jejím domě ve Washingtonu. Snímek tak ukazuje dvě odlišné tváře Medy Mládkové – tu veřejnou, kterou ukazuje v rozhovorech vedených metodou mluvící hlavy, a onu soukromou, již odhalují drobné všednodenní generační střety mezi stárnoucí vlivnou ženou a mladou dokumentaristkou.DETAIL:„Měla všecky neduhy. Byla taková tlustší, nebyla vlastně hezká. Taky měla myslím dlouhý vlasy. Já jsem říkala: ‚Zhubnout dvacet kilo musíte.‘ Ona vám udělala tady doktorát za rok na americký univerzitě.“

Tváře Medy

Veronika Janečková
Česká republika / 2015 / 50 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
FREM
Film je reakcí na současnou vlnu posthumanistického uvažování způsobeného rozvojem technologií a umělé inteligence stejně jako klimatickou krizí. Lidský druh si začíná uvědomovat svou nedůležitost a pomíjivost a lidská identita se ocitá v krizi. Snímek FREM se pokouší tento pocit reflektovat a vytváří odlidštěný a odcizený pohled na krajinu a přírodu za hranicemi lidského vnímání skutečnosti. Kusé myšlenky a útržky dialogů, různorodá hudba přerušovaná ruchy a glitchy a zdánlivě zmatená, neukotvená kamera vytvářejí znepokojivou filozofickou úvahu nad limity antropocentrického myšlení. „Natáčení tohoto filmu byla v každém ohledu extrémní zkušenost, a to nejen fyzická, protože jsme točili na Antarktidě. Musela jsem myslet nemyslitelné. Nechat za sebou vězení antropomorfismu. Přestat být člověkem.“ V. Čákanyová     
osobní program

FREM

Viera Čákanyová
Česká republika, Slovensko / 2019 / 73 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Nebezpečný svět Rajka Dolečka (česká verze)
Žánr dokumentárního portrétu pojala Kristýna Bartošová jako bitevní pole. Režisérka, jejíž rodina má kořeny v Bosně, totiž natáčela českého lékaře Rajka Dolečka, který se s velkým nasazením věnuje obhajobě srbského generála Ratka Mladiće obviněného z válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. V bezprostředně působícím díle, natočeném ruční kamerou a způsobem, který nezastírá přítomnost tvůrců, režisérka zpočátku opatrně, avšak čím dál ostřeji konfrontuje Dolečka s jeho kontroverzními postoji. Zároveň se ale sama musí dokázat vyrovnat s neotřesitelností lékařova názoru.DETAIL„Chtěla jsem natočit portrét člověka, který popírá genocidu. Když jsem Dolečka poznala, myslela jsem, že bude snadné ho odsoudit. Není ale vždycky jednodušší odsoudit někoho, koho osobně neznáme?“

Nebezpečný svět Rajka Dolečka (česká verze)

Kristýna Bartošová
Česká republika / 2015 / 72 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Králové Šumavy
Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, je bývalý převaděč přes hranici mezi komunistickým Československem a Západem a později agent americké zpravodajské služby CIC. Jeho činy jsou ústředním tématem filmu tvořeného výpravnými animacemi připomínajícími novodobý film noir, rozhovory s pamětníky a záběry na krásy tajuplné šumavské přírody. Dokument místy nabývající kvalit až hollywoodských akčních filmů kontrastuje tíhu morálních rozhodnutí jedince a neoblomnou moc totalitního režimu. Téměř detektivní pátrání je rámováno šumavskou mytologií a legendami, které se o tomto muži dodnes vypráví. „Král Šumavy poetickým způsobem zkoumá rozpolcenost hrdiny, padoucha a někdejšího českého emigranta Vlasty Bukovského, který se znovu setkává s nechvalně známým převaděčem Josefem Hasilem.“ K. Kelly
osobní program

Králové Šumavy

Kris Kelly
Česká republika, Irsko / 2019 / 70 min.
sekce: Česká radost
Česká premiéra
Uzamčený svět
Čtyřhodinový dokument, který je kompilátem stejnojmenného seriálu České televize, systematicky mapuje život ve vězení a jeho společenské souvislosti. Prostřednictvím lidských osudů, odehrávajících se na obou stranách mříží, zkoumá vězeňství jako něco, s čím jsme sice často mediálně konfrontováni, s čímž však většina z nás nemá žádnou osobní zkušenost. Na silných příbězích několika lidí v různých fázích výkonu trestu film představuje průřez současným systémem nápravné péče, ale také úvahy o vině, trestu, spravedlnosti a o tom, zda se člověk v soukolí represivního systému skutečně může napravit či změnit.„Uzamčený svět byl bezesporu nejdelší, nejnáročnější a nejvíce vyčerpávající projekt, do jakého jsem se kdy vrhnul. Nevím, kolik takových věcí může člověk v životě udělat, když přitom nešlape sebezáchovně na brzdu. Možná že jenom jednu...“ K. Žalud

Uzamčený svět

Karel Žalud
Česká republika / 2018 / 229 min.
sekce: Česká radost
Světová premiéra
Ministerstvo kultury
Fond kinematografie
Evropská unie
Město Jihlava
Kraj Vysočina
Česká televize
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Respekt