Motýlí katastrofa

Seznam hostů – symbol nedotknutelnosti společenské smetánky. Režisér střídá kradmé záznamy ze života těch nejbohatších, zahrnující schůzky na jachtách s vířivkami a popíjení šampaňského na luxusních večírcích, se záznamem vlastní umělecké performance, v níž hrstka jedinců vládne celému světu.   „Bílý. Muž. Bohatý. Mít jachtu, luxusní polobotky a zlaté manžetové knoflíčky. Ještě bohatší. Mít heliport na zahradě svého platinového paláce. Nezapadáte do těchto kategorií? Nemáte zlatou jachtu ani manžetové knoflíčky? Nemáte vlastní prase na hledání lanýžů? Pravděpodobně patříte k 99 % populace.“ V. Turner   Sledujte film zdarma na DAFilms už nyní a rozhodněte o vítězi Ceny diváků. Hlasování končí 29. října.

Reforma rakouské pošty otevřela palčivé téma zaměstnanců, které až do důchodu nelze propustit. Výčtem dat se zamýšlí nad problematikou nebezpečných, ale společensky přijatelných opatření velkých společností ústících v pracovní dny bez náplně, apatii, surfování po internetu a pohrdání lidskou důstojností. Svižné pohyby třídících strojů udávají rytmus práce. Balík za balíkem. V kanceláři na stole opuštěná počítačová myš obmotaná elektrickou šňůrou. Muž svléká pošťáckou uniformu, má umělou jednu nohu.

Muslimský uprchlík, jehož tvář nikdy neuvidíme, překročil hranice etnicko-náboženskými konflikty sužovaného Myanmaru před téměř dvaceti lety a od té doby neúspěšně žádá o azyl v Japonsku. Zbaven možnosti pracovat a bydlet mimo uprchlické zařízení se dnes již čtyřicetiletý muž obrací k Alláhovi jako poslední naději na zachování lidské důstojnosti.

Snímek pohybující se na hraně performance, dokumentu a poezie a kombinující škálu abstraktních a symbolických motivů zkoumá otázku lidské paměti. Odvolává se přitom k Hledání ztraceného času Marcela Prousta a principům „nedobrovolné paměti“ založené na nevědomém ukládání vzpomínek spojených s konkrétními emocemi.DETAIL:„Sedím tu, mé prsty potřísněné nepřítomným, toužím po vůni vlhké prsti a benzínu. Oprošťuji se zde od sebe sama. Vzdálenost a blízkost jsou atributy tělesného. Cesta duše se odehrává v neurčitu a bezčasí.”

Utqiagvik je nejsevernějším městem americké Aljašky, nacházejícím se 555 km za polárním kruhem. Meditativní dokument sleduje jeho mladé inuitské obyvatele, kteří pod půlnočním sluncem prozkoumávají pustou zasněženou krajinu a transformují svůj domov do rozlehlého hřiště, plného tajících ledovců a opuštěných lodí.     Sledujte film zdarma na DAFilms už nyní a rozhodněte o vítězi Ceny diváků. Hlasování končí 29. října.

V dubnu roku 2014 se u pobřeží Jižní Korey potopil trajekt, jehož jméno v překladu zní Duben. Tragická smrt velkého počtu lidí zasáhla režisérku natolik, že se rozhodla vytvořit tuto reflexivní miniaturu, ve které se spojují úvahy o absurdní náhodě a mezilidských vzdálenostech s 3D animací osobního obytného prostoru.DETAIL:„Nebyl to můj život, ale životy ostatních. Ta tragédie se mne netýkala. Stala se jiným. A neexistuje žádný důvod, proč zrovna já jsem to přežila a jiní zemřeli.“

Jediná linka důvěry určená výhradně pro farmáře – gaye. Skrze několik autentických nahrávek a zrekonstruovaných situací poskytuje snímek vhled do problematiky britských gayů z venkova. Pro farmáře je těžké přiznat svou orientaci už jen sobě samým, natož pak svému ne příliš přívětivému okolí.

Technologické inovace pohyblivého obrazu ve službách vědy. V tomto případě atomové bomby, jejíž přípravu před výbuchem sledujeme pohledem z různých objektivů. Snímek zajímavý svým vznikem je poskládán pouze z veřejnosti přístupného filmového a zvukového materiálu z internetových Prelingerových archivů. Ručička hodin pádí po kruhu času. Přípravy dokončeny. Kamery nachystány, letadlo vzlétá, údery do bubnů. Sirka se rozškrtne, hoří, bomba padá. Tlakovou vlnu střídají detailní záběry toku mikroorganismů.

Jako nesplnitelný se protagonistovi filmu jeví cíl, který si vytyčil: kontaktovat svou bývalou partnerku za účelem setkání s vlastním synem. Videoesej na téma toho, co je možné a co nemožné, vnitřně sjednocuje použitý materiál – videa volně dostupná na YouTube a monochromatický žlutý filtr, jehož prostřednictvím je sledujeme.

Vhled do života kubánských občanů, již nemají střechu nad hlavou. Film je ukazuje v každodenních činnostech, kdy si chystají jídlo, diskutují o politice, zpívají písně, předčítají staré texty od Fidela Castra či vyspávají opici. Čtrnáct minut detailní pozornosti věnované lidem, které ostatní přehlížejí. 

Film ukazuje zabití zvířete na hranici mezi láskou a nevyhnutelností. Na 16 mm natočené venkovské obrazy zachycují rodinu pastevců, pro kterou soužití se zvířaty znamená úplnost světa, do níž patří jídlo i smrt. Jsou to lidské ruce, které krmí zvíře, a jsou to lidské ruce, které ho zabíjejí.   Sledujte film zdarma na DAFilms už nyní a rozhodněte o vítězi Ceny diváků. Hlasování končí 29. října.

(Kde) existují místa, která známe ze svých vzpomínek, ptá se Camila Ausenteová v úvodu svého dokumentu, jehož desetiminutová stopáž představuje pátrání po odpovědi na tuto otázku. Ausenteová jej provádí kombinací opakujících se záběrů z Mexika a orálně podaných vzpomínek jejího otce na dětství prožité v Argentině.