Music F Club

Vizuálně vytříbený film o odlévání zvonů je zároveň meditací o rytmu a čase, hmotě i možnostech filmového vyprávění. Vědomě navazuje na odkaz Jiřího Lehovce.

Natáčení dokumentárních filmů je pro zahraniční studenty FAMU patrně ještě větší výzvou nežli pro mnohé tuzemské. O to intenzivnější pohled na jevy vycházející z místní reality přinášejí jejich nejlepší díla, která můžete vidět v tomto výběru.---Dílnu vede: Vít JanečekPředstavené filmy:Living Inbetween, dir. Nefeli Oikonomou Pantzou, Czech Republic 2016, 10´What Is Behind the Canvas?, dir. Haukur Hallsson, Czech Republic 2016, 12'Vernissage of Martin Fryč, dir. Ana Aleksovka, Czech Republic 2015, 13'Sarah’s Manifesto, dir. Nefeli Oikonomou Pantzou, Czech Republic 2015, 12'Atte, dir. Zachary Slouka, Czech Republic 2015, 9'It’s Possible that Everything is Possible, dir. Galina Stepanova, Czech Republic 2016, 13'Sassicaia, dir. Ívar Erik Yeoman, Czech Republic 2015, 11'

Autorské čtení Egona Bondyho v hospodě Klukovicích, listopad 1974. Bondy čte Invalidní sourozence, Ságlova kamera zabírá převážně tváře zúčastněných, asi v polovině filmu přichází improvizovaný akustický koncert členů Plastic People a atmosféra se proměňuje v rozjetý večírek, včetně Bondyho tanečních kreací.

Období československé normalizace vnímáme nejvíce skrze dokumenty o disidentech nebo televizní retro seriály. Dilemata nastolená totalitním režimem se přitom nevyhnula nikomu. Šestnáctidílný cyklus Příběhy 20. století mapuje, jak a proč jednali různí lidé (studenti, novináři, havíři, spolupracovníci StB, vojáci, řadoví členové KSČ, homosexuálové a mnozí další) nejen pod tlakem normalizačního aparátu, ale i svého okolí. ---The project was made by Czech Television in collaboration with the Post Bellum non-profit organization. Projekt vzniká ve spolupráci České televize a Post Bellum, o. p. s.

Bosákové hody byla akce privátního charakteru uspořádaná v bytě manželů Němcových v Ječné ulici. Iniciátorem byl Ivan M. Jirous, držitel rodinného receptu na přípravu knedlíků. Krom společného vaření a improvizovaného koncertu filmu dominuje happening přeměřování jídla členy Křižovnické školy – Janem Steklíkem a Karlem Neprašem.

Jeden z mála Ságlových filmů mimo dokumentární souvislosti podzemní scény zachycuje v jediném statickém záběru nekončící výstup cestujících z prvního pojízdného schodiště ve stanici metra Můstek. Do zřejmého kontextu strukturálního filmu – fixní kompozice v několika rovinách pohybu – však Ságl exponuje i téma společenské. Dav cestujících je unášen zdánlivě nezastavitelnou silou vpřed bez možnosti vybočení z proudu, představuje obraz počínající normalizace 70. let. Film byl opakovaně promítán jako vizuální doprovod koncertů Plastic People.

Pro většinu televizních diváků představují politická témata nejnudnější náplň pro dokumenty, publicistiku, či dokonce zábavné formáty. V dílně představíme tři pořady, které dokazují opak: docusoap stanice Showtime The Circus, který mapuje americkou předvolební kampaň od prvních primárek v lednu 2016, pořad BBC An Idiotʼs Guide to Politics, konfrontující politiky s jejich sliby, a satirickou sérii britské stanice Channel 4 Ballot Monkeys, v níž diváci sledují předvolební kampaň očima čtyř kandidátů na poslance.---Dílnu vede Milan Kruml

Portrét mladé venkovské učitelky prvního stupně základní školy téměř bez komentáře ukazuje houževnatost ženy, která musí den co den do své práce absolvovat náročnou cestu na lyžích přes závěje sněhu. Záběry jejích všedních úkonů autor propojuje do poetických kompozic s lyrikou pohledů na krajinu. „Sýkorova témata oscilují okolo drobných lidí, kteří se ocitli v sociálně či psychologicky extrémní situaci. Své hrdiny si pokaždé lidsky zamiloval.“ Rudolf Urc

Jan Ságl (*1942) je považován za dvorního fotografa undergroundu 60. a 70. let. Je však i autorem celkem dvanácti dokumentárních a autorských filmů z let 1971–1974. V té době k fotoaparátu přibíral i kameru Super-8 a zachycoval s ní výjevy ze života v podzemí, koncerty, happeningy i všední události. Díky pohybu v uzavřené komunitě je jeho přístup důvěrný, proniká objektivem a ručním reflektorem do bezprostřední blízkosti aktérů událostí a strhujícím způsobem tak zachycuje atmosféru undergroundové kultury. ---Filmy jsou uvedeny v obnovené premiéře na základě digitálního rekonstrukce provedené v letech 2015–2016 v Centru audiovizuálních studií FAMU. The films being shown represent the premiere of digitally remastered copies made in 2015–2016 at FAMU’s Center for Audiovisual Studies.

Portrét chlapce vyslaného do služeb hospodáře, kde bude pomáhat na statku a chodit do místní školy. Ukazuje jej při těžké práci, ale i při hrátkách se psem či jeho častých kuřáckých přestávkách. Dokument vypráví skrze observační výjevy činností, a vytváří tak místy až idylizovaný obraz člověka ve spojení s přírodou.„(...) malý hospodář Jano touží po jediném – ze společnosti, které nerozumí a je mu cizí, vrátit se k samotě, zpět do přírody.“ Rudolf Urc

Průhled do neobyčejného života osobnosti, která se vymykala všem konvenčním představám vědce: chodil bos krajinou v jakémsi poutnickém plášti s kápí, pouštěl se do mnohahodinových vášnivých diskuzí, žertoval a smál se, vždycky přátelský, zaujatý rozhovorem s kýmkoliv o čemkoliv. Tomáš Škrdlant představí materiál pro připravovaný dokumentární film, který s ním po řadu let natáčel. Vědecké i filozofické dílo Zdeňka Neubauera představí Tomáš Daněk.

Ivan Tatíček patřil v 80. letech k nejvýraznějším postavám českého alternativního dokumentu. Pro jeho filmy je typická spontaneita, improvizace a využití postupů rodinného filmu. Autenticky vypovídá o atmosféře života pozdního socialismu, v němž mimo všedních situací zachycuje i řadu osobností alternativní kulturní scény. Jeho filmy vznikaly v privátních podmínkách, po uvedení v soukromí a na amatérských festivalech a později zcela upadly v zapomnění. V nové digitalizované verzi, kterou připravil Národní filmový archiv, budou představeny v obnovené premiéře za účasti autora.Dílnu vede Martin Blažíček   Kruh D, 1982, 27 min   O ničem jiném, 1983, 23 min   Metrofilm, 1984, 9 min   Všude doma dobře nejlíp, 1986, 19 min